Citáty na téma nevědomí
strana 4

„Činnost a usilovná práce jsou jediné cesty k poznání a vědomostem.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Neberu to na vědomí, stejně jako jakékoli další informace, které mě nezajímají. -Bones, Jednou nohou v hrobě“

Jeaniene Frost (1974) americká spisovatelka

„Kdybych byla zvířetem mezi zvířaty nebo stromem mezi stromy, měl by život smysl. Mezi mnou a jejich světem se nachází moje vědomí. Člověk dokáže žít pouze v čase. S vědomím končí věčnost. Všichni jsme si pro sebe ukořistili život, ale nikdo si ho nedokáže udržet. Všechno bude nahrazeno. Vznikne něco k nerozeznání podobného.“

Beate Grimsrud (1963) norská spisovatelka

O stromech, O životě, O čase, O světě

„Vědění znamená moc. Nevědomost sice není požehnáním, ale možná je lepší žít v ní.“

Lauren Kate (1981) americká spisovatelka

Slza-Madam Blavatská

O životě

„Hlupákům vědomosti vždycky překážely.“

Richelle Mead (1976) americká spisovatelka

Stíny

O hlupácích

„Upřímně řečeno, odjakživa mě dráždilo samolibé přesvědčení, že zavlnění proudu vědomí, pár zemitých oplzlostí a špetka komunismu v zaneřáděném kbelíku alchymicky a automaticky stvoří ultramoderní literaturu; a budu tvrdit, dokud mě nezastřelí, že jakmile si umění zadá s politikou, neodvratně klesne na úroveň ideologické veteše.“

Vladimir Nabokov (1899–1977) rusko-americký romanopisec, profesor

O literatuře, O umění, O upřímnosti

„Vznik lidského vědomí z neurofyziologické činnosti mozku je nepochopitelný.“

Miroslav Plzák (1925–2010) český psychiatr, psychoterapeut, publicista a vědecký spisovatel

„Nic tak nepovzbuzuje pocit žízně jako osvojování si vědomostí“

Andrzej Sapkowski (1948) polský spisovatel fantasy

Varianta: Nic tak nepovzbuzuje pocit žízně, jako osvojování si vědomostí.

O pocitech

„Nebuďte nevědomí jako zvířata, která nezná nic jiného než následování stáda; quæ pergunt, non quo eundum est, sed quo itur; následují nevědouce, kam by měla jít, ale kam jde většina. Vy jste ale lidé, a máte v sobě rozumnou duši; proto vás vyzývám, nebuďte složeni a utvářeni podle zvyku a příkladu, což jest zvířecké, ale podle nějakého vnitřního poznání a rozumu. Odchylte se od zástupu a doptávejte se upřímně Boha, jakou cestou mám jít? Toho, který se Jej bojí, On sám bude učit cestě, kterou by si měl vybrat. Cesta k tomuto požehnanému konci je velmi úzká, velmi obtížná; musíte na ní mít vůdce – musíte mít lampu a v ní světlo – jinak nemůžete než zabloudit.“

Hugh Binning (1627–1653) filosof a teolog, oponent Olivera Cromwella ve Skotsku

Originál: (en) Be not ignorant as beasts, that know no other things than to follow the drove; quæ pergunt, non quo eundum est, sed quo itur; they follow not whither they ought to go, but whither most go. You are men, and have reasonable souls within you; therefore I beseech you, be not composed and fashioned according to custom and example, that is brutish, but according to some inward knowledge and reason. Retire once from the multitude, and ask in earnest at God, What is the way? Him that fears Him He will teach the way that he should choose. The way to his blessed end is very strait, very difficult; you must have a guide in it,—you must have a lamp and a light in it,—else you cannot but go wrong.
Zdroj: [Binning, Hugh, I, James Cochrane, The Works of the Rev. Hugh Binning: with a Life of the Author, and Notes, https://books.google.cz/books?id=pg1OAQAAMAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, William White and Company, Edinburgh, 1839, 408, 29, angličtina]

O cestě, O poznání, O vědě, O světle

„Moudrost je silou a síla moudrostí, jedna s druhou navzájem, zdokonalujíc celek. Nebuď pyšný člověče na svou moudrost. Rozmlouvej s nevědomým tak dobře jako s moudrým. Pokud někdo přijde k tobě pln poznání, naslouchej mu a dbej ho, neboť moudrost je vším.“

Hermes Trismegistos

O moudrosti, O poznání, O síle

„Pokud tři lidé budou mít skutečné zaměření, mohou změnit celý svět. Když dvanáct lidí bude mít skutečné vědomé zaměření, mohou změnit celý vesmír.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

