Citáty na téma vědění

„Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.“

„Z mnohého vědění mnoho smutku.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Kde není náboženství, stává se dobrým mravem pokrytectví. Kde není vědění, nevědění se samo prohlásí vědou.“

„Existuje jen jedno dobro, a to je vědění. Existuje jen jedno zlo, a to je nevědomost.“

„Vědět, že víme, to co víme, a vědět, že nevíme to, co nevíme, je opravdové vědění.“

„Největším nepřítelem vědění není ignorance, je to iluze vědění.“

„Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.“

„Vědět, že nevím, toť nejlepší. Považovat nevědění za vědění, toť nemoc. Pouze ten, kdo vidí v nemoci nemoc, může se zbavit nemoci.“

„Veškeré vědění má každý člověk v sobě. Nikdo tě nemůže nic naučit, je to omyl. Do půlky života se učíme nesmysly a pak se je druhou půlku života odnaučujeme a zjišťujeme, že jsme se naučili úplné hovadiny, které nám vlastně překážejí v normálním životě, v radosti. Každý duchovní mistr ti řekne – Nemohu tě nic naučit, mohu tě jenom odnaučit… Nic ti nemohu dát, vše už máš v sobě.“

„Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.“

„Víra prostě dokazuje nevědomost, nevědění.“

„Investice do vědění nesou nejvyšší úrok.“

„Nevědomost vystupuje vždy sebevědoměji než vědění.“

„Bez vědění jsou dělníci bezbranní, dělníci s věděním jsou síla!“

„Kde je vědění a inteligence, bude také velká faleš a pokrytectví.“

„Strom vědění není stromem života.“

„Moudrost je cesta, kterou lidská duše jde za svou dokonalostí. A to je možné dvěma způsoby: věděním a činností.“

„Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním.“

„Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak.“

„Naše duše má od přírody vrozenou touhu po vědění a pozorování.“

„Když ztratíte rozum, dosáhnete nejvyššího dokonalého vědění.“

„Nebojte se ničeho. Máte ve svém nitru všechnu moudrost, všechno vědění, všechnu energii a všechnu sílu.“

„Povolaný vládne takto: činí jejich srdce prázdným a jejich tělo statným. Zeslabuje jejich chtění a zesiluje jejich kosti. Dbá o to, aby byli bez vědění a neměli žádosti, a aby se ti, kdo mají vědění, neodvažovali jednat. Dělá nedělání - a vše je v pořádku.“

„Rozum je síla duše, schopná zmocnit se vědění.“

„Je-li duše moje nesmrtelná, je nesmrtelná už v tomto životě, ne až po smrti, již teď, v tomto, v každém okamžiku a já jsem povinen zachovat ji čistou a zdokonalit ji v sobě všemi přívlastky dobra, vědění a umění, nic neodkládat pro nějakou věčnost vzdálenou.“

„Vědění si vejská, kolik toho zná, moudrost si stejská, že nezná víc.“

„Člověk bolestně pociťuje přemíru vědění při součastném nedostatku moudrosti.“

„Jediná cesta k vědění je činnost.“

„Nestačí vědět, vědění se musí použít.“

„Chrabrost se neobejde bez vědění, čeho je třeba a čeho netřeba se bát.“

„BRÁNA NEVĚDĚNÍ

Když spočineme v Nevím,
vytvoří se v závoji iluzí naší mysli skulinka,
a může námi prostoupit celý Vesmír.

Nevědění není nevědomost.
Nevědění není hloupost.
Je to zvědavost. Je to úžas.
Je to stav, ve kterém se oddělené “Já” uvolní
v přítomnosti Velkého Soucitu.

Když Nevíme, může námi prostoupit unavené slunce,
explodující do červené a oranžové;
žlutý měsíc a bilion vzdálených hvězd,
tak vzdálených a přitom tak blízkých,
tak daleko a přitom Tady.

Vědění nás k tomu nemůže dovést.
“Já” to nedovede pochopit.
Tou bránou je NeVědění.

Otevřete se Měsíci.“

„Víra není počátek, ale konec všeho vědění.“

„Krása a vědění bývají ve světě jen zřídkakdy spojeny.“

„I samo vědění je moc.“

„Co je všechno naše vědění? Ani nevíme jaké počasí bude zítra.“

„Lidské vědění a moc jsou totožné. Vědění je moc.“

„Dogmatické učení je smrt vědění.“

„Vědění je moc.“
Scientia potestas est.

