Citáty na téma nevědomí
strana 5

„Špatné školy jsou trojí: jedny starosvětsky dogmatické, které učí kromě katechismu čísti, psáti a počítati; druhé toliko osvěcující, které přetěžují vědomostmi nezažitými; třetí, které cvičíce jen soudnost, plodí domýšlivé, tvrdohlavé sebevědomí.“

Wilhelm Harnisch (1787–1864) německý pedagog a teolog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 183, česky]

O sebevědomí, O škole a vzdělávání

„Chci žít na Kubě a podat svědectví o tom, co se tam děje. Dát nějak na vědomí, že existujeme, žijeme tam někde uvnitř Kuby, dějí se nám zajímavé věci, tvoříme něco i přes všechny problémy a bolest. Většina Kubánců žije pořád ještě na Kubě, ne v emigraci.“

Wendy Guerra (1970) kubánská spisovatelka

Zdroj: [Škoda, Stanislav, Guerra, Wendy, iliteratura.cz, 2008-08-24, 2013-06-27, http://www.iliteratura.cz/Clanek/23019/guerra-wendy-]

O životě, O problémech, O bolesti

„Rozhodnout se pro životní dráhu znamená předem a vědomě si vybrat to, co vám jednou bude bránit v usínání.“

Gilbert Cesbron (1913–1979) francouzský spisovatel

O životě

„Ne z knih, nýbrž hlavně z rozmluv a ze skutečného na věci nazírání zjednávejme chovancům potřebné vědomosti.“

Johann Bernhard Basedow (1723–1790) německý filozof

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 74, česky]

O knihách

„Nevědomost a důvěřivá naděje vytváří trh pro většinu patentovaných léčebných prostředků.“

Samuel Hopkins Adams (1871–1958) investigativní novinář

Originál: (en) Ignorance and credulous hope make the market for most proprietary remedies.
Zdroj: [Adams, Samuel Hopkins, The Great American fraud, P.F. Collier & Son, 1907, 295, anglicky]

O naději

„Člověk jest nejvznešenějším a nejušlechtilejším dílem přírody; on budiž také v ještě vyšším smysle nejkrásnějším dílem umění, totiž svobodné, vědomé mravní tvůrčí síly vlastní.“

Moritz Lazarus (1824–1903) německý psycholog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 7, česky]

O síle, O přírodě, O umění

„Nemám pochopení pro nacionalismus, pouze pro celosvětové vědomí sounáležitosti k lidskému rodu.“

Rosika Schwimmerová (1877–1948) maďarská aktivistka

Originál: (en) I have no sense of nationalism, only a cosmic consciousness of belonging to the human family.
Zdroj: [September 11: Rosika Schwimmer, Pacifist and Feminist, jewishcurrents.org, 2013-09-10, 2013-09-18, http://jewishcurrents.org/september-11-rosika-schwimmer-pacifist-and-feminist-20872]

O pochopení

„… vědomí vůbec není něco vedlejšího pro přírodu, nýbrž je to nejvyšší stupeň jejího vývoje.“

Alexandr Ivanovič Gercen (1812–1870) ruský spisovatel

O přírodě

„Lidé, kteří se málo vyznají v přírodních vědách, a lidé, kteří se málo vyznají v náboženství, se mohou mezi sebou hádat a jejich pozorovatelé si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ve skutečnosti však zde narazily na sebe jen dva druhy nevědomosti.“

Robert Andrews Millikan (1868–1953) americký fyzik

O vědě, O lidech, O náboženství, O víře

„Pro mě poezie existovala a stále existuje mimo jakoukoli politiku. Poezie pro mě jsou snové krajiny a jiné stavy vědomí. Já jsem vlastně vždycky byl trochu mimo a nikdo nevěděl, kam mě zařadit.“

Michal Wernisch (1964) český básník, novinář a spisovatel

Zdroj: [Ewald Murrer: „Nápověda ke mně přichází ve snu“, literarky.parlamentnilisty.cz, 2014-03-11, 2014-07-27, http://literarky.parlamentnilisty.cz/politika/rozhovory/17026-ewald-murrer-napovda-ke-mn-pichazi-ve-snu]

„Hlavní myšlenkou nemělo být ´Věřte mladým lidem´, ale ´Jedna osobnost je cennější než celý kolektiv´. Vždyť kolektiv může být teprve tehdy kolektivem, je-li složen z osobností, které jsou vedeny opravdu společným zájmem. Rozhodně vědomé i nevědomé (neboť nevědomost neomlouvá) potlačování vývoje osobnosti je zločin proti celé společnosti (myslím, že to není přehnané).“

Vladimír Pucholt (1942) český herec a lékař

o filmu Starci na chmelu
Zdroj: [Taussig, Pavel, Starci na chmelu, instinkt.tyden.cz, 2010-05-14, 2011-04-03, http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/serial/starci-na-chmelu_19.html]

O lidech, O osobnosti, O nerozhodnosti, O myšlenkách

„Zatímco historik a filozof pokračují v urychlování pokroku vědomostí, básník se utápí ve smetí nevědomosti minulosti.“

Thomas Love Peacock (1785–1866) anglický romanopisec, básník a úředník Východoindické společnosti

Zdroj: [Day, Gary, Literary criticism: a new history, Edinburgh University Press, 2008, 9780748615636, 225, en]

O minulosti

„Můžeme-li voliti, volme sobě za společníky vždy lidi moudřejší, lidí, od nichž se mužem něčemu přiučiti, kteří nám nelichotí a svými vědomostmi nám se vyrovnají.“

