Citáty na téma jasnost

„Nejlepší cesta, jak vychovat muže k věrnosti, je dát mu jasně najevo, že se v jeho věrnost věří. Jakmile muž cítí, že je podezírán z nevěry, domnívá se, že má k nevěře právo.“

„Ježíš podával náboženství čisté, nerozhárané, klidné, jasné, nemlhavé.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„Kdo z dálky se dívá, jasně vidí. Ke každé věci je nutné mít odstup.“

„Láska je druh předsudku. Máš ráda to, co potřebuješ, z čeho máš dobrej pocit, co je vhodný. Jak můžeš říct, že miluješ jednoho člověka, když jsou na světě tisíce lidí, který bys milovala víc, kdybys je někdy potkala? Jenomže je nikdy nepotkáš. Jasně. Proto děláme to, co je v našich silách…“

„Úcta a láska jsou klíčem k úspěchu vašeho vztahu. Musíte jasně vyjádřit své potřeby. Musíte věřit sobě i partnerovi.“

„Knihy jako největší přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně a jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí věci našemu zraku velmi vzdálené. Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih.“

„Zlo je zlo, Stregobore,… Menší, větší, střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec…“

„K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“

„Znič strach a obavy, ničeho se neboj a otevři nové možnosti, jen tak budeš moci vidět jasně, co je před tebou. Seber si z minulosti to nejlepší a potom ji nech navždy rozplynout v mysli. Je to jako zavřít dveře a otevřít okno. Dýchej volně celým tělem, ať máš mysl klidnou, prázdnou, čistou jako zimní vzduch.“

„Postupně jsem začínal křesťanskou školu nesnášet a pochybovat o všem, co se mi tam snažili vsugerovat. Začínalo být jasné, že utrpení, kterého se pokoušeli zbavit modlením, je utrpení, jímž mučí sami sebe a teď i nás. Šelma, jíž se tolik báli, byli ve skutečnosti oni sami: byl to člověk, nikoli mytologický démon, kdo měl nakonec zničit člověka. A ta šelma se zrodila z jejich strachu.“

„Představ si, že stojíš na prahu nevídaného úspěchu, jasný a krásný život ti leží u nohou. Tak vstaň a čiň se!“

„Život není ani prostý ani složitý, ani jasný ani temný, ani rozporuplný ani vnitřně jednotný. Život prostě je.“

„Má-li tvoje dítě problémy s výslovností "ř", nic si z toho nedělej, všechna neslušná slova bude vyslovovat jasně.“

„Nesnášíte-li fyziku, je předem jasné,že vám vždy půjde nejhůře.“

„Vaše vize budou jasné pouze tehdy, když se podíváte do svého vlastního srdce. Kdo se dívá jen směrem ven, sní; kdo se dívá dovnitř, probouzí se.“

„Žena potřebuje lásku tichou a klidnou, podobnou matné lampě v budoáru, která je příliš tlumená na to, aby při ni muž mohl pracovat, ale dost jasná, aby nemohl usnout.“

„Ryzí soucítění je založeno na jasném uznání faktu, že druzí - podobně jako my sami - chtějí štěstí a že mají právo překonat utrpení. Na tomto základě člověk získává zájem o blahobyt druhých, ať je jeho přístup jakýkoli. To je soucítění.“

„Všichni dnes mluví o sexu. Není mně však jasné, kde na něj berou čas.“

„Chyby, kterých jsme se dopustili, bychom neměli, jako často činíme, omlouvat sami před sebou nebo je zkrášlovat či zmenšovat; nýbrž měli bychom si je přiznat a uvědomit si je v celé jejich velikosti, abychom si jasně vštípili zásadu, že se jich příště nedopustíme.“

„Vědci dneška myslí hluboce, místo toho, aby mysleli jasně. Člověk musí být rozumný, aby myslel jasně, ale někdo může přemýšlet hluboce a být přitom dost šílený.“

„Válku, díky Bohu, nemáme. Ale zcela jasně existuje snaha zamezit různými prostředky našemu rozvoji, existuje snaha 'zmrazit' světový pořádek, který vznikl v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu a v jehož čele je jediný nepochybný vůdce, který jím chce zůstat. Chce jím zůstat ve víře, že on může vše a ti druzí mohou jen to, co on jim dovolí a co je v jeho zájmu. Takové uspořádání světa Rusku nikdy nebude vyhovovat. Pokud se to někomu líbí, chce žít v podmínkách polookupace. My to ale dělat nebudeme. Nechystáme se ovšem s nikým válčit, chceme se všemi spolupracovat.“

