Citáty na téma skutečnost

strana 6

„Kriminalita v České republice v poslední době stoupla o 300 procent. Jsem zneklidněn skutečností, že Praha bude nesporně křižovatkou mezinárodně organizovaného zločinu…. Z policisty se stává nepostradatelná a nejpotřebnější profese.“

„Pokud něco chceme, myslíme to vážně a chováme se podle toho, pak vždy dosáhneme toho, co jsme chtěli! Pokud nedosáhneme toho, co jsme chtěli, pak to vlastně znamená, že jsme to ve skutečnosti nechtěli. Hledejte důvod, proč vám cokoli nevychází. Najděte své protichůdné záměry, najděte, proč se vám vlastně "vyplácí"daný problém stále ještě mít!!!“

„Vzpomínky se pohybují jako prachový sníh ve větru a jsou jako sbor duchů, kteří mluví jeden přes druhého. Pořád mám jen pocit, že to, co připadá skutečné mně, nepřipadá skutečné druhým, a podělit se s někým o vzpomínku znamená riskovat mé přesvědčení v to, co se opravdu stalo…“

„Představa, že z dějin lze čerpat poučení, je mylná. Jediné skutečné poučení z dějin vede k poznání, že lidsvo se nikdy v ničem nepoučilo. To, co nazýváme historií, je jen hromada zlámatých větví, náhodně utržených listů a natolik povadlých květtů, z nichž se snažíme obnovit celý sad a mylně věříme, že jsem ucítili vůči všech záhonů… tehdy jsem měl v oblibě poetické metafory“

„Pamatuj, že skutečné dobro musí být dobrem pro obě strany.“

„Co jsi zač? Jsi skutečná? Jsi sen ve snu. Bojím se, že se probudím, když se tě dotknu. Rozplyneš se.“

„Praha nemá nadarmo své jméno. Ve skutečnosti je prahem mezi životem pozemským a nadsvětím, prahem daleko užším než na jiných místech…“

„Skutečný život je zlý. Je krutý. Kašle na hrdiny a na šťastné konce a na to, jak by věci měly být. Ve skutečném životě se dějí nehezké věci. Lidé umírají. Prohrávají. A často vítězí zlo.“

„Mistr Časnačaj měl skutečně oslňující mysl, ale oslňující jako popraskané zrcadlo-nádherné obrazce a duhový lom světla, ale v konečném výsledku přece jen něco, co bylo polámané.“

„Zbavte se své potřeby, aby vás měli všichni rádi. Záleží jen na tom, abyste si sebe vážili vy. Názory druhých lidí na vás nemají naprosto žádnou souvislost s tím, jací skutečně jste, protože se jedná pouze o projekci toho, jak sama sebe posuzuje daná osoba.“

„Neplýtvej svým cenným časem. Každý den si zkus dát za cíl, že dáš svému životu skutečný smysl.“

„Jen dílo demokracie může vytvořit základ skutečné svobody.“

„Vynalézavost umění obsahuje mnohem více skutečné pravdy než realita života.“

„Zákony myšlení:
1. Vaše myšlenky jsou energií a mají skutečnou sílu
2. Vaše řídící myšlenky určují váš osud
3. Vaše mysl může vytvářet a koncentrovat myšlenky“

„Teď je čas, abyste udělali odvážné rozhodnutí pro budoucí úspěch. Rozhodněte co je pro vás důležité a co nikoliv. Musíte nejdřív vědět, co chcete, než to můžete udělat, takže rozhodněte přesně, po čem skutečně toužíte.“

„Říkáš, že si přeješ se osvobodit ode všech tužeb a očekávání. A skutečně, tato tvá vlastní touha tě rozrušuje. Protože i šlechetné touhy, jako touha zachránit svět nebo být dobrým člověkem nebo dokonce dosáhnout osvobození, tě ve skutečnosti mohou odvrátit od objevení toho, co už je opravdu zde ~ přirozená, nespoutaná naplněnost.“

