Citáty na téma člověk

strana 24

„Čas je řekou, kterou by člověk tuze rád splavnil oběma směry.“

„Člověk je buď kladivem, nebo kovadlinou.“

„V lásce je člověk někdy méně nešťastný, dokud se mu lže, než když se mu řekne pravda.“

„Člověk, špičkový výrobek, a tolik nedostatků.“

„Svobodný člověk nepřemýšlí o ničem méně než o smrti a jeho moudrost spočívá v úvahách o životě, ne o smrti.“

„Člověk roste vysokými cíli.“

„Člověk není ani anděl ani hloupé zvíře. Neštěstí je, že se jím stává ve chvíli, kdy ze sebe začne dělat anděla.“

„Člověk musí mít budoucnost v mysli a minulost v aktech.“

„Člověk se nemůže naučit soustředění, nestane-li se citlivým sám k sobě.“

„Nikdo nemůže řídit změny. Člověk může být jen před nimi.“

„Život je k tomu, aby člověk stoupal, ne klesal.“

„Zapomeňte na pyramidální strukturu s generálním ředitelem na špici. Kdo by chtěl pracovat v pyramidách, největších hrobkách jaké kdy člověk stvořil? Nahraďte pyramidy hřišti!“

„Člověk by skoro věřil, když tak vidí, jak tituly ztrácejí cenu, že je na světě více cti; tak jako klesá cena peněz, když je více zlata.“

„Člověk, kterému se nikdo nezamlouvá, je na tom mnohem hůř než člověk, který se nezamlouvá nikomu.“

„Člověk, který zlé hovoří, liší se od toho, který zlé koná, jen nedostatkem odvahy.“

„Člověk si musí dát pozor, aby některá jeho vlastnost nevynikla a nestala se pro něho pojmenováním.“

„Hlupák tvrdí. Arcihlupák navíc prokládá svá tvrzení častým hodnocením. Moudrý člověk je plný pochybností.“

„Člověk vždycky byl a dosud je nesmírně vynalézavý a nestydí se za žádný trik, jen aby se nenechal něčím nevysvětlitelným zahnat do kouta.“

„Člověk by měl být po celý život turistou - aby viděl ze světa jen to, co stojí za vidění.“

„Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne.“

„Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.“

„Člověk je zjevně stvořený k tomu, aby myslel. V tom spočívá všechna jeho důstojnost a celá jeho přednost. Veškerou jeho povinností je, aby myslel správně.“

„Impulsivní člověk dělá vždycky chyby…“

„Šťasten, třikrát šťasten člověk, jehož zakalují životní strasti.“

„Labužník je člověk, který si kope hrob vlastními zuby.“

„Hudba není jen jakýsi druh zábavy, nýbrž ztvárnění hudebních idejí hudebním básníkem, hudebním myslitelem. Tyto ideje musí odpovídat zákonům lidské logiky, jsou součástí toho, co člověk může vnímat, posuzovat a vyjadřovat.“

„Člověk by nikdy nepodnikal velké věci, kdyby se dovedl zabavit malými.“

„Člověk - persona non grata.“

„Člověk je v podstatě bytost s těmi ostatními nespokojená.“

„Člověk potřebuje účasti, aby cítil, že je členem lidstva, které by nežilo, kdyby nebylo vzájemné lásky.“

„Člověk by měl nesmírnou podnikavost a důvěru ve své síly a svého ducha, kdyby ho smrt nepoučovala, že nestojí mimo hmotu a že jsou věci, jichž překonati nelze nikdy.“

„Chce-li se člověk stát nesmrtelným, musí se aspoň jednou v životě dopustit velkého omylu.“

„Když se jeden hlas hýbe, druhý stojí. Když jeden člověk mluví, druhý naslouchá.“

„Vzdělaný člověk má vždy v sobě bohatství.“

„Člověk si namlouvá, že něco miluje, protože nemá možnost nic jiného milovat.“

„Člověk vítězí. Nad člověkem.“

„Člověk musí nejprve věřit, než může vidět výsledky své víry.“

„Každý člověk má dvojí vychování - jedno, jehož se mu dostává od jiných a druhé, důležitější, které si dává sám.“

„Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.“

„Člověk, který se dá opít rohlíkem, si mnoho v životě ušetří.“

„Člověk není výtvorem okolností. Okolnosti jsou výtvorem člověka.“

„Někdy musí člověk navždy umlknout, aby mu bylo popřáno sluchu.“

„Láska zaslepuje, ne vůči tomu, koho máme rádi, ale vůči sobě samému. Když se člověk zamiluje, přestane se vidět, ztratí o sobě pojem, zapomene se. Neví, je-li hezký nebo ošklivý, odporný nebo půvabný. Je pře-svědčen, že je tím nejhorším vyděděncem na celém světě. Nevěří, že má na cokoli právo; čeká jen na almužnu.“

„Člověk už iluzí nemá, ty spadnou dřív než na podzim listí, ale raduje se jen z jedné věci - z nepromarněných dnů, - z práce…“

„Člověk nedokáže říct ženě něco krásného o ní samé, aby to už dlouho nevěděla.“

„Jak žít musí člověk, aby jeho život nebyl zbytečným přežíváním? Musí snít!“

„Člověk zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.“

„Existenční boj je dvojí povahy. Člověk se musí uplatnit v přírodě a proti přírodě a také mezi lidmi a proti nim.“

„Svoboda, která dovoluje člověku bloudit od určení k určení nebo se rozplynout v abstraktní nicotě, není svobodou, kterou disponuje člověk, ale svobodou, která disponuje člověkem.“

„Člověk je plný chyb a velký dluh má - lásku …“

„Člověk je živočich, který obchoduje.“

„Kdyby vesmír drtil člověka, ještě by byl člověk vznešenější než to, co jej zabíjí, protože on ví, že umírá, kdežto vesmír o své převaze nad ním neví nic.“

„Člověk, který o sobě tvrdí, že všechno zná, pouze dává najevo, že nezná meze lid-ského ducha.“

„Člověk pociťuje neobyčejnou rozkoš, podmaní-li si sterými pozornostmi srdce mladé krásky a vidí-li denně nové pokroky. Ale jakmile je člověk jednou pánem, už jí nemá co říci, ani co přáti, všechna krása vášně je pryč.“

„Člověk je odpovědný za všechno, co se mu přihodí.“

„Člověk jen stálou pílí, ne naráz se učeným stane.“

„Člověk je vážen a nevážen nejen podle toho, co dělá, nýbrž i podle toho, co chce.“

„Moudrý člověk může jíti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.“

„Trapas se má zveřejnit. Člověk ho musí prodat!“

„Člověk je schopen laskat zbraň, nikoli však lopatu.“

„Chápat vás může člověk, nikoli instituce.“

„V mládí člověk nabývá zkušeností, které teprve ve stáří dovede ocenit.“

„Není větší radosti, než nemít příčinu k lítosti; není většího bohatství. Než je spokojenost s tím, co člověk má.“

„Chladný, bezcitný, nehybný - myslím, že ten člověk je bůh.“

„Ten člověk neustále krčí rameny. Je to důkaz toho, že kdysi létal.“

„Člověk je vyspělé zvíře. Může se odívat i do kůže jiných zvířat.“

„Věřit. To je velké slovo, a také velký je člověk, který je víry schopen.“

„Absolutně nedůvěřivý člověk je ten, který některým lidem nevěří, protože je nezná a jiným právě proto, že je zná.“

„Lidská povaha je samozřejmě komplikovaná. Ale člověk by ji měl celý život kultivovat tak, aby neobtěžoval své okolí anebo dokonce sám sebe.“

