Citáty na téma znalost

Sbírka citátů na téma znalosti, znalost, život, svět.

Celkem 169 citátů, filtrovat:

Hérakleitos foto

„Je třeba, aby filosofičtí mužové byli velmi dobře znalí velmi mnoha věcí.“

—  Hérakleitos před-sokratovský řecký filozof -535

Zdroj: Hérakleitos, Zl. B 35.

Hérodotos foto

„To je nejtrpčí bolest mezi lidmi, mít mnoho znalostí, ale žádnou moc.“

—  Hérodotos starověký řecký historik, často považován za první historik -484 - -425 př. n. l.

Xenofón foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
Martin Luther King foto

„Nic na světě není nebezpečnější, než upřímná neznalost a svědomitá hloupost.“

—  Martin Luther King americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv 1929 - 1968

[(en) Nothing in all the world is more dangerous than sincere ignorance and conscientious stupidity.]

Platón foto

„Znalost slov vede ke znalosti věci.“

—  Platón klasický řecký filozof -427 - -347 př. n. l.

Aurelius Augustinus foto
Sebastián Wortys foto
Howard Phillips Lovecraft foto
Michael Jackson foto
Jan Amos Komenský foto

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

Pierre Joseph Proudhon foto
Sebastián Wortys foto
Gilbert Keith Chesterton foto
Anthony de Mello foto
Albert Einstein foto

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

—  Jeff Foster 1980

Překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/a-humbling-pathawakening-is-not-a-path-for-the-faint-of-heartyou-will-be-humbled/3034565383307716/

Nikola Tesla foto
Albert Einstein foto

„Znalosti nemají moc, dokud nejsou použity.“

—  Dale Carnegie americký spisovatel a přednášející 1888 - 1955

Démokritos foto

„Nerozumní se řídí zisky náhody, znalí zisky moudrosti.“

—  Démokritos starověký řecký filozof, žák Leucippuse, zakladatel atomové teorie

Marcus Garvey foto

„Lid bez znalosti své historie, původu a kultury, je jako strom bez kořenů.“

—  Marcus Garvey novinář a podnikatel 1887 - 1940

Originál: (en) A people without the knowledge of their history, origin and culture is like a tree without roots.
Zdroj: [Garvey, Marcus, 1981, Symposium on Garveyism: August 17-21, 1981, Kingston, Jamaica, OGH Research Committee, 2, angličtina]

Jan Hus foto

„Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.“

—  Jan Hus český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel 1369 - 1415

Zdroj: kázání z 5.prosince 1404, cit. dle Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.197

Albert Einstein foto

„Fantazie je důležitější než znalosti.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

Varianta: Fantazie je důležitější než vědění.

Carl Gustav Jung foto

„Znalost vlastní temnoty je nejlepší metodou pro řešení temnot jiných lidí.“

—  Carl Gustav Jung švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii 1875 - 1961

Leonardo Da Vinci foto

„Příroda je zdrojem všech skutečných znalostí. Má svou vlastní logiku, své vlastní zákony, nemá žádný účinek bez příčiny ani vynález bez nutnosti.“

—  Leonardo Da Vinci italský renesanční umělec 1452 - 1519

Originál: (en) Nature is the source of all true knowledge. She has her own logic, her own laws, she has no effect without cause nor invention without necessity.

Richard Bach foto
Jiddu Krišnamurtí foto
Peter Singer foto
Miloš Zeman foto

„Tato otázka signalizuje absolutní neznalost prognostiky, protože prognostika není o tom, co se stane, ale o tom, co by se mohlo stát.“

—  Miloš Zeman prezident České republiky 1944

odpověď na otázku „Troufnete si na prognózu, jak se bude vyvíjet ekonomická situace a co mají lidé v následujících pěti letech očekávat?“
Zdroj: Časopis TÝDEN 26–27/2013, 24. června 2013, s. 29.

