Citáty na téma řád

„Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.“

„Dokud bude člověk nelítostně ničit živé bytosti nižších řádů, nepozná ani zdraví, ani mír. Dokud budou lidé zabíjet zvířata, budou se zabíjet navzájem. Kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku.“

„Přátelství mezi příslušníky opačného pohlaví je proti řádu přírody.“

„Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.“

„Chaos vždy vítězí nad řádem, protože je lépe organizován.“

„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:
Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.
Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.
Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.
Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem.
Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.
Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.“

„Lež se nastoluje jako světový řád.“

„Čistý projev lásky aneb být či nebýt
… co se stane s lidmi, že o tohle během dospívání přijdou, proč zabíjí v sobě tu čistotu… proč svět je jedno velké jeviště… kde nikdo neví pro danou roli co jest vlastně tou realitou/ jestli ta hra či ta beznaděj v reálné mysli… teď přišlo mi významu k otázce být či nebýt: chceš-li být/ tedy žít ve společenství, nezbývá než nebýt/ tedy opomenout co jsem… a nebo nebýt/ tedy opustit své společenství a po té být/ tedy sám sebou, což v prostoru který nabízí nám matička Země pod záplavou přemnoženého lidstva vede k tomu, že nebýt nabírá jiných rozměrů., kdy jest člověk, který je hloubavěji myslí obdařen, nachází cestu v nebýt definitivně. A tak hledat cestu jak BÝT, tedy býti definitivně, může vésti k šílenství a člověk musí kontra této realitě vésti boj čistým sobectvím, což popírá vše dobré, a tak otázka o bytí se stává kruhem ze kterého není cesty ven a tak nevědomí je tedy spásou, a proto svět je tímto zaplaven… proto myslitelé končí v depresích, alkoholem, drogami či na provaze vázaného do korun stromů, které mají sílu tě nést neb jejich řád jim umožňuje kvést, dýchat, pít i odpočívat a v případě, kdy jeden prvek zmizí- zaniknou uschnout, rozpadnou se, dají život druhým… nebo zmizí v poušť……“

„Ženy mají pozoruhodný smysl pro mravnost, jestliže nemilují, a téměř žádný, jestliže milují. U mužů je to naopak. Nestojí-li o ženu, počíná si bez všech skrupulí. Záleží-li mu však na ní, obklopí jí mravním řádem, podle kterého by mohli žít leda andělé.“

„Dobrý princip zplodil řád, světlo a muže. Zlý stvořil chaos, temnotu a ženy.“

„Každý bojovník světla ví, že v tichosti jeho srdce existuje řád, jenž ho vede.“

„Opravdový básník se málo stará o poezii. Stejně tak zahradník neparfémuje své růže. Podrobí je určitému řádu, který dá jejich vzhledu a jejich dechu maximum barvy a vůně.“

„Fantazie není ve skutečnosti nic jiného než druh paměti osvobozené od řádu času a prostoru.“

„Chtěl jsem založit ve Francii řád občanský. Až dosud byly ve světě jen dvě moci: vojenská a církevní. Měl jsem v úmyslu zřídit systém evropské federace. Svatá aliance je myšlenka, kterou mně ukradli. Ale jejich verze je aliance králů proti národům. Ústava je dílem svého času.“

„U nás je domácí násilí stále ještě považováno za soukromou věc. Nikdo se do toho nechce míchat. Sousedé, policie, instituce. Ani právní řád nemá pro toto jednání žádnou speciální kvalifikaci. Muž ji izoluje od okolí, žena postupně ztrácí sebevědomí, bojí se o děti, nakonec hledá chybu jenom v sobě… Taková žena je téměř bezmocná, nemyslíte?“

„Chtít být výjimečně inteligentní, je jako kdyby se člověk chtěl stát dobrovolně osamělým v naší závistivé a chorobné společnosti. Vlastník je zpravidla odsouzen za svou jinakost, protože jakákoli odlišnost ve společnosti průměrných, které spojuje banální systém, daný řád, konvence, vzbuzuje nepřejícnou nevraživost, zášť, nedostatečné pochopení, uštěpačnou bezohlednost, ba dokonce fyzické či psychické násilí. V každém případě sama inteligence, obzvlášť velmi vysoká, bývá hodnotnou překážkou k dosažení vnitřní vyrovnanosti a šťastného života, zejména příčinou nadměrně funkční mysli a nevědomé přednosti rozumu před emocemi.“