„Je nutné zničit naději, idealismus, solidaritu a starost o chudé a utlačované, je nutné nahradit tyto nebezpečné city sebestředným egoismem a všudypřítomným cynismem, který se domnívá, že veškerá změna je k horšímu, takže člověk by pak měl jednoduše přijmout, že státně kapitalistický řád s jeho inherentními nerovnostmi a útiskem je to nejlepší, čeho lze dosáhnout. Ve skutečnosti je v plném proudu široká mezinárodní propagandistická kampaň, která má přesvědčit lidi – zejména mladé – nejen o tom, že by právě toto měli cítit, ale že to takto dokonce už sami cítit chtějí, a že pokud si tento soubor hodnot neosvojí, zůstanou podivnými pozůstatky oné strašlivé doby, která již naštěstí uplynula.“

„Zločinnost vzroste v dalších pokoleních a prokletí hříchu bude doléhat stále více a více na lidstvo, na zvířata a na zemi. Působením hříchu zkrátí se život člověka, sníží se jeho tělesná zdatnost a odolnost, jeho mravní a rozumová síla, až se svět naplní všelikým neštěstím. Ukájením rozkoší a vášní ztratí člověk schopnost vážit si velkých pravd plánu na vykoupení. Kristus však, věren poslání, pro něž opustil nebe, bude dále jednat v zájmu lidstva a vyzývat je, aby v něm hledalo svou záštitu pro svou slabost a své nedostatky.“

„Láska ke stvořením potřebuje s velkou péčí rozšiřovat do rozměru, který je pro ni vhodný, proti povrchnosti, která se objevuje při prvotním poznávání, způsobem, jenž nemá žádné opodstatnění ani v Tóře ani v praktickém morálním životě, jako by zdánlivě láska měla vnitřní rozpory či byla přinejmenším lhostejná, a přitom vždy láska potřebuje naplňovat celého člověka. Nejvyšší místo v lásce ke stvořením musí zaujímat láska k člověku, a ta se musí rozprostírat nad celým lidstvem, přes všechny rozdíly názorů, náboženství a víry, přes všechny rasy a podnebí, je správné pochopit různé národy a lidská shromáždění a jak jen to je možné poznat jejich kulturu a jejich vlastnosti, aby člověk poznal, jak založit lásku k člověku na základech, které mají blízko k činům. Neboť jen duši plnou lásky ke stvořením a lásky k člověku může uchopit láska k národu geniální záplavou a velikostí myšlenek a činů. Úzkost obzorů, která způsobuje, že člověk vidí ve všem, co je za hranicí speciálního národa, či dokonce jen za hranicí Izraele, jen ohavnost a nečistotu, patří ke strašlivému tmářství, jež způsobuje celkovou zkázu stavby myšlenkového dobra, k jehož světlu se upíná každá jemná duše.“

„Z duše nesnáším vnucený pocit sounáležitosti s kolektivem. Nikdy se mi nedařilo cítit se v určité skupině skutečně doma. Vždycky jsem zapadala do děr a škvír. Pro spisovatele je to výhoda: z takového postavení člověk snáz přiděluje svým postavám zajímavé myšlenky.“

„Děláme-li hudbu, nesmíme malovat, básnit, popisovat. Ale to, co zhudebňujeme, je přece jen celý člověk (tedy cítící, myslící, dýchající, trpící člověk). Nelze také nic namítat proti „programu“ (i když to není právě to nejvyšší) – ale musí být projevem hudebníka, a ne literáta a filosofa, malíře“

„Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním.“

„Člověk, který sám sebe odsoudí k boji s KGB, nemůže ručit za osudy svých dětí, z nichž činí rukojmí… Matka v jednom lágru, otec v druhém. Co by si dítě v takové situaci počalo? To by byla naprostá nezodpovědnost!“

„Člověk slovanský, spojený s přírodou svazkem nerozlučitelným, obzírá se na ni ustavičně, nachází v ní položení duše své zobrazené, úkazy její béře za význam stavu svého i událostí jeho se týkajících, a příroda na vzájem ponouká jej, aby jí i hnutím jejím rozuměl a zobrazil si na nich stav svůj i city své duše. V tomto spojení má se jeden ke druhému a rozumějí si oba dobře i bez výrazných slov jako staří známí a přátelé.“

