Citáty na téma znalosti

Sbírka citátů na téma znalosti, znalost, lidé, život.

Citáty na téma znalosti

„Osoba s nejmenšími znalostmi má obvykle nejvíce co říci.“

Murphyho zákon

„Fantazie je důležitější než znalosti.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

Varianta: Fantazie je důležitější než vědění.

O fantazii

„Být ovládán znamená být sledován, pod dohledem, špehován, veden, uzákoněn, reglementován, ohrazen, indoktrinován, přesvědčován, kontrolován, oceňován, odhadován, cenzurován, komandován lidmi, kteří nemají ani nárok, ani znalost, ani ctnost. Být ovládán znamená být při každém pohybu zaznamenán, zaprotokolován, zaregistrován, ohodnocen, orazítkován, změřen, oceněn, zdaněn, puncován, propuštěn, zmocněn, oznámkován, pokárán, zaneprázdněn, vyřazen, usměrněn, korigován. Pod záminkou veřejné užitečnosti a ve jménu obecného zájmu být využit, prozkoumán, odírán, vykořisťován, zmonopolizován, vydírán, vysáván, klamán, okrádán; a pak při sebemenším odporu, při prvním slovu stížnosti ohodnocen důtkou, pokutován, hanoben, urážen, pronásledován, vyplísněn, zbit, odzbrojen, svázán, uvězněn, zastřelen, bombardován, souzen, odsouzen, deportován, obětován, prodán, zrazen, a na vrchol všeho zneužit, napálen, pohaněn, zneuctěn. Taková je vláda, její spravedlnost, její morálka! Ó, lidská bytosti! Je možné, že po šedesát století jsi hnila v této odpornosti?“

Pierre Joseph Proudhon (1809–1865) francouzský politik, filozof, ekonom a socialista

O spravedlnosti

„Neboj se ani tak neznalosti, jako falešných znalostí. Lépe je neznat nic, než mít za pravdu to, co pravda není.“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

O pravdě, O boji, O falešnosti

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

Jeff Foster (1980)

Překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/a-humbling-pathawakening-is-not-a-path-for-the-faint-of-heartyou-will-be-humbled/3034565383307716/

O přátelství, O snech, O dětech, O světě

„Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost faktů či fantazie.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

Varianta: Je otázkou, co je pro vědce důležitější, zda znalost fakt, či fantazie.

O fantazii

„Není trapnější hloupost, než dutý zvuk krásných a vznešených slov, která však postrádají myšlenku a znalost.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

O hlouposti, O myšlenkách

„Znalost člověka tlumí lásku k lidem. Znalost zvířat zvyšuje lásku ke zvířatům.“

Mark Twain (1835–1910) americký spisovatel

O lidech, O lásce, O zvířatech

„Znalost slov vede ke znalosti věci.“

Platón (-427–-347 př. n. l.) klasický řecký filozof

„Instinkt je něčím, co překonává znalosti. Máme nepochybně určitá jemnější vlákna, která nám umožňují vnímat pravdu, když logická dedukce nebo jakékoliv jiné úmyslné úsilí mozku je marné.“

Nikola Tesla (1856–1943) vynálezce, fyzik a elektroinženýr

O pravdě, O pochybnosti

„Dokonalý vojevůdce musí mít tyto čtyři vlastnosti: znalost vojenských záležitostí, statečnost, autoritu a štěstí.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

O štěstí, O dokonalosti

„Prostý absolvent školy má tři druhy znalostí: cenné, cenné před třiceti lety a bezcenné.“

Milan Zelený (1942) ekonom

O škole a vzdělávání

„Neznalí lidé mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

O lidech

„Nic na světě není nebezpečnější, než upřímná neznalost a svědomitá hloupost.“

Martin Luther King (1929–1968) americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv

[(en) Nothing in all the world is more dangerous than sincere ignorance and conscientious stupidity.]

