Citáty na téma hlas

„Člověk, který má pravdu nepotřebuje zvyšovat hlas.“

„Váš čas je omezený, tak jím neplýtvejte na to, abyste žili život někoho jiného. Nepodléhejte dogmatu, že máte žít podle toho, co si myslí druzí. Nedopusťte, aby v hluku cizích názorů zanikl váš vlastní vnitřní hlas. A to nejdůležitější: mějte odvahu jít za svým srdcem a intuicí. Protože ty už nějak vědí, kým se ve skutečnosti chcete stát. Všechno ostatní je vedlejší.“

„Nikdy nebuď první. Nikdy nebuď poslední. Nikdy se na nic nehlas dobrovolně.“

„Člověk může žít bez naděje, bez přátel, bez knih, dokonce i bez hudby, pokud dovede naslouchat vlastním myšlenkám, zpěvu ptáka pod oknem a vzdálenému hlasu moře.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Měj odvahu aby hluk ostatních názorů nepřekřičel tvůj vlastní vnitřní hlas.“

„Slyšel jsem hlas, který mi říkal: Nemaluj, Ty to nedokážeš. A tak jsem popadl všechny barvy, a v tom ten hlas utichl.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Volby nerozhodují voliči, ale ti, co počítají hlasy.“

„Slzy dají hlas vaší bolesti.“

„Hlas srdce je jen ozvěna volání vlastního osudu.“

„Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“

„Jak zkažený a ošemetný je člověk, který říká: "Umínil jsem si být k tobě zcela upřímný." K čemu to, člověče? Takového úvodu není potřebí! Však se to ihned ukáže: na čele to musíš mít psáno, z hlasu ti to musí zaznívat a z očí vyzařovat, aby to z nich oslovený přímo vyčetl jako z pohledu milujícího. Vůbec upřímný a dobrý člověk musí být takový, že každý, jakmile k němu přistoupí, v tu chvíli to chtěj nechtěj vycítí. Strojená upřímnost je zákeřná dýka. Nic není odpornější než vlčí přátelství; toho se varuj ze všeho nejvíc! Kdo je dobrý a upřímný a dobře smýšlí, ten to má vepsáno v očích docela znatelně.“

„Těsně předtím, než svět vybouchne, zazní v televizi hlas odborníka, který prohlásí, že je to technicky nemožné.“

„Svoboda není nic jiného než schopnost následovat hlas rozumu, zdraví, dobrotivosti, svědomí proti hlasu iracionálních vášní.“

„Nastane den, kdy se válka mezi Paříží a Londýnem, Petrohradem a Berlínem, Vídní a Turínem stane stejně absurdní a nemožnou, jako je dnes představa války mezi Rouenem a Amiensem, mezi Bostonem a Filadelfií. Nastane den, kdy ty, Francie, ty, Rusko, ty, Itálie, ty, Anglie, ty, Německo, vy všechny národy kontinentu, aniž byste ztratily své individuální přednosti a nádhernou osobitost, budete úzce sloučeny v rámci nadřazené jednotky a vytvoříte Evropské bratrství, stejně jako Normandie, Bretaň, Burgundsko, Lotrinsko, Alsasko a všechny naše provincie jsou spojeny ve Francii. Nastane doba, kdy jediným bitevním polem budou trhy otevřené obchodům a mysli otevřené nápadům. Nastane den, kdy kulky a bomby nahradí volební hlasy, všeobecné volební právo pro všechny občany, uznávaná arbitráž velkého svrchovaného senátu, který bude Evropě tím, čím je tento parlament Anglii, tato sněmovna Německu, tento zákonodárný sněm Francii. Nastane doba, kdy budeme vystavovat děla v muzeích, jako dnes vystavujeme mučící nástroje a divíme se, že takové věci byly kdy možné.“

„Nikdy se nebojte zvýšit svůj hlas pro poctivost, pravdu a soucit proti nespravedlnosti, lhaní a chamtivosti. Pokud by to lidé po celém světě dělali, změnilo by to Zemi.“