„Peníze pro mě nic neznamenají. Jasně, vydělal jsem jich dost, ale chci žít život a nestresovat se tím, abych jich měl na kontě ještě víc.“

„Chtěl jsem velmi jasně a intenzivně vyjádřit to, že důvodem, proč lidé museli vymýšlet nebo si představovat hrdiny a bohy, je čistý strach. Strach ze života a strach ze smrti.“

„Je jasné, že některé planety obydlené nejsou. Ostatní ale ano, tam existuje život za všech podmínek a fázích pokroku.“

„Čemukoli vyučuješ, hleď aby jasná pravda byla.“

„Buďte si jasně vědomi hvězd a nekonečna. Pak se život zdá být skoro jako začarovaný.“

„Čisté svědomí je jasným znakem špatné paměti.“

„Hádají-li se lidé dlouho, dokazuje to, že není jim samým jasno, oč se hádají.“

„Kdyby mi bylo všechno úplně jasné, trávil bych život v hrozných úzkostech a bál bych se, že se ztratím, ale protože všechno a cokoliv je vždycky možné, zázrak nikdy není daleko a divy stále přicházejí“

„Než jsem ho slyšel mluvit, byl jsem jako každý jiný. Víte, co mám na mysli? Byl jsem zmatený a nejistý, co se týče malých detailů života. Ale teď,“ tvář se mu rozjasnila, „jsem sice pořád nejistý a zmatený, ale v mnohem vyšší rovině, je vám to jasné, konečně vím naprosto jistě, že nemám jasno v základních a důležitých faktech, která se týkají vesmíru.“

„Hovoř jen o tom, co je ti jasné.“

„Na světě musí být něco jasného a krásného, něco, co člověka povznáší a očisťuje, a není-li to láska, co to je?“

„Zdánlivě to nyní vypadá tak, jako bychom byli vytvořili takovou českou vládu, která dovede do říše celý český národ. Chtěl bych zdůraznit, že poněmčení zamýšlíme, ale pouze těch, kteří jsou skutečně k poněmčení způsobilí. Počítám zhruba se 40 až 60 procenty…
Těm, kteří jsou způsobilí poněmčení, by se později pokud možno zprostředkovala práce v říši, aby se sem vůbec nevrátili. Ti, kteří poněmčení způsobilí nejsou, se odešlou po otevření osídlovacího prostoru kolem Ledového moře, v němž umístíme v budoucnu koncentrační tábory pro 11 miliónů židů z Evropy. Tam bychom pak mohli usadit Čechy, kteří nejsou způsobilí poněmčení. Jejich úkol by byl pozitivní, udělali bychom z nich dozorce, předáky, měli by možnost přivést si sem rodiny…
Dalším problémem, a to nejdůležitějším, je otázka českých škol a za druhé otázka mládeže. Obě budou vyřešeny společně… Zde je třeba uhodit především na české učitelstvo, které je sborem vychovatelů opozice. Tady do toho musíme jasně říznout. Není technicky možné dát zavřít všechny české učitele a vytrhnout mládež z dosavadního ovzduší. To půjde bezpochyby při českém postoji k těmto věcem asi nejlépe na poli sportu…“

„Jsou okamžiky – je to cosi, co trvá jen pět, šest vteřin – kdy cítíte pojednou přítomnost věčného souladu. Úkaz ten není ani pozemský, ani nebeský, je to jasný a nesporný pocit. Zdá se vám pojednou, že jste ve styku s celou přírodou, a řeknete si: ano, to je pravda.“

„Žijeme ve společnosti, naprosto závislé na vědě a technologii, a přesto skoro nikdo vědě a technologii nerozumí. To je jasný recept na katastrofu.“

„Láska je těžká a lehká, jasná a temná, horká a studená, nemocná a zdravá, spící a vzhůru - všechno kromě toho, čím je!“

„Dovol neúspěchu, aby ti dal to nejvyšší ponaučení: každý západ slunce je začátkem velmi, velmi jasného a mocného svítání.“

„O knihách
Knihy mají za prvotní účel zabránit kolektivní sebevraždě. