Citáty na téma okamžik

strana 2

„Miluj a žij a žij a miluj každý okamžik naplno.“

„Velké okamžiky rodí velké příležitosti.“

„Jestliže budeme už předem, z nejrůznějších důvodů předvídat, že se něco pokazí, chyba se projeví v ten nejméně vhodný okamžik a její důsledky budou nepředvídatelné.“

„Kdyby si každý člověk vážil všeho co je živé a s láskou pečoval o své prostředí.
Svět by byl lepší, lepší místo pro všechny kteří dostaly dar žít. V tento okamžik každý nový , bude trpět. Ti před ním dokázali živé zabít, hezké zničit a o to co měli pečovat zapomněli.“

„Člověk by měl býti rád za každý okamžik, jenž může prožít, ať už je dobrý či špatný, neboť ty dobré působí na člověka jako pocit štěstí a ty špatné jako ponaučení!“

„Předpokládám, že to je jedna z ironií života, dělat špatnou věc ve správný okamžik.“

„Jak dlouho trvá hodina? Možná přesně tak dlouho, aby člověk mohl poznat své chyby a omyly, napravit jejich důsledky, anebo jen poznat okamžik lítosti. Vteřiny poznání jsou snad víc než léta hloubání.“

„Zamilovaný člověk pociťuje každý okamžik potřebu dát milované osobě nové jméno.“

„Kdo vládne okamžikem, vládne životem.“

„Kdo se stará jen o budoucnost, je méně předvídavý než ten, kdo se stará jen o okamžik, neboť se nestará ani o ten okamžik, ale jen o jeho trvání.“

„Jediný okamžik přijetí všeho, co je, je lepší než tisíc let zbožnosti.“

„Duchovní mistři všech tradic se už odedávna shodují v tom, že přítomný okamžik je bránou do sféry duchovna.“

„Nejkrásnějším okamžikem pro Boha je chvíle, kdy si uvědomíš, že žádného boha nepotřebuješ.“

„Televize je snadný způsob, jak jednu myšlenku v jeden okamžik vsadit do hlavy miliónům lidí.“

„V okamžiku, kdy má člověk pocit, že neexistuje žádné rozumné východisko, stačí chvíli počkat. Vždy se objeví nějaké náhlé, nečekané a geniálně prosté východisko. A i kdyby náhodou ne, tak jste alespoň zůstali veselí o trochu déle.“

„Lidé se pořád za něčím honí… odkládají záležitosti, které by jim i jejich protějškům udělaly radost… jednou však může nastat okamžik, kdy všechny ty naplánované věci, na něž se těšili, již nemůžou splnit. Pak si teprve uvědomí, jak pošetilá je honba za prací, penězi, mocí apod. a jak vzácný je čas. Lítost a peníze jim však již mnohdy nepomohou a zbývá poslední, avšak důležité – bojovat. Dobrý bojovník může zvrátit celou situaci, jen se člověk nesmí vzdát. Do nového roku vám přeji… bojového ducha, jenž vám i v, připrohrané‘ pozici nedovolí se vzdát, nýbrž povzbudí ve vás touhu klást soupeři tvrdý odpor.“

„Láska se nedá měřit trváním. V jediném okamžiku se vyhrává, nebo prohrává a jedna noc může mít pro dva větší cenu než celý život.“

„V okamžiku, kdy jsem následoval svůj záměr, jsem se stal bohatým.“

„Čím víc víš, tak si uvědomuješ, že nejlepší je žít přítomným okamžikem a užívat si toho, co ti život nabízí a co skutečně máš, že máš zdravou rodinu, že jsi zdravý ty a na ničem jiném nezáleží. Protože už víš, že nic a nikdo tu není napořád. Protože už víš to, že když žiješ přítomným okamžikem, není prostor myslet na to, co bylo nebo co bude, což jsou většinou otázky, které nám probouzejí ten strach nebo bolest.“

