Citáty o rozumu

strana 3

„Člověk, který své city podřizuje rozumu, musí být nutně pyšný.“

„Rozum nás klame častěji než příroda.“

„Nebe trestá rozumné bláznovství a blázny krátkými návštěvami rozumu, který se jim stal nevěrným.“

„Daleko zdravější než zdravý rozum je zdravý nerozum.“

„Skutečný rozum bude u mne platit víc než mínění luzy.“

„Nic není neuskutečnitelné, pokud to neodporuje zdravému rozumu …“

„Ke psaní musí být tři věci: pero, inkoust a rozum.“

„Neznámý autor má někdy více rozumu, než ten známý.“

„Chtít být výjimečně inteligentní, je jako kdyby se člověk chtěl stát dobrovolně osamělým v naší závistivé a chorobné společnosti. Vlastník je zpravidla odsouzen za svou jinakost, protože jakákoli odlišnost ve společnosti průměrných, které spojuje banální systém, daný řád, konvence, vzbuzuje nepřejícnou nevraživost, zášť, nedostatečné pochopení, uštěpačnou bezohlednost, ba dokonce fyzické či psychické násilí. V každém případě sama inteligence, obzvlášť velmi vysoká, bývá hodnotnou překážkou k dosažení vnitřní vyrovnanosti a šťastného života, zejména příčinou nadměrně funkční mysli a nevědomé přednosti rozumu před emocemi.“

„Srdce je v každém člověku staré statisíce let, zatímco rozum sotva tisíc.“

„Největší pojišťovací podvod v dějinách lidstva - jako náhradu za fyzické nedostatky dala příroda člověku rozum.“

„Srdce udělá vždy čáru přes rozpočet rozumu.“

„Když vidíme krásný stroj, vyvozujeme z toho, že strojník, který jej vytvořil, je dobrý. Svět je podivuhodný stroj; je v něm tudíž i podivuhodný rozum, ať je kdekoli.“

„Vidím hranice svého rozumu, ale nevidím hranice lidského rozumu.“

„Láska se rodí z kombinace rozumu s nerozumem.“

„Morálně praktický rozum v nás - vyslovuje následující nesmlouvavé veto: Nesmí být žádná válka, ani mezi jednotlivci v přirozeném stavu, ani mezi jednotlivými státy, které ač v nich vnitřně vládne zákon, žijí dosud v podmínkách bezzákonnosti ve vnějších vzájemných vztazích, neboť válka není způsobem, jímž by kdokoli mohl prosadit svá práva.“

„Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.“

„Slova prostě rozum znásilňují a všechno uvádějí ve zmatek, a lidi svádějí k nespočetným a zbytečným sporům a myšlenkám.“

„Nenechme bojovat hlupáky pod korouhví rozumu.“

„Hleď si udržet jasnou hlavu za všech okolností, když má člověk rozum, má si ho vážit a ne ho zahazovat pro pokleslost nervů.“

„Ten nejhorší druh neřesti, jehož se lze v lásce dopustit, je deklarovat city na úroveň rozumu.“

„Velké duše mají tak silné a mocné uvažování, že i když mají velké vášně, a dokonce často prudší, než u běžných lidí, jejich rozum zůstává stále pánem a působí, že jim i zármutky slouží a přispívají k dokonalé blaženosti jejich života.“

„Rozum je síla duše, schopná zmocnit se vědění.“

„Dobro je pouze tam, kde je místo pro rozum.“

„Mluvit jako idiot, když idiot opravdu jste, nepřináší žádné znepokojení. Ale chovat se jako idiot, když člověk má dostatek rozumu na to, aby poznal, že se jako idiot opravdu chová je velmi nepříjemné.“

„Rozum nemá ve válce co dělat, kdyby měl, války by se prostě nevedly…“

„Dobrý křesťan se má stříci matematiků a všech těch, kteří dělávají plané předpovědi, zvláště však tehdy, když se tyto předpovědi vyplňují. Je totiž nebezpečí, že matematici ve spolku s ďáblem matou rozum a zaplétají člověka do spárů pekelných. Augustinus: De genesi ad literam, 2, XVII, 37“

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

„Nalámejte žulovou skálu žiletkami a uvažte loď hedvábnou nití; potom snad svedete tak precizními a jemnými nástroji, jako je lidské poznání a rozum, zápolit proti oněm obrům, lidské vášni a pýše.“

