Citáty na téma znalost

„To je nejtrpčí bolest mezi lidmi, mít mnoho znalostí, ale žádnou moc.“

—  Hérodotos starověký řecký historik, často považován za první historik -484 - -425 př. n. l.

„Jestliže tedy chceš sklízet slávu a obdiv, pokus se všemi prostředky získat si znalosti toho, čemu se chceš věnovat. Vynikneš-li v tom nad ostatní, pak mě nepřekvapí, dosáhneš-li úplně snadno, po čem toužíš.“

—  Xenofón starověký řecký historik a filozof -430 - -354 př. n. l.

„Neboj se ani tak neznalosti, jako falešných znalostí. Lépe je neznat nic, než mít za pravdu to, co pravda není.“

—  Lev Nikolajevič Tolstoj ruský spisovatel 1828 - 1910

„Nic na světě není nebezpečnější, než upřímná neznalost a svědomitá hloupost.“

—  Martin Luther King americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv 1929 - 1968

„Znalost slov vede ke znalosti věci.“

—  Platón klasický řecký filozof -427 - -347 př. n. l.

„Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž s našimi znalostmi o přírodě.“

—  Aurelius Augustinus raně křesťanský teolog a filozof 354 - 430

„Škola musí probudit zvědavost údivem,
nervat znalosti do dětí kladivem.
Škola musí probudit zvědavost údivem,
teprve pak žák zatouží po pravdivém.“

—  Sebastián Wortys umělec a spisovatel 1994

„Jednoho dne odhalí spojení našich dosud oddělených znalostí tak hrozivá zákoutí reality, a děsivou pozici lidstva v ní, že z toho odhalení buď všichni zešílíme, nebo utečeme od tohoto děsivého světla poznání do klidu a bezpečí nového věku temnoty…“

—  Howard Phillips Lovecraft americký autor 1890 - 1937

„Základ veškeré lidské znalosti, začátek lidského vědomí musí být to že každý z nás je objekt lásky.“

—  Michael Jackson americký zpěvák 1958 - 2009

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

„Být ovládán znamená být sledován, pod dohledem, špehován, veden, uzákoněn, reglementován, ohrazen, indoktrinován, přesvědčován, kontrolován, oceňován, odhadován, cenzurován, komandován lidmi, kteří nemají ani nárok, ani znalost, ani ctnost. Být ovládán znamená být při každém pohybu zaznamenán, zaprotokolován, zaregistrován, ohodnocen, orazítkován, změřen, oceněn, zdaněn, puncován, propuštěn, zmocněn, oznámkován, pokárán, zaneprázdněn, vyřazen, usměrněn, korigován. Pod záminkou veřejné užitečnosti a ve jménu obecného zájmu být využit, prozkoumán, odírán, vykořisťován, zmonopolizován, vydírán, vysáván, klamán, okrádán; a pak při sebemenším odporu, při prvním slovu stížnosti ohodnocen důtkou, pokutován, hanoben, urážen, pronásledován, vyplísněn, zbit, odzbrojen, svázán, uvězněn, zastřelen, bombardován, souzen, odsouzen, deportován, obětován, prodán, zrazen, a na vrchol všeho zneužit, napálen, pohaněn, zneuctěn. Taková je vláda, její spravedlnost, její morálka! Ó, lidská bytosti! Je možné, že po šedesát století jsi hnila v této odpornosti?“

—  Pierre Joseph Proudhon francouzský politik, filozof, ekonom a socialista 1809 - 1865

„Umělá aditiva se do potravin přidávají i proto, že firmy analyzují preferenci výrobků bez znalosti obalu a zapomínají testovat preferenci samotného složení.“

—  Sebastián Wortys umělec a spisovatel 1994

„Kdo se učí, nevěří svým znalostem.“

—  Pavel Balík

„Osoba s nejmenšími znalostmi má obvykle nejvíce co říci.“

—  Murphyho zákon

„Když nemají žádné vysvětlení, dávají krátké důstojné odpovědi, pohrdavé neznalostí zástupů.“

—  Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874 - 1936

„Jestliže nesloužíš, zraňuješ druhé. Jestliže sloužíš, zraňuješ sám sebe. Neznalost tohoto rozporu hubí duši. Osvobození od něho znamená život na věčnosti.“