O upřímnosti, O hlouposti, O světě

„Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.“

Honoré De Balzac (1799–1850) francouzský spisovatel

O ženách, O mužích, O moři

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel

O lidech, O životě, O vlasti, O čtení

„Nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš.“

Arabské přísloví

„Škola musí probudit zvědavost údivem,
nervat znalosti do dětí kladivem.
Škola musí probudit zvědavost údivem,
teprve pak žák zatouží po pravdivém.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: báseň Touha poznávání

O škole a vzdělávání, O dětech

„Znalosti lidí se člověk naučí buď bez učitele, anebo vůbec ne.“

John Boynton Priestley (1894–1984) anglický spisovatel

O lidech, O učitelích

„Znalost vlastní temnoty je nejlepší metodou pro řešení temnot jiných lidí.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

O lidech

„Studentům je systematicky vštěpováno, aby se spokojili s vyučováním namísto učení se, postupem na vyšší stupeň školy namísto vzdělání, s vysvědčením či diplomem namísto znalosti věci a se sebevědomým projevem namísto schopnosti říci něco nového. Škola je směřuje k tomu, aby akceptovali služby namísto hodnot.“

Ivan Illich (1926–2002) rakouský filozof a teolog

O škole a vzdělávání, O učení, O vzdělání, O sebevědomí

„Jestliže tedy chceš sklízet slávu a obdiv, pokus se všemi prostředky získat si znalosti toho, čemu se chceš věnovat. Vynikneš-li v tom nad ostatní, pak mě nepřekvapí, dosáhneš-li úplně snadno, po čem toužíš.“

Xenofón (-430–-354 př. n. l.) starověký řecký historik a filozof

Vzpomínky na Sokrata

„Hrst elementárních znalostí a rozumná životní etika, podávaná slovem i příkladem, to je vše, čeho lze žádat na škole; a přidá-li se k tomu ještě zdraví a radost, zaplať pán-bůh: je toho dost pro největší pýchu vychovatelů.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O bohu, O životě, O zdraví, O škole a vzdělávání

„Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, zatímco představivost zahrnuje celý svět, povzbuzuje pokrok a rodí evoluci. Je to přísně řečeno skutečný faktor vědeckého výzkumu.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

O světě

„Jsem natolik umělcem, abych mohl volně čerpat ze své představivosti. Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené. Představivost obklopuje svět.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

O světě, O volnosti

„Příroda je zdrojem všech skutečných znalostí. Má svou vlastní logiku, své vlastní zákony, nemá žádný účinek bez příčiny ani vynález bez nutnosti.“

Leonardo Da Vinci (1452–1519) italský renesanční umělec

Originál: (en) Nature is the source of all true knowledge. She has her own logic, her own laws, she has no effect without cause nor invention without necessity.

O zákonech, O přírodě

„Nezdvořilost není izolovanou vlastností - je výsledkem hloupé marnivosti, tuposti, neznalosti, povinnosti, roztržitosti, pohrdání jinými, závistí, žárlivostí.“

Jean de La Bruyere (1645–1696) francouzský spisovatel a filozof

O hlouposti, O žárlivosti, O závisti

„Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

O hlouposti

„Co je dobro? Znalost věci. Co je zlo? Neznalost věci.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

O zlu

„Jednoho dne odhalí spojení našich dosud oddělených znalostí tak hrozivá zákoutí reality, a děsivou pozici lidstva v ní, že z toho odhalení buď všichni zešílíme, nebo utečeme od tohoto děsivého světla poznání do klidu a bezpečí nového věku temnoty…“

Howard Phillips Lovecraft (1890–1937) americký autor

O realitě, O poznání, O věku, O světle

„Chudí bez znalosti věci, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel

„Lid bez znalosti své historie, původu a kultury, je jako strom bez kořenů.“

Marcus Garvey (1887–1940) novinář a podnikatel

Originál: (en) A people without the knowledge of their history, origin and culture is like a tree without roots.
Zdroj: [Garvey, Marcus, 1981, Symposium on Garveyism: August 17-21, 1981, Kingston, Jamaica, OGH Research Committee, 2, angličtina]

O stromech, O historii

„K tomu, abyste zmoudřeli, nemusíte shromažďovat znalosti, moudrým se může stát každý. Když zmoudříte, respektujte své tělo, respektujte svou mysl a respektujte svou duši. Tak se stanete moudrými, a to bude tehdy, když svůj život budete ovládat srdcem, nikoliv hlavou.“