Adolph Knigge (1752–1796) německý spisovatel a svobodný zednář

Zdroj: [Koráb, Julius, Zlatá zrnka, [1885], Plzeň, V. Steinhauser, 338]

O lidech, O mužích

„Nejasný cit, že něco je krásné, neurčitá tucha, že je to vznešené, povznesena budiž k vědomí jasnému.“

Ludwig Eckardt (1827–1871) rakouský básník a spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 140, česky]

O citech

„Dávají mi na vědomí, že uznávají práci ženy, která psala a pracovala v Mexiku.“

Elena Poniatowska (1932) mexická spisovatelka, novinářka

O ženách

„Krása je zář, jež se šíří bez vědomí zářící bytosti.“

Emmanuel Lévinas (1906–1995) francouzský filozof

O kráse

„K podstatě řeči náleží její přímo propastná nevědomost o sobě samé.“

Hans-Georg Gadamer (1900–2002) německý filozof

Zdroj: GADAMER, H.G. Člověk a řeč. Praha: Oikoymenh 1999. str.22-29.

„Je pravdou, že všichni dnes mluví freudovským jazykem, ať už vědomě nebo ne.“

Peter Gay (1923–2015) historik, autor

Originál: (es) Es un lugar común que todos hablamos hoy día en lenguaje freudiano, lo reconozcamos o no.
Zdroj: [REGUERA, Isidoro, Una mitología poderosa, elpais.com, 2011-07-02, 2011-07-03, http://www.elpais.com/articulo/portada/mitologia/poderosa/elpepuculbab/20110702elpbabpor_34/Tes]

O pravdě

„Nevědomé, stejně tak jako nechtěné, to jsou prameny duševní síly umělce.“

Erich Heckel (1883–1970) německý umělec

Zdroj: Lorenz, Ulrike, Brücke, Taschen, Köln 2008, s. 82, ISBN 978-3-8228-5471-6 (dále jen Lorenz)

O síle

„Bez vědomí mravního povolání není národa.“

Hubert Gordon Schauer (1862–1892) český spisovatel, literární kritik a publicista

Zdroj: [Chytský, Václav, Naše otázka: Jsme schopni si vládnout?, Střední Evropa, revue pro středoevropskou kulturu a politiku, 2014, 138, 54]

„Přes společný, jsoucí logos mnozí žijí, jako když mají své vlastní vědomí.“

Hérakleitos (-535) před-sokratovský řecký filozof

Zdroj: Hérakleitos, Zl. B 2.

O životě

„Je to má nevědomost Božích záměrů, co mě vede svářit se s Ním.“

John Flavel (1627–1691) anglický presbyteriánský kněz

Originál: (en) It is my ignorance of God's design that makes me quarrel with Him.
Zdroj: Ibid., s. 441.

„Představu, kterou si tedy můžeme učinit o Jeho slávě, je pouze taková, jakou můžeme mít o velikém svazku skrze stručný obsah, nebo o rozlehlé zemi skrze malou krajinu. [Bůh] nám o sobě dal pravé svědectví, ale ne plné; takové, které chrání naše představy – jsou-li jím vedeny – od bludu, ale ne od nevědomosti.“

John Howe (1630–1705) anglický puritánský teolog

Originál: (en) The notion therefore we can hence form of His glory, is only such as we may have of a large volume by a brief synopsis, or of a spacious country by a little landscape. He hath here given us a true report of Himself, but not a full; such as will secure our apprehensions—being guided thereby—from error, but not from ignorance.
Zdroj: [Pink, Arthur W, The Nature of God, https://books.google.cz/books?id=mF_PE6s8EhIC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, Moody Publishers, Chicago, 1999, 350, 104, 1575675994, angličtina]

O bohu

„A jistě, člověk by řekl, že není zapotřebí přílišné neodbytnosti, abychom lidi pohnuli ke čtení té svaté knihy. Rozum tomu velí, zjevení tomu nařizuje: “Víra pochází z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.”— „Ptejte se na Písma.”— „Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás.“ Taková jsou prohlášení a příkazy inspirovaných autorů; příkazy potvrzené doporučením všech, kdo poslouchají to napomenutí. Leč, lze však popřít, že co se týče Biblí v našich domácnostech, jsme nevědomí jejího obsahu; a že z toho ve velké míře vyplývá, že větší část křesťanského světa ví tak málo a mýlí se tak moc v tom, co se dotýká náboženství, které vyznávají?“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

O lidech, O čtení, O naději, O náboženství

„Nechť tedy praví křesťané s náležitou upřímností usilují ve všem doporučovat své vyznání a umlčovat marné posměšky nevědomých odpůrců. Nechť odvážně hájí věc Kristovu ve věku, kdy tolik těch, co nosí jméno křesťan [kristovec], se za Něj stydí; a nechť berou v úvahu, že je na ně vložena důležitá povinnost aspoň trochu zdržovat úpadek jejich země, a možná i vykonávat o to rozsáhleji všeobecnou službu společnosti; ne skrze všetečné míchání se do politiky, o kterém nemůžeme než vyznat, že je v něm mnohá nejistota, ale raději skrze ten jistý a radikální užitek obnovení vlivu náboženství a pozvednutí standardů mravnosti.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Originál: (en) Let true Christians then, with becoming earnestness, strive in all things to recommend their profession, and to put to silence the vain scoffs of ignorant objectors. Let them boldly assert the cause of Christ in an age when so many, who bear the name of Christians, are ashamed of Him: and let them consider as devolved on Them the important duty of suspending for a while the fall of their country, and, perhaps, of performing a still more extensive service to society at large; not by busy interference in politics, in which it cannot but be confessed there is much uncertainty; but rather by that sure and radical benefit of restoring the influence of Religion, and of raising the standard of morality.
Zdroj: Ibid., s. 496

