Citáty na téma člověk

strana 25

„Každá odpověď vzbudí nějakou otázku – a filosof je člověk, který kvůli ní nejde spát.“

„Už je to tak, že člověk často udělá to nejhorší ve snaze učinit co nejlépe.“

„Není ušlechtilé, nedovede-li se člověk oddat kouzlu slov… správné je, když člověk ví, že má duši nadanou rozumem, a má citlivý smysl pro ušlechtilost slov, vždyť jinak by ani nemohl doshovat pokroku ve vědění, protože právě slovo dává všemu správný směr…člověk, který nemá úctu k slovu, otevírá cestu hlouposti.“

„Rostlina je jako svéhlavý člověk, od něhož získáte vše, pokud se zachováte, tak jak si přeje.“

„…člověk, jehož jedinou oporou je svědomí, nikdy nedokáže pochopit, že špatné svědomí je lepší, nežli svědomí podvedené.“

„Až příliš často se zapomíná, že tak jako špatný člověk nepřestává být člověkem, nepřestává být špatný básník básníkem.“

„Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.“

„Člověk je jediné zvíře, které je ochotno uvěřit každé volovině.“

„To, co člověk může být, to musí být.“

„Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost.“

„Poezii se člověk neoddává, on se jí obětuje.“

„Člověk by neměl spojovat, co Bůh rozloučil.“

„Fanatik je člověk, který věří všemu, co říká.“

„Žádný člověk není nikdy pro jiného člověka úplně a stále cizí. Člověk náleží člověku. Člověk má právo na člověka.“

„Člověk všechno pochopí, když už nestojí za to něco chápat.“

„Ryba se nemůže utopit, a přesto musí plavat – co teprve člověk.“

„Člověk je jediné zvíře, které je cítit kouřem.“

„Člověk je dokonale lidský, jen když si hraje.“

„Člověk, který se neohlíží, nevzbudí pozornost.“

„Vím, že člověk je nadřazenej druh, jen si nevzpomínám proč.“

„Lásku člověk nemusí chápat. Láska nemá být rozumná či logická, láska jednoduše je.“

„pochyby se objeví, když se stavíš do role stvořitele. chybí ti pokora. když jednáš v jednotě se stvořitelem, pochybnosti zmizí. dnes víš, že tě něco vede. už nějakou dobu jdeš, učíš se, jakou sílu mají vize, jak to funguje, přicházíš na to, že vize znamená vidět lidi, zvířata a krajiny srdcem, ne očima. ale musíš přijmout to, že jsi jenom člověk. když to přijmeš, přestaneš se bát.“

„Universální podstata univerzální hmoty, jako by šlo o obyčejný vosk, jednu chvíli stvoří postavu koně, a jakmile postava zemře, z materiálu vznikne strom, pak člověk, pak něco jiného a každá z těchto věcí trvá jen krátkou chvíli. Ale nádoba nestrádá, pokud se rozbije, neboť svou existencí nic nepoutala.“

„… ale ono to bude tak: každý člověk si vytváří svůj svět a nakonec se setká s takovým, jaký kolem sebe utvořil.“

„Tady platí člověk, co je, a ne, co byl…“

„Vznešené věci jsou plny tajemství. Jedině člověk, jemuž víla podala květ lotosu, dovede projíti zavřenými branami. Ale ani ten neprojde jimi tak, jak se narodil…“

„Snad nešťastný člověk, ale šťastný umělec, kdo rozerván je touhou.“

„„V knihách musí něco být. Něco, co si nedovedeme představit, když kvůli tomu zůstane žena v hořícím domě, něco v nich musí být. Jen tak pro nic za nic by tam člověk nezůstal.“
„Neměla rozum.“
„Měla zrovna takový rozum jako ty nebo já, možná lepší, a my jsme ji spálili.““

„“Žádný člověk není bezcenný, když pochopíte jeho touhy. Žádný život není nic. Ani těch nejhorších mužů a žen. Když pochopíte jejich srdce, zjistíte, že udělali něco šlechetného, co je aspoň trochu vykupuje z jejich hříchů.”“

„Je-li dnešní člověk opravdu dědic všech věků, pak připomíná spíš dědice, který říká svému právníkovi, ať rodinný majetek se vším všudy prodá, aby měl peníze na dostihy a noční kluby.“