„Absolutní hodnota člověka je v mozku. Skutečná cena v charakteru.“

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

„Ti, jejichž narcismus se upíná k nějaké skupině, jsou právě tak citliví jako individuální narcisté a zuřivě reagují na každou skutečnou nebo domnělou urážku, způsobenou jejich skupině. Jejich reakce jsou ještě intenzivnější a zcela jistě uvědomělejší. Jednotlivec, není-li vážně duševně nemocný, bude mít aspoň občas pochybnosti o svém vlastním narcistickém obrazu. Příslušník skupiny takové pochybnosti nezná, protože většina lidí v jeho okolí sdílí jeho narcismus. V případě konfliktu mezi skupinami, které vzájemně útočí na svůj kolektivní narcismus, propukne na obou stranách intenzivní nepřátelství. Narcistický obraz vlastní skupiny se vystupňuje, zatímco nepřátelská skupina se zase co nejvíc snižuje. Vlastní skupina se stává obráncem lidské důstojnosti, pořádku, morálky a práva. Druhé skupině se přiřknou ty nejhorší vlastnosti: je podvodná, bez skrupulí, krutá a od základu nelidská.“

„Mezi láskou a nenávistí není tenká čára. Ve skutečnosti je mezi nimi Velká čínská zeď s ozbrojenou hlídkou rozestavěnou na každých dvaceti metrech.“

„Nikdy nepochybujte o tom, že by malá skupina přemýšlivých, odhodlaných lidí mohla změnit svět. Ve skutečnosti je to jediná věc, která ho kdy změnila.“

„Mnoho forem vlády bylo a bude zkoušeno v tomto světě hříchu a strasti. Nikdo nepředstírá že demokracie je perfektní nebo že všechno ví. Ve skutečnosti bylo řečeno že demokracie je nejhorší forma vlády, s výjimkou těch ostatních co jsme kdy měli.“

„Vždy řekněte, co máte na mysli a myslete na to co říkáte. Vyjádřete, jak se cítíte a nikdy se neomluvejte za skutečnost.“

„Neznám žádnou povzbudivější skutečnost, než je nesporná schopnost člověka povýšit svůj život vědomým úsilím.“

„Toho, co snadno získáme, si příliš nevážíme. Pouze to, o co musíme usilovat, má skutečnou hodnotu. Nebesa vědí, jak správně ocenit své statky.“

„Nikdy neříkej ne, pokud chceš ve skutečnosti říct ano.“

„My lidé lpíme na myšlence, že realita existuje odděleně od nás, a že abychom byli šťastní, musíme tuto realitu odhalit a přihlásit se k ní. Jsme posedlí potřebou odhalit, co je „pravda“. Ve skutečnosti je to ale tak, že naše fyzická dimenze byla vytvořena jako obrovské holografické zrcadlo. Jejím účelem je, aby se stala hmotným odrazem našich myšlenek. A proto je realita, kterou zažíváme, odrazem našich převládajících myšlenek, jež můžeme nazvat „přesvědčení“. Proto není realita žádného člověka stejná jako realita někoho jiného. Můžeme zažívat pouze manifestace svých vlastních myšlenek. Můžeme se setkat pouze se svými projekcemi.“

„Když si dovolíte být, kým skutečně jste, pak se vám vaše poslání objeví samo, aniž byste je museli pracně hledat.“

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

„Dnešní ekonomický systém je založený na falešných penězích. Kdyby měly skutečnou hodnotu, byli bychom ji nejen schopni udržet, ale také by vzrůstala geometrickou řadou. Falešné peníze dělají pravý opak. Ustrašené držení se falešných peněz z nás udělá součást „falešné společnosti“. Nebuďte zaslepení a neztotožňujte se s tím, co může „existovat“ jedině díky iluzorní koncepci, v rámci které lze manipulovat s myslí.“

„Ti, kdo se oprostili od žádostí, hněvu, a podmanili si mysl, poznávají své Já. Stále pak kdekoliv prožívají Brahman Nirvanu (Skutečnou volnost a přirozenost).“

„Lidé mají vždy dva důvody, proč něco udělat: dobrý důvod a skutečný důvod.“

„Ten, kdo překonal své obavy, bude skutečně svobodný.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Bez důvěry nemůže existovat žádný skutečný mír. Ani v politice, ani v tiché individualitě srdce a ducha.“

„Skutečným uměním konverzace je nejen říci správnou věc ve správný čas, ale i v lákavém momentě nechat nevyslovenou věc nevyslovenou.“

„Až se mě budou ptát, co jsem zamýšlel se svým životem, řeknu: Nic z toho, co nyní jsem, jsem ve skutečnosti nezamýšlel.“

„Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já. Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.“