„Štěstí vězí spíše ve všeobecném založení ducha a srdce, které se otevřou štěstí tak, jako mohou uchovat lidskou přirozenost, než v množství konkrétních šťastných momentů života. Spočívá spíše ve schopnosti přijímat tyto šťastné okamžiky. Nevězí v radosti, nýbrž v hravě lehké schopnosti přijímat radost, v odůvodněné naději nacházet radost kdykoli, ve zkušenosti, že necítíme žádné obecné znechucení nad věcmi, které zakládají štěstí druhých.“

„Srdce se nikdy neprojeví okamžitě, skoro nikdy okamžitě nezměří, nakolik je zasaženo. Dojde k tomu až později, když se krásný nebo strašný okamžik stal minulostí, když se změnil v tu zbytečnou věc, jakou je vzpomínka.“

„Protože jsou vojáci určeni k tomu, aby jednali proti vlasti, když nadejde vhodná chvíle, jsou vzdalováni styku s občany, jsou nuceni žít mezi sebou, jsou podrobeni kasárenskému způsobu života a je v nich vyvoláván odpor ke každému nevojenskému stavu… Poněvadž si zvykli pohrdat občanem, čekají na okamžik, aby ho utlačili: občan je vystaven všem jejich násilnostem a oni jsou stále připraveni vrhnout se na tu část národa, která by se chtěla vzbouřit.“

„Nejdůležitějším okamžikem je vždy ten, který právě probíhá; nejpotřebnějším činem je vždy láska.“

„Život je jen okamžik, stejně jako smrt.“

„Zapálím si další cigaretu a tentokrát to dělám tak pečlivě, že by to mohla být poslední v mém životě, každý posunek má svou choreografii, od škrtnutí zápalky až k nadechnutí a vydechnutí kouře. Když rituál skončím, cigareta mi hoří mezi rty jako zápalná šňůra a hlava je bomba, která v příštím okamžiku vybuchne.“

„Je-li duše moje nesmrtelná, je nesmrtelná už v tomto životě, ne až po smrti, již teď, v tomto, v každém okamžiku a já jsem povinen zachovat ji čistou a zdokonalit ji v sobě všemi přívlastky dobra, vědění a umění, nic neodkládat pro nějakou věčnost vzdálenou.“

„Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.“

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

„Okamžiky, kdy jsem seděl s docela cizími lidmi na terase, pil čaj, kouřil vodní dýmku a intenzivně vnímal, jak jsme si blízcí, i když nás nic nespojuje, pro mě patřily k vrcholům pouti.“

„Nikdy nezapomínejte, že takový smích, který zaklepe u vašich dveří a zeptá se: "Smím vstoupit?", není pravý smích. Nikoli! Smích je král a dostaví se, kdy a jak se mu zlíbí. Nikoho se neptá, neohlíží se na vhodnost okamžiku. Prostě řekne: "Jsem tu.“

„Láska je láskou jen tehdy, je-li bez podmínek. V okamžiku, kdy je láska použita jako odměna za chování či úspěch, přestává být láskou a stává se lekcí, co je za co. Je třeba opustit zkostnatělé zábrany a nechat lásku volně proudit bez podmínek. Bezpodmínečná láska je odměnou sama o sobě.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Moment je svoboda. - Nemohu žít podle pevného plánu. Snažím se žít svobodně od okamžiku k okamžiku, ať se věci dějí a přizpůsobuji se jim.“

„Ten hlas který nám vychází ústy, nezná nepravdy, jelikož v ten daný okamžik bývá v souhlasu s myslí, tedy vždy pravdivý.
Jen čas má tu moc ukázat, ne sílu hlasu, pravdu či nepravdu, ale moc a sílu mysli.“

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

„Každý okamžik vesmíru je odpovědí na ten předchozí a současně otázkou pro ten následující.“

„Jen ten kdo žije přítomným okamžikem, žije pro budoucnost.“

„Láska, jakožto dar nebes, objevuje v každém okamžiku a ve všem zázrak. Zloba, jakožto záležitost lidských vášní, vynalézá vždy jen peklo na zemi.“

„Nejviditelnější štěstí se nám dává poznat až v okamžiku, kdy je přijmeme do svého nitra.“

„Vždycky jsem si myslel, že to bude takový něžný, romantický okamžik. A najednou mě vášnivě líbala. Je to docela šelma, opravdu. Rozhodně si ale nestěžuji. Spousta mužů by si za líbání s ní dala uříznout ruku nebo nohu. Takže i já jsem si to užil.“

„Ten, kdo touží po vyšším životě a dospěl tak daleko, že hledá prostřednictvím duchovních nauk, a dá se pak odradit jejich požadavky, se podobá tonoucímu, který v rozhodném okamžiku odmítá záchranné lano.“

„Vždy v okamžiku, kdy začínáme mít dojem, že nám všechno vychází, objeví se nám za zády osud s kusem olověné trubky v ruce…“

„Každý okamžik je posvátný.“

„Mám pořád oči na stopkách. Ještě se mi nestalo, aby nějaký okamžik přišel v životě dvakrát.“

„Vibraci si zvýšíme tehdy, když přestaneme směřovat naši sílu ven. Jsme stvořeni ze stejné látky jako vesmír; tudíž když si vážíme sami sebe - vážíme si veškeré existence. Mnozí z nás na planetě uctíváme to, co je mimo nás. To ovšem naši frekvenci zpomaluje, neboť se vzdalujeme od zdroje… jímž jsme my sami. Nebe je stav mysli. Žádné nebe ani peklo neexistuje - existuje pouze to, co tvoříme v přítomném okamžiku. Andělé a démoni jsou archetypy nás samotných. Jsme vše, co existuje. Jsme prodloužením energie zdroje a jakmile se od zdroje odchýlíme, vše se stává chladným; vše jakoby „zamrzá“. Cítíme, jako by se nám život rozpadal na kusy.“

„Tradice praví, že v poslední vteřině před smrtí si každý uvědomí pravý důvod existence. A v tom okamžiku se objeví Peklo, nebo Ráj. Peklo znamená pohlédnout v tom zlomku vteřiny zpět a zjistit, že jsme promarnili příležitost oslavit zázrak života. Ráj znamená moci v té chvíli prohlásit: “Dopustil jsem se některých chyb, ale nebyl jsem zbabělec. Prožil jsem svůj život a učinil jsem, co jsem měl.“

„Neexistují žádné běžné okamžiky.“

„Abych se mohl rozhodnout o svém povolání, je třeba se postavit do okamžiku smrti. Odtud pak je vidět to, co je skutečné a pravdivé.“

„V okamžiku, kdy se láska stává Bohem, stává se démonem.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Čím může být vše, co lidé vykonali, proti byť jedinému okamžiku lásky?“

„Víra je síla nepřímo konající zázraky. Vírou mohu v každém okamžiku učinit zázrak pro sebe - a často i pro druhé, pokud mají ve mne víru… Pravá víra je zaměřena jen k věcem jiného světa. Víra je počitek procitání a působení a cítění v jiném světě.“

„Jaké štěstí mít každý okamžik naplněný obrovským zájmem, jímž srdce roste a rozšiřuje se, když člověk nemůže být k ničemu lhostejný.“

„Miluji, tedy jsme. V okamžiku, kdy pře-stanu milovat, přestanu existovat.“

„Co je jako klenot nesmrtelné, nepyšní se věkem, ale jiskřícím se okamžikem.“

„Mít peníze v pravém okamžiku, pouze to jsou peníze.“

„Muž sotva kdy učiní ženě nějakou milou nabídku, aniž to ona vytuší o několik okamžiků dříve.“