„Dej si pozor, s kým se ti nejvolněji dýchá, s kým zní tvůj hlas nejjasněji, a podle toho si zařiď život.“

„Nemohu déle mlčky naslouchat. Musím s Vámi mluvit pomocí takového prostředku, jaký mám po ruce. Rozrýváte mi duši. Napolo zoufám, napolo doufám. Neříkejte mi, že je příliš pozdě, že ten vzácný cit je navždy pryč. Znovu Vám nabízím své srdce, které pro Vás tluče ještě víc, než když jste je před osm a půl rokem téměř zlomila. Nesmíte říkat, že muž zapomíná rychleji než žena, že jeho láska dříve pohasne. Nemiloval jsem nikoho než Vás. Byl jsem snad nespravedlivý, byl jsem malicherný a uražený, věrný jsem však byl vždycky, jen kvůli Vám jsem přijel do Bathu. Jen na Vás myslím, jen pro Vás dělám plány. - Nepoznala jste to? Cožpak jste neporozuměla mé touze? - Nebyl bych čekal ani těch deset dní, kdybych byl mohl číst ve Vašich citech tak, jako Vy jste prohlédla ty moje. Mohu stěží psát. Každým okamžikem slyším něco, co mě rozechvívá. Tlumíte hlas, já však dovedu zachytit jeho zvuk, který by jiní nerozeznali. Vy předobré, ušlechtilé stvořeí! Jste k nám opravdu spravedlivá. Věříte, že muži jsou schopni opravdové náklonnosti a stálosti. Věříte, že já jsem z nich nejhorlivější a nejvěrnější.“

„Hlupák zvýší hlas, moudrý se usměje.“

„Mohutný hlas rozumu, nepřehluší tichý hlas srdce.“

„Ti, jimž vládne Erós čisté lásky, mají oko laskavější, hlas líbeznější a jejich pohyby jsou umírněné a plné ušlechtilého klidu.“

„Když byl jeho život zruinován, jeho rodina zabita, farma zničena, práce zmařena, křičel do nebes: "Proč Bože? Proč já?" a hromový hlas Boží odpověděl: "Bylo tu jen něco, co mě na tobě sralo."“

„Ne, nechci nic… Jen se mi stýská po tvém hlase / ozvěna tvého jména tichem rozlehla se… / až do smrti jsem čekal na tvůj telefonát / a čekám pořád… Víc už ale nelze skonat“

„Tanec je silné kouzlo. Tanec je duše. Tělo se točí jako tekoucí ocel. Díky tomu může vibrovat jako kytara. Tělo může létat bez křídel. Může zpívat bez hlasu. Tanec je silné kouzlo. Tanec je život.“

„Hlas většiny není žádným důkazem spravedlnosti.“

„Veřejně se hlásit k erotice, této oblasti života, jest výsada, kterou mají pouze lékaři a nemravové.“

„Soucit nás nutí spěchat bez uvažování na pomoc těm, které vidíme trpět. V přírodním stavu nahrazuje zákony, mravy i ctnost, s tou výhodou, že se nikdo nepokouší neposlechnout jeho sladký hlas.“

„I tam, kde už nečtu slova, ještě slyším hlas knihy.“

„Soulad ve vzájemném styku dvou lidí, je to, co je v hudbě harmonie dvou hlasů.“

„"Co je potom pravda?"
"Pravda," odvětil klidným hlasem Samson Medák," je dcera času."
"Počatá," dodal Šarlej," v náhodném a krátkodobém vztahu se shodou okolností."“

„Ty skutečně beznadějné oběti duševní nemoci najdete mezi těmi, kdo se jeví jako nejnormálnější. Mnozí z nich jsou normální proto, že se natolik dobře přizpůsobili našemu způsobu existence a jejich lidský hlas byl tak záhy po vstupu na svět umlčen, že už ani nebojují, netrpí ani nemají symptomy neurotika. Jsou normální nikoli v tom, co lze považovat za absolutní význam toho slova; jsou normální pouze ve vztahu k těžce nenormální společnosti. Jejich dokonalé přizpůsobení se této nenormální společnosti je měřítkem jejich duševní choroby. Milióny abnormálně normálních lidí, žijících bezstarostně ve společnosti, které by – pokud by to byly plně lidské bytosti – nikdy neměli být přizpůsobeni.“