„Tady platí klasická rovnice: Vědění = síla = energie = hmota = množství. Skutečně dobré knihkupectví není vlastně nic jiného než vylepšená černá díra, která umí číst.“

„Jako dotýkat se bohů, nevím, zda existují ani neznám jejich vyobrazení, jelikož je mnoho toho, co nám brání ve vědění : nezřetelnost
tématu a pomíjivost života.“

„Vědění nás neobohacuje, nýbrž víc a více nás vzdaluje od mytického světa, v němž jsme kdysi měli domovské právo.“

„Učenec je lenoch zabíjející čas studiem. Střez se jeho falešného vědění, je nebezpečnější než nevědomost.“

„Bohaté zkušenosti mají za následek chytrost, mnoho vědění moudrost.“

„Nebuď pyšný na své vědění, raď se s nevědomým jako se vzdělaným, neboť umění žít je nesnadné. Někdy ti může dát dobrou radu i otrokyně, jež slouží u tvého mlynáře.“

„Vědění je síla - ovšem musíte to vědět na tu správnou osobu.“

„Přílišné vědění zabíjí odvahu.“

„Je to málo vědět a pociťovat hrdost vědomí. Vědění má v člověku vzbuzovat pocity pokory, radosti a úcty.“

„Ve všech lidských skutcích patří přednost moudrosti a vědění.“

„Hlavním cílem vzdělání není vědění, nýbrž jednání.“

„Vědění je v krvi.“

„Vědění je nebezpečné, což je jeden z důvodů proč různé vlády hlídají a pečlivě cenzurují lidi, kteří dokážou myslet efektivněji než ostatní.“

„Člověk se přirozeně nemůže od dětství osvobodit, aniž by se jím podrobně nezabýval, jak již dlouho víme z Freudových výzkumů. Čistě intelektuálním věděním přitom nelze ničeho dosáhnout. Účinné je pouze rozpomenutí se, které je zároveň znovuprožitím. Mnohé zůstane nevyřešené díky rychlému plynutí let a přemáhajícímu proudu věmů z právě odhalovaného světa. Od toho se člověk neosvobodil, nýbrž jenom vzdálil. Vrátí-li se tedy z pozdějších let zpátky k dětským vzpomínkám, nalezne tam ještě živé části vlastní osobnosti, které se ho pevně chytí, připojí se k němu a prosytí jej znovu pocitem dřívějších let. Tyto části jsou ale dosud ve stavu dětství, a proto silné a bezprostřední. Pouze jsou-li opět spojeny s dospělým vědomím, mohou pozbýt svůj infantilní apekt a mohou být upraveny. Vždy musí být nejprve prozkoumáno toto "osobní nevědomí", to znamená musí dojít k jeho uvědomění, jinak nelze otevřít vstup ke kolektivnímu nevědomí.“

„Předpokládejme, že vědění patří ke krásným a cenným věcem.“

„Nad všeliké vědění kladu neustálou sebekontrolu, absolutní skepsi vůči sobě samému.“

„Vědění je moc. Kdo má jinak dostatek moci, nemusí nic vědět.“

„Vědění je moc - musíte to ovšem vědět na tu správnou osobu.“

„Psychologie zaručuje skutečné vědění o druhém pohlaví a nahrazuje svévolné mínění, onen pramen nevyléčitelných nedorozumění, která pustošivě ničí manželství naší doby.“

„Není ušlechtilé, nedovede-li se člověk oddat kouzlu slov… správné je, když člověk ví, že má duši nadanou rozumem, a má citlivý smysl pro ušlechtilost slov, vždyť jinak by ani nemohl doshovat pokroku ve vědění, protože právě slovo dává všemu správný směr…člověk, který nemá úctu k slovu, otevírá cestu hlouposti.“

„Vědění je jediná svoboda člověka“

„I přehnaná touha po vědění ze strany dítěte i bez okamžitého porozumění či odmlouvání. Může být známkou přirozeného intelektu. Je třeba vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat a zůstat klidným. Protože i když to nezaznamená vědomí, tak podvědomí dítěte to zaznamená jistou formou i když si toho nebude vědomé.“

„Přišel jsem na jednu děsivou myšlenku. Přemýšlel jsem o tom, kolik toho lidstvo už ví a kolik je toho pro nás ještě skryto. Řekněme, že jsme přišli na 1% z veškerého vědění. Jeden člověk pak dle mého může do hlavy dostat maximálně 1% z toho, co lidstvo objevilo. No a to odpovídá 0,01% z veškerého poznání. Děsivá je ta myšlenka v tom, jak je lidský život omezený a jak nicotná je naše existence.“

„Vědění znamená vláčet to poznání pořád s sebou.“

„Vědění je vskutku to, co vedle ctnosti pozdvihuje jednoho člověka nad druhého.“

„V práci a vědění je naše spasení.“

„Nevědomost nezůstává pozadu za věděním. I ona přibývá závratnou rychlostí.“

„Na trůn vědění a víry se má usedat tiše a pokorně. Kdo to neví, zabloudil v nejhustší mlze.“