O věku, O náboženství, O upřímnosti

„Evangelium, rád přiznávám, činí člověka šťastným. Dává mu pokoj s Bohem a činí ho štastného v Bohu. Dává práci vznešené, spokojené vzezření, které sobecká lopota nikdy neměla; a od okamžiku, kdy člověk začíná pracovat pro svého Spasitele, cítí, že i to nejobyčejnější zaměstnání je plné sladosti a důstojnosti a že ani to nejtěžší není nemožné. A když jste, mí drazí přátelé, kdokoli z vás, zmožení z jeho práce, když vás skličuje nespokojenost s vámi samými nebo jakékoliv trápení, jestliže kdy pociťujete těžkopádné ochromení vědomého hříchu nebo deprimující vliv trpkých myšlenek, pohleďte na Ježíše a buďte šťastni.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Originál: (en) The gospel freely admitted makes a man happy. It gives him peace with God, and makes him happy in God. It gives to industry a noble, contented look which selfish drudgery never wore; and from the moment that a man begins to do his work for his Saviour's sake, he feels that the most ordinary employments are full of sweetness and dignity, and that the most difficult are not impossible. And if any of you, my friends, is weary with his work, if dissatisfaction with yourself or sorrow of any kind disheartens you, if at any time you feel the dull paralysis of conscious sin, or the depressing influence of vexing thoughts, look to Jesus, and be happy.
Zdroj: [Gilbert, Josiah Hotchkiss, Dictionary of Burning Words of Brilliant Writers, https://archive.org/stream/dictionaryburni00gilbgoog#page/n382/mode/2up, W. B. Ketcham, New York, 1895, 707, 368, angličtina]

O přátelství, O trápení, O myšlenkách

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Řeč před Dolní sněmovnou z 12. května 1789
Originál: (en) When we think of eternity, and of the future consequences of all human conduct, what is there in this life that should make any man contradict the dictates of his conscience, the principles of justice, the laws of religion, and of God? Sir, the nature and all the circumstances of this trade are now laid open to us; we can no longer plead ignorance, we can not evade it; it is now an object placed before us, we can not pass it; we may spurn it, we may kick it out of our way, but we can not turn aside so as to avoid seeing it; for it is brought now so directly before our eyes that this House must decide, and must justify to all the world, and to their own consciences, the rectitude of the grounds and principles of their decision.
Zdroj: [Almon, John, Debrett, John, Stockdale, John, XXVI, The parliamentary register; or, History of the proceedings and debates of the House of Lords and House of Commons: containing an account of the most interesting speeches and motions; accurate copies of all the protests, and of the most remarkable letters and papers; together with the most material evidence, petitions, &c. laid before and offered to the House during the sixth session of the sixteenth Parliament of Great Britan, https://books.google.cz/books?id=LFFTAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, J. Debrett, London, 1789, 308, 149, angličtina]

O rozhodnutí, O povaze, O spravedlnosti, O lži

„Přestaneme být otroky cizí terminologie v den, kdy přestaneme být zemí kupující zahraniční technologii a zemí v područí cizí ekonomiky. Osudy francouzského jazyka, jeho obrana a jeho rozšíření závisí na celkové kulturní politice, kterou bude uplatňovat vláda, o níž bude možno skutečně říci, že je národní, neboť se bude opírat o sílu práce, o sílu hluboko zakořeněnou v lidu, místo toho, aby se podřizovala vládnoucí třídě, která nemá žádné národní vědomí a která už není nadále schopna vést zemi k dalšímu vzestupu.“

Georges Cogniot (1901–1978) francouzský politik

Zdroj: [O francouzském „jazykovém zákonu“, nase-rec.ujc.cas.cz, 1976, 2016-05-10, http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5925]

O síle, O osudu

„Učitel nesmí dostávat ponižující mzdu, aby si musel přivydělávat jinou prací, než ke které je povolán. Jen tehdy, bude-li dobře materiálně zabezpečen a ve společnosti vážen, lze od něho čekat, že žákům rád předá nejen vědomosti, ale i lásku ke svému předmětu.“

Žores Ivanovič Alfjorov (1930–2019) ruský fyzik a akademik

Zdroj: [O čem přemýšlí Žores Alfjorov, ihned.cz, 2000-12-08, 2016-09-21, http://archiv.ihned.cz/c1-786272-o-cem-premysli-zores-alfjorov]

O učitelích, O lásce

„Mimořádný dojem na mě dělá tvrzení surrealistů, že zdroj umění leží v nevědomí. Ta myšlenka mě zajímá víc než oni konkrétní malíři, protože pořád nejvíc obdivuji Picassa a Miróa.“

Jackson Pollock (1912–1956) americký umělec

1944
Zdroj: [Emmerling, Leonhard, 2016, Jackson Pollock. At the Limit of Painting, Taschen, Köln, 30–31, 978-3-8365-2907-5]

O lži, O umění, O myšlenkách

„Existuje zásada, která slouží jako závora proti každé informaci, jako důkaz proti jakémukoli argumentu, která udržuje lidi v ustavičné nevědomosti. Zmíněná zásada zní: Odsouzení před zkoumáním.“

Herbert Spencer (1820–1903) anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik

Zdroj: Messner, Reinhold, Reinhold Messner, Červená světlice na Nanga Parbatu, Brána, Praha, 2010, 1, 285, 257, 978-80-7243-439-8, Jaroslav Voříšek

O lidech

„…projev vědomí, že jsou obě spoluslužebnicemi pravdy, jež je nad nimi oběma.“

Josef Bohumil Souček (1902–1972) český profesor, překladatel, teolog a vysokoškolský pedagog

o poměru teologie k filozofii <br class="br">Zdroj: Josef Bohumil Souček, phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/soucek.html

O pravdě

„dějiny nacismu – a vůbec všech forem totalitarismu – nelze plně pochopit, pokud je omezíme na vyprávění o zlých lidech, kteří se vědomě a záměrně dopouštějí zločinů s cílem páchat zlo“

Tony Judt (1948–2010) britský historik

Thinking the Twentieth Century

O zlosti, O zlu, O lidech

„Proti tomu vyvinulo vědecké krédo naší doby pověrčivou fobii vůči fantazii. Skutečné je však to, co působí. Fantazie nevědomí účinkují – o tom není dovoleno pochybovat. I ten nejmoudřejší filosof může být dokonalou obětí naprosto pitomé agorafobie. Naše famózní vědecká realita nás ani v nejmenším nechrání před takzvanou irealitou nevědomí. Něco za závojem fantastických obrazů působí, ať už tomuto něčemu dáváme dobré nebo špatné pojmenování. Je to něco skutečného, a proto se také jeho životní projevy musí brát vážně. Napřed je ale třeba překonat tendenci ke konkretizování, jinými slovy, jakmile přistoupíme k otázce výkladu, nesmíme brát fantazie doslova. Ano, pokud fantazii právě prožíváme, musíme ji brát více než doslova. Když jí však chceme porozumět, nesmíme zdání, totiž fantazijní obraz, považovat za to, co působí z pozadí. Zdání není ta věc sama, ale pouze její výraz.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O realitě, O fantazii, O dokonalosti, O životě

„Prakticky to znamená, že mladému člověku je dáno jen neúplné poznání druhého i sebe sama, a proto může znát motivy druhého člověka i své vlastní jen nedostatečně. Zpravidla jedná většinou na základě nevědomých motivů. Subjektivně se mu přirozeně zdá, jako by byl vědomý, neboť člověk vždycky přeceňuje obsahy, které jsou právě vědomé, a je i zůstane překvapivým objevem, že to, co považujeme za konečně dosažený vrchol, je ve skutečnosti jen nejnižší stupeň velmi dlouhého schodiště.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

O poznání

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

O rozumu, O povaze, O Kristu, O pomoci

„Moře je symbolem kolektivního nevědomí, neboť pod zrcadlící se hladinou skrývá netušené hlubiny. Ti, kteří stojí za ním, stínové personifikace nevědomí, vpadli jako záplava na pevninu (terra firma) vědomí. Takové vpády jsou nepříjemné, protože iracionální a pro postiženého nevysvětlitelné. Znamenají závažnou alteraci osobnosti, protože okamžitě tvoří trýznivé osobní tajemství, které postiženého odcizuje od jeho okolí a zcela jej od něho izoluje. Je to něco, "co nelze nikomu říci". Člověk se totiž obává, že bude podezírán z duševní abnormity; s určitým oprávněním, vždyť u duševně nemocných se děje něco podobného. Nicméně od intuitivně chápaného vpádu až k patologickému přemožení je ještě dlouhá cesta; to ale laik neví.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O tajemství, O moři, O cestě, O osobnosti

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O náboženství, O lidech, O pravdě, O zákonech

„Proti démoničnosti vnitřního světa chrání náboženská forma, dokud má církev autoritu. Ochrana a jistota má cenu jen do té míry, pokud život příliš neomezuje, a převaha vědomí je rovněž žádoucí jen tak dlouho, dokud se tím život příliš nepotlačuje a neznemožňuje. Život je vždy plavbou mezi Skyllou a Charybdou.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O světě, O míru, O životě

„Načež hlas v mém nitru pronesl: Je to umění. Překvapilo mě to. Nikdy mě nenapadlo, že to, co píši, má něco společného s uměním. Pak mě ale napadlo: Mé nevědomí možná utváří osobnost, která není já, která však naléhavě usiluje o vyjádření. Zcela bezpečně jsem věděl, že ten hlas vyšel z ženy. Poznal jsem hlas jedné pacientky, nadané psychopatky se silným přenosem na mne. V mé mysli se stala živou postavou.“

John Kerr

A Most Dangerous Method: The Story of Jung, Freud & Sabina Spielrein

O osobnosti, O umění, O ženách

„Masochista má - i když nevědomé - přání nehody, nemoci, ponížení. U masochistické perverze - kdy je toto přání sexuálně zabarveno a pro osobu méně nebezpečné - je toto masochistické přání dokonce vědomé.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

Mýtus, sen a rituál

„Nikdo rozumný nepopře, že organizace naší společnosti, nazvaná stát, pociťuje nejen živou potřebu získat větší autoritu, ale i okolnosti ji k tomu nutí. Děje-li se to s dobrovolným souhlasem na základě vědomého pochopení občanů, dociluje se tím jen žádoucí stav. Děje-li se to ale z pohodlnosti, aby bylo možno vyhnout se obtížným rozhodnutím, nebo z nevědomosti, pak jednotlivec upadá do jistého nebezpečí, že bude jako odpovědný člověk odepsán. Stát se ale pak nebude v ničem lišit od žaláře či termitiště.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O pochopení, O rozhodnutí

„V nevědomí ženy lze tedy očekávat podstatně jiné aspekty, než jaké nacházíme u muže. Mám-li nyní říci jedním slovem, kde jev tomto ohledu rozdíl mezi mužem a ženou, čím je animus charakteristický oproti anime, mohu říci jen: jako anima vyvolává nálady, tak animus vyvolává mínění, a tak jako nálady u muže vystupují z temného pozadí, tak mínění u ženy spočívá na stejně nevědomých, apriorních předpokladech.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O mužích, O náladě, O ženách

