Citáty na téma veřejnost

„V soukromí přítele kárej, veřejně chval.“

„Lidstvo nepotřebuje veřejné služebníky, misionáře a jim podobné. Lidstvo potřebuje víc rozumu.“

„Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“

„Není pravda, že drogy jsou hrozné, jak se veřejně tvrdí. Drogy jsou špatné, protože jsou fantastické.“

„Být ovládán znamená být sledován, pod dohledem, špehován, veden, uzákoněn, reglementován, ohrazen, indoktrinován, přesvědčován, kontrolován, oceňován, odhadován, cenzurován, komandován lidmi, kteří nemají ani nárok, ani znalost, ani ctnost. Být ovládán znamená být při každém pohybu zaznamenán, zaprotokolován, zaregistrován, ohodnocen, orazítkován, změřen, oceněn, zdaněn, puncován, propuštěn, zmocněn, oznámkován, pokárán, zaneprázdněn, vyřazen, usměrněn, korigován. Pod záminkou veřejné užitečnosti a ve jménu obecného zájmu být využit, prozkoumán, odírán, vykořisťován, zmonopolizován, vydírán, vysáván, klamán, okrádán; a pak při sebemenším odporu, při prvním slovu stížnosti ohodnocen důtkou, pokutován, hanoben, urážen, pronásledován, vyplísněn, zbit, odzbrojen, svázán, uvězněn, zastřelen, bombardován, souzen, odsouzen, deportován, obětován, prodán, zrazen, a na vrchol všeho zneužit, napálen, pohaněn, zneuctěn. Taková je vláda, její spravedlnost, její morálka! Ó, lidská bytosti! Je možné, že po šedesát století jsi hnila v této odpornosti?“

„Čím jsi dál od veřejných WC, tím je větší pravděpodobnost, že tvé dítě bude chtít na záchod.“

„Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky úspěchu! Avšak jenom dobrý člověk může jednat přímo, a pouze dobrou, všem užitečnou práci možno konati před celou veřejností. Přímé, prosté jednání budí v lidech všechny dobré instinkty. Jednáš-li otevřeně s úmyslem posloužit lidem, tvůj úspěch je neodvratný.“

„Hospoda je místem, které lidem skýtá příležitost k výměně názorů a myšlenek o veřejných záležitostech.“

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

„Skutečně se říkalo, že demokracie je nejhorší formou vlády, kromě těch, které jsme už někdy vyzkoušeli. Ale v naší zemi panuje přesvědčení, že vládnout by měli lidé, neustále, a veřejné mínění vyjadřována všemi ústavními prostředky, by měla formovat, vést a kontrolovat činnost ministrů, kteří jsou služebníky a ne pány lidu.“

„Potají přítele napomínej, ale veřejně chval.“

„Uznáváme jen dvojí náboženství, totiž to pravé a nepravé, pravdivé a falešné. Pravým náboženstvím jmenujeme to, které mu ten, kdo je veřejně před světem vzývá, také skutečně v srdci svém tajně věří; nepravé náboženství, čili falešné jest každé, které se jen před světem ukazuje, v srdci však nevěří… Jsouť v náboženství věci, které jsou předmětem jen vnitřního srdečného tušení člověka, jsouť zase jiné, které sahají hluboce do občanského veřejného života a mají veliký vliv na praktický život.“

„Lidi mám ráda, ale veřejnost mě děsí. Stejně tak jako mě děsí dav.“

„Proč mi veřejnost nedovolí abych byl šťastný?“

„Vedu běžnější život, než si lidé myslí. Když jedu městskou hromadnou dopravou, tak mne lidé poznávají. Ale nevěří, že jsem to skutečně já. Říkají si, že hvězda Harryho Pottera by nejela ve veřejném autobuse. Ale já bych přitom nikdy nechtěla být tak slavná, abych nemohla žít svůj normální život.“

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

„Vždy jsem tvrdil, že bez solidarity mohou přežít bohatí, nemůže však přežít celá společnost. Bohatí nepotřebují státní policii; jejich bodyguardi je ochrání ve střežených vilových čtvrtích. Bohatí nepotřebují funkční veřejné školství nebo veřejné zdravotnictví. Léčí se v luxusních soukromých sanatoriích a děti posílají do drahých soukromých škol. Bohatí samozřejmě nepotřebují ani veřejnou dopravu – do vlaku, autobusu nebo tramvaje si jejich představitelé sednou jen při volební kampani.“