„Bereme-li výraz demokracie v přísném slova smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexistovala a nikdy nebude existovat, protože je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán.“

„Byl jsem vždy ctnosti oddán tak, jak toho jen šlechtic potřebuje; právě tak dost. Málo jsem klel, v kostky nehrál víc než sedmkrát za týden, do vykřičeného domu nevcházel než jednou za čtvrt hodiny; vydlužené peníze jsem splatil celkem tři nebo čtyřikrát; dobře jsem žil a v dobré míře a teď jsem živ bez všeho řádu a bez vší míry.“

„Všechen ten chaos v našem světě pramení z přemíry pořádku - společnost má stále víc pravidel a zákonů na obcházení těch pravidel - a nových pravidel na obcházení těch zákonů … a lidé se pak bojí vybočit z toho neviditelného řádu, který řídí život všech.“

„Kdo by pochyboval, že v životě je nejkrásnější pořádek a řád?“
QUIS ENIM DUBITET NIHIL ESSE PULCHRIUS IN OMNI RATIONE VITAE DISPOSITIONE ATQUE ORDINE?

„Člověk bez řádu, žárlící na souseda, pokud ho soused v něčem převyšuje, se snaží strhnout ho na svou úroveň.“

„Nemám rád žádné náboženství, žádnou církev. Jsem přesvědčen, že jestli by se měl dneska někdo někomu omluvit, měla by to být katolická církev celému světu za nezměrná utrpení a hoře, které lidstvu způsobila. Pozorně jsem si prostudoval dějiny papežství, inkvizice, řeholních řádů – nepřetržitý boj o majetek a moc.“

„Neboť všechno, co je spořádáno, zachovává svůj stav neporušený potud, pokud zachovává řád. Opustí-li řád, chřadne.“

„Řád, vytvořený sledováním autority, plodí chaos… Nejhorší je tzv. duchovní autorita. Je jedním z hlavních tvůrců "řádu", protože rozdělila svět na různé druhy náboženství a ideologií.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Prvních dvacet pět let svého života jsem chtěl svobodu. Dalších pětadvacet let jsem chtěl řád. V dalších pětadvaceti letech jsem si uvědomil, že řád znamená svobodu.“

„Láska, která vraždí, je mnohem vyššího řádu než ta, která se odehrává v posteli.“

„Flirt bez hlubšího úmyslu je jako jízdní řád, vydaný pro neexistující železnici.“

„Taky jsem nedávno v jednom českém filmu slyšel, jak nějaká maminka vysvětluje chlapci, že v Boha nevěří, protože s takovým Bohem, který může dopustit takovouhle válku, nechce nic mít. Je to časté tvrzení a dá se libovolně rozšířit: jak mohl Bůh dopustit atomovou bombu, Černobyl nebo díry v ozónu?! To vše by náš boží poradce jistě hravě direktivní cestou zvládl. Jenže Bůh stvořil svět a dal mu dokonalý řád – a kdo zavedl do světa neřád, byl člověk – obdarovaný svobodnou vůlí.“

„Svoboda je matkou, nikoli dcerou řádu.“

„Vládneš-li, udržuj se v řádu.“

„Pro mne skauting znamenal celoživotní orientaci na hodnoty, které do nás škola ani rodina nedostala. Byli jsme součástí přirozeného klukovského živlu postaveném na tom, že kluci se spolu kamarádí a navzájem se vychovávají. My jsme se do té doby s klukama jenom bili. S příchodem skautingu to najednou dostalo silně dobrodružný ráz a jiný řád. Nikoliv metodou příkazů ale… – bylo to, jako když dýcháte vzduch. My jsme skautskou výchovu ani metodiku nevnímali, prostě to bylo to nejpřirozenější, co jsme tehdy mohli dělat. Věrnost hodnotám, jako je například přátelství nebo vztah k přírodě, to je něco, čeho se držím. Být věrný skautskému slibu, věrný tomu, co jsme si tehdy řekli… to je filosofie, bez které se člověk v dnešním světě neobejde, která ho drží pohromadě.“