„Chci mít víc než jeden hlas,
nebát se přerozdělení ze strany mas.“

„Není mocnějšího léku než naděje. Nejnepatrnější známka pochyby ve tváři či v hlase lékařově může stát pacienta život.“

„Protože to, s čím při tenisovém zápase nejvíce bojuji, je snaha ztišit hlasy v mé hlavě, vytlačit ze své mysli všechno krom samotného utkání a soustředit každý atom své bytosti na bod, o který zrovna hraji. Pokud jsem při předchozím bodu udělal chybu, nemyslím na ni; pokud se v mé hlavě objeví myšlenka na výhru, potlačím ji.“

„V tónině moll mi zníš jak houslové sólo,
máš vůni borovic.
Tvůj hlas mě celou rozechvívá,
být s tebou a víc nic.

Pět křížků na krku a šedý vlas tě zdobí,
světýlka v očích máš,
můj chlapče, má modrá chrpo,
jestli mi lásku dáš?

Milenče, k modlitbě poklekající,
proč přišels pozdě? Řekni: co ti je?
můj horský orle, šumavský vlku,
modlí se s tebou……. tvoje Marie“

„S každým hovoř jazykem lásky. Nezvyšuj hlas. Neproklínej. Nezpůsobuj problémy. Nezapřičiňuj pláč. Uklidňuj a projevuj dobrotu.“

„Ti, kteří slibují rychlá, jednoduchá, populistická řešení a zlehčují reálnou celosvětovou katastrofu, jen zneužívají strachu a nevědomosti skupiny lidí, na které cílí. Těmto lidem, prosím, nevěřte! Dělají to pouze pro váš hlas v říjnových volbách, po kterých je již nebudete zajímat.“

„Ozvěna bývá krásnější než hlas, který ji rozezvučel.“

„Ve vzpomínkách se vrací stejné tváře, stejná slova, ba stejná modulace hlasu. Ale najednou se stokrát prožitý vjem změní odstínem slov, jejichž smysl nám až dosud unikal.“

„Dej mi svůj hlas a mlč!“

„Jak to, že se hlasatelé „humanismu“ a „demokracie“ tolik bojí mrtvého nacismu, ale nikoliv živého komunismu? Odpověď je geniálně jednoduchá. Jestliže se nebojím zlodějů a vrahů, pak nejspíš proto, poněvadž sám k nim patřím. Skutečnou i mediální politiku určují už několik let dnešní šedesátníci, kteří patřili r. 1968 k revoluční studentské mládeži, demolující na ulicích evropských a amerických měst auta a obchody. Hlásili se k neomarxismu a jejich ideovým vzorem byl mj. i masový vrah Mao a bandita Che Guevara.“

„Mnoho mužů si myslí, že do kněžského stavu byli povolání z vyšší moci, ale ve skutečnosti je tam povolal jejich vlastní vnitřní hlas, který říkal: „Je to lehké zaměstnání, v teple, pod střechou, nebo bys snad chtěl být oráčem jako tvůj otec?““

„Zní hluše srdce zvonu hlas, o smrti píseň zpívá, o smrti, jež má tolik krás, víc, než-li svět nám skrývá.“

„Když malé děti káráme, často jsou tak vyděšené z odsuzování a našich silných emocí, že ani nechápou, co vlastně provedly. Říkáme dobrá slova, ale zaznívá tón nespokojenosti, pod medovým hlasem se skrývá obviňování, a to je příliš velká zátěž na emoce malého dítěte, které se pak nedokáže orientovat, o co jde. Cítí se strašně zraněné a vyděšené. Dítě se může učit nárokům ostatních nejlépe tehdy, je-li obklopeno jasnou láskou a jeho důstojnost není ohrožena.“