Don Miguel Ruiz (1952) mexický spisovatel

O moudrosti, O duši, O srdci, O životě

„Základ veškeré lidské znalosti, začátek lidského vědomí musí být to že každý z nás je objekt lásky.“

Michael Jackson (1958–2009) americký zpěvák

O lásce

„To je nejtrpčí bolest mezi lidmi, mít mnoho znalostí, ale žádnou moc.“

Hérodotos (-484–-425 př. n. l.) starověký řecký historik, často považován za první historik

O bolesti

„Člověk světa znalý dovede zakrýt své vzdělání.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

O vzdělání, O světě

„Říkává se, že znalost zákona neomlouvá. Škoda, že to neplatí v případě slušného chování.“

Ladislav Hoberlant (1989)

O chování, O zákonech

„Jestliže nesloužíš, zraňuješ druhé. Jestliže sloužíš, zraňuješ sám sebe. Neznalost tohoto rozporu hubí duši. Osvobození od něho znamená život na věčnosti.“

Anthony de Mello (1931–1987) indický spisovatel

O duši, O životě

„Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.“

Jan Hus (1369–1415) český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel

Zdroj: kázání z 5.prosince 1404, cit. dle Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.197

O zoufalství

„Umělá aditiva se do potravin přidávají i proto, že firmy analyzují preferenci výrobků bez znalosti obalu a zapomínají testovat preferenci samotného složení.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

„Zpravidla to, co nám schází není štěstí, ale znalost štěstí.“

Maurice Maeterlinck (1862–1949) belgický dramatik, básník a esejista

Varianta: Zpravidla to, co nám schází, není štěstí, ale neznalost štěstí.

O štěstí

„Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.“

François-René de Chateaubriand (1768–1848) francouzský spisovatel, politik, diplomat a historik

O osudu, O lásce

„Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž s našimi znalostmi o přírodě.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

O přírodě

„Jedině ten, kdo má absolutní znalost o zkoumaném jevu, může jej vysvětlit tak, aby jej nikdo jiný nepochopil.“

Murphyho zákon

„Dějiny člověka jsou dějinami pojmů, o které postupně rozšířil své znalosti.“

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) francouzský letec a spisovatel

„Cestovatel bez znalostí je jako pták bez křídel.“

Saadí (1210–1291) perský básník

O ptácích

„U žen má největší úspěch muž, který spojuje holičovu znalost lidí s výmluvností obchodního cestujícího s vysavači.“

Omar Sharif (1932–2015) egyptský herec syrsko-libanonského původu

O lidech, O ženách, O mužích, O úspěchu

„Život je uměním vyvozovat postačující závěry z nepostačujících znalostí.“

Samuel Butler (1612–1680) básník a satirik

O umění, O životě

„Mysl znalá pravdy se směje pověstem lživým.“

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník

O pravdě

„Moudrost spočívá v konání, nikoliv v získaných znalostech.“

Neznámý autor

O moudrosti

„Znalosti mluví, ale moudrost naslouchá.“

Jimi Hendrix (1942–1970) americký kytarista a zpěvák

O moudrosti

„Hlavní je držet v životě přesný kurz směrem k Duchovní podstatě, věnovat se duchovním praktikám, rozšiřovat obzor svých Znalostí, nepodléhat provokacím Materiální podstaty, vytvářet v sobě cit opravdové Lásky k Bohu. A přirozeně také co nejčastěji činit dobré skutky, žít podle Svědomí. Je to každodenní práce, postupné vítězství nad sebou samým. Z toho všeho se skládá tvá cesta, kterou za tebe nikdo neujde a nikdo za tebe tuto duchovní práci nevykoná.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

O vítězství, O citech, O životě, O cestě

„Znalost vlastních předků je základ pro sebepoznání. Bez této znalosti se vlastně neznáme.“

Josef Sláma

„Záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku úsudku vlastního, čímž se frázista dopouští zločinu podvodu.“

Karel Poláček (1892–1945) český humorista, novinář, romanopisec, scénárista a spisovatel

O myšlenkách, O podvodu

„Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.“
NESCIA MENS HOMINUM FATI SORTISQUE FUTURAE ET SERVARE MODUM REBUS SUBLATA SECUNDIS

