Citáty na téma okamžik
strana 2

Nikola Tesla foto

„Velké okamžiky rodí velké příležitosti.“

Nikola Tesla (1856–1943) vynálezce, fyzik a elektroinženýr
Charlie Chaplin foto
Luděk Pachman foto
Henry Bordeaux foto
Marie von Ebner-Eschenbach foto
Franz Kafka foto
Anthony de Mello foto
Eckhart Tolle foto
Neale Donald Walsch foto
Sebastián Wortys foto
Ladislav Zibura foto
Soňa Pertlová foto
Eduard Bass foto

„V okamžiku, kdy jsem následoval svůj záměr, jsem se stal bohatým.“

Ralph Smart psycholog a spisovatel

Varianta: V okamžiku, kdy jsem začal následovat svůj skutečný životní záměr, jsem se stal bohatým.
Zdroj: Facebook

Charles Louis Montesquieu foto
Jean Paul Marat foto
Johannes Eckhart foto
Friedrich Schiller foto

„Život je jen okamžik, stejně jako smrt.“

Friedrich Schiller (1759–1805) německý básník, filozof, historik a dramatik
Juli Zeh foto
Tomáš Garrigue Masaryk foto
Jean Jacques Rousseau foto
Oscar Wilde foto
Ladislav Zibura foto
Bram Stoker foto

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Bruce Lee foto
José Ortega Y Gasset foto

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

Zdroj: [1. vyd, Vzpoura davů, Naše vojsko, Praha, 80-206-0072-8, 978-80-206-0072-1, 158 s., 39592445, José, Ortega y Gasset, 1993, 68-69, La rebelion de las masas, VIII. Proč se davy do všeho pletou a proč vždy násilně?]

Sebastián Wortys foto
Heinrich Von Kleist foto
Paul Claudel foto
Rainer Maria Rilke foto
Daniel Radcliffe foto

„Vždycky jsem si myslel, že to bude takový něžný, romantický okamžik. A najednou mě vášnivě líbala. Je to docela šelma, opravdu. Rozhodně si ale nestěžuji. Spousta mužů by si za líbání s ní dala uříznout ruku nebo nohu. Takže i já jsem si to užil.“

Daniel Radcliffe (1989) anglický herec

o filmové scéně s Emmou Watsonovou
Zdroj: [Emma Watsonová líbá jako zvíře, vzpomíná Daniel Radcliffe, lidovky.cz, 2010-11-25, 2011-04-23, http://www.lidovky.cz/emma-watsonova-liba-jako-zvire-vzpomina-daniel-radcliffe-pez-/lide.asp?c=A101125_101039_lide_mtr]

Květoslav Minařík foto
Pelham Grenville Wodehouse foto
Sri Chinmoy foto

„Každý okamžik je posvátný.“

Sri Chinmoy (1931–2007) indický spisovatel a guru
Jan Tříska foto
Paulo Coelho foto

„Neexistují žádné běžné okamžiky.“

Dan Millman (1946) americký svépomocné spisovatel
Giovanni Bosco foto
Clive Staples Lewis foto

„V okamžiku, kdy se láska stává Bohem, stává se démonem.“

Clive Staples Lewis (1898–1963) britský spisovatel irského původu

Zdroj: Čtyři lásky

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

Zdroj: Musela jsem zemřít

Gabriele d'Annunzio foto
Novalis foto
Honoré De Balzac foto
Rabíndranáth Thákur foto

„Co je jako klenot nesmrtelné, nepyšní se věkem, ale jiskřícím se okamžikem.“

Rabíndranáth Thákur (1861–1941) bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř a filosof
Laurence Sterne foto
Peter Altenberg foto
Josef Hlouch foto
William Shakespeare foto

„Chyť okamžik za pačesy!“

William Shakespeare (1564–1616) anglický básník a dramatik
Cecelia Ahern foto
Robinson Jeffers foto
Christopher Paolini foto
Terry Pratchett foto
Terry Pratchett foto
Sri Chinmoy foto
Paulo Coelho foto
Karl Lagerfeld foto
Jane Austen foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
Theodore Roosevelt foto
François-René de Chateaubriand foto
Thomas Mann foto
Edgar Allan Poe foto

„Skutečný vztah začíná v okamžiku, když naše ego končí.“

Pavel Vondrášek (1978) Narozen 6. 5. 1978. Fyzioterapeut, lektor a propagátor kvantových terapií. Autor sbírky povídek.

Zdroj: Technika Kvantového Doteku Matrixu

Christian Morgenstern foto
Jan Neruda foto
Gabriel Laub foto
Gesualdo Bufalino foto
Luc de Clapiers de Vauvenargues foto
William Somerset Maugham foto
Simone de Beauvoir foto

„Cit je závazek, který neplatí jen pro dobrý okamžik.“

Simone de Beauvoir (1908–1986) francouzská spisovatelka, intelektuálka, existencialistická filozofka, politická aktivistka, feministka
Philip Stanhope Chesterfield foto
Eugéne Delacroix foto
Jan Sobotka foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Polní kurát byl stižen dokonalou kočkou a naprostou depresí. V tom okamžiku, kdo by ho slyšel, musil by být přesvědčen, že chodí na přednášky dra Alexandra Batěka „Vypovězme válku na život a na smrt démonu alkoholu, jenž nám vraždí muže nejlepší“ a že čte jeho „Sto jisker ethických.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Zdroj: [Hašek, Jaroslav, Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1921, 1. V zázemí, díl, 10. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta, http://cs.wikisource.org/wiki/Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky, http://cs.wikisource.org/wiki/Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky/%C5%A0vejk_vojensk%C3%BDm_sluhou_u_poln%C3%ADho_kur%C3%A1ta#3]

Christopher Hitchens foto
Dante Gabriel Rossetti foto

„Nejhorší okamžik pro ateistu nastane tehdy, když je za něco nesmírně vděčný a nemá přitom nikoho, komu by za to poděkoval.“

Dante Gabriel Rossetti (1828–1882) anglický básník, ilustrátor, malíř a překladatel

[(en) The worst moment for the atheist is when he is really thankful and has nobody to thank.]
cit. dle CHESTERTON, G. K. St. Francis of Assisi (1923), s. 88. (angličtina)

Gilbert Keith Chesterton foto

„Kdyby si ateisté měli zvolit své náboženství, měli by si vybrat křesťanství, neboť v něm se na okamžik Bůh zdál být ateistou.“

Zdroj: Chesterton, G. K., Ortodoxie, Praha 2000, s. 121; interpretace Ježíšova výkřiku opuštěnosti na kříži, in: Halík, T. : Divadlo pro anděly, Praha 2010, pozn. 18