Citáty o rozumu

strana 3

„Člověk, který své city podřizuje rozumu, musí být nutně pyšný.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Rozum nás klame častěji než příroda.“

Luc de Clapiers de Vauvenargues (1715–1747) francouzský spisovatel, moralista

„Nebe trestá rozumné bláznovství a blázny krátkými návštěvami rozumu, který se jim stal nevěrným.“

Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) německý vědec, satirik

„Daleko zdravější než zdravý rozum je zdravý nerozum.“

Jiří Žáček (1945) český spisovatel

„Skutečný rozum bude u mne platit víc než mínění luzy.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

„Nic není neuskutečnitelné, pokud to neodporuje zdravému rozumu …“

Nicholas Winton (1909–2015) britský makléř, který zachránil 669 židovských dětí během let 1938-39

„Ke psaní musí být tři věci: pero, inkoust a rozum.“

Bengálské přísloví

„Neznámý autor má někdy více rozumu, než ten známý.“

an_ca

„Chtít být výjimečně inteligentní, je jako kdyby se člověk chtěl stát dobrovolně osamělým v naší závistivé a chorobné společnosti. Vlastník je zpravidla odsouzen za svou jinakost, protože jakákoli odlišnost ve společnosti průměrných, které spojuje banální systém, daný řád, konvence, vzbuzuje nepřejícnou nevraživost, zášť, nedostatečné pochopení, uštěpačnou bezohlednost, ba dokonce fyzické či psychické násilí. V každém případě sama inteligence, obzvlášť velmi vysoká, bývá hodnotnou překážkou k dosažení vnitřní vyrovnanosti a šťastného života, zejména příčinou nadměrně funkční mysli a nevědomé přednosti rozumu před emocemi.“

Samuel Marrow

„Srdce je v každém člověku staré statisíce let, zatímco rozum sotva tisíc.“

Havelock Ellis (1859–1939) britský lékař, spisovatel a sociální reformátor

„Největší pojišťovací podvod v dějinách lidstva - jako náhradu za fyzické nedostatky dala příroda člověku rozum.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Srdce udělá vždy čáru přes rozpočet rozumu.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Když vidíme krásný stroj, vyvozujeme z toho, že strojník, který jej vytvořil, je dobrý. Svět je podivuhodný stroj; je v něm tudíž i podivuhodný rozum, ať je kdekoli.“

Voltaire (1694–1778) francouzský spisovatel a filozof

„Vidím hranice svého rozumu, ale nevidím hranice lidského rozumu.“

Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) český přírodovědec

„Láska se rodí z kombinace rozumu s nerozumem.“

Marcel Achard (1899–1974) francouzský spisovatel

„Morálně praktický rozum v nás - vyslovuje následující nesmlouvavé veto: Nesmí být žádná válka, ani mezi jednotlivci v přirozeném stavu, ani mezi jednotlivými státy, které ač v nich vnitřně vládne zákon, žijí dosud v podmínkách bezzákonnosti ve vnějších vzájemných vztazích, neboť válka není způsobem, jímž by kdokoli mohl prosadit svá práva.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

„Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.“

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) ruský spisovatel

„Slova prostě rozum znásilňují a všechno uvádějí ve zmatek, a lidi svádějí k nespočetným a zbytečným sporům a myšlenkám.“

Francis Bacon (1561–1626) anglický filozof, státník, vědec, právník a autor

„Nenechme bojovat hlupáky pod korouhví rozumu.“

Jiří Žáček (1945) český spisovatel

„Hleď si udržet jasnou hlavu za všech okolností, když má člověk rozum, má si ho vážit a ne ho zahazovat pro pokleslost nervů.“

Karel Poláček (1892–1945) český humorista, novinář, romanopisec, scénárista a spisovatel

„Ten nejhorší druh neřesti, jehož se lze v lásce dopustit, je deklarovat city na úroveň rozumu.“

Eugéne Delacroix (1798–1863) francouzský romantický malíř

„Velké duše mají tak silné a mocné uvažování, že i když mají velké vášně, a dokonce často prudší, než u běžných lidí, jejich rozum zůstává stále pánem a působí, že jim i zármutky slouží a přispívají k dokonalé blaženosti jejich života.“

René Descartes (1596–1650) francouzský filozof

„Rozum je síla duše, schopná zmocnit se vědění.“

Avicenna (980–1037) středověký perský učenec, lékař a filozof

„Dobro je pouze tam, kde je místo pro rozum.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