„Politika, která byla kdysi středem přitažlivosti pro lidi schopné, o veřejný život se zajímající a ctižádostivé, stala se nyní útočištěm několika amatérských veřejných řečníků a stranických intrikánů, kteří shledali, že všechny ostatní cesty, jak možno vyniknout, jsou pro ně uzavřeny, ať už proto, že sami nemají praktických schopností, anebo jsou poměrně chudí a nedostatečně vzdělaní.“

„Snažme se udělat konec primitivní krutosti s jakou zacházíme se zvířaty. Zvířata cítí bolest stejně jako my. Skutečná lidskost nám nedovoluje působit jim taková muka. Uvědomili jsem si ten problém hodně pozdě. Je třeba vyburcovat veřejnost na celém světě a tento zanedbávaný úkol vzít konečně vážně.“

„Rozdíl mezi studem a mravností je v tom, že který zná pocit studu, se vyhýbá nečestnému jednání na veřejnosti, člověk mravný i v skrytu.“

„Takoví jsou lidé, z pravdy uznávají málo, z veřejného mínění mnoho.“

„Úspěch je věc veřejná. Neúspěch je soukromý pohřeb.“

„Politika, která záměrně mate veřejné mínění, která vypočítavě staví na lidské mravní nejistotě, na nízkých pohnutkách, náladách a hnutích, není než velmi hanebnou, ne-li přímo zločinnou spekulací.“

„Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory.“

„Veřejnost je neuvěřitelně tolerantní; omlouvá všechno kromě geniality.“

„Stará-li se vladař svědomitě o veřejný zájem, pomáhá tím nejlépe sám sobě.“

„Veřejné záležitosti patří do veřejnosti. Co se všech týká stejnou měrou, měli by všichni řešit, nebo o tom přinejmenším vědět.“

„Veřejně se hlásit k erotice, této oblasti života, jest výsada, kterou mají pouze lékaři a nemravové.“

„Demokracie bez veřejné informovanosti neexistuje a existovat nemůže.“

„Spravedlnost - ochránce poctivých, karatelka provinilých, strážkyně obecné veřejnosti.“

„Kritika je daň, kterou člověk platí veřejnosti za to, že mu dovolí být výjimečným.“

„Chudoba je stejně tak veřejným zlem jako soukromým neštěstím. Trpěti je zločinem na národu.“

„Člověk dělá chybu, když příliš dlouho otálí na výsluní veřejného pochlebování; pěnový nákyp splaskne, stojí-li příliš dlouho.“

„Sňatek je poprvé ten nejhrdinštější čin, jehož se může člověk v životě odvážit, podruhé už jen divadelní představení pro veřejnost, v němž kostýmy zůstávají, jen herci se mění.“

„Skutečně není pravda, že by někdy existoval člověk, který by kladl zájem veřejnosti nad svůj vlastní.“

„Veřejným financím může pomoci jediné: když zvýšíme výdělečnou schopnost obyvatelstva..“

„Rozumím si s veřejností velmi dobře. Ona neposlouchá, co já říkám, a já zase neříkám, co by ona chtěla poslouchat.“

„Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.“

„Podle mého mínění by každý malíř měl svobodně malovat to, co se mu líbí: nelíbí-li se jeho malování veřejnosti, nemusí se veřejnost obtěžovat díváním se na ně.“

„Odpočinu si, když jsem sama. Kariéra se rodí na veřejnosti - talent v soukromí.“

„Genialita těch nahoře spočívá obvykle v tom, že své soukromé lži dovedou prezentovat tak, až se stanou veřejnou pravdou.“

„Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec.“

„Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?
Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“

„Plachý člověk neměl by se živiti žurnalistikou ani uměním; člověk přiživující se na veřejnosti musí být ješitný, aby se cítil sebe jistým a šťastným. Nesmí o sobě pochybovat, musí být naplněn svým významem a důležitostí; znám takové, kteří sami sebe obdivují.“

„Člověk by měl zpravidla dbát veřejného mínění jen tolik, kolik musí, aby neumřel hladem a nedostal se do vězení, ale vše, co sahá dále, je dobrovolné podřizování zbytečnému tyranství…“

„Nezůstávejte navždy na veřejné cestě. Opusťte někdy vyšlapanou cestu a ponořte se do lesů.“

„Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci.
Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb.
Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl.“

„Jsem toho názoru, že nejčestnějším povoláním je sloužit veřejnosti a prospívat mnoha lidem.“