O vesmíru, O světě, O lidech

„Když mluvím o „provokování“, nemám tím na mysli, že by nevědomí bylo do jisté míry uraženo a – jako staří bohové – ze žárlivosti nebo ze msty člověku učinilo příkoří. Myslím tím spíš cosi jako psychickou dietní chybu, která vyvede mé zažívání z rovnováhy. Nevědomí reaguje automaticky jako můj žaludek, který se obrazně řečeno na mně mstí. Když si osobuji moc nad nevědomím, tak je to psychická dietní chyba, nepřípadný postoj, jemuž by se člověk měl v zájmu svého vlastního blaha raději vyhnout.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O žárlivosti, O míru, O chybách

„Člověk, vědomý si své izolace, musí najít nové vazby se svými bližními, na tom závisí jeho duševní zdraví. Bez silných citových vazeb ke světu by trpěl pocitem nesmírné opuštěnosti a ztracenosti. Může však navázat vztah k jiným lidem, a to nejrůznějšími způsoby. Může k ostatním lidem cítit lásku, což vyžaduje nezávislost a činorodost, nebo se k nim může vztáhnout symbioticky - to znamená, že se stane jejich částí nebo je učiní částí vlastního já. V tomto symbiotickém vztahu buď ovládá druhé (sadismus), nebo jimi je ovládán (masochismus). Nemůže-li si vybrat ani lásku, ani symbiózu, může problém řešit vybudováním vztahu k vlastní osobě (narcismus). Potom se sám stává světem a "miluje" svět tím, že miluje sám sebe. To je častý způsob, jak se lidé vypořádávají s potřebou mít nějaký vztah, a obvykle bývá smíšen se sadismem. Je nebezpečný a v krajním případě vede k určitým formám šílenství. Poslední a zhoubný způsob řešení problémů (obvykle spojený s krajním narcismem) je vášeň zničit všechny ostatní. Když neexistuje nikdo kromě mě, nemusím se jiných bát a nepotřebuji s nimi navazovat vztahy. Zničím-li svět, zachráním se před tím, aby mě rozdrtil.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

O problémech, O vztazích, O šílenství, O vášni

„Muž jistě jedná za určitým účelem, nevkládá do svého jednání celou duši a všechen cit, nýbrž tříští se v množství abstraktních jenotlivostí. Oproti němu jedná dítě či mladý člověk z plného srdce. Cit a názor je tedy tím prvním, myšlení tím posledním. Tak se nám jeví cit také jako konkrétnější než myšlení, tato činnost abstrakce a obecna. Ve skutečnosti je tomu však naopak. Smyslové vědomí je ovšem vůbec konkrétnější – i když je tím nejchudším co do myšlenek, je tím nejbohatším co do obsahu. Musíme tedy rozlišovat přirozené konkrétno od konkrétna myšlenky, jež je naopak chudé co do smyslového obsahu.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

Fenomenologie ducha

O dětech, O myšlenkách, O srdci, O citech

„V určitém čase na Zemi existovalo velmi vysoké vědomí, které dalece přesahovalo vše, co si v současnosti dokážeme představit. Sotva nám stačí naše schopnosti, abychom si představili, na jaké úrovni jsme byli, protože se to vůbec nepodobá ničemu, v čem žijeme teď. Díky jistým událostem, jež se staly před 16 000 až 13 000 lety, lidstvo kleslo z velmi vysokého stavu a propadlo se mnoha dimenzemi a mezistupni s rostoucí hustotou až do specifického stavu, který nazýváme třetí dimenzí čili moderním světem.“

Drunvalo Melchizedek

kniha Prastaré tajemství květu života

O čase, O světě, O životě

„Je hanebné završit po čtyřech miliardách let vývoje, při přípravách k uskutečnění Kosmického plánu, evoluci výtvorem klona stvořeného k obrazu bytosti, která je bezmocná i vůči nejprimitivnější formě života, viru. Nebo se „čarodějky“ vrátí, aby znovu získaly Sílu a osvobodily svět z iluze, že můžeme být „šťastní“ při sebe popírání? Naše Probuzení je nezbytně nutné, protože jsme dosáhli fáze, kdy se „strom“ může přeměnit v „semínko“. Tím se završuje cyklus vývoje Vědomí a my se můžeme ocitnout v Novém světle Svobody. Poznejme a používejme proto svou nejvyšší zbraň a strategii a dejme Ženě sílu. Změnu Nelze zastavit!“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O světě, O síle, O svobodě, O světle

„Bez vědomí by problém duch-tělo byl mnohem méně zajímavý. S vědomím se zdá beznadějný.“

Thomas Nagel (1937)

Zdroj: [Störig, Hans Joachim, Malé dějiny filosofie, Karmelitánské nakladatelství, 8, 2007, 978-80-7195-206-0, 557]

O problémech

„Nevědomost se zakrývá nestoudností.“

Latinské přísloví

„Vědění má za nepřítele nevědomost.“

Latinské přísloví

„Nevědomost umí být tak rozomilá“

Radim Sirůček

„Citáty jsou jako lucerny, které osvětlují cestu, abychom se nevydali do temného houští nevědomých špatných nápadů.“