„Současnost! Jak truchlivá věc! Má-li si život uchovat minimální iluzi nějakého obsahu, je záhodno jej žít v mimočase. Lidé nadaní špetkou zdravého rozumu bytují vně své doby.“

„Dobré knihy jsou vpravdě brusem rozumu, pilníkem soudnosti, balšámem očí, nálevkami moudrosti, zrcadlem cizích myšlení, oprávcem pak našich myšlenek vlastních.“

„Kdo by si od dětství nezvykl na svět, musel by z něj ztratit rozum. Stačil by jej zničit zázrak jednoho jediného stromu.“

„Manželství je jen zřídka věcí rozumu. Z rozumu je jen rozvod.“

„Velké duchovní vlastnosti málokdy dopomohou manželství ke štěstí, protože zřídka kdy zapůsobí. Zato malé pozornosti a zvyklosti a ústupný rozum jsou základem štěstí.“

„Rozum dějiny opisuje, a utváří jejich vášeň. Proto je všechno nové nespravedlivé vůči starému.“

„Ženská logika je vítězství pudu nad rozumem.“

„Žít je jako milovat - všechen rozum je proti tomu a všechen zdraví instinkt je pro.“

„Nerozum je pro člověka z běd všech nejhorší!“

„Pokud o nic nejde, mají rozumbradové spoustu rozumu. V nejzávažnějších chvílích života ho nemají vůbec.“

„Srdce má důvody, které rozum nechápe.
Le coeur a des raisons que la raison ne connait pas.“

„Náš rozum odmlouvá srdci, ale nepřesvědčuje je.“

„Člověk je tak zdokonalitelný, že se může stát bláznem z rozumu.“

„Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.“

„Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.“

„Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou.“

„Zdravý rozum má ovšem jen ten, kdo má stejné názory jako já.“

„Konáš-li svou denní povinnost podle příkazů správného rozumu - horlivě, neoblomně, v dobré vůli a nikdy jen jako něco vedlejšího, a uchováváš-li ono své božstvo v ryzí čistotě, jako bys je měl vrátit už teď, slučuješ-li to obojí, aniž co dále očekáváš nebo se čeho bojíš, nýbrž setrváváš na konání přítomné povinnosti ve shodě s přírodou a na statečné pravdivosti v každém slově i výroku, pak budeš v životě šťasten. A vůbec nikdo tomu nemůže zabránit.“

„Volá-li kdo kdo smrt na pomoc, když cítí velké bolesti, svědčí to spíše o selhání jeho rozumu než o dobře uváženém rozhodnutí.“

„Jeden doktor mi řekl, že ať bych ve snaze podvoliti se koncilu učinil cokoli, všechno je mi dobré a dovolené, a dodal: „Kdyby koncil řekl, ‚Ty máš jenom jedno oko‘, ačkoli máš dvě, musil bys s koncilem vyznati, že tomu tak jest." Řekl jsem mu: „I kdyby mi to celý svět říkal, já, maje rozum, jehož nyní užívám, nemohl bych to říci bez odporu svědomí."“

„Měsíc je zapotřebí v noci a rozumu ve dne.“

„S moudrými rozmlouvati - rozhled rozšířiti, s hlupáky se baviti - vlastního rozumu pozbýti.“

„Hrst trpělivosti má větší hodnotu, než pytel rozumu.“

„Koho chce bůh zničit, toho nejprve připraví o rozum.“

„Emoční závislosti jest jak ta nejtvrdší droga lidskému srdci poznaná, avšak působí jako lehká, až přijde konec zjistí naše srdce, že ztratili jste úplně vše co se zdálo oku dokonalé, přitom oko bylo celou dobu slepé a srdce zoufalé. To rozum vás smete na kolena a rozdrtí ten zbytek co ve vás ještě jest, jako už ten suchý mrtvý list pod tíhou těžkého kamene, pod který jsme si bez rozumu sami lehli.“

„Lidská přirozenost si žádá nový, fantastický rozum.“

„Hlas srdce je jen ozvěna rozumu.“

„Čas pravdu potlačuje i na světlo vyvodí; čas rozum odmítá i navracuje i čas rány dělá i hojí!“

„Umění nám může pomoci s primitivními potřebami, může nás vést opatrnou, vytrvalou, podivnou, uklidňující i oživující cestou ke sladkému rozumu. Ale rozum nás, můj bože, nemůže vést k vášni. On cestu nezná.“

