Citáty na téma plnost

„Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, ba dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.“

„V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit.“

„Čas má plné kapsy překvapení.“

„S bolestí si vystačíme sami, avšak chceme-li prožít plnost radosti, potřebujeme někoho, s kým ji můžeme sdílet.“

„Ať je život šťastný či nešťastný, plný úspěchů či neúspěchů, vždy je neobyčejně zajímavý.“

„Láska je dobrá pro ty, co jsou schopni zvládnout to psychický přetížení. Je to jako když se snažíš přenýst plnou popelnici na zádech přes valící se řeku chcanek..“

„Život je plný zklamání a je to celkem v pořádku. Maso chutná nejlíp po hladu a postel je nejměkčí po těžké cestě.“

„Problém s tímto světem je ten, že inteligentní lidé jsou plni pochybností, zatímco ti hloupí jsou plní sebejistoty.“

„Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi.“

„Když si nemáte co říci, jsou možná dvě vysvětlení. Bud je to mlčení plné lásky, nebo prázdnoty po ní.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Velká, opravdová láska ukáže svou plnou sílu jen tehdy, podaří-li se jí z dvou milenců, slabých lidí, udělat tvory nebojící se ani změn, ani neštěstí, ani rozloučení, ani nemoci, ani života a smrti.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Kniha života je plná vykřičníků i otazníků.“

„Ve světě plném nenávisti se ještě musíme odvážit doufat. Ve světě plném hněvu se ještě musíme odvážit věřit v Mír. Ve světě plném zoufalství se ještě musíme odvážit snít. A ve světě plném nedůvěry se ještě musíme naučit věřit.“

„Umění žít. To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili. Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku a vrátili se k helénskému ideálu. Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu, bohatšímu, než je ideál helénský. Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem, v němž budeme žít, a každý bude umělcem.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.“

„Člověk, který se plně něčemu oddá, nepotřebuje rodinu.“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„Být sám a bez přátel znamená vést život plný nebezpečí a strachu.“

„Sedí dva židovští žebráci na ulici, jeden z nich má plný klobouk stokorun a druhý ani korunu. Jde kolem Čech a rozlobí se na toho s plným kloboukem a říká: "Ty hamoune, ty se s tím chudákem nerozdělíš! Tak abys věděl, tobě nedám nic a tomu chudákovi, abych tě naštval, dám 500 korun! Čech to udělá a odejde. Po chvíli žebrák s plným kloboukem vezme těch 500 korun dá je do svého klobouku a pohrdavě utrousí: "Nás Židy bude někdo učit žebrat!"“

„Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.“

„Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří - nejen tělesně, ale i duševně.“

„Život je plný osamělosti a utrpení – a uteče příliš rychle.“

„Ve výchově každého člověka nastane čas, kdy dojde k přesvědčení, že závist je nevědomost, napodobování je sebevražda a že musí sám sebe za všech okolností brát jako svůj vlastní cíl, že i když celý širý vesmír je plný dobra, nedostane se mu žádnému zázračnému rohu hojnosti jinak než tím, že bude obdělávat ten pozemek, který mu byl přidělen. Síla v něm obsažená je naprosto nová a nikdo kromě něj neví, co může udělat, a ani on to nebude vědět, dokud to nezkusí.“

„Je potřeba jisté lenosti k plnému ocenění života. Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.“

„Koho zajímá, jestli zmizí poslední světlo z oblohy plné milionu hvězd?“

„Bytost, kterou milujeme, je pro nás vždy světlem v temnotách, je to tvář plná světla.“

„Když uděláte něco vznešené a krásné a nikdo si to nevšimne, nezoufejte. Slunce vychází v plné kráse každé ráno, i když většina jeho publika ještě spí.“

„Škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávání, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy Boha, tvory Tvůrci nejpodobnějšími.“

„Kdyby káva inspirovala každého jako mě, byl by svět plný umělců.“

„Existuje jen jeden vrozený omyl, a to ten, že tu jsme, abychom byli šťastní. Pokud setrváváme v tomto vrozeném omylu, jeví se nám svět jako plný rozporů. Neboť na každém kroku, ve velkém i malém, vidíme, že svět a život vůbec nejsou zařízeny tak, aby obsahovaly šťastné bytí, proto nesou téměř všechny starší tváře výraz toho, co se anglický nazývá disappointment - zklamání.“

„Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.“

„Svět je plný ochotných lidí – jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat.“

„Kdo čeká celý život na jednu kometu, tomu každou noc uniká obloha plná hvězd. A kdo se jí dočká, tomu už nikdy hvězdy nebudou stačit.“

„Ptám se, stojí mi to za to? Stojí mi za to těch pár minut s tebou kdy jsem naprosto šťastný oproti mnoha dnům plné bolesti a smutku bez tebe? Vážně to za to stojí?“

„Úspěch mi přinesl milióny a slávu po celém světě, ale ne to, co všichni potřebujeme - vztah plný lásky.“