Marko Mušič foto

„Bez vynikající znalosti teorie nelze v architektuře vytvořit nic důležitého.“

—  Marko Mušič 1941

Originál: (sl) Brez odličnega poznavanja teorije v arhitekturi ne more nastati nič pomembnega.
Zdroj: [Marko Mušič: "Še zmeraj verjamem v arhitekturo za vse čase", rtvslo, 2021-02-08, 2021-03-27, https://www.rtvslo.si/kultura/intervju/marko-music-se-zmeraj-verjamem-v-arhitekturo-za-vse-case/551710]

François de La  Rochefoucauld foto
Dr. Dre foto
Jan Amos Komenský foto

„Chudí bez znalosti věci, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

Ivan Illich foto
Saadí foto
Marcus Tullius Cicero foto
Mark Twain foto
Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

—  Erich Fromm, kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Samuel Butler foto
Antoine de Saint-Exupéry foto
Jimi Hendrix foto

„Znalosti mluví, ale moudrost naslouchá.“

—  Jimi Hendrix americký kytarista a zpěvák 1942 - 1970

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

—  Zdeněk Velíšek český hispanista a novinář 1933

Zdroj: [Velíšek, Zdeněk, Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy), http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803377, 2017-03-03, 2017-07-02]

Jean de La Bruyere foto
Patricia Petibon foto

„Muzikologická znalost dává zpívání fundament. Když máte pevnou půdu pod nohama, můžete létat, hudba, to je svoboda.“

—  Patricia Petibon francouzská koloraturní sopranistka 1970

Zdroj: [Šerých, Anna, Nový svět Patricie Petibon, Hudební rozhledy, 2013, 10, 8]

Stanisław Jerzy Lec foto
Seneca foto
Maro Publius Vergilius foto

„Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.“
NESCIA MENS HOMINUM FATI SORTISQUE FUTURAE ET SERVARE MODUM REBUS SUBLATA SECUNDIS

—  Maro Publius Vergilius starověký římský básník -70 - -19 př. n. l.

Aldous Huxley foto
Emanuel Rádl foto
Albert Einstein foto

„Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost faktů či fantazie.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

Varianta: Je otázkou, co je pro vědce důležitější, zda znalost fakt, či fantazie.

Jaro Křivohlavý foto
Maurice Maeterlinck foto

„Zpravidla to, co nám schází není štěstí, ale znalost štěstí.“

—  Maurice Maeterlinck belgický dramatik, básník a esejista 1862 - 1949

Varianta: Zpravidla to, co nám schází, není štěstí, ale neznalost štěstí.

Jonathan Edwards foto
Stanisław Lem foto
Omar Sharif foto
Milan Zelený foto

„Střední škola, pokud to není skládka, může vyniknout bez ohledu na náklady stavby školní budovy, pokud jsou pedagogové znalí a kvalifikovaní, studenti se připravují a jsou motivovaní, a rodiče jsou informováni a podporující.“

—  Eugene Irving Maeroff

Originál: (en) high school, unless it is a dump, can excel regardless of the building’s cost if educators are knowledgeable and skilled, students are prepared and motivated, and parents are informed and supportive.
Zdroj: [Yardley, William, Gene I. Maeroff, Education Reporter and Author, Dies at 75, nytimes.com, 2014-07-25, 2015-07-13, http://www.nytimes.com/2014/07/26/business/gene-i-maeroff-education-reporter-and-author-dies-at-75.html]

Honoré De Balzac foto
Valeriu Butulescu foto
Marcus Tullius Cicero foto
Marcus Tullius Cicero foto
Marcus Tullius Cicero foto
Ferdinand Foch foto
Karel Poláček foto
Karel Čapek foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Marie von Ebner-Eschenbach foto
François-René de Chateaubriand foto
Hermann Hesse foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Georges Rouault foto
Publius Ovidius Naso foto
John Boynton Priestley foto
George Bernard Shaw foto
André Kostolany foto
Amos Bronson Alcott foto
Francis Bacon foto

„Znalost příčin je skutečná věda.“

—  Francis Bacon anglický filozof, státník, vědec, právník a autor 1561 - 1626