„Smysluplná práce drží řád a naději v nás!“

„Chaos se dá najít vždy v největší míře tam, kde se hledá řád. Chaos vždy porazí pořádek, protože je lépe organizovaný.“

„Velikost duše nespočívá ani tak v tom, aby usilovně spěla vzhůru a vpřed, jako v tom, aby se uměla omezit a zavést v sobě řád.“

„Mír je prázdné slovo, neproměňuje-li se v řád založený na pravdě, vybudovaný podle požadavků spravedlnosti, prohloubený a naplněný opravdovou láskou a konečně uskutečňovaný ve svobodě.“

„Žádné počínání není samo o sobě dohré ani zlé. Teprve jeho místo v řádu činí je dobrým či zlým.“

„Ve veškerém chaosu je obsazen vesmír, ve veškerém nepořádku tajný řád.“

„Sliby a jízdní řády jsou k tomu, aby se nedodržovaly.“

„Osobnost se musí vědomě pěstovat a uvádět v řád, má-li odolat vlivům, které ji chtějí rozbít. Osobnost je tedy, spíš nežli něco stálého a ohraničeného, stálé úsilí o pevnou jednotu.“

„Literky písma jsou jako mravenci. Jejich hemžení - na první pohled tak neukázněné a nesmyslné - nakonec vytvoří svět řádu a zákonitosti, smyslu a účelu.“

„Je nutné zničit naději, idealismus, solidaritu a starost o chudé a utlačované, je nutné nahradit tyto nebezpečné city sebestředným egoismem a všudypřítomným cynismem, který se domnívá, že veškerá změna je k horšímu, takže člověk by pak měl jednoduše přijmout, že státně kapitalistický řád s jeho inherentními nerovnostmi a útiskem je to nejlepší, čeho lze dosáhnout. Ve skutečnosti je v plném proudu široká mezinárodní propagandistická kampaň, která má přesvědčit lidi – zejména mladé – nejen o tom, že by právě toto měli cítit, ale že to takto dokonce už sami cítit chtějí, a že pokud si tento soubor hodnot neosvojí, zůstanou podivnými pozůstatky oné strašlivé doby, která již naštěstí uplynula.“

„… tyto společnosti, ponechané bez náležitého dozoru, mohly by se zvrhnout do výstředností, nebezpečných pro náboženství, řád a mravy. Mně sice jejich tajemství nejsou známa, přece však vím, že skutečně udělaly leccos dobrého pro nejbližší, chudé a pro šíření vzdělanosti…“

„Kdo nevěří v Boha, věří kdečemu. Můj rozum a můj smysl pro lidský řád mi nedovolí nevěřit.“

„Pokud je imperativem doby maximální růst, a to za každou cenu, pak spočinutí není možné a vše je o několik řádů závažnější, než bylo o jednu generaci před námi.“

„"Dítě potřebuje rodiče proto, aby ho porodili, umožnili mu první kroky a otevřeli mu cestu života. Pak už by se mu neměli do jeho života plést. S jedinou výjimkou. Měli by mu dát majetek."
"Dali jste mi přece tolik, že vám to nebudu moci nikdy splatit"
"Splácej to svým dětem. To je boží řád."“

„Naše doba je epochou chaosu a rozkladu. Vše se stalo problematickým. Jak se to v takových stavech děje vždy, tlačí se nevědomé obsahy na hranice vědomí s cílem kompenzovat jeho nouzi. Stojí proto zato pečlivě sledovat všechny hraniční jevy, jakkoli temné se mohou zdát, aby v nich byly nalezeny zárodky možných nových řádů.“

„Příroda má taky svůj řád. Tak proč máš doma chaos?“

„Celé je to hlavně o tom, odepřít si okamžité potěšení, protože víš, že usiluješ o něco většího, co sice nenese ovoce hned, ale v řádu let sklidíš několikanásobně víc.“