„…skutečnost je ostatně vždy koneckonců jen naším věděním o skutečnosti.“

„Vědění není nikdy příliš drahé.“

„Vědění znamená moc. Nevědomost sice není požehnáním, ale možná je lepší žít v ní.“

„Již dost jsem přečetl, abych pochopil bezmocnost vědění.“

„Vědění je síla, ale nadšení je jiskrou.“

„Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno.“

„Vědění jest mocí.“

„Vědění se dovršuje jenom dílem. Vědění - dřevo a dílo - plody.“

„Vědění má za nepřítele nevědomost.“

„Vědění je moc. Vědění je slastí, a zároveň strastí. Všechno, a zároveň nic. Vědění je nevyzpytatelná, dlouhá a nebezpečná cesta, na kterou se vydávají ti, kteří zasvětili svůj život moudrosti. Ti, kteří chtějí získat to, po čem touží, ale během své cesty zapomínají, že již nikdy nebudou štastní.“

„K výšinám vědění a ducha se dostaneme jen přes poznání skutečné hloubky nás samotných.“

„Jazyk je dítětem literárního myšlení. Parabola je kořenem lidské mysli - uvažování, vědění, jednání, tvoření a možná i mluvení.“

„Dveře k Bohu jsou v nejistotě nevědění. Přijmi tuto milost nejistoty, a veškerá moudrost bude tvá.“

„Co je čistší, než růže vonící na zeleném ostrově, daleko od všeho lidského vědění.“

„Problém v mém životě a v životě jiných lidí není absence vědění, co udělat, ale absence toho udělat to.“

„Necháme-li stranou otázku, že chtění už samo o sobě nemůže býti podstatou, že k podstatě nějaké nepatří už svým charakterem něco měnit, že vůle k moci, neb vůle ke svobodě nepatří k substanci, vidíme, že to, co mělo odůvodňovati in determinismus je vlastně kritikou, neboť člověk má ctnost, víru, krásu právě proto, že chce a nemá usiluje tedy o to, aby svobodu měl: kdyby totiž svobodu měl, neměl by ani umění, ani morálky lidské, ani víry své pýchy. Člověk učinil s přírodou smlouvu státi se člověkem, a už to ho determinuje; musí tuto smlouvu plniti do písmene. A uměním, vírou, věděním a ctnostmi chce se od plnění smlouvy osvobozovati: býti ve všem indeterminován. Člověk začal jako člověk a patrně - není to ještě jisté, zda se nerozhodne býti více něčím jiným - patrně skončí jako člověk. Nezačal opicí a neskončí bohem, ale dle zákona,, vývinu a pokroku“ – zákona života a růstu skončí úpadkem člověčenství: všeobecnou dekadencí nebo šílenstvím.“

„Veškeré vědění oddělené od spravedlnosti není moudrost, ale lest.“

„Vědění mluví, avšak moudrost naslouchá.
~ Lucia Čokinová ~“

„Věda je spojením vědění a duše.“

„Vědění není žádná výhoda, když se jedná o vlastní sny.“

„Vědění je hrdé, že zná tolik, moudrost je skromná, že nezná nic.“

„Vědění je poklad, ale praxe je klíč k němu.“

„Být duchaplný, to ještě nenahradí vědění.“

„Vědění je dvojího druhu. Buďto známe předmět, anebo víme, kde se o něm poučit.“

„Vědění je moc, když ho konstruktivně využijete.“

„Vzdělání kdysi souviselo s ambicí dokázat, že domnělé jistoty jsou iluzivní. Společnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze, se upsala nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“

„Pojem kultury, který užívám, označuje historicky dochovaný systém významů vystupujících v symbolické podobě, systém tradovaných představ, vyjadřovaných v symbolických formách, systém, s jehož pomocí lidé sdělují, udržují a dále rozvíjejí své vědění o životě a své postoje k němu.“

„Podstatou výchovy je být náboženská, to jest vštěpovat povinnost a úctu. Povinnost plyne z naší schopnosti řídit běh věcí. Kdy by dostupné vědění mohlo něco změnit, je nevědomost neřestí. A základem úcty je vědomí, že přítomnost v sobě zahrnuje úplný souhrn jsoucího, nazpět i dopředu, tu celou amplitudu času, to jest věčnost.“

„Vědec dává společnosti vědění, filosof kritéria a cíle.“

„Není větší překážky pokroku vědění, než mnohoznačnost slov.“

„Co člověk jest, jest jen vychováním, učením a věděním.“