„Mluvit jako idiot, když idiot opravdu jste, nepřináší žádné znepokojení. Ale chovat se jako idiot, když člověk má dostatek rozumu na to, aby poznal, že se jako idiot opravdu chová je velmi nepříjemné.“

Jerome Klapka Jerome (1859–1927) anglický humorista

„Rozum nemá ve válce co dělat, kdyby měl, války by se prostě nevedly…“

Mika Waltari kniha Šťastná hvězda

„Dobrý křesťan se má stříci matematiků a všech těch, kteří dělávají plané předpovědi, zvláště však tehdy, když se tyto předpovědi vyplňují. Je totiž nebezpečí, že matematici ve spolku s ďáblem matou rozum a zaplétají člověka do spárů pekelných. Augustinus: De genesi ad literam, 2, XVII, 37“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Nalámejte žulovou skálu žiletkami a uvažte loď hedvábnou nití; potom snad svedete tak precizními a jemnými nástroji, jako je lidské poznání a rozum, zápolit proti oněm obrům, lidské vášni a pýše.“

John Henry Newman (1801–1890) anglický duchovní a kardinál

„Současnost! Jak truchlivá věc! Má-li si život uchovat minimální iluzi nějakého obsahu, je záhodno jej žít v mimočase. Lidé nadaní špetkou zdravého rozumu bytují vně své doby.“

Patrik Ouředník (1957) český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec

„Dobré knihy jsou vpravdě brusem rozumu, pilníkem soudnosti, balšámem očí, nálevkami moudrosti, zrcadlem cizích myšlení, oprávcem pak našich myšlenek vlastních.“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel

„Kdo by si od dětství nezvykl na svět, musel by z něj ztratit rozum. Stačil by jej zničit zázrak jednoho jediného stromu.“

Christian Morgenstern (1871–1914) německý autor

„Manželství je jen zřídka věcí rozumu. Z rozumu je jen rozvod.“

Sacha Guitry (1885–1957) francouzský dramatik a dramatik

„Velké duchovní vlastnosti málokdy dopomohou manželství ke štěstí, protože zřídka kdy zapůsobí. Zato malé pozornosti a zvyklosti a ústupný rozum jsou základem štěstí.“

Percy Bysshe Shelley (1792–1822) anglický romantický básník

„Rozum dějiny opisuje, a utváří jejich vášeň. Proto je všechno nové nespravedlivé vůči starému.“

Ludwig Feuerbach (1804–1872) německý filozof

„Ženská logika je vítězství pudu nad rozumem.“

František Xavérsky (1506–1552) španělský světec

„Žít je jako milovat - všechen rozum je proti tomu a všechen zdraví instinkt je pro.“

Samuel Butler (1612–1680) básník a satirik

„Nerozum je pro člověka z běd všech nejhorší!“

Sofoklés (-496–-406 př. n. l.) starověký řecký tragéd

„Pokud o nic nejde, mají rozumbradové spoustu rozumu. V nejzávažnějších chvílích života ho nemají vůbec.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Srdce má důvody, které rozum nechápe.
Le coeur a des raisons que la raison ne connait pas.“

Blaise Pascal (1623–1662) francouzský filozof, matematik, fyzik, spisovatel

„Náš rozum odmlouvá srdci, ale nepřesvědčuje je.“

Ivan Alekseevič Bunin (1870–1953) ruský spisovatel a básník

„Člověk je tak zdokonalitelný, že se může stát bláznem z rozumu.“

Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) německý vědec, satirik

„Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.“

Jean de La Bruyere (1645–1696) francouzský spisovatel a filozof

„Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

„Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou.“

Miguel de Cervantes (1547–1616) španělský spisovatel

„Zdravý rozum má ovšem jen ten, kdo má stejné názory jako já.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Konáš-li svou denní povinnost podle příkazů správného rozumu - horlivě, neoblomně, v dobré vůli a nikdy jen jako něco vedlejšího, a uchováváš-li ono své božstvo v ryzí čistotě, jako bys je měl vrátit už teď, slučuješ-li to obojí, aniž co dále očekáváš nebo se čeho bojíš, nýbrž setrváváš na konání přítomné povinnosti ve shodě s přírodou a na statečné pravdivosti v každém slově i výroku, pak budeš v životě šťasten. A vůbec nikdo tomu nemůže zabránit.“

Marcus Aurelius (121–180) císař Římské říše

„Volá-li kdo kdo smrt na pomoc, když cítí velké bolesti, svědčí to spíše o selhání jeho rozumu než o dobře uváženém rozhodnutí.“