Čitananda Ivana Koudelková

O cestě, O citátech

„Někdo rád ve snaze utéct od všech problémů zavírá oči. Já raději jdu a postavím se jim čelem, třebaže mnohdy narazím nikdy mě nic neposílí víc než vědomí,že jsem se alespoň pokusila jeden z problémů vyřešit a přitom neutéct.“

Johana Bartlová

O problémech, O snaze

„Mysl je jediným mentálním nástrojem, který máme.Pochopeno, že uchopit, poznat sebe, nikdy nemůžeš pomocí mysli. Znám se prostřednictví mysli, nebo je tato znalost na mysli nezávislá?A co pocit či myšlenka „já jsem"?Vědomí) obsahuje mysl, ale mysl To nikdy obsáhnout nemůže.“

sideraxx

O myšlenkách, O pomoci, O závislosti, O pocitech

„Nejlepším přítelem člověka je láska, láska protože máme vědomí že nás nikdo miluje a milovat bude,,!!“

Malá100Nikk11

Malá Niky (já)

O přátelství, O milování, O lásce

„Je to už tak daný, že má člověk tendenci ubližovat těm, kteří vědomě či nevědomě ublížili jemu.“

ghost

tavysokaa

„Na nespravedlnosti je možné si zanadávat, nebo pokrčit rameny a mávnout rukou. Prostě vzít ji na vědomí. Je ale také možné se jí postavit. Nemám na mysli heroické činy. Takovou smělou proklamaci, za níž se pak poklepe někomu na rameno, už omráčil svět kdekdo. Někdo ale někomu ukřivdí. Vystoupit na jeho obranu třeba i proti většině, to jistě lze.“

Zdeněk Hanka (1956–2020) český spisovatel

O světě, O spravedlnosti

„Nejsladší sladkost je nevědomost.“

RamXas

„Měníme své vědomí, protože můžeme. Pozorováním své skutečné podstaty, nalezením svého pravého Zdroje, ztrácíme strach a získáváme klid, který pak můžeme vysílat svými těly a šířit ho do okolí. Vidíme, že naše tělo a tělo Země je propojené na tolika úrovních, že se nám o tom ani nesnilo. […] Naše herní možnosti jsou nekonečné. Tak vybírejme ty životodárné. Nikdo jiný než my sami nám v tom nemůže zabránit…“

Jaroslav Dušek (1961) český herec a moderátor

Zdroj: [Brzáková, Pavlína, Ze mě (Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška), Eminent, Praha, 2011, 978-80-7281-432-9, 237, 240]

O strachu, O snech

„Klademe-li si otázku, který motiv přede všemi je typický pro nordickou rasu, zdá se mi zřejmé, že je to v první řadě pojem cti a s ní nerozlučně spojená idea povinnosti plynoucí z vědomí vnitřní svobody. V okamžiku, kdy láska a soucit převládly, začaly epochy rasově národního a kulturního rozkladu všech nordických států.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O svobodě, O lásce

„Mnoho lidí se mě ptá: "Jak můžu druhé milovat bezpodmínečně? Jak můžu milovat ty, kteří mě zraňují?" Ale ta otázka je už špatně položená. Bezpodmínečná láska není něco, co byste dělali. Je to o tom, kým jste a jak tím jste, stačí si to jen uvědomit.
Bezpodmínečná láska začíná tehdy, když se nejdříve naučíme bezpodmínečně milovat sami sebe. Jste-li jako většina lidí, pak jste na sebe pravděpodobně velmi tvrdí a vůči sobě hluboce kritičtí.
Jenže dokud se nenaučíme sami sebe milovat bezpodmínečně, nemůže se stát bezpodmínečnou láskou. Vše začíná u nás samých, neboť jsme všichni propojeni a jsme součástí jednoho vědomí. Proto když začnete milovat bezpodmínečně sami sebe, prostě se tou láskou stanete, vyzařujete tuto lásku na ostatní kolem vás, aniž byste se o to museli snažit.
Ostatní kolem vás ji cítí, dotýká se jich a na hluboké úrovni je proměňuje. Zároveň, když milujete sami sebe, nedovolíte ostatním, aby s vámi zacházeli jako s rohožkou přede dveřmi, nebo aby vás ovládali, stejně jako vy sami nemáte potřebu ovládat je.
Bytím ve vaší přítomnosti se druzí učí, jak se k vám chovat, pokud chtějí být skutečně s vámi. Také se tím učí, jak by oni sami chtěli, aby se k nim chovali druzí. My všichni přivádíme sami sebe do všech našich vztahů. Pokud se štítíte sami sebe, pak přesně takové přivádíte sami sebe kamkoliv jdete, včetně vašich vztahů.
Pamatujte: vždy to začíná u vás a není to o KONÁNÍ lásky. Je to o BYTÍ láskou.“

Anita Moorjani (1959)