„Každá instituce, která zaměstnává více než sto lidí, je soběstačná; může fungovat sama pro sebe a nepotřebuje styk s veřejností.“

„Veřejné mínění plodí moc a moc plodí veřejné mínění.“

„Co oděv je jednotlivému člověku, to jest budova rodině, to veřejná stavení, mosty, silnice, železnice a města jsou celému národu.“

„Muž který tvrdošíjně zůstává sám, se stává trvalým veřejným pokušením.“

„Demokracie značně kazí mravy. Zvyká veřejnost na žvanění, totiž na chvástavost a pomluvy.“

„Všechny neřesti, které se dějí veřejně, jsou méně závažné.“

„Aktivisté boje proti kouření se cítí jako vybraní spasitelé, kteří zachrání svět. Jsou to fanatici v čele s doktorkou Králíkovou, kteří by jednou nejraději veřejně kuřáky označili písmenem K. Pro tyto lidi je boj proti kuřákům něco jako svatá válka za lepší svět. Je naší povinností říkat nekuřákům, co je čeká, pokud uvěří této skupině fanatiků. Nejdřív zakážou tabák, kouření a nedělní prodej. Příště nařídí, že se lidé mohou dívat na televizi dvě hodiny denně a jak často se mohou milovat. Nakonec zničí svými předpisy celý svobodný svět.“

„V diktatuře mohou klást aktivní odpor jen lidé, kteří zdánlivě s režimem spolupracují. Kdo se proti němu vysloví veřejně, ztrácí příležitost k jakémukoliv účinnému odporu.“

„Čtu hodně, ale nemyslím si, že jsem historik nebo expert: většina z knih, které jsem schroupal jsou závažné, ale i pro širokou veřejnost.“

„Je nikým nepřipomínaná, snad zamlčovaná episoda ze začátku roku 1945… Představitelé západních demokratických států se scházeli se zástupci sovětskými k poslednímu jednání o podmínkách míru. V té chvíli se veřejně ozval Mr. Bullitt, bývalý americký vyslanec v Rusku. Pravil, že jak vývoj pozoruje, baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Československo budou co nevidět ovládnuty sovětským Ruskem, a Rakousko, Jugoslávie, Itálie snad. Zdvihla se vlna rozhořčení. Velký počet representativních intelektuálů a církevních hodnostářů podepsal prohlášení, v němž Bullitt byl obviněn z podloudné, špinavé, slizké propagandy proti spolupráci západní demokracie se sovětským Ruskem. Také Einstein, muž s největší pověstí v té době, podepsal… Uplynul rok, a baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko skutečně byly ovládnuty Ruskem… Intelektuálové, kteří podepsali prohlášení, dále opovrhovali Bullittem a vážili si sebe.“

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

„Stát, vláda, zákony se žádným způsobem nesmějí starat o školu a vyučování, veřejné prostředky se na ně nesmějí vynakládat, výchovu a výuku je třeba plně přenechat rodičům a soukromým organizacím.“

„Mám svůj veřejný život a svůj soukromý život. To jsou dva různé životy.“

„Skvělých věcí nedosahují ti, kteří se podléhají trendům, výstřelkům a veřejnému mínění.“

„Věděla jsem, že patřím veřejnosti a světu, ne proto, že jsem talentovaná nebo dokonce krásná, ale proto, že jsem nikdy nepatřila nikomu a ničemu jinému.“

„Buď říkáme co si myslíme, o čem jsme přesvědčeni, veřejně, ostentativně, rezolutně a nahlas, nebo jako lidé za moc nestojíme.“

„Není nic snazšího, než prodat cenné papíry veřejnosti, když lze lidem ukázat, jak vysoko už povylezly.“

„Pouliční láska nemá v sobě ani zdaleka tolik sklonů ke zločinnosti jako klášterní zdrženlivost, protože je veřejná.“

„V politice není nic tajného - kromě toho, co se říká veřejně.“

„Prý zda je to křesťanské, co se děje s Židy. Je to lidské? Není to loupež? (…) Já se ptám, je to křesťanské, když se národ chce zbavit věčného nepřítele? O tom, že Slovákovi židovský živel ohrožoval život, o tom není třeba nikoho přesvědčovat. Vypadalo by to ještě mnohem hůř, kdybychom se od nich včas očistili. A udělali jsem to podle příkazu Božího: Slováku, shoď, zbav se svého škůdce.
Tiso ve veřejném projevu v Holíči 16. srpna 1942“