„Poznání bez řádu je šílenství.“

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

„A tak byly mezi ministry pořádány hotové dražby na královské milosti, na zvýšení platů, na čestné tituly, postupy a řády. Každý z ministrů nutně potřeboval svých podřízených jednak k zvýšení své vážnosti a k vykonávání prací, jež pak vydával za své, jednak k vyhledávání malých a tajných intrik. Z toho pak vznikla úmyslný úskok na státní pokladnu; v tom byla příčina, že všechny úřady byly rozmnožovány, zřizována místa nových zbytečných prezidentů, neschopní lidé podržováni a povyšováni, a jim po bok ustaveni jiní, aby za ně pracovali…“

„Trvám na tom, že škola je především určitý řád, pokud chybí, změní se škola na zábavné zařízení. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Pochopila jsem, proč Mojžíš obdržel Tóru na vrcholku hory. Pouze v horách je možné obdržet příkazy shora, kdy člověk vidí, jak je ten dole maličký, a přesto se cítí bezpečně v blízkosti Boží. Zde se člověku rozšíří obzory v každém ohledu a řád věcí se stává srozumitelnější. V horách člověk může věřit – a musí věřit. V horách člověk bezděčně slyší otázku: „Koho mám poslat?“ a pak odpověď: „Pošli mne, abych sloužil kráse a dobru.““

„Kdyby základní vlastností lidských bytostí nebyla morálka, nebyla by možná ani společnost, ani sociální řád, ani kultura, ačkoliv se společnost, řád i kultura, ať už to zní jakkoliv ironicky, snaží tuto vlastnost likvidovat, nebo alespoň neutralizovat její důsledky. Člověk je za své volby odpovědný – právě proto je pro „řídicí sféru“ (a to v každém systému bez výjimky) tak výhodné, aby se člověku namluvilo, že „nemá alternativu.““

„K národní hudbě jest zapotřebí osobnosti zcela jiné, než takové, jež ve chvíli největšího utrpení českého národa přijímala od rakouské vlády spolu s klerikálními a německými zrádci české věci rakouské řády. Pro takovou osobnost není v tomto (národním) ovzduší místa, i kdyby se nyní sebe více zdobila trikolorou.“

„Duch dítěte již od nejútlejšího věku zvykej poslušnosti a řádu. Považme jen, že člověku jest poslouchati po celý život zákonů božských i lidských, a že dle toho bývá buď šťasten buď nešťasten. Proto třeba i dítě učiti záhy pořádku, aby podřizovalo vůli svou vůli cizí.“

„Největším nedostatkem našeho právního řádu je, že nepostihuje zloděje času.“

„Tohle lidé dělají ve světě, kde není řád, kde mají svobodu a možnost výběru. Odchází, kdykoli se jim zachce. Zmizí, vrátí se a zase odejdou. A nechají vás, abyste se dávali dohromady sami. - Rekviem“

„Řád je důsledek strachu z nepořádku.“

„Povýšit ženu, aby nesla panství, prvenství, vládu či moc nad jakoukoliv říší, národem nebo městem, odporuje přírodě; [je to] opovržená Bohem, věc nanejvýš v rozporu s jeho zjevenou vůlí a schváleným nařízením; a nakonec je to podvrácení dobrého řádu, vší spravedlnosti a práva.“

„Byl to řád, nebo chaos?“

„Kalendář je jízdní řád roku.“

„Všechno následuje Božský plán. Nic a nikdo nemůže uniknout Jednotě. Umělý experimentální řád prokázal ve svém málem experimentálním světě Stvořiteli ohromnou službu, což pochopíme, když rozšíříme svou perspektivu ve vesmírném kontextu. Onen systém nás přiměl prožívat svoje bytí jako „NEBYTÍ“. Nyní se můžeme rozhodnout („být či nebýt“) BÝT a uvolnit Šíp, který musí zasáhnout cíl uvnitř nás.“

„Pravidla jsou od toho, aby ve společnosti byl řád“

„Mám jistou pravidelnost a doporučuji ji všem, kteří nemají ve svém životě řád.“

„Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude.“

„Mou třetí zásadou bylo snažit se vždy zvítězit spíše sám nad sebou než nad osudem a změnit raději své touhy než řád světa.“