„Představa je vždy lehká, to skutečnost je těžší.“

„Něž kolikrát pochopíme pravdu, musíme se v té lži vymáchat několikrát, abychom skutečně pochopili skutečnost.“

„Kopírování nebo napodobování hrdinů je skutečné učení moci.“

„Skutečný úspěch může přijít tehdy, když člověk zkusí a dokáže věci, které si ostatní neumí ani představit.“

„Každý trpí v posledku tím, že ztratil to, co živoucí náboženství svým věřícím ve všech dobách dávalo, a nikdo není skutečně uzdraven, kdo znovu nedosáhl svého náboženského postoje, což s konfesí nebo příslušností k církvi přirozeně nemá nic společného.“

„Existuje skvělý muž, který způsobuje, že se každý člověk cítí malý. Ale skutečný velký muž je muž, který způsobuje, že se každý člověk cítí skvěle.“

„Naše rozhodnutí ukážou, kým skutečně jsme, Harry, daleko více než naše schopnosti.“

„Samozřejmě, že se to odehrává v tvojí hlavě, Harry, ale proč proboha by to nemohlo znamenat, že je to skutečné?“

„Eddie objevil jednu velkou pravdu svého dětství. Dospělí jsou skutečné příšery, pomyslel si.“

„Každý, kdo už jednou ztratil něco, o čem si myslel, že je navždy jeho, si uvědomí, že mu ve skutečnosti nic nepatří.“

„Skutečný přítel je ten, co vás drží za ruku a dotýká se vašeho srdce.“

„Ticho je skutečný přítel, který nikdy nezradí.“

„Každý okamžik je posvátný. Dejte všemu význam a smysl, všemu váhu své pozornosti, všemu skutečné a náležité naplnění.“

„Nic není obtížnější než to zdánlivě nejjednodušší: jeden druhému navzájem věřit naši skutečnost.“

„Bylo to jako začátek života a smíchu. To byl skutečný význam slunce.“

„Odborníci na romantiku tvrdí, že pro šťastné manželství je třeba víc než jen vášnivou lásku. Trvají na tom, že pro trvalý svazek musí existovat skutečná vzájemná láska. Což je podle mě dobrá definice pro přátelství.“

„Skutečná moudrost přichází ke každému z nás, když si uvědomíme, jak málo rozumíme životu, sobě samým a světu kolem nás.“

„Co je pravda? Opak lži? Anebo potvrzení skutečnosti? Ale je-li skutečnost lží, čím je pak pravda?“

„Pokud chceš pravdu, řeknu ti pravdu: naslouchej skrytému hlasu; skutečnému hlasu, který je v tvém nitru.“

„Co nevyhnutelně vede ke zklamání je fakt, že někdy vnímáme lidi tak, jak bychom si přáli, aby byli, nikoliv vnímaní, jací skutečně jsou.“

„Skutečný vztah začíná v okamžiku, když naše ego končí.“

„Skutečný muž ovládá své city před ženou. Zejména před tou vlastní.“

„Novinář je spisovatel, jehož tvůrčí fantazie je poněkud omezována skutečností.“

„Novináři mají dvě oči a dvě uši, aby viděli a slyšeli dvakrát tolik, než se ve skutečnosti děje.“

„Co je rozumné, to je skutečné, co je skutečné, to je rozumné.“

„Zamilovaný člověk se vždy pokládá za šťastnějšího, než ve skutečnosti je.“

„Pane peníze: jsou všech věcí mistrem, polárkou a skutečným kompasem, cestou, smyslem, moudrostí a silou, základem a spolehlivým vždy přítelem.“

„Pouze ten, kdo se vyhýbá tomu, pohlédnout skutečnosti do očí, nechce vzít na vědomí, že smrt je největší zlo života.“

„Skutečná národní jazyková kultura se měří podle toho, jak vypadají vyhlášky o kontumaci psů.“

„Víra je nejlepší náhrada za génia; a skutečně je těsně spjata s géniem.“

„Znalost příčin je skutečná věda.“

„Manželství je největším pozemským štěstím, pokud je založeno na skutečné sympatii.“

„Idealismus je základem umění. Den je stejně reálný jako skutečnost. Poezie je věcí snu.“

„Lidé, kteří se domnívají, že dělají na druhé dojem, a vyžívají se v tom, skutečně často udělají velmi silný dojem, téměř výhradně ovšem nepříznivý.“