„Ten hlas který nám vychází ústy, nezná nepravdy, jelikož v ten daný okamžik bývá v souhlasu s myslí, tedy vždy pravdivý.
Jen čas má tu moc ukázat, ne sílu hlasu, pravdu či nepravdu, ale moc a sílu mysli.“

„Lidé fascinovaní myšlenkou pokroku netuší, že každá cesta dopředu je zároveň cestou ke konci a že v radostných heslech jen dál a vpřed se ozývá lascivní hlas smrti, která nás láká, abychom pospíšili“

„Hlas intelektu je tichý, ale neodpočívá, dokud není slyšet.“

„Nikdy se nehlaste jako první, ale jako druhý.“

„Hlas srdce je jen ozvěna rozumu.“

„Šepot krásné ženy zní muži hlasitěji než nejzvučnější hlas povinnosti.“

„Komunismus – ze své volby – je největším žijícím nepřítelem svobody. V zápase proti sobě stojí systém demokratický a komunistický, ne kapitalistický a socialistický. Neboť demokratický stát přijímá zřízení socialistické nebo zřízení volného podnikání, podle toho, jak rozhodne většina. Z toho, že k demokracii se hlásí zastánci i odpůrci soukromého podnikání, vyplývá, že demokracie není hospodářská, spíše lidská víra… Škodlivá lhostejnost státu byla nahrazena škodlivou všemohoucností státu, a občan ztratil poslední útulek, kam by se skryl před domýšlivým dohlížitelem. Lidskost je odsuzována jako chyba, která je pod úrovní cílevědomého politika.“

„Jedenáct měsíců. (upřesnil hlubokým hlasem) Jedenáct měsíců, dva týdny a tři dny. Přesně tak dlouho se mi vyhýbáš.“

„V noci i stěny mají hlas.“

„„A tehdy jsem uslyšel melodii z hlásků hrajících si dětí. Mou palčivou bolest nezpůsobovala Lolitina nepřítomnost, ale její chybějící hlas.“ -Lolita“

„Opravdoví Lidé si nemyslí, že mají hlas k tomu, aby mluvili. Mluvit mohou hlavou a srdcem. Když používáme k hovoru hlasu, upadneme do nicotných, nepotřebných a méně duchovních rozhovorů. Hlas je určen ke zpěvu, k oslavě a k léčení.“

„Začněte hned.
Začněte tam, kde právě jste.
Začněte se strachem.
Začněte s bolestí.
Začněte s pochybnostmi.
Začněte s třesoucími se rukama.
Začněte s třesoucím se hlasem, ale začněte.
Začněte a nepřestávejte.
Začněte tam, kde jste, s tím, co máte.
Prostě… ZAČNĚTE!“

„Ženy! Ženy! Kdo je pochopí? Jejich úsměvy odporují jejich pohledům, jejich slova slibují i vábí a zvuk jejich hlasu odrazuje. Někdy ve vteřině postihnou a uhodnou naši nejtajnější myšlenku a hned zase nechápou nejjasnější narážky.“

„Hovoří-li ženy o ženách, zdůrazňují u těch krásných především rozum a u těch rozumných jejich krásu - u páva hlas, u slavíka peří.“

„Jaký je rozdíl mezi pěvcem a zpěvákem? Pěvec potřebuje hlas, zpěvák mikrofon.“

„Hlas vědomí a cti je velmi slabý, když kručí v břiše.“

„Většinu toho, co moji sousedé nazývají dobrým, pokládám za špatné a lituji-li čeho, je to asi mé dobré chování. Jaký zlý duch mě to posedl, že se chovám tak dobře? Povídej si věci sebemoudřejší, ty starý muži, který žiješ ve vší počestnosti už sedmdesát let – slyším neodolatelný hlas, který mě od toho všeho zrazuje. Každá generace opouští podniky generace následující, jako myši opouštějí ztroskotané lodě.“