„V okamžiku, když nějakou ženu nazveme svou vlastní, tak už jí není.“

„Správný okamžik pro rozvod je před zasnoubením.“

„Paradox britské politiky: v tom okamžiku, jakmile se někdo dostane k moci, je rázem bezmocný.“

„Den se skládá z okamžiků, z maličkostí, ale jak se chováš v jednotlivostech, není žádná maličkost, neboť to utváří celkovou hodnotu a tím věčnost.“

„Chyť okamžik za pačesy!“

„Katie: Mami, nesnáším kluky.
Rosie: Blahopřeju, zlatíčko. Vítej do klubu. Průkazku dostaneš poštou. Na tenhle okamžik jsem nesmírně pyšná a jenom lituju, že si tě nemůžu vyfotografovat.“

„Próza může pojednávat o věcech okamžiku; poezie se musí zabývat věcmi, kterým by mohl porozumět s dojetím i čtenář po dvou tísíci letech.“

„Jen si pamatuj, že v jistém okamžiku se tví nepřátelé mohou stát tvými spojenci. Takový už je život.“

„Jenže magie má zvyk ukrývat se nízko při zemi a udeřit v nejneočekávanějším okamžiku - jako hrábě ležící v trávě.“

„To nemůže nikdy fungovat,“ prohlásil Mrakoplaš. „Tím chci říct, že ona je žena a ty jsi, no, ty jsi -“ Na okamžik se zarazil. „No ať jsi co jsi, jsi koneckonců dřevo. Nikdy to nemůže fungovat. Lidi by
vás pomluvili.“

„Ještě si přesně vzpomínám na okamžik, kdy jsem poprvé zemřel. Zemřel jsem pak ještě několikrát.“

„Umlčet nadšení v kterémkoli okamžiku je naprosto špatné.“

„Štěstí nemůže trvat. Vždy bude pouze dílem okamžiku, takže nikdy se nebudeme moci uvelebit v křesle a nedělat nic jiného než pozorovat svět.“

„Ale žijete přece v okamžiku, který se nazývá Teď. A co je to Teď – je to drahocenná vteřina života, je to dar Boží, který je nutné rozumně využít. Protože zítřejší den je krokem do neznáma.“

„Největším momentem v lidském životě je okamžik, když změna jeho duchovních postojů mění jeho život.“

„Hudba dává barvu vzduchu okamžiku.“

„Představivost dámy je velmi rychlá; za okamžik skočí z obdivu k lásce, z lásky k manželství.“

„Ve jménu Božím, na okamžik zastavte, přestaňte pracovat a rozhlédněte se kolem sebe.“

„Bolest je skvělá v tom, že prohlubuje krásy klidných okamžiků“

„Nejlepší co můžete udělat v každém okamžiku rozhodování je udělat správnou věc, druhé nejlepší je udělat špatnou věc a to nejhorší je neudělat nic.“

„Tam co stojí Ona je mojí naděje stom.. padá z něj naděje list do toho udeří hrom..
Tam co stojí Ona je mojí naděje tok.. je mojí naděje břeh… v okamžik zazvoní zvon… Tam co dává ruce je života dar.. je jako života lék..  je jako života zrod.. Tam kam klade nohy je jako zasadit mech.. je  jako ucítit vítr.. je jako vyrazit dech…

Tam co stála Ona už nebude stín..  už nebude klid.. už nebude den… Tam co Stála Ona už neroste strom.. teď stojí tam kmen … kmen bude tlít… Tam co dala ruce je života skon.. je života zmar.. zmatek a zlo… Tam co dala nohy z břehu je zbor.. z mechu je písek a z písku sklo..“

„Dokonalá díla jsou vzácná, protože musí vzniknout ve šťastném okamžiku, kdy se spojí vkus a génius; a tato vzácná konjunkce, podobně jako u některých planet, nastává až po průběhu několika cyklů a trvá jen okamžik.“