—  Anthony de Mello indický spisovatel 1931 - 1987

„Jsem natolik umělcem, abych mohl volně čerpat ze své představivosti. Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené. Představivost obklopuje svět.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

—  Jeff Foster 1980

„Říkává se, že znalost zákona neomlouvá. Škoda, že to neplatí v případě slušného chování.“

—  Ladislav Hoberlant 1989

„Instinkt je něčím, co překonává znalosti. Máme nepochybně určitá jemnější vlákna, která nám umožňují vnímat pravdu, když logická dedukce nebo jakékoliv jiné úmyslné úsilí mozku je marné.“

—  Nikola Tesla vynálezce, fyzik a elektroinženýr 1856 - 1943

„Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, zatímco představivost zahrnuje celý svět, povzbuzuje pokrok a rodí evoluci. Je to přísně řečeno skutečný faktor vědeckého výzkumu.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

„Znalosti nemají moc, dokud nejsou použity.“

—  Dale Carnegie americký spisovatel a přednášející 1888 - 1955

„Nerozumní se řídí zisky náhody, znalí zisky moudrosti.“

—  Démokritos starověký řecký filozof, žák Leucippuse, zakladatel atomové teorie

„Lid bez znalosti své historie, původu a kultury, je jako strom bez kořenů.“

—  Marcus Garvey novinář a podnikatel 1887 - 1940

„Za skutečně vzdělaného lze označit toho, kdo má důkladnou znalost Bible…. Jsem přesvědčen o tom, že znalost Bible bez akademického vzdělání je cennější než akademické vzdělání bez znalosti Bible.“

—  William Lyon Phelps 1865 - 1943

„Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.“

—  Jan Hus český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel 1369 - 1415

„Fantazie je důležitější než znalosti.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

„Znalost vlastní temnoty je nejlepší metodou pro řešení temnot jiných lidí.“

—  Carl Gustav Jung švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii 1875 - 1961

„Příroda je zdrojem všech skutečných znalostí. Má svou vlastní logiku, své vlastní zákony, nemá žádný účinek bez příčiny ani vynález bez nutnosti.“

—  Leonardo Da Vinci italský renesanční umělec 1452 - 1519

„Nenávist je láska bez znalosti faktů.“

—  Richard Bach americký duchovní spisovatel 1936

„Nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš.“

—  Arabské přísloví

„Člověk s materiálním bohatstvím, ani ten, který má bohaté znalosti a víru, nikdy nepozná nic jiného než tmu a bude šířit nepokoj a utrpení.“

—  Jiddu Krišnamurtí indický duchovní filozof 1895 - 1986

„Odborníci ve výživě už dlouho nediskutují o tom, je-li maso pro výživu podstatné. Shodují se v tom, že není. Mají-li dnes lidé běžně pochybnosti, že se bez masa neobejdou, vyvěrají tyto pochybnosti z neznalosti.“

—  Peter Singer australský filosof a aktivista 1946

„Tato otázka signalizuje absolutní neznalost prognostiky, protože prognostika není o tom, co se stane, ale o tom, co by se mohlo stát.“

—  Miloš Zeman prezident České republiky 1944

„Bez vynikající znalosti teorie nelze v architektuře vytvořit nic důležitého.“

—  Marko Mušič 1941

„Člověk světa znalý dovede zakrýt své vzdělání.“

—  François de La Rochefoucauld francouzský autor monografií 1613 - 1680

„Nyní jste svědkem síly pouličních znalostí.“

—  Dr. Dre 1965

„Chudí bez znalosti věci, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

„Studentům je systematicky vštěpováno, aby se spokojili s vyučováním namísto učení se, postupem na vyšší stupeň školy namísto vzdělání, s vysvědčením či diplomem namísto znalosti věci a se sebevědomým projevem namísto schopnosti říci něco nového. Škola je směřuje k tomu, aby akceptovali služby namísto hodnot.“

—  Ivan Illich rakouský filozof a teolog 1926 - 2002

„Cestovatel bez znalostí je jako pták bez křídel.“

—  Saadí perský básník 1210 - 1291

„Není trapnější hloupost, než dutý zvuk krásných a vznešených slov, která však postrádají myšlenku a znalost.“

—  Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106 - -43 př. n. l.

„Znalost člověka tlumí lásku k lidem. Znalost zvířat zvyšuje lásku ke zvířatům.“

—  Mark Twain americký spisovatel 1835 - 1910

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

—  Erich Fromm, kniha Umění milovat

„Zralost vyjadřuje i života znalost.“

—  Lenka Žáčková

„Život je uměním vyvozovat postačující závěry z nepostačujících znalostí.“

—  Samuel Butler básník a satirik 1612 - 1680

„Dějiny člověka jsou dějinami pojmů, o které postupně rozšířil své znalosti.“

—  Antoine de Saint-Exupéry francouzský letec a spisovatel 1900 - 1944

„Ne znalost teorií, ale teprve dlouholetá a úspěšná praxe je tou nejlepší učitelkou.“

—  Milo Mahdall

„Znalosti mluví, ale moudrost naslouchá.“

—  Jimi Hendrix americký kytarista a zpěvák 1942 - 1970

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

—  Zdeněk Velíšek český hispanista a novinář 1933

„Nezdvořilost není izolovanou vlastností - je výsledkem hloupé marnivosti, tuposti, neznalosti, povinnosti, roztržitosti, pohrdání jinými, závistí, žárlivostí.“

—  Jean de La Bruyere francouzský spisovatel a filozof 1645 - 1696

„Muzikologická znalost dává zpívání fundament. Když máte pevnou půdu pod nohama, můžete létat, hudba, to je svoboda.“

—  Patricia Petibon francouzská koloraturní sopranistka 1970

„Jak to vypadá v praxi? Když se člověk zdokonaluje sám, disponuje duchovními zkušenostmi a má jistou vnitřní potřebu šířit duchovní Znalosti, ve svém volném čase pomáhá dalším lidem. Ti se učí a také v těchto otázkách pomáhají druhým a ti zase dalším. Ale všichni by měli pracovat ve prospěch společnosti, mít nějaké civilní povolání, vydělávat si svou prací na živobytí. A ve volném čase by se měli jít učit, dělit se o zkušenosti a poznatky s druhými, jednat s nimi jako se sobě rovnými, jako s dobrými přáteli, měli by při tom potlačovat svůj Živočišný princip, řídit se ve svých činech svým Duchovním principem. Toto je reálná pomoc lidem a současně reálná práce nad sebou: člověk v sobě rozpoznává projevy Duchovního a Živočišného principu, přísně kontroluje vlastní myšlenky, zkoumá vlastní povahu a duchovní rozvoj. V tom i je podstata: sám rosteš a pomáháš druhým.“

—  Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Minimální znalosti a zkušenosti jsou často doprovázeny maximálním sebevědomím.“

—  Milo Mahdall

„Neznalost práva nezbavuje odpovědnosti. Znalost však často.“

—  Stanisław Jerzy Lec polský spisovatel 1909 - 1966

„Co je dobro? Znalost věci. Co je zlo? Neznalost věci.“

—  Seneca římský filozof -4 - 65 př. n. l.

„Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.“
NESCIA MENS HOMINUM FATI SORTISQUE FUTURAE ET SERVARE MODUM REBUS SUBLATA SECUNDIS

—  Maro Publius Vergilius starověký římský básník -70 - -19 př. n. l.

„V této chvíli se ocitneme před velmi znepokojivou otázkou: Opravdu chceme jednat podle našich znalostí?“

—  Aldous Huxley anglický spisovatel 1894 - 1963

„Ježíš přišel mezi lidi bezbranný, neměl ani doporučení ani peněz ani obydlí ani služebníků ani lidových mas ani úřadů ani policie, ba ani psacího pera neměl. Předstoupil sám a sám před lid pouze se svým novým poselstvím. Láska, kázání, poučování, chvála a kritika a ovšem znalost Starého zákona byly jedinou jeho zbraní. Nemá filosof hledět s úžasem na takový podnik, čistou myšlenku založit vládu nad lidmi, podnik, proti kterému je učení Pythagorovo o filosofii mimo světský ruch anebo učení Platonovo o filosofech králích jen hrubým tápáním po zemi.“

