Citáty na téma nevědomí
strana 5

François Guizot foto

„Vyučování bez vychovávání není ničím, a vychovávání bez náboženství nestojí za nic. Duše nevzdělá se a nenaučí mravnímu pořádku, nemá-li na vědomí, že ji stále vidí a nad ní vládne Bůh, jenž ji stvořil, a jež ji bude jednou souditi.“

François Guizot (1787–1874) francouzský historik, politik a spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 27, česky]

Karel Engliš foto

„Jsme povinni sděliti budoucí generaci své vědomosti nabyté dlouhou zkušeností, aby se vyvarovala chyb, které byly našimi učiteli.“

Karel Engliš (1880–1961) český československý politik, ekonom, profesor, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

1930
Zdroj: [V Hrabyni vzpomínali na slavného rodáka Karla Engliše, ct24.cz, 2010-08-18, 2011-03-05, http://www.ct24.cz/regionalni/98733-v-hrabyni-vzpominali-na-slavneho-rodaka-karla-englise/]

Wendy Guerra foto
Gilbert Cesbron foto
Johann Bernhard Basedow foto

„Ne z knih, nýbrž hlavně z rozmluv a ze skutečného na věci nazírání zjednávejme chovancům potřebné vědomosti.“

Johann Bernhard Basedow (1723–1790) německý filozof

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 74, česky]

Samuel Hopkins Adams foto

„Nevědomost a důvěřivá naděje vytváří trh pro většinu patentovaných léčebných prostředků.“

Samuel Hopkins Adams (1871–1958) investigativní novinář

Originál: (en) Ignorance and credulous hope make the market for most proprietary remedies.
Zdroj: [Adams, Samuel Hopkins, The Great American fraud, P.F. Collier & Son, 1907, 295, anglicky]

Moritz Lazarus foto

„Člověk jest nejvznešenějším a nejušlechtilejším dílem přírody; on budiž také v ještě vyšším smysle nejkrásnějším dílem umění, totiž svobodné, vědomé mravní tvůrčí síly vlastní.“

Moritz Lazarus (1824–1903) německý psycholog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 7, česky]

Rosika Schwimmerová foto

„Nemám pochopení pro nacionalismus, pouze pro celosvětové vědomí sounáležitosti k lidskému rodu.“

Rosika Schwimmerová (1877–1948) maďarská aktivistka

Originál: (en) I have no sense of nationalism, only a cosmic consciousness of belonging to the human family.
Zdroj: [September 11: Rosika Schwimmer, Pacifist and Feminist, jewishcurrents.org, 2013-09-10, 2013-09-18, http://jewishcurrents.org/september-11-rosika-schwimmer-pacifist-and-feminist-20872]

Alexandr Ivanovič Gercen foto
Robert Andrews Millikan foto

„Pro mě poezie existovala a stále existuje mimo jakoukoli politiku. Poezie pro mě jsou snové krajiny a jiné stavy vědomí. Já jsem vlastně vždycky byl trochu mimo a nikdo nevěděl, kam mě zařadit.“

Michal Wernisch (1964) český básník, novinář a spisovatel

Zdroj: [Ewald Murrer: „Nápověda ke mně přichází ve snu“, literarky.parlamentnilisty.cz, 2014-03-11, 2014-07-27, http://literarky.parlamentnilisty.cz/politika/rozhovory/17026-ewald-murrer-napovda-ke-mn-pichazi-ve-snu]

Thomas Love Peacock foto

„Zatímco historik a filozof pokračují v urychlování pokroku vědomostí, básník se utápí ve smetí nevědomosti minulosti.“

Thomas Love Peacock (1785–1866) anglický romanopisec, básník a úředník Východoindické společnosti

Zdroj: [Day, Gary, Literary criticism: a new history, Edinburgh University Press, 2008, 9780748615636, 225, en]

Adolph Knigge foto

„Můžeme-li voliti, volme sobě za společníky vždy lidi moudřejší, lidí, od nichž se mužem něčemu přiučiti, kteří nám nelichotí a svými vědomostmi nám se vyrovnají.“

Adolph Knigge (1752–1796) německý spisovatel a svobodný zednář

Zdroj: [Koráb, Julius, Zlatá zrnka, [1885], Plzeň, V. Steinhauser, 338]

„Nejasný cit, že něco je krásné, neurčitá tucha, že je to vznešené, povznesena budiž k vědomí jasnému.“

Ludwig Eckardt (1827–1871) rakouský básník a spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 140, česky]

Elena Poniatowska foto
Emmanuel Lévinas foto
Hans-Georg Gadamer foto

„K podstatě řeči náleží její přímo propastná nevědomost o sobě samé.“

Hans-Georg Gadamer (1900–2002) německý filozof

Zdroj: GADAMER, H.G. Člověk a řeč. Praha: Oikoymenh 1999. str.22-29.