„Skutečnost je zajímavá právě pro svou nevypočitatelnost.“

„Bohatství a statky jeví tím, čím skutečně jsou, tedy ohromným a přebujelým strojem vynalezeným k zajištění trochy zanedbatelného pohodlí… Bohatství a statky jsou nesmírným předivem, k jehož napnutí je třeba celoživotního úsilí, jež každou chvíli hrozí zavalit svého majitele a jež, dokud drží, ač může člověka ušetřit trochy drobného nepohodlí, nedokáže ochránit před žádnou vážnější nepřízní ročních dob. Uchrání před letní přeháňkou, ne před zimní bouří, ale nechávají člověka stejně jako dříve, ne-li více, vystavena úzkosti, strachu, nemocem, nebezpečí a smrti.“

„Říše hvězd je našemu poznání méně přístupná než skutečné činy lidských bytostí.“

„Kdo pohrdá marnou slávou, získává slávu skutečnou.“

„Mír je určitým stavem mezinárodní skutečnosti, ne samostatnou a nad skutečnost povznesenou náladou a stavem nitra.“

„Nepředvídatelné není vymyšlené, vyfantazírované nebo vysněné, ale bezmocně skutečné.“

„Když básník vypráví věci neuvěřitelné, neomlouvá ho, že vyprávění odpovídá skutečnosti.“

„Skutečné a bezpečné štěstí je mnohem spíše darem mysli a srdce než darem vnějšího světa.“

„Neexistuje nic skutečně cenného, čeho může být dosaženo bez práce a námahy.“

„Lidé neslyší rádi, když příběhy, které si oblíbili, jsou srovnávány se skutečností, která je vyvrací.“

„Skutečné tajemství nemůže být vyzrazeno.“

„Ve skutečnosti existují dva typy lidí: farizeové a celníci. Jak se poznají farizeové? Jednoduše. To jsou ti, co lidi třídí.“

„Skutečná poezie musí vždy aspoň o hodinu předběhnout život.“

„Představa, že se Bill Gates zjevil jako rytíř v zářivém brnění, aby vytáhl všechny zákazníky z bryndy technologického chaosu, šikovně přehlíží skutečnost, že to byl právě on, kdo je do ní prodejem druhořadé technologie přivedl, a pokračuje v tom i dnes.“

„Je nutné zničit naději, idealismus, solidaritu a starost o chudé a utlačované, je nutné nahradit tyto nebezpečné city sebestředným egoismem a všudypřítomným cynismem, který se domnívá, že veškerá změna je k horšímu, takže člověk by pak měl jednoduše přijmout, že státně kapitalistický řád s jeho inherentními nerovnostmi a útiskem je to nejlepší, čeho lze dosáhnout. Ve skutečnosti je v plném proudu široká mezinárodní propagandistická kampaň, která má přesvědčit lidi – zejména mladé – nejen o tom, že by právě toto měli cítit, ale že to takto dokonce už sami cítit chtějí, a že pokud si tento soubor hodnot neosvojí, zůstanou podivnými pozůstatky oné strašlivé doby, která již naštěstí uplynula.“

„Český materialismus, oddanost životní matérii, jednotlivostem a konkrétům, nedostatek iluzí, nepřítomnost a deficit romantismu, to jsou věci, které mi neustále imponují, protože na příkladu české literatury vidíme, že otázky a odpovědi jsou obsaženy v každodennosti, tedy v tom, co je nám doopravdy dané. Poláci nemají rádi skutečnost a odpovědi hledají mimo ni. Češi vědí, že jiný svět není a nebude a že odpovědi se v něm musejí nacházet. Je jen potřeba je nalézt.“

„Poválečný odsun Němců z Československa dodnes zůstává živou a stále rozporuplnou událostí. Týká se řady posledních žijících účastníků, jejich potomků i těch, kteří stáli na druhé straně, na straně svědků bouřlivých shromáždění českých Němců toužících vejít Heim ins Reich. Tento příběh se rozpíná mezi nimi, těmi všemi, kteří prošli válkou. Rozpíná se mezi skutečnými historickými událostmi i mezi milníky jednotlivých lidských osudů. Rozpíná se ve skutečných ulicích skutečného města, které se muselo vyrovnat s poválečnou situací. Připomíná jeden z méně známých poválečných excesů, pochod na Pohořelice, který dodnes obestírá mnoho mýtů a polopravd. Smyslem této knihy není je vyvrátit ani zvážit míru provinění, obhajovat ani soudit. Je to příběh jednotlivce, který byl obětí války.“