René Descartes (1596–1650) francouzský filozof

„Jeden doktor mi řekl, že ať bych ve snaze podvoliti se koncilu učinil cokoli, všechno je mi dobré a dovolené, a dodal: „Kdyby koncil řekl, ‚Ty máš jenom jedno oko‘, ačkoli máš dvě, musil bys s koncilem vyznati, že tomu tak jest." Řekl jsem mu: „I kdyby mi to celý svět říkal, já, maje rozum, jehož nyní užívám, nemohl bych to říci bez odporu svědomí."“

Jan Hus (1369–1415) český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel

„Měsíc je zapotřebí v noci a rozumu ve dne.“

Uzbekistánské přísloví

„S moudrými rozmlouvati - rozhled rozšířiti, s hlupáky se baviti - vlastního rozumu pozbýti.“

Anglické přísloví

„Hrst trpělivosti má větší hodnotu, než pytel rozumu.“

Holandské přísloví

„Koho chce bůh zničit, toho nejprve připraví o rozum.“

Marcus Aurelius (121–180) císař Římské říše

„Emoční závislosti jest jak ta nejtvrdší droga lidskému srdci poznaná, avšak působí jako lehká, až přijde konec zjistí naše srdce, že ztratili jste úplně vše co se zdálo oku dokonalé, přitom oko bylo celou dobu slepé a srdce zoufalé. To rozum vás smete na kolena a rozdrtí ten zbytek co ve vás ještě jest, jako už ten suchý mrtvý list pod tíhou těžkého kamene, pod který jsme si bez rozumu sami lehli.“

cizinec_z_povzdálí

„Lidská přirozenost si žádá nový, fantastický rozum.“

Viktor Farkas

„Hlas srdce je jen ozvěna rozumu.“

Jules De Goncourt (1830–1870) francouzský spisovatel

„Čas pravdu potlačuje i na světlo vyvodí; čas rozum odmítá i navracuje i čas rány dělá i hojí!“

Pavel Josef Šafařík (1795–1861) česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec slovenského původu

„Umění nám může pomoci s primitivními potřebami, může nás vést opatrnou, vytrvalou, podivnou, uklidňující i oživující cestou ke sladkému rozumu. Ale rozum nás, můj bože, nemůže vést k vášni. On cestu nezná.“

Ray Bradbury (1920–2012) americký spisovatel

„Ne srdce, ale rozum je srdce pravdy.“

Alexandr Ivanovič Gercen (1812–1870) ruský spisovatel

„Selský rozum je moudrost, kterou sdílíme všichni.“

Jack Trout (1935–2017) americký marketing člověk

„Je zatěžko i bohu milovat rozumem.“

Publilius Syrus latinský spisovatel

„Autorita závisí především na rozumu.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Chtěl bych mít kapku štěstí, nebo plný sud rozumu.“

Menandros (-342–-291 př. n. l.) řecký dramatik

„Láska, která není pošetilá, trpí neduhem rozumu.“

Alexandr Alexandrovič Blok (1880–1921) básník

„Tajemství nejmenších přirozených radostí přesahuje rozum.“

Luc de Clapiers de Vauvenargues (1715–1747) francouzský spisovatel, moralista

„Není-li přítomen ministr, rozhoduje náměstek. Není-li přítomen náměstek, rozhoduje zdravý rozum.“

James Callaghan (1912–2005) premiér Spojeného království

„Hruď přeplněná srdcem je ozdobou lidství, nikoliv hlava naplněná rozumem.“

Benito Pérez Galdós (1843–1920) španělský malíř, spisovatel a romanopisec

„Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. Pravdu však odhaluje rozum.“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

„Láska je práce, při které city pracují přes čas a rozum má dovolenou.“

Neznámý autor

„Velký rozum je často s šíleností blízce spřízněn.“

John Dryden (1631–1700) anglický básník a dramatik

„Rozum povznáší živočichy na lidi a láska z nich dělá božská stvoření.“

Karl Ludwig Borne (1786–1837) německý spisovatel

„Ženy v malých praktických otázkách mívají více zdravého rozumu a pomáhají mužům, když ti nevědí, jak dál.“

Italo Calvino (1923–1985) italský novinář a spisovatel povídek a románů

„Láska a rozum si navzájem nevyhoví.“

Odlas

„Šílenec není člověk, který pozbyl rozumu. Šílenec je člověk, který pozbyl všechno kromě rozumu.“