„Vždycky se mi zdálo, že společenský řád vyplývá ze samé podstaty věcí a nevyžaduje od lidského ducha nic víc než péči o uspořádání různých prvků; že lidem lze vládnout, aniž by se z nich stali otrokáři, nevolníci nebo oběti; že člověk se narodil pro mír a svobodu a stal se nešťastným a krutým pouze působením zákeřných a utlačovatelských zákonů. A proto věřím, že pokud budou člověku dány zákony, které jsou v souladu s diktátem přírody a jeho srdce, přestane být nešťastný a zkažený.“

„Muži a ženy se řadí do tří tříd nebo řádů inteligence; nejnižší třídu poznáte podle jejich zvyku vždy mluvit o osobách; další tím, že jejich zvykem je vždy mluvit o věcech; nejvyšší tím, že preferují diskusi o myšlenkách.“

„Řád věci přirozený nemůže nikdy škodit.“

„Nastavoval druhou tvář tak dlouho, až mu na ni přilepili řád.“

„Revoluce nejsou jemnou záležitostí. Když dobýváte palác prioritou obvykle není pořádek a řád.“

„Za učence můžeme uznávat jen toho, kdo své intelektuální schopnosti usměrní pouze na věci významné, hodnotné a prospěšné. Člověka, který by se naučil zpaměti odříkávat jízdní řád Československých státních drah se všemi tratěmi a stanicemi, zastávkami a přesnými příjezdy a odjezdy všech rychlíků i osobních vlaků a se všemi údaji o vzdálenosti, by jistě nikdo nenazval učencem.“

„Přijde čas, kdy všechna zvířata budou mít průkazy s uvedením druhu, řádu a třídy.“

„Jazyk čísel je poetický už od miliónu.

Jediný řád, který zbyl moderní literatuře, je řádek.“

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

„Vůbec Tomáši Halíkovi nezávidím, že má tolik starostí s ´lidmi nízké intelektuální úrovně´. Přesto je mi taková nálepka milejší než být otrokem myšlenkových proudů a členem organizací, zajišťujících mediální popularitu a snadný přístup k elitám Nového světového řádu. Proto nepřekvapí, když mu jsou bližší Obama s Blairem, vyznávající náboženský synkretismus čili myšlenkový guláš a spiritualitu v duchu new age, než konzervativní katolík Petr Hájek.“

„Věda tu je proto, aby nám co nejobjektivněji odpovídala na otázky, které si klademe, stejně jako nám příběhy a vyprávění pomáhají najít řád v našem vlastním životě. Jenže věda se v průběhu staletí musela přizpůsobovat. V určitém období se proto rozešla s náboženskou vírou. Ale pak spolu obě uzavřely tajný pakt a náboženství, zejména to křesťanské, se rozhodlo skoncovat s tím, co považovalo za takzvané pohanské představy o světě. Věda a církev se spojily, aby očistily svět od pověr, čar a věšteb. A při tom velkém úklidu vzaly za své ty lidské schopnosti, které patří do hájemství intuice a díky nimž občas objevíme i další novou řeč.“

„Už jsme si vyjasnili, že cest bude víc. Usilujeme o cestu v rámci demokratických postupů, změnou právního řádu, volbami, „sametovou“ revolucí, podle situace. Lid má právo se bránit nedemokratické, uzurpátorské vládě.
Odpověď na otázku: „Jaký bude konkrétní způsob přechodu z dnešního režimu k socialismu?“, 15. 5. 2006,“

„To nejlepší, co nám katolicismus poskytl, bylo spojení duchovnosti Východu a praktičnosti Západu. Dal vyrůst duchovním velikánům ve svých svatých, intelektuálním velikánům ve svých velkých teolozích a organizačním velikánům v mnoha svých biskupech a papežích. Dal vzniknout velkým hnutím, jako bylo mnišství, scholastika a řeholní řády, právě tehdy, kdy je svět nejvíce potřeboval. Byla to dynamická tradice praktické spirituality, moudrosti uváděné do praxe.“