„Co se od našich vzorů můžeme naučit, je především ta skutečnost, že duše skrývá obsahy nebo je vystavena vlivům, jejichž asimilace se pojí s největšími nebezpečími. Když tedy staří alchymisté své tajemství připisovali hmotě a Faust ani Zarathuštra nás nikterak nepovzbuzují k tomu, abychom je k sobě přičlenili, nezbývá asi nic jiného, než ten arogantní nárok vědomí, aby bylo samo duší, odmítnout a přiznat duši skutečnost, již našimi současnými rozumovými prostředky nejsme schopni pochopit. Nepovažuji za tmáře toho, kdo přizná svou nevědomost, nýbrž toho, jehož vědomí není ještě ani tak vyvinuto, že o své nevědomosti nic neví. Jsem toho názoru, že alchymistické očekávání, že z hmoty lze zhotovit filosofické zlato nebo všelék nebo zázračný Kámen, je sice na jedné straně iluzí (jejíž příčinou je projekce), ale na straně druhé odpovídá psychickým skutečnostem, jimž v psychologii nevědomí připadá velký význam. Alchymista totiž, jak dokazují texty a jejich symbolika, projikoval proces individuace do chemických procesů proměny.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VI. - Představy spásy v alchymii

O tajemství, O duši

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O zlosti, O rozumu, O bohu, O ztrátě

„Stín odpovídá negativní jáské osobnosti, zahrnuje tedy všechny ty vlastnosti, jejichž existence je trýznivá a politováníhodná. V tomto případě jsou stín a anima, protože jsou oba nevědomí, spolu kontaminovány, což sen znázorňuje jako "manželství". Jestliže je existence animy (nebo stínu) uznána a nahlédnuta, dojde k oddělení obou postav, jako se to stalo v našem případě. Přitom stín je rozpoznán jako příslušný k já, anima ale jako nikoli příslušná k já.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O osobnosti, O manželství, O snech

„Zde vznikají obrazy "božských" bytostí, které jsou zčásti lidské, zčásti zvířecí povahy. Způsob, jakým se tyto postavy objevují, závisí na zaměření vědomí, je-li zaměření vůči nevědomí negativní, budí zvířata strach, je-li zaměření pozitivní, pak jsou to například "pomáhající zvířata".“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VIII. Hrdina a archetyp matky.

O povaze, O strachu, O zvířatech

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O smrti, O minulosti, O mrtvých, O ztrátě

„Nepleť si porozumění s obsáhlejším slovníkem. Posvátná písma blahodárně podněcují touhu po vnitřním uvědomění, jestliže zvolna asimiluješ vždycky jenom jednu sloku. Souvislé intelektuální studium vede k marnivosti a falešnému uspokojení z nestrávených vědomostí.“

Šrí Juktéšvar (1855–1936)

Zdroj: [Covey, Stephen, Stephen Covey, ŽIVOTOPIS JÓGINA, Aquamarin, Praha, 1946, 410, KAPITOLA 12 / LÉTA V MISTROVĚ ÁŠRAMU, 115-116, 80-901922-2-2-X]

O studiu, O porozumění, O falešnosti

„Šťastní lidé žijí podle své vnitřní integrity. Vnímají štěstí jako vnitřní smlouvu se sebou samými. Používají tuto vnitřní smlouvu jako vodítko, které jim zaručuje, že nikdy neztratí ze zřetele své pravé já. Být k sobě upřímný znamená vynést věci z podvědomí do vědomí. Čili odkrýt své nejhlubší strachy, nejistoty, myšlenky, pocity a přání.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

kniha Stíny před úsvitem

O myšlenkách, O štěstí, O strachu, O životě

„Abychom se stali nesmrtelní (na fyzické úrovni, což znamená logické, vědomé rozšíření nesmrtelnosti duše), potřebujeme se soustředit na tyto aspekty: 1. Zbavit se přesvědčení, že musíme zemřít. 2. Uvolnit veškerou negativitu - myšlenky a emoce - z energetických polí svých těl. 3. Mistrovsky ovládnout fyzické, emoční i mentální tělo.“

Jasmuheen (1957)

kniha Pránická výživa - Žití ze světla

O myšlenkách, O smrti, O duši

„Nové paradigma se probouzí k vědomí. Nemusíme hledat venku, vše existuje uvnitř nás. Hledání je u konce. Stáváme se svými vlastními učiteli a vzájemně se vnímáme jako zdroj podpory, inspirace a síly. Každý jsme mistr; každý kolem nás je mistr. Začíná to ovšem nejdříve poznáním - sebe sama. My všichni jsme hvězdy. Nyní nastává na planetě doba, kdy se z víry přesouváme do vědění.“

Ralph Smart psycholog a spisovatel

kniha Žijme naplno

O hvězdách, O síle, O víře, O poznání

„Za prvé, musíte jíst tyto potraviny, což činí naše vědomí je nejčistší. Jogín by se měli vyhnout extrémům jako excesy a deprivace. Neměl by rychle nebo vyčerpat své tělo, zbaven spánku nebo spící příliš mnoho, hodně práce, nebo vůbec nic.“

Svámí Vivékánanda (1863–1902) indický hinduistický mnich

O rychlosti, O spánku

„Naše vědomí roste díky zkušenosti získané z jídla! A současně s tím roste i naše prožívání Svobody. Absolutní a věčná konstanta, Změna, nám umožňuje překonat jakákoli omezení tím, že se staneme bezpodmínečnými.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O jídlu, O svobodě, O změně