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) anglický romanopisec a křesťanský obhájce

„Mnozí vysoce vzdělaní nemají rozum.“

Démokritos starověký řecký filozof, žák Leucippuse, zakladatel atomové teorie

„Srdcem lze tušit, jen rozumem předvídat.“

André Breton (1896–1966) francouzský básník a prozaik

„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“

Jean Galbert De Campistron (1656–1723) francouzský spisovatel a dramatik

„Věř zdravému rozumu víc než heslům a „principům“, dodržuj slovo a závazky, nepodváděj svého životního partnera, kroť primitivismy svého „Já“, měj rád slušné lidi, braň se vládě peněz nad sebou, netřes se před smrtí – dokaž to a budeš n ě k d o vedle davu osvobozených šašků.“

Jiří Krupička (1913–2014) český geolog a spisovatel

„V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí – a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím – tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet…jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.“

Radovan Lukavský (1919–2008) český dabér, herec, profesor a vysokoškolský pedagog

„Moje srdce říká ano, ale můj rozum říká ne.“

Šarlota Lucemburská (1896–1985) velkovévodkyně Lucemburska

„Nelze očekávat, že by králové filosofovali, nebo že by se filosofové stali králi, a nelze to ani považovat za žádoucí, protože držba moci nevyhnutelně kazí svobodný úsudek rozumu.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

„Věda a rozum se mohou stejně opírat o fantastická přesvědčení jako nějaké spiritistické blouznění. Stroje mohou být prostředkem, jímž lze ověřit fanatismus nebo pravdu podle vnitřního pochopení toho kterého jedince.“

Květoslav Minařík (1908–1974) český jogín

„Nemůžeme druhým přát nic zlého, dokonce ani v myšlenkách. Protože silou mysli si kladeš past sám na sebe, na své tělo a svůj rozum.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

„Člověka vitaj dla šaty a vyprevaď dla rozumu.“

Slovenské přísloví

„Um bez rozumu málo platen.“

Ruské přísloví

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

Diana Jonáková

„Láska ukazuje člověku cíl jeho života, rozum prostředky, jak jej uskutečnit.“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

„Poděkování není ponížení, ale známka jasného rozumu…“

Jeremias Gotthelf (1797–1854) švýcarský spisovatel a kněz

„Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.“

Vítězslav Nezval kniha Manon Lescaut

„Vaše pochyby ukazují, že přemýšlíte – a to je dobře. Lidský rozum je odnepaměti velkým pomocníkem života! Zpozorněte však, pokud svými závity začne omylem pracovat proti životu, a nikoliv s ním.“

Pohádky Nový Věk kniha Pohádky Nový Věk 3

„Jednou příčin našeho zla je, že žijeme podle vzorů, nedovolujeme uplatnit se vlastnímu rozumu a dáváme se strhovat zvyklostí. Kdyby něco dělala jen hrstka lidí, nezatoužili bychom je napodobovat; kdykoli však s něčím začnou přemnozí, ochotně jdeme za nimi, jako by větší počet byl zárukou větší čestnosti. Misto správnosti začne u nás rozhodovat omyl, jakmiłe se stane obecným.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

„Svobodná vůle je dodatečně regulovaná determinističtějším rozumem.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

„V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám.“

Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716) německý filosof, vědec, matematik a teolog

„Srdce nás vždy dožene až k nepříčetnosti rozumu.“

Alexandr Gitovič (1909–1966) básník

„Rozum nad hmotou: Na koktejlové party se ještě nikdo nezamiloval do duše toho druhýho.“

Egon Lánský (1934–2013) český místopředseda vlády ČR, senátor českého Parlamentu a novinář

„Jeden přehání lásku a druhý rozum a oba končí jak smyslů zbavení.“

Ivan Alekseevič Bunin (1870–1953) ruský spisovatel a básník

„Domnívám se, že si fantazie lidská nedovede představit nic tak ztřeštěného, pro co by nebylo příkladu ve skutečném životě a co by tudíž náš rozum nedovedl podepřít a obhájit.“

Michel De Montaigne (1533–1592) francouzský spisovatel

„Obrazotvornost nedokáže učiniti z bláznů moudré, ale činí je šťastnými na rozdíl od rozumu, který své příznivce může učinit jen ubohými, a tak ona zahrnuje své lidi slávou, on hanbou.“

Blaise Pascal (1623–1662) francouzský filozof, matematik, fyzik, spisovatel