„Je pravdou, že všichni dnes mluví freudovským jazykem, ať už vědomě nebo ne.“

Peter Gay (1923–2015) historik, autor

Originál: (es) Es un lugar común que todos hablamos hoy día en lenguaje freudiano, lo reconozcamos o no.
Zdroj: [REGUERA, Isidoro, Una mitología poderosa, elpais.com, 2011-07-02, 2011-07-03, http://www.elpais.com/articulo/portada/mitologia/poderosa/elpepuculbab/20110702elpbabpor_34/Tes]

Erich Heckel foto

„Nevědomé, stejně tak jako nechtěné, to jsou prameny duševní síly umělce.“

Erich Heckel (1883–1970) německý umělec

Zdroj: Lorenz, Ulrike, Brücke, Taschen, Köln 2008, s. 82, ISBN 978-3-8228-5471-6 (dále jen Lorenz)

Hubert Gordon Schauer foto

„Bez vědomí mravního povolání není národa.“

Hubert Gordon Schauer (1862–1892) český spisovatel, literární kritik a publicista

Zdroj: [Chytský, Václav, Naše otázka: Jsme schopni si vládnout?, Střední Evropa, revue pro středoevropskou kulturu a politiku, 2014, 138, 54]

Hérakleitos foto

„Přes společný, jsoucí logos mnozí žijí, jako když mají své vlastní vědomí.“

Hérakleitos (-535) před-sokratovský řecký filozof

Zdroj: Hérakleitos, Zl. B 2.

John Flavel foto

„Je to má nevědomost Božích záměrů, co mě vede svářit se s Ním.“

John Flavel (1627–1691) anglický presbyteriánský kněz

Originál: (en) It is my ignorance of God's design that makes me quarrel with Him.
Zdroj: Ibid., s. 441.

John Howe foto

„Představu, kterou si tedy můžeme učinit o Jeho slávě, je pouze taková, jakou můžeme mít o velikém svazku skrze stručný obsah, nebo o rozlehlé zemi skrze malou krajinu. [Bůh] nám o sobě dal pravé svědectví, ale ne plné; takové, které chrání naše představy – jsou-li jím vedeny – od bludu, ale ne od nevědomosti.“

John Howe (1630–1705) anglický puritánský teolog

Originál: (en) The notion therefore we can hence form of His glory, is only such as we may have of a large volume by a brief synopsis, or of a spacious country by a little landscape. He hath here given us a true report of Himself, but not a full; such as will secure our apprehensions—being guided thereby—from error, but not from ignorance.
Zdroj: [Pink, Arthur W, The Nature of God, https://books.google.cz/books?id=mF_PE6s8EhIC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, Moody Publishers, Chicago, 1999, 350, 104, 1575675994, angličtina]

William Wilberforce foto
William Wilberforce foto

„Nechť tedy praví křesťané s náležitou upřímností usilují ve všem doporučovat své vyznání a umlčovat marné posměšky nevědomých odpůrců. Nechť odvážně hájí věc Kristovu ve věku, kdy tolik těch, co nosí jméno křesťan [kristovec], se za Něj stydí; a nechť berou v úvahu, že je na ně vložena důležitá povinnost aspoň trochu zdržovat úpadek jejich země, a možná i vykonávat o to rozsáhleji všeobecnou službu společnosti; ne skrze všetečné míchání se do politiky, o kterém nemůžeme než vyznat, že je v něm mnohá nejistota, ale raději skrze ten jistý a radikální užitek obnovení vlivu náboženství a pozvednutí standardů mravnosti.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Originál: (en) Let true Christians then, with becoming earnestness, strive in all things to recommend their profession, and to put to silence the vain scoffs of ignorant objectors. Let them boldly assert the cause of Christ in an age when so many, who bear the name of Christians, are ashamed of Him: and let them consider as devolved on Them the important duty of suspending for a while the fall of their country, and, perhaps, of performing a still more extensive service to society at large; not by busy interference in politics, in which it cannot but be confessed there is much uncertainty; but rather by that sure and radical benefit of restoring the influence of Religion, and of raising the standard of morality.
Zdroj: Ibid., s. 496

William Wilberforce foto

„Evangelium, rád přiznávám, činí člověka šťastným. Dává mu pokoj s Bohem a činí ho štastného v Bohu. Dává práci vznešené, spokojené vzezření, které sobecká lopota nikdy neměla; a od okamžiku, kdy člověk začíná pracovat pro svého Spasitele, cítí, že i to nejobyčejnější zaměstnání je plné sladosti a důstojnosti a že ani to nejtěžší není nemožné. A když jste, mí drazí přátelé, kdokoli z vás, zmožení z jeho práce, když vás skličuje nespokojenost s vámi samými nebo jakékoliv trápení, jestliže kdy pociťujete těžkopádné ochromení vědomého hříchu nebo deprimující vliv trpkých myšlenek, pohleďte na Ježíše a buďte šťastni.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Originál: (en) The gospel freely admitted makes a man happy. It gives him peace with God, and makes him happy in God. It gives to industry a noble, contented look which selfish drudgery never wore; and from the moment that a man begins to do his work for his Saviour's sake, he feels that the most ordinary employments are full of sweetness and dignity, and that the most difficult are not impossible. And if any of you, my friends, is weary with his work, if dissatisfaction with yourself or sorrow of any kind disheartens you, if at any time you feel the dull paralysis of conscious sin, or the depressing influence of vexing thoughts, look to Jesus, and be happy.
Zdroj: [Gilbert, Josiah Hotchkiss, Dictionary of Burning Words of Brilliant Writers, https://archive.org/stream/dictionaryburni00gilbgoog#page/n382/mode/2up, W. B. Ketcham, New York, 1895, 707, 368, angličtina]

William Wilberforce foto

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Řeč před Dolní sněmovnou z 12. května 1789
Originál: (en) When we think of eternity, and of the future consequences of all human conduct, what is there in this life that should make any man contradict the dictates of his conscience, the principles of justice, the laws of religion, and of God? Sir, the nature and all the circumstances of this trade are now laid open to us; we can no longer plead ignorance, we can not evade it; it is now an object placed before us, we can not pass it; we may spurn it, we may kick it out of our way, but we can not turn aside so as to avoid seeing it; for it is brought now so directly before our eyes that this House must decide, and must justify to all the world, and to their own consciences, the rectitude of the grounds and principles of their decision.
Zdroj: [Almon, John, Debrett, John, Stockdale, John, XXVI, The parliamentary register; or, History of the proceedings and debates of the House of Lords and House of Commons: containing an account of the most interesting speeches and motions; accurate copies of all the protests, and of the most remarkable letters and papers; together with the most material evidence, petitions, &c. laid before and offered to the House during the sixth session of the sixteenth Parliament of Great Britan, https://books.google.cz/books?id=LFFTAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, J. Debrett, London, 1789, 308, 149, angličtina]

Žores Ivanovič Alfjorov foto
Jackson Pollock foto

„Mimořádný dojem na mě dělá tvrzení surrealistů, že zdroj umění leží v nevědomí. Ta myšlenka mě zajímá víc než oni konkrétní malíři, protože pořád nejvíc obdivuji Picassa a Miróa.“

Jackson Pollock (1912–1956) americký umělec

1944
Zdroj: [Emmerling, Leonhard, 2016, Jackson Pollock. At the Limit of Painting, Taschen, Köln, 30–31, 978-3-8365-2907-5]

Herbert Spencer foto

„Existuje zásada, která slouží jako závora proti každé informaci, jako důkaz proti jakémukoli argumentu, která udržuje lidi v ustavičné nevědomosti. Zmíněná zásada zní: Odsouzení před zkoumáním.“

Herbert Spencer (1820–1903) anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik

Zdroj: Messner, Reinhold, Reinhold Messner, Červená světlice na Nanga Parbatu, Brána, Praha, 2010, 1, 285, 257, 978-80-7243-439-8, Jaroslav Voříšek

Josef Bohumil Souček foto

„…projev vědomí, že jsou obě spoluslužebnicemi pravdy, jež je nad nimi oběma.“

Josef Bohumil Souček (1902–1972) český profesor, překladatel, teolog a vysokoškolský pedagog

o poměru teologie k filozofii
Zdroj: Josef Bohumil Souček, phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/soucek.html

Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

Carl Gustav Jung foto
Erich Fromm foto
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung foto
Šrí Juktéšvar foto
Teal Swan foto
Jasmuheen foto
Svámí Vivékánanda foto
Jaggi Vasudev foto

„Slovo jóga doslova znamená spojení. Pocítíte-li při vědomé vše jako jedno celé, jste v józe.“

Jaggi Vasudev (1957)

Sadhguru
Časopis Isha Insights, Jarní edice 2009

Jaggi Vasudev foto

„Do této doby jste svůj osud řídili nevědomky. Ale můžete na tom pracovat i vědomě. Vynaložíte-li to úsili vstoupit do svého nitra, uvědomíte-li si, že všechno je na vás a změníte svůj vnitřní směr, můžete úplně přepsat a změnit svůj osud.“

Jaggi Vasudev (1957)

The Times of India, 1. leden, 2004
Zdroj: Times of India - The Speaking Tree http://timesofindia.indiatimes.com/home/opinion/edit-page/SPEAKING-TREEBRYour-Destiny-is-What-You-Make-of-It/articleshow/398734.cms

Michael Faraday foto
Aristofanés foto
Gene Roddenberry foto
Václav Bělohradský foto

„Demokracie je neustálé probouzení vědomí.“

Václav Bělohradský (1944) český filozof, politický spisovatel, profesor, sociolog, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

další Bělohradského teze
Zdroj: [Senková, 2018, čas 24:44 (mm:ss), http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/vaclav-belohradsky-ve-vcerejsich-debatach-o-duvere-vlade-prekvapoval-apokalypticky-ton--1801988]

Johann Wolfgang von Goethe foto
Neil Young foto

„Já si neumím svoji tvorbu nijak logicky vysvětlit. Pochází ze sféry nevědomí mého mozku. Když opravdu skládám nebo opravdu hraju, vůbec na nic nemyslím. Jsem prostě jen při tom, cítím to a jsem v tom. To právě chci; udělám všechno pro to, abych toho pocitu dosáhl.“

Neil Young (1945) kanadský písničkář

Zdroj: [Kohut, Joe, Kohut, John J., Rockecy aneb Kniha rockových citátů, Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, Praha, 1996, 1, 153, 38, 80-7207-016-9]

Jiří Menzel foto

„Nějak se nám víc a víc nejrůznějšími cestami vtlouká do hlavy, že si každý mladý člověk musí po vzoru těch filmových a seriálových hrdinů své místo na slunci vydobýt sám, a to třeba i na úkor ostatních. Ve skautu, nebo jak nás pokřtili přátelé českého jazyka, v Junáku, jsme byli soudržnější a učili se věrnosti a smyslu pro solidaritu. Bylo nám vštěpeno, že nejsme na světě jenom pro sebe, ale jsme v rytířském duchu mušketýrů „Jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Všeobecně se má za to, že skauting vychovává mladé duše k úctě k přírodě, k šetrnosti k životnímu prostředí, naučí samostatnosti. Je to pravda, ale působení skautingu je mnohem širší. Povzbuzovalo dnes často zapomínané vědomí, že člověk není na světě sám, ale je ve své obci spoluúčastem, závislý na ostatních a zodpovědný za ostatní. Silný chrání slabého – bylo jedno ze skautských hesel. Věrnost byla zdůrazňovanou ctností.
S tím taky souvisí, že ve skautu jsem se setkal velmi silně s pojmem vlastenectví a pocitem příslušnosti k národu. Není náhodou, že do zahraničního odboje zamklo války odešlo tolik lidí vychovaných skautingem.“

Jiří Menzel (1938–2020) český filmový režisér, herec, režisér, scenárista, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

Sofia Gubajdulina foto

„Pochopila jsem, že jsem typickým představitelem archaického vědomí.“

Sofia Gubajdulina (1931) ruská skladatelka

Zdroj: [2007, Dějiny hudby, Ikar, 90, 978-80-249-0978-3]

Martin Lindstrom foto
Ola Rosling foto

„Měli bychom být pokorní a uvědomit si vlastní nevědomost.“

Ola Rosling (1975)

https://www.irozhlas.cz/kultura/literatura/podcast-vinohradska-12-faktomluva-ola-rosling_1906280600_bar