„Cítil jsem v kostech vítězství judaismu, který po dva tisíce let exilu z Izraelské země snášel perzekuci, španělskou inkvizici, pogromy, protižidovské dekrety, omezování i masové vraždění nacisty v naší vlastní generaci, a dosáhl naplnění své staleté touhy − návratu na svobodný a nezávislý Sion. Byli jsme toho večera šťastní, tančili jsme a naše srdce byla vděčná všem národům, jejichž představitelé hlasovali pro rezoluci. Slyšeli jsme jak pronášejí to magické slovo „yes,“ když jsme poslouchali jejich hlasy na rádiových vlnách ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Tančili jsme − ale věděli jsme, že před námi leží bitevní pole.“

„Od dětství mi vrtá hlavou, proč západní společnost, která dala světu Všeobecnou deklaraci lidských práv a hlásila se ke svobodě a demokracii, zároveň dlouho tolerovala segregaci a nás barevné vystavovala na odiv v klecích jako zvířata.“

„V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí - hluchota od lidí.“

„Kdyby měl Bůh hlas, byl by to hlas Andrea Bocelliho.“

„Poslechl svůj vnitřní hlas…… a události se daly do pohybu.“

„Pýcha nás neustále klame. Ale hluboko pod povrchem průměrného svědomí nám tichý, malý hlas říká, že něco není v pořádku.“

„Pokud chceš pravdu, řeknu ti pravdu: naslouchej skrytému hlasu; skutečnému hlasu, který je v tvém nitru.“

„Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké.“

„Svědomí je tak dobře vychované, že se okamžitě přestane hlásit těm, kteří mu nechtějí naslouchat.“

„Doufající duše nepodlehne ani tomu, co nám říká vnitřní hlas.“

„Těžko lze rozeznat hlas pravdy v ryku rozvášněných stran.“

„Když se jeden hlas hýbe, druhý stojí. Když jeden člověk mluví, druhý naslouchá.“

„Miminko je zažívací trubice s pronikavým hlasem na jednom konci a nezodpovědná na druhém.“

„Je smutné pozorovat, že svět není schopen žít v míru, zvláště nyní, když se připravujeme na vánoce. Svědčí o tom i skutečnost, že mnohé země svátky Kristova narození prostě vymazaly. Je pár dní volna, lidé si přejí pěkné svátky. Pěkné svátky bez Ježíše ale žádné svátky nejsou. Nevidíme-li původ vánoc v Kristově narození, přivádí nás to jen k lhostejnosti. Jsme schopni vánoce slavit jídlem a pitím, jinak by to nebyla pořádná oslava. Kde ale zůstal Kristus, jediný orientační bod ve světě, propadajícím se do materialismu a hledajícím zlato namísto Boha? Posledním hlasem morálky jsou papežovy výzvy. Jsou důležité, protože tlučou na dveře našeho svědomí a nutí nás uvažovat lidsky, a nikoliv materialisticky.“

„Byl jsem jednou s Hannou Krall v Aix-en-Provence a jednu noc mě v hotelu vzbudil hlas. Jakási skupina lidí se velmi hlasitě vracela na pokoj. Sedl jsem si na posteli a rozdělil lidstvo na dvě skupiny. První jsou ti, kteří se vracejí domů hlasitě, křičí, dupou, zhasínají světlo. A vůbec jim nejde o to, že budí sousedy. Druzí jsou ti, kteří se vracejí tiše, aby nikoho neznervózněli. Mám pocit, že Češi náleží do druhé skupiny.“

„Jednalo se o největší hazard v mém životě, kdy jsem se rozhodla po dvou bouřlivých letech, že možná nejsem soprán. Bylo mnoho názorů: byla jsem sopranistka s nízkými tóny, nebo mezzo s vysokými tóny. Opravdu osciluji a dodnes mám stejný rozsah. Ani jednu notu vyšší nebo nižší. Ale byla jsem šťastnější v hloubce mého hlasu než v jeho výšce.“

„Při zpěvu považuji za podstatné, aby hlas zněl co nejkrásněji. Nejde o to, aby technika měla přednost před vším ostatním, pak ztrácí zpěv poezii. Obávám se, že existuje mnoho zpěváků, kteří po celý svůj život budí dojem, že právě absolvovali konzervatoř s výborným prospěchem.“