—  Emanuel Rádl český biolog, filozof a politický spisovatel 1873 - 1942

„Chytry ma znalosti.
Moudry zkusenosti.“

—  LJanka

„Proč se lidé taky drží starého systému je fakt, že kdyby jsme se vzpamatovali. Tak by zjistili, že jsou jim jejich zvrácené znalosti úplně k ničemu.“

—  Stanislav_J

„Mysl je jediným mentálním nástrojem, který máme.Pochopeno, že uchopit, poznat sebe, nikdy nemůžeš pomocí mysli. Znám se prostřednictví mysli, nebo je tato znalost na mysli nezávislá?A co pocit či myšlenka „já jsem"?Vědomí) obsahuje mysl, ale mysl To nikdy obsáhnout nemůže.“

—  sideraxx

„Stačí, aby člověk přepnul dominantu Pozorovatele a chtěl spatřit podstatu otázky. Znalosti, zafixované v symbolech a znacích, vždycky byly a jsou, ale pouze duchovně hledající může za clonou tajemství spatřit Pravdu.“

—  Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„K tomu, abyste zmoudřeli, nemusíte shromažďovat znalosti, moudrým se může stát každý. Když zmoudříte, respektujte své tělo, respektujte svou mysl a respektujte svou duši. Tak se stanete moudrými, a to bude tehdy, když svůj život budete ovládat srdcem, nikoliv hlavou.“

—  Don Miguel Ruiz mexický spisovatel 1952

„Psaní je jako víno, vyžaduje znalosti, pečlivost, ale především čas. Někdy až za roky okusíte tu slastnou chuť, která ve vás vyvolá pocity spokojenosti. Můžete pít rychlokvašku z marketu, ale na dně krabičáku smysl nenajdete.“

—  Markéta Kuchařová

„Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost faktů či fantazie.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

„Moudrost je znalost, která je v samém jádru osobnosti, o kterou se tvrdě bojuje celý život a které se potom používá pro všeobecné dobro.“

—  Jaro Křivohlavý český psycholog a spisovatel 1925 - 2014

„Zpravidla to, co nám schází není štěstí, ale znalost štěstí.“

—  Maurice Maeterlinck belgický dramatik, básník a esejista 1862 - 1949

„Ze všech znalostí, které můžeme kdykoliv získat, je nejdůležitější poznání Boha a poznání sebe samých.“

—  Jonathan Edwards křesťanský kazatel, filozof a teolog 1703 - 1758

„Lidská civilizace je jako loď postavená bez plánů. Tato loď nemá kormidelníka. Civilizaci chybějí znalosti, které by umožnili vědomě si zvolit jeden z mnoha možných směrů místo unášení v proudech náhodných objevů.“

—  Stanisław Lem polský autor sci-fi 1921 - 2006

„U žen má největší úspěch muž, který spojuje holičovu znalost lidí s výmluvností obchodního cestujícího s vysavači.“

—  Omar Sharif egyptský herec syrsko-libanonského původu 1932 - 2015

„Prostý absolvent školy má tři druhy znalostí: cenné, cenné před třiceti lety a bezcenné.“

—  Milan Zelený ekonom 1942

„Střední škola, pokud to není skládka, může vyniknout bez ohledu na náklady stavby školní budovy, pokud jsou pedagogové znalí a kvalifikovaní, studenti se připravují a jsou motivovaní, a rodiče jsou informováni a podporující.“

—  Eugene Irving Maeroff

„Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.“

—  Honoré De Balzac francouzský spisovatel 1799 - 1850

„Hlavní je držet v životě přesný kurz směrem k Duchovní podstatě, věnovat se duchovním praktikám, rozšiřovat obzor svých Znalostí, nepodléhat provokacím Materiální podstaty, vytvářet v sobě cit opravdové Lásky k Bohu. A přirozeně také co nejčastěji činit dobré skutky, žít podle Svědomí. Je to každodenní práce, postupné vítězství nad sebou samým. Z toho všeho se skládá tvá cesta, kterou za tebe nikdo neujde a nikdo za tebe tuto duchovní práci nevykoná.“

—  Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Tygr není tak nevzdělaný. Má slušné znalosti z anatomie.“

—  Valeriu Butulescu 1953

„Neznalost příštích běd je zajisté užitečnější než jejich znalosti.“

—  Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106 - -43 př. n. l.