„Vždyť kdo upírá deviantním spoluobčanům právo veřejně demonstrovat za prosazení hodnotového světa, v němž již řadu let je jediným 'ohroženým druhem' typicky běloch, heterosexuál a křesťan, v němž občanské ctnosti jako vlastenectví jsou denně vystaveny plivancům na mediálním pranýři? Šokující však je, když se tohoto pokřiveného hodnotového světa zastává, a dokonce ho svou autoritou 'zaštiťuje' údajně pravicový primátor či poslanec.“

„Každá diktatura se opírá o částečně veřejný a částečně tichý společenský souhlas. Je odkázána na podporu kolaborantů a udržování opozice v mezích.“

„Veřejné mínění je chabým tyranem proti našemu nejosobnějšímu mínění.“

„Tahat soukromý záležitosti na veřejnost nejni správný.“

„Kdykoli uvidíte úspěšného člověka, vidíte pouze veřejnou slávu, ale zřídkakdy i soukromé oběti, které jsou zapotřebí k dosažení.“

„Když obdržím mou první výplatní pásku, pomyslel jsem si, koupím si pokoj v blízkosti veřejné knihovny v L. A.“

„Nesnažíme se pobavit kritiky ... Využiji své šance u veřejnosti.“

„Mír a prosperita, veřejná ctnost, vítězství, vše je v souladu se zákony. Mimo zákon je vše sterilní a mrtvé.“

„Když mluvíme, když posloucháme lidi v tramvaji, na veřejnosti, tak jakoby recitovali cizí texty.“

„Politik se musí na veřejnosti projevovat jako optimista. Je to profesionální optimista. Ale nakonec svému předstíranému optimismu sám začne věřit. Optimismus mu přejde z řečí do duše.“

„Jsou doby, kdy nejhorší ze všech mínění je veřejné mínění.“

„Ctnost je pouze souladem soukromé vůle s veřejnou…“

„Pokládám ožralství sice za neřest zbabělou a pitomou, ale zato méně zlomyslnou a méně škodlivou, než jsou neřesti ostatní, které téměř všechny poškozují přímo veřejný prospěch společnosti… Tato neřest nepřijde tak draho našemu svědomí jako ty druhé. A mimo to není těžké si ji opatřit, je k ní vhodná příležitost, což také stojí za úvahu.“

„Občanská myšlenka svobody je dát občanovi jistý okrsek svobody, vymezit mu pole působnosti, uvnitř něhož je králem. To je jediný způsob, jímž může pravda dojít ochrany před veřejným pronásledováním, a dobrý člověk přežít špatnou vládu.“

„Kat se neptá po smyslu své práce. Stačí mu uznání veřejnosti.“

„Poněvadž tito ministři volně nakládají se všemi úřady, udržují se u moci tím, že podplácejí většinu v senátě nebo v nejvyšší radě; a posléze prostředkem, zvaným omilostnění, pojistí se proti dodatečnému vyúčtování a odejdou z veřejnosti na odpočinek, obtíženi kořistí z celého národa…“

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

„Jmenování současného ředitele BIS Jiřího Langa generálem, je naprostou degradací generálské hodnosti. Jiří Lang má značný podíl viny na tom, že jsem byl z BIS propuštěn, následně zatčen a uvězněn. Jiří Lang je mimo jiné také odpovědný za to, že nebyly na Přerovsku objasněny bombové útoky a to včetně teroristického útoku na kancelář Konfederace politických vězňů. Prezident Václav Klaus, který Jiřího Langa povýšil do generálské hodnosti tímto svým aktem prokázal, že zřejmě není o osobě Jiřího Langa dostatečně informován a nebo jedná se zlým úmyslem a informován je velice dobře. Jmenování Jiřího Langa do generálské hodnosti by jistě bylo spíše komickou záležitostí, pokud by se ale nejednalo o ředitele BIS a civilní rozvědky. Výslech Jiřího Langa jako svědka obžaloby u Okr. soudu v Přerově názorně ukázal, že tento člověk by v žádném případě neměl být na čelném místě BIS a civilní rozvědky. Když se např. Zdeňka Mašínová - dcera legendárního hrdiny, generála Josefa Mašína z medií dozvěděla, že Jiří Lang je stále ještě ředitelem BIS a dokonce že je prezidentem Václavem Klausem povýšen do generálské hodnosti, jen stěží uvěřila, že něco takového je možné. Ona totiž Jiřího Langa jako moje důvěrnice u neveřejného Okr. soudu v Přerově viděla a slyšela vypovídat a bylo by dobré, aby její názor na Jiřího Langa byl veřejně prezentován. Povýšení Jiřího Langa do generálské hodnosti není jenom plivnutí do tváře účastníkům protikomunistického odboje, ale i políčkem všem poctivým občanům.“