O lidech, O vztazích, O milování, O lásce

„Už jen pouhým vědomým nasloucháním dokážete druhým ulevit od trápení.“

Vendula Veličková

O trápení

„Když partner jednou omylem překročí hranice druhého, druhý mu může odpustit.
Když však překročí hranice poněkolikáté, věc přestává být omylem, ale vědomou chybou, a to nejde odpustit.“

hancus18

O chybách

„Dávejte si pozor na nepravdivé znalosti; jsou nebezpečnější než nevědomost.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Válka způsobuje nevědomost a ta způsobuje otroctví“

jiricepelka.eth/Anarchy

O válce

„Ačkoli si to málo lidí uvědomuje, kolektivní vědomí je velmi mocné; a když si nedáš pozor, může ovládnout tvé individuální vědomí. Chceš-li, aby byl tvůj život na této planetě harmonický, musíš se všude, kam přijdeš, snažit vytvořit kolektivní vědomí.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

Zdroj: Hovory s Bohem II. – Neobvyklý dialog

O životě, O lidech

„Co potřebujete, je růst vědomí, nikoli růst státní moci.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

Zdroj: Hovory s Bohem II. – Neobvyklý dialog

„Aby člověk zvítězil, musí mít jednu vlastnost, a tou je rozhodnost, vědomí toho, co chce, a horoucí touha to získat.“

Napoleon Hill (1883–1970) americký autor

O nerozhodnosti

„Zlo, které je na světě, vždy pochází z nevědomosti a dobré úmysly mohou způsobit stejnou škodu jako zlá vůle, pokud jim chybí porozumění.“

Albert Camus (1913–1960) francouzský spisovatel a novinář

O zlosti, O světě, O zlu, O porozumění

„Meditace je rozpuštění myšlenek ve věčném vědomí neboli čistém vědomí bez objektivizace, poznání bez myšlení, splynutí konečnosti v nekonečnosti.“

Voltaire (1694–1778) francouzský spisovatel a filozof

O myšlenkách, O poznání

„Většina lidí je přesvědčena o tom, že,, jít domů“ znamená vrátit se k Bohu. Ale vrátit se k Bohu je zhola nemožné, protože ses od Boha nikdy nevzdálil - a tvoje duše to ví. TY to možná na vědomé úrovni nevíš, ale tvoje duše to vždycky věděla.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

Zdroj: kniha Návrat domů k Bohu - V životě, jenž nikdy nekončí

O lidech, O duši

„Meditace přináší moudrost, nedostatek meditace zanechává nevědomost. Dobře poznejte, co vás vede vpřed a co vás brzdí, a zvolte si cestu, která vede k moudrosti.“

Buddha (-563–-483 př. n. l.) nepálský duchovní učitel na jehož učení bylo založeno Buddhismus

O moudrosti, O cestě

„Vzácné jmění = dobré vědomí a čisté svědomí.
(to je zcela zřejmé - žel, nikoliv samozřejmé)“

Kodex Niled48

„Uzdravení kolektivního lidského vědomí závisí na tom, zda dokážeme vytvořit společnost, ve které je prostor pro bolest. Momentálně žijeme ve světě, ve kterém jsou přijatelné pouze pozitivní věci, jako jsou pozitivní emoce, úspěch a uzdravení. Tento svět vidí cokoliv jiného jako selhání. A to brání lidem v uzdravení. To brání lidem přiznat si, kde se zrovna nacházejí, a podniknout i neintuitivní kroky, které jsou pro uzdravení nutné. Je v pořádku nebýt v pořádku.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

O bolesti, O lidech, O světě, O úspěchu

„Nejsem své myšlenky, emoce, smyslové vjemy a zážitky. Nejsem obsahem svého života. Já jsem život. Jsem prostor, v němž se všechny věci odehrávají. Jsem vědomí.“

Eckhart Tolle (1948) německý spisovatel

O myšlenkách, O životě

„Úspěch pramení z vědomí, že jste udělali maximum pro to, abyste se stali tím nejlepším, kým jste schopni se stát.“

John Wooden (1910–2010)

O úspěchu

„Ve chvíli kdy se řídíme vnitřními procesy (intuice, srdce, dobrý pocit) jsme vědomě na cestě za poznáním sebe sama.“

Zbyněk Kozlík

O cestě, O srdci, O poznání, O pocitech

„Duše a vědomí každého z nás jsou souměřitelné se ‚vším co je‘, protože neexistují žádné absolutní hranice mezi naším já a totalitou existence.“

Stanislav Grof (1931) český psychiatr

Zdroj: [Tolle, Eckhart, Moc přítomného okamžiku: kniha o duchovním osvícení, 2, Jan Brázda, Praha, Euromedia, 2016, 178, 14, Předmluva, 978-80-7549-161-9]

O duši

„Vědomá pozornost proměňuje obyčejné v mimořádné“

Pavel Vondrášek (1978) Narozen 6. 5. 1978. Fyzioterapeut, lektor a propagátor kvantových terapií. Autor sbírky povídek.