Maro Publius Vergilius (-70–-19 př. n. l.) starověký římský básník

O štěstí, O osudu, O míru

„Neznalost práva nezbavuje odpovědnosti. Znalost však často.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

„Konverzace vyžaduje znalosti, mlčení kulturu.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) německý spisovatel

„Člověk s materiálním bohatstvím, ani ten, který má bohaté znalosti a víru, nikdy nepozná nic jiného než tmu a bude šířit nepokoj a utrpení.“

Jiddu Krišnamurtí (1895–1986) indický duchovní filozof

O utrpení, O víře, O bohatství

„Kdo se učí, nevěří svým znalostem.“

Pavel Balík

„Zdvořilost je úsilí i přes svou znalost lidí zachovávat dobré způsoby.“

Jean Gabin (1904–1976) francouzský herec a zpěvák

O lidech

„Tato otázka signalizuje absolutní neznalost prognostiky, protože prognostika není o tom, co se stane, ale o tom, co by se mohlo stát.“

Miloš Zeman (1944) prezident České republiky

odpověď na otázku „Troufnete si na prognózu, jak se bude vyvíjet ekonomická situace a co mají lidé v následujících pěti letech očekávat?“
Zdroj: Časopis TÝDEN 26–27/2013, 24. června 2013, s. 29.

„Je třeba, aby filosofičtí mužové byli velmi dobře znalí velmi mnoha věcí.“

Hérakleitos (-535) před-sokratovský řecký filozof

Zdroj: Hérakleitos, Zl. B 35.

O mužích

„Psaní je jako víno, vyžaduje znalosti, pečlivost, ale především čas. Někdy až za roky okusíte tu slastnou chuť, která ve vás vyvolá pocity spokojenosti. Můžete pít rychlokvašku z marketu, ale na dně krabičáku smysl nenajdete.“

Markéta Kuchařová

O víně, O pocitech, O čase

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

Zdeněk Velíšek (1933) český hispanista a novinář

Zdroj: [Velíšek, Zdeněk, Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy), http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803377, 2017-03-03, 2017-07-02]

O lidech, O umění, O hudbě, O tanci

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O přírodě, O osobnosti, O osamělosti, O zoufalství

„Znalosti založené na vnějších důkazech jsou nespolehlivé.“

Murphyho zákon

„O hlouposti
Jediný důvod proč hloupí lidi si věří víc než ti chytří je že chytráci spolehají na znalost a mají příliš informací zatímco hlupáci mají jen sami sebe a žadné znalosti a proto ani pochybnosti.“

Kristohint

O hlouposti, O pochybnosti, O hlupácích, O lidech

„Znalost příčin je skutečná věda.“

Francis Bacon (1561–1626) anglický filozof, státník, vědec, právník a autor

O vědě

„Neznalost neznalosti je nemocí ignoranta.“

Amos Bronson Alcott (1799–1888) americký učitel a spisovatel

Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 239.
Varianta: Neznalost neznalosti je nemoc ignoranta.

O nemocích

„Souhrn našich znalostí sestává z toho, co jsme se naučili a z toho, co jsme zapomněli.“

Marie von Ebner-Eschenbach (1830–1916) česká spisovatelka

„Znalosti v umění nic neznamenají… V umění jde spíš o vývoj než o pokrok.“

Georges Rouault (1871–1958) francouzský malíř

O umění

„Tygr není tak nevzdělaný. Má slušné znalosti z anatomie.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Střední škola, pokud to není skládka, může vyniknout bez ohledu na náklady stavby školní budovy, pokud jsou pedagogové znalí a kvalifikovaní, studenti se připravují a jsou motivovaní, a rodiče jsou informováni a podporující.“

Eugene Irving Maeroff

Originál: (en) high school, unless it is a dump, can excel regardless of the building’s cost if educators are knowledgeable and skilled, students are prepared and motivated, and parents are informed and supportive.
Zdroj: [Yardley, William, Gene I. Maeroff, Education Reporter and Author, Dies at 75, nytimes.com, 2014-07-25, 2015-07-13, http://www.nytimes.com/2014/07/26/business/gene-i-maeroff-education-reporter-and-author-dies-at-75.html]

O rodičích, O škole a vzdělávání