„Je smutné pozorovat, že svět není schopen žít v míru, zvláště nyní, když se připravujeme na vánoce. Svědčí o tom i skutečnost, že mnohé země svátky Kristova narození prostě vymazaly. Je pár dní volna, lidé si přejí pěkné svátky. Pěkné svátky bez Ježíše ale žádné svátky nejsou. Nevidíme-li původ vánoc v Kristově narození, přivádí nás to jen k lhostejnosti. Jsme schopni vánoce slavit jídlem a pitím, jinak by to nebyla pořádná oslava. Kde ale zůstal Kristus, jediný orientační bod ve světě, propadajícím se do materialismu a hledajícím zlato namísto Boha? Posledním hlasem morálky jsou papežovy výzvy. Jsou důležité, protože tlučou na dveře našeho svědomí a nutí nás uvažovat lidsky, a nikoliv materialisticky.“

„… tyto společnosti, ponechané bez náležitého dozoru, mohly by se zvrhnout do výstředností, nebezpečných pro náboženství, řád a mravy. Mně sice jejich tajemství nejsou známa, přece však vím, že skutečně udělaly leccos dobrého pro nejbližší, chudé a pro šíření vzdělanosti…“

„Z duše nesnáším vnucený pocit sounáležitosti s kolektivem. Nikdy se mi nedařilo cítit se v určité skupině skutečně doma. Vždycky jsem zapadala do děr a škvír. Pro spisovatele je to výhoda: z takového postavení člověk snáz přiděluje svým postavám zajímavé myšlenky.“

„Pokud jde o jednání se zaměstnancem, které bude oprávněně vnímáno jako nevítané, takové je skoro každé jednání. Když normálně mluvím, tak řvu, když řvu, není to k vydržení. Zaměstnanci se oprávněně cítí mým řvaním poškozeni a tvrdí, že vytvářím nepřátelské, ponižující nebo zneklidňující prostředí na pracovišti, ale nic se neděje, protože jsou na to za ta léta zvyklí a vědí, že to o ničem není, že je ve skutečnosti chválím.“

„Jsem opravdu rád, že ve skutečnosti neexistuje žádný neustálý, neotřesitelný, nevyvratitelný božský dohled – božská Severní Korea, v níž žádné soukromí ani žádná svoboda nepřichází v úvahu od okamžiku početí a nikoli do okamžiku smrti, ale i poté. Byl jsem v Severní Koreji a vím tedy, jak by zbožný stát vypadal. Vím, jak by to vypadalo modlit se k Bohu od rána do večera. Viděl jsem to na vlastní oči. A je to ta nejodpornější, nejdepresivněší a nezbytečnější bezduchá věc, kterou si můžete představit. Ale v Severní Koreji můžet aspoň zemřít nebo odejít. Křesťanství Vám tohle nedovolí…“

„Kdyby vláda myslela odpovědné hospodaření vážně, tak sama hospodaří od roku 2010 s vyrovnaným rozpočtem, místo aby udělala za čtyři roky své vlády zvýšení dluhu o půl bilionu korun a předloží po seriózní domluvě s opozici skutečný ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu.“

„Ptám se vás, co by dělal Ježíš, kdyby žil v naší době? Opakoval by po kostelích ty formulky, jaké slyšíme po staletí, aby kostely ještě více pustly? Anebo by vyšel z kostelních zdí a mluvil by bezprostředně k lidem, tak, jak to dělal před dvěma tisíci lety? Jestliže církev vidí nebezpečí ve skutečnosti, že jsou opouštěny její zdi, aby se dospělo k lidem, které již dávno od sebe odehnala, pak nevím, pro koho církev vlastně je? Pro sebe samu?“

„Podnikatelská univerzita. V dnešní společnosti chybí kvalitní podnikatelé (podnikavců je dost). Podnikatelská univerzita (myšlenka Jana Bati) nejen podnikání učí, ale i sama podniká. Potom se studenti neučí podnikat jen čtením, ale skutečnou podnikatelskou akcí. Vědět ještě neznamená umět.“

„Jedna z několika z málo vzdorných základních pravd dobré náboženské morálky a skutečného křesťanství je například právě tohle: že bílá je barva.“