Zdroj: Myš, která nehrála hry

„Klíčem k úspěchu je vědomý úmysl, rozhodnutí a odhodlání.“

Pavel Vondrášek (1978) Narozen 6. 5. 1978. Fyzioterapeut, lektor a propagátor kvantových terapií. Autor sbírky povídek.

Zdroj: Technika Kvantového Doteku Matrixu

O úspěchu, O rozhodnutí

„Základní pravdou je, že jsme všichni jedno, protože nás tvoří ta samá vědomá energie, není rozdíl mezi láskou k sobě a láskou k druhým – koneckonců každá podoba lásky je sebeláska.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

O lásce, O pravdě

„Svědomí času dobré vědomí.“

Žádné

O čase

„Bez svědomí není kapka dobrého vědomí.“

Žádné

Tento citát čeká na kontrolu.

„Bohumil Hrabal holuby nekrmil, nýbrž vědomým skokem spáchal sebevraždu.“

Nikita Zacharov

O sebevraždě

„Za to málo, co znám, vděčím své nevědomosti.“

Sacha Guitry (1885–1957) francouzský dramatik a dramatik

„Dogmatický tón je inspirován hlubokou nevědomostí. Kdo nic neví, chce naučit druhé tomu, čemu se právě naučil sám. Kdo mnoho ví, sotva přijde na to, že to, co ví, může být někomu neznámé a mluví proto daleko lhostejněji.“

Jean de La Bruyere (1645–1696) francouzský spisovatel a filozof

„Poslanec Jičínský napsal v roce 1956: Socialistická zákonnost se veřejně hlásí k tomu, že poraženým buržoazním třídám vědomě odnímá občanská práva, aby jim znemožnila znovu převzít moc.“

Stanley G. Payne (1934) americký historik

„Člověk ani nemusí zestárnout, stačí mnohem méně, aby ztratil vědomí o sobě.“

Denis Diderot (1713–1784) francouzský osvícenský filozof a encyklopedista

„Noviny naše odpusť nám, pane - neboť nevědomost hříchu nečiní…“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Nosíme v sobě nevědomost, která nám způsobuje neštěstí.“

Geree

O štěstí

„Víra přikrývá naši nevědomost, nikdy vám neodhalí pravdu, poskytuje vám jen určitá dogmata, přesvědčení a pomocí nich si můžete vytvořit iluzi znalosti. Ale ta znalost je přeludem.“

Neznámý autor

O pravdě, O víře, O pomoci

„Hudební tvorbou rozumím stálé vzájemné působení vědomé práce a individuálních procesů.“

Alfred Schnittke (1934–1998) sovětský skladatel

„V dávnověku historikové lhali z nevědomosti. Pak se stali profesionály.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Krása je zpravidla trůnem nevědomosti.“

Baltasar Gracián (1601–1658) španělský jezuita a barokní prozaik a filosof

O kráse

„Nevědomost je matkou vší zločinnosti. Příčinou zločinu je nedostatkem uvažování.“

Honoré De Balzac (1799–1850) francouzský spisovatel

O maminkách

„Vousatí tvorové jsou zrovna tak chtiví chvály, zrovna tak fintiví ve svém oblékání, zrovna tak pyšní na své osobní přednosti, zrovna tak vědomí své přitažlivosti, jako kterákoliv koketa na světě.“

William Makepeace Thackeray (1811–1863) romanopisec

O světě, O osobnosti

„Plagiát je vědomá reminiscence.“

K. I. Gałzczyński

„Buď si stále vědom toho, že nevědomost nikdy neučinila nic zlého, že zhoubný je jedině blud a že se na scestí nedostáváme pro to, co neznáme, nýbrž pro to, o čem si myslíme, že to známe.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

O zlosti

„Člověk bez vědomí - svět v temnotě.“

Baltasar Gracián (1601–1658) španělský jezuita a barokní prozaik a filosof

Varianta: Člověk bez vědomostí, svět v temnotách.

O světě

„Bez vědomostí o minulosti nemůžeš posuzovat přítomnost ani odhadovat budoucnost.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O minulosti, O budoucnosti

„Když se Ježíš dívá na zlo, nazve ho pravým jménem a jednoznačně ho zavrhne. Jenže tam, kde já vidím zlou vůli, On vidí nevědomost.“

Anthony de Mello (1931–1987) indický spisovatel

O vůli, O zlu, O zlosti

„Pedagogika: snůška vědomostí o tom, jak žít z nevědomosti žáků.“

Valeriu Butulescu (1953)

O životě

„Obojakost a povýšenost některých sotva pogramotnělých vědomí.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Udavačství? „A pak dávám vaší milosti na vědomí…“ Prvním rumunsky psaným dokumentem bylo hlášení informátora.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Když jsem ještě používal Myspace, smazali mi píseň ‚Fly Me to the Moon‘ (od Franka Sinatry) z mého profilu. A kdo ji smazal? Odpověď je jednoduchá – chamtivost a nevědomost. Chamtivost, která nechápe, že svět se změnil. Nevědomost, co se domnívá, že lidé si nekoupí CD, pokud bude hudba k dispozici zdarma.“