„Přítel je člověk, s nímž se odvažujete být sami sebou.“

„Bohužel se ještě nenarodil člověk, který by dokázal zničit lidskou hloupost.“

„Mám teorii, že čím více lidí člověk zná, tím větší má šanci, že se stane alkoholikem.“

„Jsou knihy, ktoré by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou. Stejné je to i s filmy. Měla by na nich být nálepka: Nevidět nebo nečíst, dokud něco neprožijete.“

„Člověk, kterého byste nejraději připravil o život, nikdy přece není pan Tenaten, určitě je to pouze nějaký převlek. Jestliže někoho nenávidíme, pak v jeho podobě nenávidíme něco, co vězí v nás samotných. Co není v nás samých, to nás nevzrušuje.“

„Co svět světem stojí, plazí se ke kráse.
Je nad lidské síly přijímat její čaromoc jako nestoudnou lež.
Ono se těžko věří, že přitažlivý mladý muž je hovado a líbezná kráska bestie. Proti hrubostem holých faktů se v nás něco vzpírá. Cítíme se jimi uráženi a zavíráme oči.
…
Co svět světem stojí, plazí se člověk před krásou a není hlouposti, které by pro ni nebyl schopen.“

„Nelíbí se mi pojmy "dobrý člověk" nebo "špatný člověk", protože to je nemožné být dobrý pro každého nebo úplně špatný pro všechny. Pro některé jsi dobrý, zatímco pro ostatní jsi špatný člověk.“

„"Myslela jsem, že láska znamená, že si člověk připadá víc naživu," hlesla Eureka. "Tvoje láska je spíš taková jako dřív já… sebevražedná." - Vodopád“

„Stejně to je taková legrační záležitost
ten zdravý rozum. Když o něj člověk přijde, ani si to neuvědomí. Necítí, že by mu chyběl. Uvědomí si, že
se mu vrátil, až když se skutečně vrátí – jako nějaký vzácný divoký pták, žijící a zpívající na základě
vlastní volby, ne na základě nějakého nařízení.“

„Nepovstal člověk už ani z opice, ale splácán byl z hoven.“

„Ctnostný člověk je spravedlivý a ten nikdy nemůže pochopit, co je to pravda.“

„S partou mazaných právníků může člověk beztrestně ukrást cokoliv. Advokáti jsou novodobí mafiáni.“

„A má cenu riskovat to svý jistý za nejistý výsledek? Samosebou, pohodlnej člověk je polomrtvej, ten nežije, jen konzumuje…“

„Člověk vynaloží tolik času, tolik energie ve snaze se držet. A potom se mu nakonec stejně všechno rozpadne pod rukama.“

„Pocity jsou jako svaly, myslím si. Je třeba je trénovat a člověk musí trénovat denně, pokud má být dobrý.“

„Některé chvíle zkrátka vydají na celý život. Člověk se k nim může, ale i musí vracet.“

„I když je hodný člověk, neznamená to ještě, že je to ten pravý muž pro mě. - Jsem rozohněná“

„Odpočiňte si. Pěstujte růže. - Já ale růže nepěstuju. Vůbec nejsem fanda do zahradničení. - To říkávala moje babička. Když to člověk namá přehánět s prací, měl by se místo toho soustředit na pěstování svých imaginárních růží. - Tak dobrá, půjdu domů pěstovat růže.“

„Na světě není tvora ani zpoloviny tak strašlivého jako opravdu spravedlivý člověk.“

„Nejhorší není umírání samotné, ale to, že člověk neví, kdy nebo jak.“

„Bůh na nebi?… Je-li pro někoho dnes problém, kam Boha umístit, jsou to nepravé starosti. V biblické perspektivě nejde o to, na jaké místo odkáže člověk Boha, nýbrž na jaké místo postavil Bůh člověka. Do lidské kompetence nepatří dělat Bohu ubytovatele.“

„Bez dítěte, jež mu neustále pomáhá obnovovat se, by člověk zdegeneroval.“

„Myšlenka na lásku mi až dosud připadala jako otázka podrobení. Poddání se nějakému mocnému citu, ztrátě kontroly. Teď mi láska připadala samozřejmá, jako něco, co člověk ani nepotřebuje připomínat, jako dech či letní nastavení tváře slunci.“

„Každý ukazuje rány, které v životě utrpěl, jako když kulturista hrdě předvádí svaly. A i když je to k neuvěření, člověk věří, člověk věří, že své rány vyléčí, když je takhle ukáže ostatním.“