„Dělej to, co MILUJEŠ, ať je Tvůj ŽIVOT jako DUHA
- pestrý a plný barev.
Protože na konci té duhy čeká POKLAD
- VZPOMÍNKY na život, který jsi PROŽIL.“

„Pouze v neštěstí plně cítíme všechny vlastnosti, které jsou potřebné pro jeho překonání.“

„Úspěch navštěvuje jen ty, kteří vedou život plný práce.“

„Lepší v plicach čerstvé vzdoch, než medicín plné břoch.“

„Historie je spíš plná příkladů věrnosti psů než lidí.“

„Dětská nevinnost je pro mě zdrojem i vzorem kreativity a cítím, že odtud pochází všechny zdroje tvůrčí činnosti. To není intelektuální typ inteligence, ale inteligence, která je plná divů, magie a dobrodružství. V této inteligenci je láska, tam je důvěra, tam je radost a tam je krása. Je to ten druh inteligence, která vyléčí svět!“

„Našli jsme moře plné lastur
divoké sladké víno
pískovcové skály co tečou
pod dotekem mokré nohy

Našli jsme čisté modré nebe
a v noci miliardy hvězd
našli jsme možná sami sebe
ale mohli jsme se splést“

„Dobrá a krásná kniha je ta, která plnými hrstmi rozsévá otazníky.“

„Každý může být skvělý… protože kdokoliv může pomáhat. Nemusíte mít vysokoškolský diplom, abyste pomáhali. Nepotřebujete souhlas, abyste sloužili. Potřebujete pouze srdce plné ušlechtilosti. Duši stvořenou láskou.“

„Svoboda nabývá své plné hodnoty teprve přijetím pravdy. Ve světě bez pravdy ztrácí svoboda svůj základ a člověk je vystaven síle vášní a otevřených nebo skrytých podmíněností.“

„Takováhle láska byla vážná nemoc, taková, ze které se člověk už nikdy plně nezotavil.“

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

„Kdo touží po šťastném životě s krásnou ženou, touží vlastně kochat se chutí vína a přitom ho mít stále plná ústa.“

„Protože život o samotě a bez přátel je plný nástrah a strachu, rozum sám nás napomíná, abychom si získávali přátelství.“

„Je věcí rozumnosti zdržovat se úsudku před plným poznáním věcí, zvláště pak slov a činů.“

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

„Žijeme v nádherném světě, který je plný krásy, půvabu a dobrodružství. Těch dobrodružství, která můžeme prožít, je bez konce, pokud je hledáme s otevřenýma očima.“

„Pocit plného zdraví získáváme jen skrze nemoc.“

„Svět je plný samozřejmostí, kterých si jakživ nikdo nevšimne.“

„Dnešní svět je velmi oficiální. Centrum vlády už není kuchyň jako bývala dříve, je to mimo naše domy. Záměrem inkvizice je plně vykořenit ženu i muže, vytvořit lidské roboty. Dochází to až do úrovně kdy máme umělé dělohy, umělé spermata, umělou krev přicházející z umělého jídla, umělé oplodňování, umělé porody, umělé mozky s mikročipy, umělé způsoby života, umělé životní prostředí i umělou smrt. A když to všechno dáte dohromady, to všechno se nějakým způsobem snaží o vytvoření nižšího boha. To už dávno není science fiction, je to velmi zřetelně zjevné, je to tady, to žijeme.“

„Školy plní stejné sociální funkce jako věznice a blázince - definují, třídí, řídí a regulují lidi.“

„Vždy když dojedeš náklaďák je na silnici plná čára a vprotisměru volno. Jakmile se změní v přerušovanou okamžitě je v protisměru kolona.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Dějiny přírodních věd jsou plné příkladů, že z nejbláznivějších nápadů klíčí geniální myšlenky.“

„Noc je temná a plná hrůz..“

„Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.“

„V momentě, kdy přijímáš minulost s vděčnosti, jsi plně zapojený do přítomnosti a těšíš se na budoucnost, tak si skutečně zvítězil sám nad sebou.“

„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“

„Hřbitovy jsou plné nenahraditelných lidí.“

„Ti, jimž vládne Erós čisté lásky, mají oko laskavější, hlas líbeznější a jejich pohyby jsou umírněné a plné ušlechtilého klidu.“

„Sex je plný lží. Tělo se snaží říct pravdu, ale je většinou příliš zbité pravidly, které si vyslechlo a svázané záminkami, takže se může sotva pohnout. Mrzačíme se lžemi.“

„Aby člověk plně chápal, jak je objímání důležité, asi k tomu potřebuje, aby mu hodně chybělo.“

„Květinou lásky je růže. Za tři dny květ opadá a vám zůstane vevzhledný stonek plný trnů.“