Paulo Coelho (1947) brazilský textař a spisovatel

O lidech, O hudbě, O světě

„Chce-li někdo svou pitomost schovávat za jakousi „selskost“, rozumu tím vůbec nepomůže. Akorát dá světu na vědomí, že má velice blízko k volovi – ten je taky selský.“

Dušan Topoľský (1935–2011)

O rozumu, O světě

„Studnice vědomostí je jediné místo, kde lze nechat beztrestně utonout hlupáky.“

Zdeňka Ortová (1961) česká spisovatelka

O hlupácích

„Aniž se čímkoliv sebeméně provinily a výhradně pouze z prostého faktu své národnosti anebo rasy, byly statisíce osob odsouzeny k smrti anebo postupnému vyhlazování. (…) Je pro nás útěchou vědomí, že morální a duchovní pomoc našich reprezentantů nám umožnila poskytnout posilu velkému množství těchto utečenců, bezdomovců a těchto vystěhovalců počítaje v to i neárijce.“

Pius XII. (1876–1958) 260. papež katolické církve

závěrečná pasáž rozhlasového vánočního projevu v roce 1942
Zdroj: František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 405

O smrti, O pomoci

„Sociomorfní modelování v rámci biologického myšlení jest skutečnost, že každá doba při výkladu živé přírody vybere z široké „samoobsluhy jevů“, kterou skýtá, ty, které potvrzují základní principy jejího fungování. Celý děj ovšem probíhá na nevědomé rovině, cílem biologů téměř žádné éry není apologie společenského uspořádání („správně“ pochopitelně funguje jen ta společnost, která nějak odpovídá „přirozenému“ uspořádání světa a toho živého zvláště), ale právě a jen poznávání živé přírody.“

Stanislav Komárek (1958) český biolog, filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Stanislav Komárek (2007): Nad Darwinovou knihou O původu druhů.... In: Stanislav Komárek (2008): Sloupoví aneb Postila. Dokořán, Praha, 2008, 253 s.

O přírodě, O světě

„Zprávy beru na vědomí a do dalších podvůdků žehnám! - reakce kardinála Trochty na oznámení svého sekretáře Ladislava Vika, že za jeho nepřítomnosti potřeboval nutně jeho oficiální potvrzení podpory, takže musel zfalšovat jeho podpis.“

Štěpán Trochta (1905–1974) československý kardinál

Přisuzované

O podpoře

„Národové věku našeho sami nahlížejí, že jim cosi chybí, a že namáhati se musí, aby úpadek předešli. Proto přičiňují se, aby povznesli obchody, zdokonalili řemesla, zvelebili vědy a umění. Ale ač toho všeho v jistém směru nanejvýš potřebí, přece to nepostačí. Vedle stránky hmotné musí i vědomost a přesvědčení náboženské vzrůstati a se vzmáhati. Jistá a neomylná jest pravda: Všeliký dobrý řád musí se zakládati na moci svědomí. Dlouho-li však bude ozývati se svědomí v srdci víry a náboženství prázdném? Jedině rozum milostí Boží osvícený a sílený dovede vždy po právu a spravedlnosti rozhodovati. Jen v takovém rozumu a v takové mysli ozývá se platně svědomí a staví se vydatně na odpor všelikému pokušení.“

František Xaver Blanda (1838–1917)

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 29, česky]

O rozumu, O vědě, O náboženství, O věku

„Já vyznávám typ estetiky, který navazuje vědomě a nekompromisně na velkou evropskou hudební tradici od šestnáctého do dvacátého století. Netajím se tím. Nemám potřebu budovat na zelené louce, co tu ještě nebylo, ale naopak ctím to, co vytvořili naši předchůdci, učím se od nich a snažím se jim přiblížit. To je moje filozofie. Nejsem proti nikomu. A pokud je někdo proti mně, je mi to líto.“

Juraj Filas (1955) slovenský hudební skladatel

Zdroj: [Veber, Petr, Juraj Filas: Jsou věci, které jsou věčné, muzikus.cz, 2013-09-09, 2013-10-24, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Juraj-Filas-Jsou-veci-ktere-jsou-vecne~09~zari~2013/]

„Vyučování, četba, pospolitý život, příroda, ukládají v dětském duchu velikou zásobu představ, soudů, citův a nálad myslí, zásobu větší, než obyčejně se domníváme. Tato zásoba, tento duševní poklad jest ovšem mlhovitý, beztvarý, nespořádaný. Avšak není lepšího prostředku poklad ten spořádati, vyjasniti a na vědomí přivésti, nežli jej ustáliti a viditelně zobraziti v písemných pracích slohových.“

Josef Harapat (1850–1929)

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 259, česky]