„Dokonalý vojevůdce musí mít tyto čtyři vlastnosti: znalost vojenských záležitostí, statečnost, autoritu a štěstí.“

—  Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106 - -43 př. n. l.

„Neznalí lidé mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili.“

—  Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106 - -43 př. n. l.

„Pro důstojníka je vedle profesionálních znalostí všeobecná kultura nezbytností.“

—  Ferdinand Foch francouzský voják a vojenský teoretik 1851 - 1929

„Záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku úsudku vlastního, čímž se frázista dopouští zločinu podvodu.“

—  Karel Poláček český humorista, novinář, romanopisec, scénárista a spisovatel 1892 - 1945

„Hrst elementárních znalostí a rozumná životní etika, podávaná slovem i příkladem, to je vše, čeho lze žádat na škole; a přidá-li se k tomu ještě zdraví a radost, zaplať pán-bůh: je toho dost pro největší pýchu vychovatelů.“

—  Karel Čapek český spisovatel 1890 - 1938

„Konverzace vyžaduje znalosti, mlčení kulturu.“

—  Johann Wolfgang von Goethe německý spisovatel 1749 - 1832

„Souhrn našich znalostí sestává z toho, co jsme se naučili a z toho, co jsme zapomněli.“

—  Marie von Ebner-Eschenbach česká spisovatelka 1830 - 1916

„Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.“

—  François-René de Chateaubriand francouzský spisovatel, politik, diplomat a historik 1768 - 1848

„Je sice hloupost se ve škole přespříliš soustředit, později se však znalosti a schopnost dojít svého cíle bude hodit.“

—  Johana Bartlová

„Každý život se stane bohatým a rozkvete teprve rozpolcením a rozporem. Co by byl rozum a střízlivost bez znalosti opojení, co by byla slast smyslu, kdyby za ní nestála smrt, a co by byla láska bez věčného smrtelného nepřátelství pohlaví?“

—  Hermann Hesse německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu a také malíř 1877 - 1962

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

„Znalosti v umění nic neznamenají… V umění jde spíš o vývoj než o pokrok.“

—  Georges Rouault francouzský malíř 1871 - 1958

„Mysl znalá pravdy se směje pověstem lživým.“

—  Publius Ovidius Naso římský básník -43 - 17 př. n. l.

„Jedině ten, kdo má absolutní znalost o zkoumaném jevu, může jej vysvětlit tak, aby jej nikdo jiný nepochopil.“

—  Murphyho zákon

„Znalosti lidí se člověk naučí buď bez učitele, anebo vůbec ne.“

—  John Boynton Priestley anglický spisovatel 1894 - 1984

„Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním.“

—  George Bernard Shaw irský dramatik 1856 - 1950

„Pedant je člověk, který má ducha přecpaného spoustou předsudků, rozumování, znalostí a používá toho skoro vždycky tam, kde nemá. Je to člověk, který přizpůsobuje svět svému duchu, místo aby přizpůsoboval svého ducha světu, člověk, který má systém apriorních poznatků.“

—  Jean Dutourd francouzský spisovatel 1920 - 2011

„Čeho je na burze každý znalý, mě už nikdy nerozpálí.“

—  André Kostolany maďarsko-francouzský makléř 1906 - 1999

„Moudrost spočívá v konání, nikoliv v získaných znalostech.“

— Neznámý autor

„Neznalost neznalosti je nemocí ignoranta.“

—  Amos Bronson Alcott americký učitel a spisovatel 1799 - 1888

„Víra přikrývá naši nevědomost, nikdy vám neodhalí pravdu, poskytuje vám jen určitá dogmata, přesvědčení a pomocí nich si můžete vytvořit iluzi znalosti. Ale ta znalost je přeludem.“

— Neznámý autor

„Znalost příčin je skutečná věda.“

—  Francis Bacon anglický filozof, státník, vědec, právník a autor 1561 - 1626

„Znalosti založené na vnějších důkazech jsou nespolehlivé.“

—  Murphyho zákon