Citáty na téma malost

„Malá láska, když není opětována se změní v přátelství, velká v nenávist.“

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí — čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

„Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“

„Obrovské masy lidí mnohem snáze uvěří velké lži než malé.“

„Vždy mě dojme příklad malého hmyzu, například včel. Přírodní zákony nařizují, aby včely pracovaly společně, mají-li přežít. Výsledkem je jejich instinktivní smysl pro společnou odpovědnost. Nemají žádnou ústavu, policii, náboženství ani morální výcvik, ale díky své přirozenosti pracují věrně pospolu. Občas možná bojují, ale většinou žije celá kolonie ve vztahu spolupráce. Lidé na druhé straně mají ústavy, rozsáhlé právní systémy a policejní síly. Máme náboženství, pozoruhodnou inteligenci a srdce schopné milovat. Přesto však v praxi naše vynikající vlastnosti za tímto malým hmyzem zaostávají. V určitých směrech cítím, že jsem ubožejší než včely.“

„Je to víra v náš národ, která nás, malé lidi, učinila velikými, která nás chudé lidi, učinila bohatými, která nás, lidi kolísající, zbabělé a bojácné učinila statečnými a odvážnými. Tato víra dala nám bloudícím prohlédnout a spojila nás.“

„Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct “a litte round apple“, malé kulaté jablko…. Tomu přece chybí barva i vůně.“

„My muži jsme ve slibech velcí, a v lásce často malí.“

„Lepší je zapálit alespoň malou svíčku než proklínat tmu.“

„Člověk má úžasnou schopnost hovořit, ale většina z toho, co říká je prázdná a klamná. Zvířata jí mají méně, ale to málo, co sdělují, je užitečné a pravdivé. A je lepší malá a pravdivá věc než obrovská faleš.“

„Malí se vždycky bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.“

„Nejlepší lidské okamžiky bývají malých rozměrů, ale duchovně nám vystačí na celý život.“

„Konám dobro, ale nejsem anděl. Hřeším, ale nejsem ďábel. Jsem jen malou dívkou ve velkém světě, která se snaží najít někoho, koho by milovala.“

„Nejvíc nefér věc v životě je to, jak končí. Život je těžkej. Strávíte jím spoustu času. A co pak za to dostanete? Smrt! To je jako co? Bonus? Myslím, že životní cyklus by měl být pozpátku. Nejprve umřete, abyste to měli z krku. Pak žijete ve stáří doma. Když jste už moc mladí, vykopnou vás z domova, dostanete zlaté hodinky a jdete do práce. Pracujete čtyřicet let, než jste dost mladí na to, abyste si užili svůj pořádnej důchod. To znamená, že berete drogy, chlastáte, chodíte na párty a chystáte se na střední. Pak jdete na základku, stanete se dítětem, hrajete si, nemáte žádné starosti a pak jste malé dítě a vlezete si zpátky do dělohy a posledních devět měsíců si tam jen tak plavete. A celý váš život skončí orgasmem.“

„Je lepší rozsvítit jen malou svíčku, než proklínat temnotu.“

„S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená a zbytek se ztrácí v množství.“

„Povýšenost nikdy nemá žádnou omluvu. Pochází buď z malého sebevědomí, nebo se opírá o dočasné a povrchní úspěchy.“

„Slabosti velikánů uhodnou malí lidé, jako děti uhodnou slabosti učitelů.“

„Milující ženy lehčeji odpouštějí velké přestupky než malé nevěry.“

„Ani malé děti, ani chlapci, ani pomatení se nebojí smrti. Je proto velká hanba pro člověka, jestliže mu rozum neposkytne stejný klid, k němuž vede nedostatek rozumu… Nepovažoval bys za nejhloupějšího ze všech člověka, který by plakal, že nežil před tisíci lety? Stejně hloupý je ten, kdo pláče, že za tisíc let nebude žít. Obojí ten čas nám nepatří. Nebudeš, jako jsi nebyl. Co pláčeš? Půjdeš tam, kam jde všechno.“

„Pokud chceš změnit svět, začni s tím, že si usteleš. Když si usteleš každé ráno, splníš tím první úkol dne, to tě popožene a uděláš další a další a další a na konci dne se ten jeden dokončený úkol promění v několik. Ustlání postele také připomene to, že i na malých věcech záleží, pokud nedokážeš dělat ty malé věci správně tak ani ty velké. A když budeš mít náhodou špatný den, tak přijdeš domů … do ustlané postele, kterou jsi ustlal ty, a ustlaná postel tě povzbudí do dalšího dne, který bude lepší.“

„Malý princ odběhl podívat se znovu na růže. „Vy se mé růži vůbec nepodobáte, vy ještě nic nejste,“ řekl jim. „Jste krásné, ale jste prázdné,“ pokračoval. „Není možné pro vás umřít … ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval… Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže.““