O náladě, O přírodě, O životě

„Nevím, jestli jsem již zmínila, že se ze mne stala sionistka. (…) Znamená to pro mne, že teď vědomě a silně cítím, že jsem židovka a jsem na to hrdá. Mým hlavním cílem je odejít do Palestiny a pracovat tam. (…) Člověk potřebuje v něco věřit, potřebuje cítit, že má jeho život smysl, a že je na tomto světě potřebný. Pro mne toto vše ztělesňuje sionismus. (…) Jsem přesvědčena, že sionismus je židovským řešením našich problémů, a že vynikající práce, prováděná v Palestině, nepřijde v niveč.“

Chana Senešová (1921–1944) židovská básnířka a protinacistická bojovnice za druhé světové války

zápis z deníku, 27. října 1938
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 65-66

O problémech, O světě, O životě

„Že pociťujeme tvář jako symbol nejen ducha, ale také nezaměnitelné osobnosti, bylo, zvláště počínaje křesťanstvím, mimořádně zvýhodněno zahalením těla. Tvář byla dědicem těla, které má v té míře, ve které panuje nezahalenost, jistě svůj podíl na výrazu individuality… Svým svébytným utvářením stala se tvář takřka geometrickým místem niterné osobnosti, pokud ji lze nahlížet, a také v tomto směru se křesťanství, jehož tendence k zahalování nechaly zjev člověka zastupovat tváří samotnou, stalo školou vědomí individuality“

Georg Simmel (1858–1918) německý sociolog, filozof a kritik

Zdroj: [Vojvodík, Josef, Doležal, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli, iliteratura.cz, 2013-04-05, 2014-03-14, http://www.iliteratura.cz/Clanek/31407/dolezal-milos-jako-bychom-dnes-zemrit-meli-]

O osobnosti, O škole a vzdělávání

„Cesta, na nížto ze studií největší prospěch lze očekávat, je ta, abychom nejprve správně jasně rozuměli tomu, čemu se učíme, porozumějíce potom také to řádně podrželi v paměti, a tím konečně se stali způsobilými též něco sami vytvořiti, aby vědomosti neležely v nás jako mrtvé.“

Rudolf Agricola (1443–1485) humanista

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 180, česky]

O mrtvých, O studiu, O lži, O cestě

„Dovoleným ulehčením je například to, když při přípravě na zkoušku nastudujeme stručný výtah z knihy, místo toho, abychom ji četli celou. Pokud je ten výtah dobře napsaný a obsahuje potřebná fakta, můžeme získat potřebné vědomosti způsobem, který nám ušetří spoustu času a úsilí. Opisování při zkoušce je ale nedovoleným ulehčením. Může sice ušetřit čas, ale získaná hodnost o svém nositeli podává klamavý a falešný obraz.“

Morgan Scott Peck (1936–2005) americký psychiatr

O falešnosti, O dovolené, O čase, O knihách

„Podstatou výchovy je být náboženská, to jest vštěpovat povinnost a úctu. Povinnost plyne z naší schopnosti řídit běh věcí. Kdy by dostupné vědění mohlo něco změnit, je nevědomost neřestí. A základem úcty je vědomí, že přítomnost v sobě zahrnuje úplný souhrn jsoucího, nazpět i dopředu, tu celou amplitudu času, to jest věčnost.“

Alfred North Whitehead (1861–1947) anglický matematik a filozof

Zdroj: 1929 The Aims of Education

O čase

„Ahimsá je celosvětové všepřeměňující světlo nenásilného vědomí.“

Sri Chinmoy (1931–2007) indický spisovatel a guru

O světle

„Pokud je politik tak naivní, že neví, že spolupracuje s Mrázkem, tak je to možná ještě větší riziko, než kdyby s ním vědomě spolupracoval. Jestli máme v nejvyšších politických kruzích infantilní děti, přijde mi to jako veliké riziko.“

Jan Kubice (1953) český ministr vnitra ČR a policista

Zdroj: Ondřej Šťastný, Tomáš Syrovátka: Kubice: Politici nás praštili klackem po hlavě. Mf Dnes a iDnes.cz, 28. XI. 2008. URL: http://zpravy.idnes.cz/kubice-politici-nas-prastili-klackem-po-hlave-faz-/domaci.asp?c=A081128_090946_domaci_bar

O dětech

„Umlčení metafyzické výpovědi je sebedestruktivním aktem vědecké inteligence, pokusem vykořenit nevědomý zdroj své vlastní plodnosti.“

Lewis Feuer (1912–2002) americký sociolog

Zdroj: [Poražený rebel a jeho asketická hvězda (2005), mezi břehy, 2009-03-26, 2015-02-27, https://tippelt.wordpress.com/category/eseje/psychoanalyza-eseje/porazeny-rebel-a-jeho-asketicka-hvezda/]