„Člověk je vděčen sám za sebe: k tomu potřebuje mít boha.“

„Člověk nepotká člověka ve stejném stavu bytí, fázi, náladě, nikdy.
Všichni sedíme na houpačce.
Čím je Henry přesycen, po tom já lačním, zbrusu novým, zdravým, obrovským hladem.
Co ode mě chce, nemám náladu dávat.
Jak opačné jsou naše rytmy….“

„Možná si můžete dovolit čekat. Možná před sebou máte nějaké zítra. Možná před sebou máte tisíc zítřků, nebo tři tisíce, nebo deset, tolik času, že se v něm můžete koupat, válet se v něm, propouštět ho mezi prsty jako mince. Tolik času, že jím můžete plýtvat. Ale pro některé z nás je jen dnes. A fakt je ten, že to člověk nikdy neví.“

„Člověk je jediná bytost na zemi obdařená v elementární podobě schopností měnit své hledisko. Kdybychom nebyli schopni převtělovat se aspoň trošičku ve druhé - smýšlet a cítit jako oni, reprodukovat v sobě jejich prožitky, hodnocení a rozhodnutí-, nebyl by možný žádný styk na vyšší než živočišné úrovni.“

„Kočka se natáhne na sluníčko a tam spí. Člověk se se veškerou svou složitostí natáhne do života a tam spí. Ani jeden, ani druhý se neosvobodí z fatálního zákona být takový, jaký je. Žádný z nich se nepokusí zvednout tíhu bytí.“

„Opravdu jenom láska je slepá? Upřímná, čistá, neposkvrněná láska umí všechno odpouštět, úplně všechno? A chorobný člověk jen plive jed a slova používá jako otrávené šípy, ústa má plná jedu. - Matkovrah, str. 12“

„Průměrně inteligentní člověk by rychle odhadl, že Mort a jeho zlato mají ve Stínově stejnou naději na přežití jako třínohý ježek na šestiproudé dálnici.“

„Violiny oči a rty vytvořily tři velká O. Bylo to, jako kdyby se člověk díval na růžovou kulečníkovou kouli.“

„Nic netrvá věčně. Je lepší potlačovat city než jim propadnout, protože pak se člověk chová jako jejich otrok - a protože nic netrvá věčně, nakonec všechno, co bylo dobrý, bolí jako čert.“

„Pokud jde o úmysl, je člověk vždycky velkorysý. Ale má-li jej uskutečnit, je to jiné. V tom tkví jeho kouzlo.“

„Střední škola byla jako předmluva skutečného románu.
Všichni vás nutí do psaní - ale po maturitě musí člověk začít psát sám. Po maturitě vám seberou pero od učitele a rodičů a musíte si pořídit vlastní.“

„Jistá Američanka totiž vědecky vyzkoumala, že nejšťastněji se člověk cítí, je-li obklopen květinami, a že díky blízkosti květin dokonce zatouží i po intenzivnějším kontaktu s rodinou. Z čehož zákonitě plyne, že největší štěstí každý z nás pocítí na vlastním pohřbu.“

„Člověk je nakonec vždycky sám. Možná je užitečné začít si zvykat.“

„Člověk zraje tím, co dá, ne tím, co má.“

„Člověk je zvíře, které s sebou přináší kulturu.“

„Člověk ztrácí a miluje.“

„Géniem se člověk nerodí, géniem se stává.“

„Ponechán sám sobě je člověk napůl zvíře a napůl ďábel.“

„(o anglické střední škole) Tam se ještě používala rákoska. Já jsem šel k řediteli a povídám mu: 'Pane řediteli, já pocházím z civilizované země, u nás se děti nebijí. Já se bít nenechám.' On byl kliďas, byl báječný člověk: 'Tak dobře, tak si vymyslíme jiné tresty.' Já dělal hudbu a z hudby jsem i maturoval. A první trest byl, když jsem přišel pozdě na snídani. Tak dobře: 'Tak mi rozepište československou státní hymnu pro smyčcový kvartet.“

„Nikdo vám nemůže dát svobodu, rovnost nebo cokoliv. Pokud jsi člověk, vezmeš si ji.“