„Malá láska je ovládaná žárlivostí, velká je oproštěná od takové malosti.“

„Stačí docela malý kousek naděje, aby se zrodila láska.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Velké neštěstí rozměň na malé, na malé zapomeň.“

„S malými dětmi je to jako s intelektuály: když dělají rámus, je to špatné, když jsou zticha, je to podezřelé.“

„Každý den je malý život - každé probuzení a vstávání je malé narození, každé čerstvé jitro je malé mládí, každé uléhání a usínání je malá smrt.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“
„A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce…“
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce…“

„Malá láska soudí přísně a zaniká, velká odpouští a tím se dále zvětšuje.“

„Dodává i sláva duchu nemalé síly. Dokud ti štěstí bude přát, budeš přátel mít mnoho, smutný až přijde ti čas, zůstaneš úplně sám.“

„Jenom ten, kdo umí celou svou bytostí milovat každodennost, kdo zná krásu nejvšednějších malých činností, jen ten umí milovat a ocenit krásu.“

„Láska je malá epizoda v životě muže, ale celá historie v životě ženy.“

„Svět je malý, jednou se všichni setkáme v posteli.“

„Gentleman je starší pán, který mladistvě vyhlížející ženě nepřipomíná, že si kdysi jako malé děti spolu hráli.“

„Láska je buď malá, nebo velká: nenávist vždy velká.“

„Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.“

„Pokud si myslíte, že jste příliš malý na to, abyste něco změnili, nikdy jste nebyli v posteli s komárem.“

„Já jsem pro to, přátelé, abychom se napili. Je nesporné, že víno zavlažuje duši a přitom uspává každé trápení, tak jako mandragora uspává lidi, a probouzí veselou náladu, tak jako olej oživuje oheň… Když do sebe budeme lít víno v jednom kuse jako do sudu, budou brzy vratké tělo i rozum… Kdežto když nám ho budou číšníci podávat často, ale v malých pohárcích jako rosičku… stoupne nám sice také do hlavy, ale nebude to žádné násilí, spíš takové povzbuzování, které nás přivede do povznesené nálady.“

„Straňte se lidí, kteří znevažují vaše sny. Malí lidé to vždycky dělají, ale opravdu velcí lidé ve vás vyvolají pocit, že i vy se dokážete stát velkými.“

„Protože všichni sdílíme tuto malou planetu Zemi, musíme se naučit žít v harmonii a míru mezi sebou a s přírodou. To není jen sen, ale nutnost.“

„Malé děti nenechají spát, velké nenechají žít.“

„Nikdy jsem nestudoval tanec. Vycházelo to ze mě přirozeně. Pořád jsem tancoval, když jsem byl malý. Nikdo mě nemohl uklidnit. Je to jako přirozený instinkt“

„Víno pij z malé sklenky, vědomosti z velké.“

„Malá lež tě dovede dál než velká pravda.“

„V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.“

„Golf je hloupá hra, jejímž cílem je dopravit velmi malý míček do ještě menší jamky nástroji k tomu nevhodnými.“

„Malou výrobu je možné řídit s malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi. Ti nám chybí a možná, že budeme muset počkat než nám dorostou z mladých mužů, které zde vychováváme.“

„Slza je jako malé moře beznaděje smutku a zklamání.“

„Šlechetný člověk je smířlivý, ale ne povolný. Člověk malý je povolný, ale ne smířlivý.“

„Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.“

„Vycházelo se přitom ze zcela správného předpokladu, že ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti, a že široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť snadněji, než malé, neboť samy zřejmě občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl, a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování… Největšími znalci těchto možností použití lží a pomluv byli vždy Židé. Vždyť i jejich celá existence je vybudována na jedné obrovské lži, totiž že se u nich jedná o náboženské bratrstvo, zatímco seto točí kolem jedné rasy. Jako taková ukřižovala jednoho z největších duchů lidstva s navždy platnou větou fundamentální pravdy: nazval je "největšími mistry lží". Kdo toto není schopen rozpoznat, nebo to rozpoznat nechce, nebude už nikdy na tomto světě schopen pomoci pravdě k vítězství.“

„I za pár měsíců se dá prožít malá věčnost.“

„Zvýšení platu je vždy právě takové, aby vám stouply daně, a právě tak malé, abyste je na čistém platu ani nepoznali.“

„Život je příliš krátký a náš svět příliš malý na to, abychom z něho dělali bojiště.“

„Na malých věcech závisí často osud velkých událostí.“

„Mnoho lidí na světě zoufale touží po kousku chleba; ale mnohem více je těch, kdo zoufale touží po malém kousku lásky.“

„Některé lidi musíme užívat jen ve velmi malých dávkách.“

„Malá víra přivede tvou duši do nebe; veliká víra přivede nebe do tvé duše.“

„Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).“

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se
jednoduše raduje, že ještě žije.“