„Ne srdce, ale rozum je srdce pravdy.“

„Selský rozum je moudrost, kterou sdílíme všichni.“

„Je zatěžko i bohu milovat rozumem.“

„Autorita závisí především na rozumu.“

„Chtěl bych mít kapku štěstí, nebo plný sud rozumu.“

„Láska, která není pošetilá, trpí neduhem rozumu.“

„Tajemství nejmenších přirozených radostí přesahuje rozum.“

„Není-li přítomen ministr, rozhoduje náměstek. Není-li přítomen náměstek, rozhoduje zdravý rozum.“

„Hruď přeplněná srdcem je ozdobou lidství, nikoliv hlava naplněná rozumem.“

„Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. Pravdu však odhaluje rozum.“

„Láska je práce, při které city pracují přes čas a rozum má dovolenou.“

„Velký rozum je často s šíleností blízce spřízněn.“

„Rozum povznáší živočichy na lidi a láska z nich dělá božská stvoření.“

„Ženy v malých praktických otázkách mívají více zdravého rozumu a pomáhají mužům, když ti nevědí, jak dál.“

„Láska a rozum si navzájem nevyhoví.“

„Šílenec není člověk, který pozbyl rozumu. Šílenec je člověk, který pozbyl všechno kromě rozumu.“

„Mnozí vysoce vzdělaní nemají rozum.“

„Srdcem lze tušit, jen rozumem předvídat.“

„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“

„Věř zdravému rozumu víc než heslům a „principům“, dodržuj slovo a závazky, nepodváděj svého životního partnera, kroť primitivismy svého „Já“, měj rád slušné lidi, braň se vládě peněz nad sebou, netřes se před smrtí – dokaž to a budeš n ě k d o vedle davu osvobozených šašků.“

„V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí – a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím – tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet…jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.“

„Moje srdce říká ano, ale můj rozum říká ne.“

„Nelze očekávat, že by králové filosofovali, nebo že by se filosofové stali králi, a nelze to ani považovat za žádoucí, protože držba moci nevyhnutelně kazí svobodný úsudek rozumu.“

„Věda a rozum se mohou stejně opírat o fantastická přesvědčení jako nějaké spiritistické blouznění. Stroje mohou být prostředkem, jímž lze ověřit fanatismus nebo pravdu podle vnitřního pochopení toho kterého jedince.“

„Nemůžeme druhým přát nic zlého, dokonce ani v myšlenkách. Protože silou mysli si kladeš past sám na sebe, na své tělo a svůj rozum.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Člověka vitaj dla šaty a vyprevaď dla rozumu.“

„Um bez rozumu málo platen.“

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

„Láska ukazuje člověku cíl jeho života, rozum prostředky, jak jej uskutečnit.“

„Poděkování není ponížení, ale známka jasného rozumu…“

„Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.“

„Vaše pochyby ukazují, že přemýšlíte – a to je dobře. Lidský rozum je odnepaměti velkým pomocníkem života! Zpozorněte však, pokud svými závity začne omylem pracovat proti životu, a nikoliv s ním.“

„Jednou příčin našeho zla je, že žijeme podle vzorů, nedovolujeme uplatnit se vlastnímu rozumu a dáváme se strhovat zvyklostí. Kdyby něco dělala jen hrstka lidí, nezatoužili bychom je napodobovat; kdykoli však s něčím začnou přemnozí, ochotně jdeme za nimi, jako by větší počet byl zárukou větší čestnosti. Misto správnosti začne u nás rozhodovat omyl, jakmiłe se stane obecným.“

„Svobodná vůle je dodatečně regulovaná determinističtějším rozumem.“

„V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám.“

„Srdce nás vždy dožene až k nepříčetnosti rozumu.“

„Rozum nad hmotou: Na koktejlové party se ještě nikdo nezamiloval do duše toho druhýho.“

„Jeden přehání lásku a druhý rozum a oba končí jak smyslů zbavení.“

„Domnívám se, že si fantazie lidská nedovede představit nic tak ztřeštěného, pro co by nebylo příkladu ve skutečném životě a co by tudíž náš rozum nedovedl podepřít a obhájit.“

„Obrazotvornost nedokáže učiniti z bláznů moudré, ale činí je šťastnými na rozdíl od rozumu, který své příznivce může učinit jen ubohými, a tak ona zahrnuje své lidi slávou, on hanbou.“