„Slovo jóga doslova znamená spojení. Pocítíte-li při vědomé vše jako jedno celé, jste v józe.“

Jaggi Vasudev (1957)

Sadhguru
Časopis Isha Insights, Jarní edice 2009

„Do této doby jste svůj osud řídili nevědomky. Ale můžete na tom pracovat i vědomě. Vynaložíte-li to úsili vstoupit do svého nitra, uvědomíte-li si, že všechno je na vás a změníte svůj vnitřní směr, můžete úplně přepsat a změnit svůj osud.“

Jaggi Vasudev (1957)

The Times of India, 1. leden, 2004 <br class="br">Zdroj: Times of India - The Speaking Tree http://timesofindia.indiatimes.com/home/opinion/edit-page/SPEAKING-TREEBRYour-Destiny-is-What-You-Make-of-It/articleshow/398734.cms

O osudu

„Měli bychom se vzdělávat v tom, co je známo, a pak odhodit všechno, co jsme získali, obrátit se k nevědomosti pro pomoc, která by nás vedla mezi neznámými?“

Michael Faraday (1791–1867) anglický chemik a fyzik

O pomoci

„Věk mládeže, nezralost je přerostlá, nevědomost může být vzdělaná, opilost vytržená, ale hloupý trvá navždy.“

Aristofanés (-448–-386 př. n. l.) starověký řecký dramatik

O hlouposti, O věku

„Nejkrásnější zážitky jsou prvovýstupy. Kdo nepoznal radost z vědomí, že leze místy, kudy ještě nikdy žádný člověk neprošel, že se drží záchytů, jichž se ještě nikdy nedotýkala lidská ruka, těžko pochopí, jak silné jsou to dojmy….“

Radovan Kuchař (1928–2012) český horolezec

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2018-10-29, https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/218562235300039/]

O radosti

„Otázka vědomí mě vždycky zajímala. Začalo to s otázkou: Jsme naše tělo nebo naše vědomí? Co nás tvoří?“

Gene Roddenberry (1921–1991) americký televizní scenárista a producent

„Demokracie je neustálé probouzení vědomí.“

Václav Bělohradský (1944) český filozof, politický spisovatel, profesor, sociolog, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

další Bělohradského teze
Zdroj: [Senková, 2018, čas 24:44 (mm:ss), http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/vaclav-belohradsky-ve-vcerejsich-debatach-o-duvere-vlade-prekvapoval-apokalypticky-ton--1801988]

O demokracii

„Vědomosti nestačí; musíme je umět využít. Ochota nestačí; musíme jednat.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) německý spisovatel

„Můžeme si pamatovat jen to, co bylo vědomě prožíváno.“

Alice Miller (1923–2010)

„Vědomost je lepší zbraň než meč.“

Patricia Briggs (1965) americká spisovatelka

„Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti.“

Latinské přísloví

O maminkách

„lidi mi říkali – „buď šéfem. buď králem!“
a já jim naletěl… však jenom málem.
– když jsem se králem stal vyhrálo vědomí
že lůzrům jako já vždy vládne svědomí.“

martin novák

O lidech

„Každý z nás musí jednou nabít vědomí, určité uvědomění duše, těla a energie v matricich Emc2(Mention)
Pokud je hloubka taková,že je za hranicemi našeho chápání………….
Tak je pozdě… nevedomost je dar…“

2779095033

O duši

„Je úžasné, jak je člověk sofistikovaný k ublížení člověka,
Je odporné se dívat, jak všichni potají checkujou sousedův plot, závidí, pomlouvají a přitom je to o tom, aby ženy mohli vyhledat intujicí může, aby mohla zařídit něj. potencial k nejlepšímu z nejlepších, ale pokud rodiče vychovávají, měly by brát na vědomý,že detinsou upgrade jich samotných…
Zlý rodičové(99,999 8625prcnt.)
O tom to bylo, ale už není….“

2779095033

O zlosti, O ublížení, O rodičích, O ženách

„Padal jsem po schodech věčné nevědomosti
Dokud jsem nepoznal tzv lepší lidi
Lepší myšlenky
Když jsem se poučil začal jsem padat rychleji a rychleji život nabral rychlejšího spádu než kdykoliv předtím
Po těžkém pádu jsem se postavil na své nohy
Setřel z bot výkal co pod mě nasral svět
A začal stoupat po schodech života víš a víš
Silnější a pyšný s vědomím že moje nirvána je blíž a blíž.“

Snoe

O lidech, O myšlenkách, O světě, O botách

„Ty jenž se snaží být odlišní. Musí sžírat vědomí, že častí budou vždy stejní.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

„Komici se hodně opakují. To ostatně i sdílní lidé a dle mě to rozšiřuje vědomí. Svým způsobem.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

O lidech

„Život je jen velká hra,
ve které neexistuje výhra. Každý z nás jde přes překážky, láme nohy láme kosti, stejně dojde v nevědomosti, protože smysl žití a lidského bytí, není znám a znát nebude. Krásy a hnusy světa kolem nás, trápí nás a škádlí denně,
dokud se do hrobky nezahrabeme.“

Tony Parker

O světě, O kráse, O hře, O životě

„Život je cesta, která někde začíná a někde zase končí.
Po téhle cestě můžeme jít jenom vpřed.
Přitom na každé cestě je spoustu překážek, které nám cestu neulehčují.
Já si na rozdíl od jiných lidí uvědomují, že překážky jsou to nejdůležitější na naší cestě. Dávají nám totiž na vědomí, že si můžeme zvolit kam naše cesta bude směřovat. To my si určujeme kdo jsme a kým budeme.“