„Národové věku našeho sami nahlížejí, že jim cosi chybí, a že namáhati se musí, aby úpadek předešli. Proto přičiňují se, aby povznesli obchody, zdokonalili řemesla, zvelebili vědy a umění. Ale ač toho všeho v jistém směru nanejvýš potřebí, přece to nepostačí. Vedle stránky hmotné musí i vědomost a přesvědčení náboženské vzrůstati a se vzmáhati. Jistá a neomylná jest pravda: Všeliký dobrý řád musí se zakládati na moci svědomí. Dlouho-li však bude ozývati se svědomí v srdci víry a náboženství prázdném? Jedině rozum milostí Boží osvícený a sílený dovede vždy po právu a spravedlnosti rozhodovati. Jen v takovém rozumu a v takové mysli ozývá se platně svědomí a staví se vydatně na odpor všelikému pokušení.“

„Ti, kdo povyšují rasu, národ či některou z jeho konkrétních forem, představitele státní moci anebo jiné základní prvky lidské společnosti na normu, jež převyšuje vše, včetně náboženských hodnot, převracejí a falšují řád věcí stvořených podle boží vůle.“

„Lze popravdě říci, že sám tento řád přispěl víc než všechny ostatní řády dohromady k utvrzení víry v Řím v kolísajících národech, k podpoře podryté autority nejvyššího pontifika, k omezení postupu reformace a k nápravě ztrát, které postihly papežství v Evropě.“

„Není opravdového revolučního myšlení, pokud přijetí nového řádu nesleduje také nevyhnutelnou druhou stranu téže mince: staré musí zemřít.“

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

„Tovaryšstvo se stalo zjevně zpátečnickou institucí, zatímco já jsem a vždycky budu zatvrzelým pokrokářem. Z tohoto hlediska je moje setrvání v Tovaryšstvu Ježíšovu dehonestující a nespravedlivé jak pro řád, tak i pro mne samého.“

„Proč by se měla historie chápat? Historie je snůška jevů, kterým se každý historik snaží vtisknout alespoň trochu řád. Jsem snad jak zločinec Beneš, který chápal politiku a všechny humanitní obory jako vědy přírodovědecké, tj. že v nich platí pevné zákony?“

„Všechno to, co vykonal pro osvobození obou našich národů ze jha kořistnického kapitalistického řádu, pro udržení a upevnění řádu lidově demokratického, pro jeho rychlý a úspěšný přechod k řádu socialistickému a tím k nové epoše v našem národním a státním vývoji, je výsledek Gottwaldova geniálního ducha, jeho geniálních myšlenek, které nabyly tvůrčí mohutnosti, když byly vtěleny do jazyka.“

„Je to kladivo na kacíře, světlo Španělska, zachránce své země, sláva svého řádu.“

„Kdyby kdo připustil vstup Japonce do Tovaryšstva,… znamenalo by to zkázu našeho řádu - kdeže! - zkázu křesťanství v Japonsku!“

„Česká republika a Slovenská republika se neměly vůbec stát členy unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny.“

„Já se při každé mši modlím za Tovaryšstvo, protože co jsem dostal od řádu, to je velká hodnota. Kdyby mě i vyloučili z církve, tak mě to už je jedno, protože já už dostal tolik…, že bych to měl napsat, aby aspoň po mé smrti zůstalo nějaké svědectví.“

„Bůh podnítil vznik tohoto řádu, aby čelil nevěrectví a kacířství.“

„Vědecké poznání spočívá ve skromném vytváření ostrůvků jasna, řádu, pravidelnosti a přehledné srozumitelnosti uprostřed dramatu bytí.“

„V těchto časech není většího nástroje, jejž si Bůh vyvolil proti kacířům, než je váš svatý řád. Ten vstoupil do světa přesně v tu dobu, kdy se po světě začala šířit nová mylná učení.“

„V roce 1938 mi tatínek koupil plnicí pero a sešit a řekl, ať si do něj každý den zapíšu, co jsem dělal. V dětství jsem to často odbýval jednou větou. Ale deníková vášeň mi zůstala dodnes, dává životu jakýsi řád.“

„Není řádu tak špatného, aby dokázal zabránit činění dobra, a není řádu tak dobrého, aby nemohl být poskvrněn, zneužit, ale i zlepšen. I řád je třeba přebudovávat.“

„Jako lékař, který studuje člověka, ho potřebuje poznat zevnitř. Já jsem nutně potřeboval poznat Francii zevnitř. po udělení francouzského Řádu umění a literatury“