„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“

„To, co nám způsobuje bolest, nejsou nepříjemné pocity samotné, ale náš odpor vůči nim. Ordinace psychiatrů jsou plné lidí, kteří vyrůstali v citově dysfunkčních rodinách. Tito lidé se naučili, že je s nimi něco v nepořádku, jelikož „by neměli cítit to, co cítí“. Ale ve skutečnosti je to tak, že by měli cítit přesně to, co cítí. Mají pro svoje pocity dokonale zdravý důvod a přesvědčení, že je s nimi něco v nepořádku, je mylným výsledkem toho, jak byly jejich pocity stále znovu zpochybňovány.“

„Mužové jsou lháři, jsou nestálí, falešní, darebáci pokrytečtí, nadutí a ničemní; ženy jsou lhavé, ješitné, všetečné a plné domýšlivosti. A přece existuje na světě spojení těch nedokonalých bytostí - muže se ženou.“

„Dobrý vojevůdce plní svůj účel a dost, neodvažuje se dobývat násilím.“

„Život je nekonečný boj plný zklamání a nebezpečí, ale nakonec najdete kadeřnici, s jejíž prací budete spokojena.“

„Milující žena je květ růže, nemilující jen její stvol, plný trnů.“

„Sen – cosi stejně intimního jako láska nebo přátelství. Takže i o něm by se mělo spíše mlčet anebo používat znakovou řeč hluchoněmých. Převyprávět nelze, stejně jako nelze převyprávět lásku. Slova jsou buď slabá, anebo příliš silná. Snový příběh je záhadný, plný úskoků a kliček. Nikdy není doslovný – a jeho smysl je věčná záhada, navzdory doktoru Freudovi.“

„Líbí se mi nějaké reakce, které můžu sklidit za svou hudbu. Prostě něco, co přinutí lidi přemýšlet. Tím myslím, že když umíš přimět místnost plnou opilých, tuhých lidí k probuzení a přemýšlení, pak něco děláš.“

„To je v podstatě můj dojem ze života… je plný samoty, bídy, utrpení a neštěstí – a všechno to nějak moc rychle skončí.“

„Je těžké něco opouštět. I když to, co svíráte, je plné trní, je těžké to pustit. Možná právě proto.“

„Plný břich, rozum tich.“

„Plavu ve své hlavě.
Plno emocí, málo místa,
spoustu bolesti.“

„Kdo nikdy neopustil svoji zemi, je plný předsudků.“

„Sherry vstoupí člověku do mozku a vysuší tam všechny pošetilé, tupé a sprosté výpary, které jej obklopují, činí jej chápavým, bystrým, vynalézavým, plným hebkých, ohnivých a rozkošných představ.“

„Ono všechno je pomíjivý. Všechno skončí takříkajíc špatně. My na to ovšem nesmíme moc myslet. Naopak. Člověk musí být neustále plný elánu a optimismu, a to pořád dokaváď to jde, a pak najednou pic a budou tady druzí.“

„Shirley Valentine je v každé z nás. V každé ženě, která vychovala děti, plní mateřské i manželské povinnosti, vaří, nakupuje, uklízí a chodí do práce. Přesto jí něco v životě chybí. Možná sny, které jako mladá holka měla, ale netroufla si je zrealizovat.“

„Smysl pro povinnost může být plný krásnějších prvků než smyslná láska, poněvadž je založen na morální vyspělosti. Víme, že povinnost snese odpor i nepřízeň, kdežto láska se při eventuálním odporu často velice rychle mění v nenávist.“

„Balet je ženská záležitost; žena je jako krásná zahrada plná květin a muž je jako zahradník.“

„Jsem příliš inteligentní, příliš náročná a příliš vynalézavá na to, aby se o mě někdo mohl plně postarat. Nikdo mě úplně nezná ani nemiluje. Mám jen sama sebe.“

„Rodina je protijed proti velkoměstu; pokoj plný dětí je něco jako vesnice.“

„Hrdinů jsou plné hřbitovy.“

„Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.“

„Když jednáme s lidmi, uvědomme si, že nejednáme s logickými bytostmi. Jednáme s bytostmi plných emocí, bytostí plných předsudků a motivovaných pýchou a ješitností.“

„Vedle nereálnosti své ideální obce signalizuje [Thomas More] možná především její nerealizovatelnost – nejlepší z možných světů bude zas jen prasečinec plný špehů a ožralých lhářů.“

„Jediným účelem, pro který se moc může spravedlivě použít proti jakémukoliv členu civilizované společnosti i proti jeho vlastní vůli, je zabránit tomu, aby se ubližovalo jiným. Nikoho nelze plným právem nutit, aby něco konal nebo trpěl proto, že to tak bude pro něho lepší, protože ho to učiní štastnějším, a protože je to - podle mínění jiných - moudré nebo dokonce správné“

„Dům plný dcer je jako sklep plný zkyslého piva.“

„Základní příčinou potíží je to, že v moderním světě jsou hloupí sebejistí, zatímco inteligentní jsou plní pochybností.“

„Lidské mysli jsou plné záhad více než jakákoli psaná kniha a jsou proměnlivější než tvary mraků na nebi.“