„Nevěřím, že by architektura měla příliš mluvit. Měla by zůstat tichá a nechat přírodu v masce slunečního svitu promlouvat hlasem větru.“

„Ozvěna jest do jisté míry původní zvuk a v tom jest její kouzlo a půvab. Je to nejen opakování toho, co je ve zvuku znovu opakování hodno, nýbrž částečně i hlas lesa; táž obyčejná slova a zvuky, ale zpívané lesní nymfou.“

„Demagogové říkají davu, co si má myslet, a když se jim z davu vrací ozvěna jejich frází, tvrdí, že jen naslouchají hlasu lidu.“

„Ano, mé hlasy byly od Boha.“

„Dát hlas němým a sílu slabým.“

„Brutův hlas se točil kolem melodie sem a tam, aniž se jí ve skutečnosti nějak dotkl.“

„Ve tvých očích jsem viděl krásu.
Tvojí vůní jsem poznal lásku.
Tvým hlasem jsem poznal svoji vášeň.
Tvým srdcem jsem poznal Tebe.“

„Značka je to, co vám zůstane, když shoří továrna. Jeff Besos (Amazon. com) Pomyšlení na to, že umřete, je nejlepší cesta, jak se vyhnout pasti, kdy se obáváte, že něco ztratíte. Není důvod, abyste neposlechli hlas svého srdce.“

„Ve slušnosti vidím sílu a hrdě se k tomu hlásím. A i když je v tom někdy i jistá míra pokrytectví, vždy je lepší se ovládnout a chovat se k druhým s přiměřenou úctou a zdvořilostí.“

„Váš čas je omezený, tak jím neplýtvejte žitím života někoho jiného. Nenechte se svazovat dogmaty – což je žití s výsledky myšlení jiných lidí. Nedopusťte, aby šum názorů jiných přehlušil váš vlastní vnitřní hlas. A co je nejdůležitější, mějte odvahu následovat hlas svého srdce a svou intuici. Vědí, co skutečně chcete, aby se stalo. Vše ostatní je podružné.

STEVE JOBS“

„Její hlas zasluhoval nahrát na desku - a tu desku rozbít.“

„Hlásil jsem se k ideálům, potom k myšlenkám. Teď se hlásím k myšlení.“

„Hlas lidu je posvátný.“
SACRA POPULI LINGUA EST

„Hlas, právě tak jako srdce sbližuje. Lidé se nacházejí.“

„Tlampače zesilují jen hlas, nikoli argumenty.“

„Blues - hlas hříšníka v den znovuzrození.“

„Ozvěna se opožďuje. Tvůj hlas dolehne daleko.“

„Česká katolická církev je uzavřená do sebe, hlásí se k ní sice skoro tři milióny lidí, ale přesto jako by stála někde mimo většinovou společnost, jako by se její representanti až na několik světlých výjimek starali jen o finanční zajištění či narovnání, jako by biskupové byli vidět a slyšet jen ve chvílích, kdy v médiích komentují katedrálu, Vánoce a Velikonoce.“

„Jeho styl je neobyčejně zpěvný, v jeho skladbách by člověk sotva našel pasáže, které by nemohl zpívat lidský hlas. Jeho hra je procítěná a patetická v adagiu; chápu zcela, že, jak mi bylo řečeno, i velcí hudebníci ji poslouchali se slzami v očích. Pro ty, kdo studují hudbu, není jistě bez užitku, budou-li pokračovat v cestě, kterou svým stylem a svými skladbami sledoval on. Skladby i přednes tohoto mistra jsou skutečně velmi osobité a krásné.“

„Nebyli jsme vedeni vůbec tím, že bychom nechtěli trestat, a vůbec nás nezaujalo, kolika hlasy to bylo ve sněmovně schváleno, protože tyto zákony většinou bývají schváleny vysokým počtem hlasů, protože i poslanci mají své dny a bojí se toho, že ten kdo hlasuje proti, bude v některých bulvárních médiích označen za pedofila, což je u nás dobrým zvykem, aniž by to někdo relevantně zkoumal.“