„Každý okamžik je posvátný. Dejte všemu význam a smysl, všemu váhu své pozornosti, všemu skutečné a náležité naplnění.“

„Vyhovět na okamžik nějakému myšlenkovému záchvatu znamená být ztracen, neboť úvaha nás jenom nutká k rozvažování, velí ustoupit - a proto, pravím, ustoupit nemůžeme.“

„O všem
Pravdy života moje energie
1 každý má co si zaslouží osud nelze zvrátit
2 všechno pomine stará energie odejde a nová příde
3 příroda je koloběch všechno je koloběch
4 život je krásný když dokážeš vidět a cítit ty krásný věci který jsou v životě bohactvím
5 všichni lidi jsou různí kolik zemí tolik moudrostí
6 každý svůj tvůrce svého štěstí a myšlenek
7 rozhodnutí určují tím kým sme
8 všechno souvisí se vším energie jsou propojeny
9 budoucnost je vylepšená minulost, přítomnost je dnes to co vnímáš to co cítíš
10 všechno podléhá skáze času a proto každý okamžik je dar který nelze vrátit spátky.“

„Skutečný vztah začíná v okamžiku, když naše ego končí.“

„Karikatura je vždycky jenom na okamžik pravdivá.“

„Vše na světě má své meze, i ta lidská dobrota, a bývají v žití dobrého okamžiky, kde se z nejtrpělivějšího osla divý lev stane.“

„Vražda by měla platit jako promlčená od toho okamžiku, kdy její oběti oživnou.“

„Někdy se stane, že se na okamžik cítíme šťastni. Nepodléhejme panice - za chvíli to přejde.“

„Život vám vrátí to, co do něho v každém okamžiku vkládáte.“

„Doby dlouhého štěstí se často rozplynou v jediném okamžiku. Právě tak zažene bouře horké letní dny.“

„Ženy jsou rozmarné a proměnlivé. Zvolí-li milenec správný okamžik, i upejpalka přijme jeho objetí, ale propásne-li jej, i děvka jej odmítne.“

„Opravdová láska myslí na daný okamžik a na věčnost, nikdy však na délku trvání.“

„Cit je závazek, který neplatí jen pro dobrý okamžik.“

„Každý dobře využitý okamžik nese ohromné úroky.“

„Chováme v sobě dějiny lidstva, jinak budeme jen střelkami kompasu, kterými zběsile mává okamžik.“

„Lidé by se měli brát, když se dobře poznají. Obvykle se však v tomto okamžiku rozvádějí.“

„Polní kurát byl stižen dokonalou kočkou a naprostou depresí. V tom okamžiku, kdo by ho slyšel, musil by být přesvědčen, že chodí na přednášky dra Alexandra Batěka „Vypovězme válku na život a na smrt démonu alkoholu, jenž nám vraždí muže nejlepší“ a že čte jeho „Sto jisker ethických.““

„Jsem opravdu rád, že ve skutečnosti neexistuje žádný neustálý, neotřesitelný, nevyvratitelný božský dohled – božská Severní Korea, v níž žádné soukromí ani žádná svoboda nepřichází v úvahu od okamžiku početí a nikoli do okamžiku smrti, ale i poté. Byl jsem v Severní Koreji a vím tedy, jak by zbožný stát vypadal. Vím, jak by to vypadalo modlit se k Bohu od rána do večera. Viděl jsem to na vlastní oči. A je to ta nejodpornější, nejdepresivněší a nezbytečnější bezduchá věc, kterou si můžete představit. Ale v Severní Koreji můžet aspoň zemřít nebo odejít. Křesťanství Vám tohle nedovolí…“

„Nejhorší okamžik pro ateistu nastane tehdy, když je za něco nesmírně vděčný a nemá přitom nikoho, komu by za to poděkoval.“

„Kdyby si ateisté měli zvolit své náboženství, měli by si vybrat křesťanství, neboť v něm se na okamžik Bůh zdál být ateistou.“