Tomáš Vřešťál

O lidech, O cestě, O životě

„Nic nepotěší duši člověka více v profesním životě, než když můžeš své vědomosti, znalosti a moudrost předat další generaci.“

andreas

Ondřej Lasák

O moudrosti, O životě, O duši

„Je hrozné, když Vám někdo úmyslně ublíží, ale horší je, když to udělá nevědomě.“

Lukáš Berka

„Já si neumím svoji tvorbu nijak logicky vysvětlit. Pochází ze sféry nevědomí mého mozku. Když opravdu skládám nebo opravdu hraju, vůbec na nic nemyslím. Jsem prostě jen při tom, cítím to a jsem v tom. To právě chci; udělám všechno pro to, abych toho pocitu dosáhl.“

Neil Young (1945) kanadský písničkář

Zdroj: [Kohut, Joe, Kohut, John J., Rockecy aneb Kniha rockových citátů, Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, Praha, 1996, 1, 153, 38, 80-7207-016-9]

O pocitech

„Podle Wundta je téměř psychologickým požadavkem, že každý akt myšlení musí být reprezentován v našem vědomí ve formě určité jednotlivé představy. naše záznamy však ukazují, že tento teorém je naprosto chybný. Existují myšlenky bez sebemenší stopy představivosti.“

Karl Bühler

Zdroj: [Plháková, Alena, Dějiny psychologie, Grada, 1, 2006, 80-247-0871-X, 114]

O myšlenkách

„Nějak se nám víc a víc nejrůznějšími cestami vtlouká do hlavy, že si každý mladý člověk musí po vzoru těch filmových a seriálových hrdinů své místo na slunci vydobýt sám, a to třeba i na úkor ostatních. Ve skautu, nebo jak nás pokřtili přátelé českého jazyka, v Junáku, jsme byli soudržnější a učili se věrnosti a smyslu pro solidaritu. Bylo nám vštěpeno, že nejsme na světě jenom pro sebe, ale jsme v rytířském duchu mušketýrů „Jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Všeobecně se má za to, že skauting vychovává mladé duše k úctě k přírodě, k šetrnosti k životnímu prostředí, naučí samostatnosti. Je to pravda, ale působení skautingu je mnohem širší. Povzbuzovalo dnes často zapomínané vědomí, že člověk není na světě sám, ale je ve své obci spoluúčastem, závislý na ostatních a zodpovědný za ostatní. Silný chrání slabého – bylo jedno ze skautských hesel. Věrnost byla zdůrazňovanou ctností.
S tím taky souvisí, že ve skautu jsem se setkal velmi silně s pojmem vlastenectví a pocitem příslušnosti k národu. Není náhodou, že do zahraničního odboje zamklo války odešlo tolik lidí vychovaných skautingem.“

Jiří Menzel (1938–2020) český filmový režisér, herec, režisér, scenárista, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

O lidech, O přátelství, O přírodě, O válce

„Pochopila jsem, že jsem typickým představitelem archaického vědomí.“

Sofia Gubajdulina (1931) ruská skladatelka

Zdroj: [2007, Dějiny hudby, Ikar, 90, 978-80-249-0978-3]

„Většina našich rozhodnutí kupovat není ani zdaleka vědomých. Rozhoduje náš mozek a většinou o tom ani nevíme.“

Martin Lindstrom (1970)

O rozhodnutí

„Záměr je vědomí s vizí.“

Danielle La Porte

„Měli bychom být pokorní a uvědomit si vlastní nevědomost.“

Ola Rosling (1975)

https://www.irozhlas.cz/kultura/literatura/podcast-vinohradska-12-faktomluva-ola-rosling_1906280600_bar

„Zprávy beru na vědomí a do dalších podvůdků žehnám!“

Štěpán Trochta (1905–1974) československý kardinál

reakce kardinála Trochty na oznámení svého sekretáře Ladislava Vika, že za jeho nepřítomnosti potřeboval nutně jeho oficiální potvrzení podpory, takže musel zfalšovat jeho podpis.
Přisuzované

„Bez potřebného množství vědomostí člověk dost dobře nemůže přemýšlet, protože nemá o čem a novou informaci nemá kam zařadit a s čím srovnávat.“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové
Zdroj: http://stolzova.deml.cz/view.php?cisloclanku=2008041701

„Lacanovým cílem bylo, zdá se mi, zachovat extrémně podvratný charakter objevu nevědomí.“

Roland Castro (1940)

Originál: (fr) Le but de Lacan c'était me semble-t-il de maintenir le caractère extrêmement subversif de la découverte de l'inconscient.
Zdroj: [Combis-Schlumberger, Hélène, En analyse avec Lacan : "Moi il m'a tout fait, il agrafait son argent, il mangeait…", franceculture.fr, 2011-09-06, 2018-04-09, https://www.franceculture.fr/sciences/lacan-souvenirs-du-divan]

„Vyvedl nás z temna nevědomosti na scénu světové slávy; z živoření k životu, a postavil nás na roveň politickým národům.“

Gavrilij Golovkin (1660–1734)

o Petru I. Velikém
Zdroj: [Longworth, Philip, 2008, Dějiny impéria - Sláva a pád ruských říší, Beta-Pavel Dobrovský, 150, 978-80-7306-334-4]

O životě

„Nejdůležitější reforma, která musí proběhnout v Rusku, - reforma národního uvědomění. Už Petr I. se to snažil dělat, a pak Lenin. Jenže oni nechápali, že by to nemělo být provedeno politicky. Kultura určuje politiku, nikoli naopak. Na základě kultury musíme změnit vědomí ….“