Štěpán Trochta foto

„Zprávy beru na vědomí a do dalších podvůdků žehnám!“

Štěpán Trochta (1905–1974) československý kardinál

reakce kardinála Trochty na oznámení svého sekretáře Ladislava Vika, že za jeho nepřítomnosti potřeboval nutně jeho oficiální potvrzení podpory, takže musel zfalšovat jeho podpis.
Přisuzované

Petr Piťha foto

„Bez potřebného množství vědomostí člověk dost dobře nemůže přemýšlet, protože nemá o čem a novou informaci nemá kam zařadit a s čím srovnávat.“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové
Zdroj: http://stolzova.deml.cz/view.php?cisloclanku=2008041701

Roland Castro foto

„Lacanovým cílem bylo, zdá se mi, zachovat extrémně podvratný charakter objevu nevědomí.“

Roland Castro (1940)

Originál: (fr) Le but de Lacan c'était me semble-t-il de maintenir le caractère extrêmement subversif de la découverte de l'inconscient.
Zdroj: [Combis-Schlumberger, Hélène, En analyse avec Lacan : "Moi il m'a tout fait, il agrafait son argent, il mangeait…", franceculture.fr, 2011-09-06, 2018-04-09, https://www.franceculture.fr/sciences/lacan-souvenirs-du-divan]

Gavrilij Golovkin foto

„Vyvedl nás z temna nevědomosti na scénu světové slávy; z živoření k životu, a postavil nás na roveň politickým národům.“

Gavrilij Golovkin (1660–1734)

o Petru I. Velikém
Zdroj: [Longworth, Philip, 2008, Dějiny impéria - Sláva a pád ruských říší, Beta-Pavel Dobrovský, 150, 978-80-7306-334-4]

Andrej Končalovskij foto

„Nejdůležitější reforma, která musí proběhnout v Rusku, - reforma národního uvědomění. Už Petr I. se to snažil dělat, a pak Lenin. Jenže oni nechápali, že by to nemělo být provedeno politicky. Kultura určuje politiku, nikoli naopak. Na základě kultury musíme změnit vědomí ….“

Andrej Končalovskij (1937) ruský scenárista a režisér

Originál: (ru) Самая главная реформа, которая должна произойти в России, — реформа национального сознания. Это Петр I пытался сделать, а потом Ленин. Только они не понимали, что это надо делать не при помощи политики. Культура определяет политику, а не наоборот. Исходя из культуры надо изменять сознание….
Zdroj: [Седракян, Рубен, «Культура определяет политику»: яркие цитаты Андрея Кончаловского », izvestia.ru, 2017-01-19, 2017-01-21, http://izvestia.ru/news/658627]

Ivan Dérer foto

„Hlinkovská autonomie není ničím jiným, než ústrojím na zachování tmy a nevědomosti… Ale ani šrobárovskou autonomii nechceme, neboť tato se snaží udržet osobní režim na Slovensku a zvrhla se na vladaření úzké společnosti osobní kliky.“

Ivan Dérer (1884–1973) československý člen československého Národního shromáždění, právník, ministr pro sjednocení zákonů a organi…

Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=d&start=1&count=20, 2016-07-27, Libri]

Vadim Petrov foto

„Vždycky jsem hudbu psal tak, jak jsem cítil. Nebyl v tom žádný kalkul ani jsem nějak vědomě nehledal svůj styl.“

Vadim Petrov (1932–2020) český hudební pedagog, hudební skladatel a klavírista

Zdroj: Časopis Reflex, 2. ledna 2020, str. 23-27

Robert Owen foto

„... volám jménem milionů chudých a nevědomých, z nichž okolnosti udělali ubožáků, britskou vládu, britský národ ke spojení sil: Spojme své síly k vytvoření systému výchovy a školství pro ty, kteří jsou nyní bez ... dobrého či užitečného cíle ponecháni bez výchovy a školení.“

Robert Owen (1771–1858) britský podnikatel, zabýval se dělnickou otázkou, hledal alternativu ke kapitalistickému systému

Zdroj: PERNÝ, L.: Triumvirát utopického socializmu:Charles Fourier, Saint-Simon, Robert Owen. In: DAV DVA, 2019

Jiří Tichota foto
George Bernard Shaw foto
Teal Swan foto
George Orwell foto