„Sebevražda patří ke zločinům, jež je třeba jednoznačně odmítnout: že člověk za sebou zase zavře dveře, které rozevřel: to je nemožné: pokračovat tak, že odumřeme, otupíme a odumřeme.“

„Myslím, že muzikant by měl žít čistý život fyzicky, duchovně a morálně, měl by studovat hudbu a pokud je to možné, měl by se učit více než jen jednu věc, protože mladí lidé jsou toho schopni. Rozhodně na tom není nic špatného, když mladý člověk je hráč, skladatel a učitel − to jsou tři rozdílné aspekty hudby.“

„Člověk, na rozdíl od božské existence narozený jen s jedním andělským křídlem, se neustále pokouší létat. A přesto, že si při tom polámal nohy i ruce, stále zůstává ideálu létání věrný.“

„Každý člověk je minimálně 5 min. denně naprostý blb. Moudrost spočívá v tom, že ne déle.“

„Pokud by dnes člověk následoval učení Starého zákona, byl by zločinec. Pokud by striktně následoval učení Nového, byl by blázen.“

„Člověk dokonale učený jest strom na kořenu vlastním stojící, svou vlastní vláhou se napájející, vždycky stále a čím dále tím silněji rostoucí, zelenající se, kvetoucí, ovoce nesoucí.“

„Moderní věk je údobím, kdy se člověk považuje za neomezeného pána všeho a zároveň za bezvýznamnou součástku v soustrojí anonymních, nutných dějin.“

„Slavnostně prorokuji, že tento zlořečený člověk uvrhne naši říši do propasti a dovede náš národ k nepředstavitelnému neštěstí.“

„Bez lásky a beze skromnosti může sice člověk vyučovati, ale pravým učitelem býti nemůže; může sice tu neb onu pravdu vštípiti, ale nadchnouti pro ni nedovede.“

„Pokud přijmeme zásadu demokracie, že pitomec má stejnou cenu jako nadaný člověk, je třeba zajít o krok dále a připustit, že dva pitomci jsou lepší než jeden nadaný člověk.“

„To byl člověk, který tvořil nervy. Lil do sebe litry černé kávy, zapaloval jednu cigaretu za druhou.“

„Opovrženíhodnost pokusů na zvířatech udeří do očí právě tehdy, když si člověk uvědomí, že se zakládají právě na podobnosti mezi zvířetem a člověkem a touto podobností jsou ospravedlňovány.“

„Mě zajímá hlavně lidské srdce a jeho nadání k dobru i ke zlu, jak to říkal Erich Fromm. Mě zajímá jako určitý zápas, který se odehrává v člověku, a určité drama, které člověk prožívá každý den.“

„Každý, kdo na konci své věty udělá tečku, je na tom špatně. Tečka je konec myšlení, proto ji nemá filosoficky uvažující člověk rád. Dokud žije, dělá samé dvojtečky a pomlčky. Nepřestává hledat, poznávat a někdy i bloudit.“

„Profesore Pekaři, vzpomínám často na Vás a naše styky. Byl jste hodný člověk.“

„Člověk má myslet už od rána, kde večer bude spát. A já jsem si celý život tak nějak připravoval. Člověk musí dát životu smysl, aby ho naplňoval každý den, tvorbou, smyslem, zápasem o spravedlivější svět.“

„Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.“

„Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dětinské jednání.“

„Zdravý učenec: člověk, u něhož přemýšlení není nemoc.“

„Ve Francii musí člověk psát aspoň z deseti procent nesrozumitelně, jinak ho lidi nebudou brát vážně.“

„Pravda není to, co člověk ví, nýbrž to, čemu věří, a mezi lidmi, kteří ztratili schopnost víry, žádná pravda neexistuje. -str.416“

„Žádný člověk není povinen, aby byl bohatým neb velikým, nikoli, ani aby byl moudrým; ale každý člověk má povinnost, aby byl poctivým.“