„Myslím, že literatura by se měla zabývat tématy, která jsou pro lidskou bytost zcela absolutní, jako je bolest, víra, tajemství nebo odvaha. Jde o jakési podzemní proudy, kterými je člověk ovlivňován, jsou pro něj nevyhnutelné. Právě ty by měla literatura zpracovávat, zbytek je pouze zábava.“

„Kdyby nějací kanibalové navštívili naše moderní vědecké mučírny, museli bychom se my, křesťané před nimi propadnout studem. Ale přesto s povzneseným úsměvem provádějí naši křesťanští studenti tento zlořád, ze kterého by i divoši měli hrůzu. Kdo proti tomu neprotestuje ze soucitu se zvířaty, ten musí protestovat v zájmu člověka. Protože toho taková cvičení niterně poškozují. Vždyť aby mohl člověk zacházet se zvířaty jako s necitelnými kameny nebo kusy dřeva, musí v sobě nejdříve usmrtit srdce.“

„Člověk svůj život nikdy nezmění, beztoho je koneckonců jeden jak druhý.“

„Pokud se bude člověku předvádět všechno v dobrém světle, budou se v jeho pozornosti zdůrazňovat duchovní momenty života, budou se více ukazovat příklady dobroty, mravnosti, kulturnosti, dobrého chování, duchovního způsobu myšlení, tak bude tento člověk formovat svůj pohled na svět podle tohoto klíče.“

„Pochopit Boží přítomnost může jen člověk, který se na svět dívá výhradně přes hranol Lásky.“

„Víte co je na stáří bezvadný? Že se už vůbec nemusíte zdržovat s lidma, který nechcete. A pak, že člověk už může říkat cokoli.“

„Sledováním času se člověk připravuje o část svého života.“

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

„Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.

Věčná nicota nevadí, pokud jste na to oblečeni.

Kdyby jen Dionýsos zůstal naživu! Kam by se chodil najíst?

Nejen, že neexistuje žádný Bůh, ale zkuste sehnat o víkendu instalatéra.“

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

„Se smyslem pro humor se člověk rodí a neví o tom. Nemám ráda vulgární humor, pitvoření a název bavič. Bavič, to je jiná kategorie než komik. Bavič chce bavit a komik chce rozesmát a hrát.“

„Člověk se rodí jako divoch, až díky kultuře se povznáší nad šelmu.“

„Je ti určitě známo, že svoboda je nejdůležitější, ze všech věcí, které vlastníš. Skutečně svobodný je ale pouze člověk, kterému nic nebrání v konání jeho Vůle. Jak si můžeš byť jen trochu připadat svobodně, když tě mají ve spárech druzí lidé, nebo přírodní živly?“

„Člověk přesvědčený proti své vůli… není přesvědčený.“

„Žádný člověk není takový hlupák, aby nedosáhl úspěchu aspoň v jedné věci, je-li vytrvalý.“

„Opravdu zbožný člověk se zrodí okamžikem, kdy přijme zodpovědnost za sebe sama, okamžikem, kdy řekne: ‚Cokoliv, co jsem, záleží jen na mně – ne na minulosti, ale na přítomnosti. Záleží na mém rozhodnutí v tomto okamžiku, a jestliže ho chci změnit, mám naprostou svobodu to udělat.‘“

„Přírodní vědy chtějí, aby se člověk učil, náboženství aby jednal.“

„Každý člověk je při svém příchodu na svět ve stavu celistvosti. Tato čistá energie je světlem velmi podobným našemu slunci. Toto světlo během života, kdy se člověk vyvíjí a zakouší různá traumata, nikdy nenahradí temnota. Světlo nemizí, jen se zakaluje. Práce se stínem je něco jako setření zaprášené vrstvy z okna. Není potřeba pracovat na tom, abyste vytvořili více světla, protože jakmile se z okna setře povlak špíny, světlo začne proudit do místnosti. Odstranili jste to, co ho zatemňovalo.“

„Jste vesmír. vyjadřuje se jako člověk na chvíli.“

„Člověk neobjeví nové země, aniž by souhlasil s tím, že po velmi dlouhou dobu ztratí z dohledu na pobřeží.“

„Možná člověk nechce být tak moc milován, jako chce být pochopen.“

„Člověk se sto řemesly je nešika.“

„Zlý člověk předpokládá, že všichni lidé jsou jemu podobní.“

„Když přitom člověk není, umyjí mu hlavu.“

„Člověk buď musí mít jazyk, nebo něco umět.“