O inteligenci

„Pokud nastane situace, že by Svatý otec ode mne žádal, abych se úřadu vzdal, byla by to velmi bolestná situace, ale je to otázka poslušnosti. Umím si představit, že i pro mě by to bylo velmi těžké a bolestné rozhodování, ale přísaha věrnosti nebo to vědomí, že musím být poslušný Svatému Otci, je znakem společenství. To neznamená, že ztrácím nějaké postavení v církvi a že mé schopnosti by nemohly být jinak využity. Ta poslušnost by musela být projevem loajality a věrnosti přísaze.“

Stanislav Zvolenský (1958) slovenský arcibiskup

O věrnosti

„Pěstujme již od útlého mládí v dětech svých vědomí, že všichni Slované jsme dětmi jedné matky, a hleďme, aby duchovní majetek všem nám společný byl.“

Jan Ladislav Mašek (1828–1886) český pedagog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 150, česky]

O dětech, O maminkách, O mládí

„Naproti tomu sám si odepřít něco, abys to přidal jiným, to je teprve vlastní úkol lidskosti a dobrotivosti. Ostatně takovéto počínání neodnímá tolik výhod, kolik jich vrací. Neboť jednak získává náhradu vzájemností dobrodiní, jednak samo vědomí dobrého skutku a vzpomínka na lásku a vděčnost těch, jímž dobrodiní prokážeš, přináší více duševní rozkoše, než by obsahovala ona tělesná rozkoš, které ses zřekl.“

Thomas More (1478–1535) anglický renesanční humanista

O vděčnosti, O rozkoši, O vzpomínkách, O lásce

„Puntíky mají formu slunce, které je symbolem energie a celého světa a našich životů, mají rovněž formu měsíce, který je tichý. Kulatý, jemný, pestrobarevný, nesmyslný a nevědomý. Puntíky se stávají hnutím.“

Yayoi Kusama (1929) japonská umělkyně a spisovatelka

Zdroj: Louis Vuitton má halucinogenní butik podle Kusamy http://www.designmagazin.cz/interier/35691-louis-vuitton-ma-halucinogenni-butik-podle-kusamy.html

O slunci, O tichu, O světě, O životě

„Společnost potřebuje literaturu, byť si to často nemyslí, neboť spisovatelé jsou s to o ní říkat pravdu. Nemohou přímo měnit pořádky a vést revoluce, ale mohou svědčit. Udržují vědomí o tom, co se kolem nás děje. Je to povinnost všech těch, kdo píšou, aby psali pravdu.“

Anita Desaiová (1937) indická spisovatelka

Zdroj: [Anita Desai: Indie je velká, mě ale zajímají malí lidé, literarni.cz, 2012-05-28, 2012-06-04, http://www.literarni.cz/rubriky/rozhovory/anita-desai-indie-je-velka-me-ale-zajimaji-mali-lide_9161.html]

O literatuře, O pravdě

„Přivádějte si často na vědomí, že i nejlepší, nejjasnější hlava, stolí-li nad zkaženým srdcem, podobá se chrámu, zbudovanému nad peleší lotrovskou.“

Esaias Tegnér (1782–1846) švédský básník, profesor a biskup

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 86, česky]

O srdci

„Dnes je skoro masový jev lenost myslet. Lidé se vydávají všanc médiím, nechávají si od nich naplnit obsah svého vědomí, a při tom sami aktivně nepřemýšlejí, nesnaží se tvořit.“

Petr Příhoda (1939–2014) český filozof a psychiatr

O lidech

„Každé restaurování je věcí interpretace. Neexistují univerzální pravidla, která lze aplikovat na každou situaci. Musíte mít cit, úctu a vědomosti - a neustále si klást otázky. Přesně to k téhle práci potřebujete.“

Alfio del Serra

Zdroj: [Nicholl, Charles, 2006, Leonardo da Vinci - Vzlety mysli, BB art, 1, 198, 80-7341-955-6]

O citech

„Vyučování bez vychovávání není ničím, a vychovávání bez náboženství nestojí za nic. Duše nevzdělá se a nenaučí mravnímu pořádku, nemá-li na vědomí, že ji stále vidí a nad ní vládne Bůh, jenž ji stvořil, a jež ji bude jednou souditi.“

François Guizot (1787–1874) francouzský historik, politik a spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 27, česky]

O náboženství, O bohu, O duši

„Jsme povinni sděliti budoucí generaci své vědomosti nabyté dlouhou zkušeností, aby se vyvarovala chyb, které byly našimi učiteli.“

Karel Engliš (1880–1961) český československý politik, ekonom, profesor, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

1930
Zdroj: [V Hrabyni vzpomínali na slavného rodáka Karla Engliše, ct24.cz, 2010-08-18, 2011-03-05, http://www.ct24.cz/regionalni/98733-v-hrabyni-vzpominali-na-slavneho-rodaka-karla-englise/]

O učitelích, O chybách

Citáty na téma nevědomí strana 4

Citáty na téma nevědomí
strana 4