„Existuje jen jeden vrozený omyl, a to ten, že tu jsme, abychom byli šťastní. Pokud setrváváme v tomto vrozeném omylu, jeví se nám svět jako plný rozporů. Neboť na každém kroku, ve velkém i malém, vidíme, že svět a život vůbec nejsou zařízeny tak, aby obsahovaly šťastné bytí, proto nesou téměř všechny starší tváře výraz toho, co se anglický nazývá disappointment - zklamání.“

„Začátkem všech úspěchů je touha. Pamatujte si to! Slabá touha přinese slabé výsledky, tak jako malý ohýnek vydá málo tepla.“

„Nestrachujte se o velké problémy světa, bojte se o jednoho konkrétního člověka, kterému dokážete pomoci. Místo velkých ideí si vyberte jeden malý úkol, který můžete dotáhnout do konce. Nestoupejte příliš vzhůru, vraťte se dolů na zem.“

„Spánek. Ty malé kousky smrti. Jak je nenávidím.“

„Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.“

„Já se domnívám, že správný chlap musí mít v sobě malé zrnko, malou krůpěj čehosi ženského a na druhé straně žena, správná žena, v sobě musí mít rys chlapství. Bez toho ženského rysu to není chlap, nýbrž lopata, a žena bez mužského rysu není žena, nýbrž slepice.“

„Mnoho lidí ztrácí malé radosti v naději na velké štěstí.“

„Pokora je matkou obrů. Velké věci lze viděti pouze v údolí a jen malé věci z vrcholků.“

„Malá láska je vrozena, velké se musí učit.“

„Nic na světě není tak těžké, rozdělíte-li si to na malé práce.“

„Po návratu z cest o Češích: Jsme vysoce nespolečenští, je nám nepříjemné, když máme mluvit s lidmi vybraně, vědět s kým mluvit, co jim říci, na co se zeptat. Neumíme jazyky. A neumíme se smát. Jsme tragičtí ve styku s lidmi. Naše sebevědomí je nedostatečné. Nejsme si jisti. Toužíme po izolaci, aby vše bylo malé, ale naše.“

„To, že dáte celé srdce jednomu člověku, vás nenutí, abyste dali druhému méně. Naopak, každý z nich pak dostává víc. Neboť milujete-li pouze svého přítele a nikoho jiného, nabízíte mu vlastně dosti malé srdce. Když ho dáte i ostatním, váš přítel na tom jedině získá.“

„Když jste byli malé děti, nemohli jste si vybrat, čemu věřit a čemu nevěřit. Společnost vám vštěpovala svůj systém hodnot. Programovala vaši mysl. Tyto názory jsou tak silné, že když se po letech setkáte s novými myšlenkami a snažíte se činit svá vlastní rozhodnutí, zjistíte, že vaše staré názory stále ještě ovládají váš život.“

„Já myslím, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, má přesto pocit, že je taková trochu malá a že ji ohrožují i nepatrní sousedé, které kolem sebe má.“

„Velké pohromy vznikají z malých příčin.“

„Velké věci se dělají řadou malých věcí, které se spojily.“

„Lidé jsou jako malé děti. Hrozně je těší, když je někdo ještě menší.“

„Naděje byť malá, zelená se.“

„Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“

„Děti, když jsou malý, jsou svatý, i když stojí za hovno.“

„Opravdu mohla Sněhurka už napořád šťastně žít, jestliže princ věděl, že nějakou dobu sdílela domácnost se sedmi velmi malými muži? Ani náhodou. Při každé rodinné hádce by jí to určitě připomněl.“

„Kolik malých štěstí jsem ztratil hledáním velkého štěstí.“

„Štěstí je jako malý kluk - udělá kuk! A je fuk.“

„I velká láska je jen malou náhradou za první lásku.“

„Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.“

„Začátky všech věcí jsou malé.“

„Uvažte, jak je těžké změnit sám sebe, a pochopíte, jak malou šanci máte, snažíte-li se měnit druhé.“

„Užívej si v životě malých věcí, jednoho dne se ohlédneš zpět a zjistíš, že byly velké.“

„Líbí se mi, když v prasklině v betonu roste květina nebo malý chomáč trávy. Je to tak zasraně hrdinské.“

„Malá chyba na začátku se stane velkou na konci.“

„Mám rád ženy drobných postav. Malá žena nás činí většími o to, oč je sama menší. Ale nejde tady jen o měřítka fyzická. Malá žena z nás činí rytíře, což je pocit sice původu feudálního, ale únosný i pro muže pokrokové.“

„Dělejte svoji práci celým srdcem a budete úspěšní - je tak malá konkurence.“

„Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.“

„Nikdy to nejsou velké věci, které člověka utěšují, vždycky to jsou věci malé - Tři kamarádi“

„Neměli bychom si namlouvat, že musíme činit obrovské věci. Stačí malé, ale s obrovskou láskou.“

„Všichni koně si zaslouží, alespoň jednou v životě, aby je milovala malá holčička.“