„I v Evropském parlamentu hlasuje každá země podle národního zájmu…. Máme povinnost seznámit se s požadavky, které se týkají všech Evropanů, s právními procedurami a institucemi. Máme povinnost být informováni o složitosti evropských problémů a tato vnímavost vůči politice spolupráce by měla orientovat veřejný diskurz.“

„Myslím si, jak by bylo krásné, kdyby opět jednou přišel hudebník, o němž bychom se potřebovali hádat právě tak málo jako o jaru. Kdo na veřejné cestě najde skvost, je povinen oznámit tento nález: Žádám, aby se na tuto noticku pohlíželo z tohoto stanoviska… Tak, jak protivná je všechna reklama, je naopak oprávněná snaha směřující k tomu, aby skutečnému talentu byla zkrácena chmurná doba neslávy.
V roce 1878 o Dvořákových Moravských dvojzpěvech a Slovanských tancích“

„1) Zajatí povstalci musí být popraveni bez ohledu na to, zda dodržují či nedodržují Ženevské konvence.
2) Neválčící obyvatelé, včetně žen a dětí, musí být též popraveni.
3) Celé město musí být srovnané se zemí, to jest domy, ulice, veřejné stavby i vše, co se v něm najde.
1. srpna 1944 v rozkaze reagujícím na povstání“

„Stali jsme se sebevědomějšími. Jsme čím dál přesvědčenější, že je povinností politiků odpovídat na otázky, které se týkají nakládání s veřejnými penězi a vůbec spravování věcí veřejných. A také že vůbec neexistuje téma – až na výjimky hraničící s bulvárem –, o kterém by neměli mluvit. Tahle premisa nám dává velkou volnost v tom, jak vůbec s politiky hovořit. Ve srovnání s dřívějškem jsme rovnocennějšími partnery. Ta doba, kdy se novináři politiků ptali tak, aby jim poskytli prostor pro jejich sebevyjádření, je naštěstí pryč. I když je to možná troufalé tvrzení.“

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

„Řeknu to takhle: každé velké město má svůj odbor pro řízení a plánování dopravy, kde padesátka lidí pořád kontroluje, jestli si to tady auťáky dost užívají a jestli se mají v našem městě fajn. Proto doporučuju, abychom na každé radnici založili také odbor pro pěší a veřejný život.“

„Potrat a rasismus jsou zlá dvojčata, narozená stejné lži. Kde teď rasismus skrývá svou tvář na veřejnosti, potrat dosáhl cílů, o kterých rasismus jen snil. Společně, potratáři ničí lidstvo jako celek a černou komunitu zejména..“

„Svobodný umělec netvoří na objednávku. Vyniká, jak se zdá, právě naprostou nezávislostí své tvorby, a proto také získává z pohledu společnosti charakteristické rysy outsidera, jehož způsob života nelze posuzovat měřítky veřejných mravů.<ref“

„Vy, kteří řídíte věci veřejné, nač třeba vám používati trestů? Milujte ctnost a lid bude ctnostný. Ctnosti muže vysoko postaveného jsou jako vítr; ctnosti muže obyčejného jsou jako tráva; tráva, vane-li přes ni vítr, shýbá se.“

„Korupce je v Mexiku veřejný nepřítel číslo jedna.“

„Co tedy chceš, ty bludná duše? – Malovati a psáti. – Ale k čemu, proč? – Jako se křiví větve stromu. – Ale strom není za to placen, a ty chceš, musíš mít, nějaký plat a pensi! – Nechci; ale i tak jsem spíše strom než veřejný činitel. – A proč jsi tedy nespokojený? – Že nemohu býti dosti stromem.“

„Tahat soukromý záležitosti na veřejnost nejni správný. -Kramisha, Škola noci- Pokoušená“

„"Zbankrotovalo Řecko. A že se bankrotu neříká před veřejností bankrot, to je věc jiná. Když jde dítě na tetanovku, taky se tomu neříká injekce jako kráva ale "včelička", aby ten prevít nevřískal tři dny dopředu" - Lumpové a beránci“