Andrej Končalovskij (1937) ruský scenárista a režisér

Originál: (ru) Самая главная реформа, которая должна произойти в России, — реформа национального сознания. Это Петр I пытался сделать, а потом Ленин. Только они не понимали, что это надо делать не при помощи политики. Культура определяет политику, а не наоборот. Исходя из культуры надо изменять сознание….
Zdroj: [Седракян, Рубен, «Культура определяет политику»: яркие цитаты Андрея Кончаловского », izvestia.ru, 2017-01-19, 2017-01-21, http://izvestia.ru/news/658627]

„Hlinkovská autonomie není ničím jiným, než ústrojím na zachování tmy a nevědomosti… Ale ani šrobárovskou autonomii nechceme, neboť tato se snaží udržet osobní režim na Slovensku a zvrhla se na vladaření úzké společnosti osobní kliky.“

Ivan Dérer (1884–1973) československý člen československého Národního shromáždění, právník, ministr pro sjednocení zákonů a organi…

Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=d&start=1&count=20, 2016-07-27, Libri]

O osobnosti

„Vždycky jsem hudbu psal tak, jak jsem cítil. Nebyl v tom žádný kalkul ani jsem nějak vědomě nehledal svůj styl.“

Vadim Petrov (1932–2020) český hudební pedagog, hudební skladatel a klavírista

Zdroj: Časopis Reflex, 2. ledna 2020, str. 23-27

O hudbě

„... volám jménem milionů chudých a nevědomých, z nichž okolnosti udělali ubožáků, britskou vládu, britský národ ke spojení sil: Spojme své síly k vytvoření systému výchovy a školství pro ty, kteří jsou nyní bez ... dobrého či užitečného cíle ponecháni bez výchovy a školení.“

Robert Owen (1771–1858) britský podnikatel, zabýval se dělnickou otázkou, hledal alternativu ke kapitalistickému systému

Zdroj: PERNÝ, L.: Triumvirát utopického socializmu:Charles Fourier, Saint-Simon, Robert Owen. In: DAV DVA, 2019

O síle

„Ale mě navždycky poznamenalo něco jiného. Vědomí, že kvůli jedné nebo dvěma našim písničkám mělo několik nevinných lidí vážné existenční komplikace. Pod touhle tíhou se člověk začne kroutit. A to moc věděla - jistila si vás tím, že vedle vás si to odskáčou i jiní, nevinní.“

Jiří Tichota (1937) český kytarista, loutnista a muzikolog

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/jiri-tichota-zpivat-v-cechach-spiritualy/r~113a351e7bc311e9ad610cc47ab5f122/

O lidech

„Cesta k nevědomosti je dlážděna dobrými vydáními. Dobré knihy si nyní mohou dovolit pouze negramotní lidé.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

O knihách, O cestě, O lidech

„Ne nevědomost, ale neznalost nevědomosti je smrt poznání.“

Alfred North Whitehead (1861–1947) anglický matematik a filozof

O smrti, O poznání

„Skrze reprodukci sdílíme své vědomí a posilujeme intuici.“

Michael.F.

„Uzdravení kolektivního lidského vědomí závisí na tom, abychom vytvořili společnost, kde můžeme vytvořit prostor pro bolest. V současné době žijete ve světě, který přinesl pouze pozitivní věci, jako jsou pozitivní emoce a úspěch a být vyléčen, přijatelné. To je svět, který vidí něco méně než toto jako selhání. To brání lidem v uzdravení. Zabraňuje lidem v tom, aby se přiznali, kde jsou a podnikli někdy kontraintuitivní kroky, které musí udělat, aby se uzdravili. Je v pořádku nebýt v pořádku.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

O lidech, O světě, O úspěchu, O bolesti

„Jestliže minulost i vnější svět existují pouze ve vědomí a jestliže vědomí samo je kontrolovatelné – co potom?“

George Orwell kniha 1984

O minulosti, O světě

„Progresivní a osobitou žárlivost v nešťastné lásce můžeme definovat coby spouštěč otazníků, vnitřních vlivů a osobnostních metamorfóz, které jsme po celou dobu v sobě nevypozorovali a nevěděli o nich. Vznikají tak nevědomé predispozice ke špatným a zcela nepřijatelným činům.“

Samuel Marrow

O žárlivosti, O lásce

„....na druhou stranu se zcela vědomě vyhýbám všemu, co je finské v národním slova smyslu. Možná jistý druh chladnosti v mezilidských vztazích, zpřetrhání citů, to může být v mých hrách trochu finské... Řekla bych, že Finové málokdy dokážou vyjádřit nějak intenzivně city nebo vyslovit nahlas něco pozitivního.“

Saara Turunen (1981)

Zdroj: [Alžběta, Štollová, Turunen, Saara (in Zprávy DILIA), iliteratura.cz, 2016-02-03, 2016-02-10, http://www.iliteratura.cz/Clanek/35987/turunen-saara-in-zpravy-dilia]

O citech, O vztazích, O hře

„Chyby jsou, koneckonců, základem pravdy, a pokud člověk neví, co nějaká věc je, je to přinejmenším zvýšení vědomostí, pokud ví, co to není.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

O chybách, O pravdě

„Marně si říkám, Bůh je takový. Cítím to, dokazuji si to; no proto ještě nechápu, jak může být takový. Nakonec čím více se snažím zkoumat jeho nekonečnou bytost, tím méně ji chápu; ale stačí mi vědomí, že je: čím méně ho chápu, tím více se mu klaním.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 313/ ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 364

O bohu

Citáty na téma nevědomí strana 5

Citáty na téma nevědomí
strana 5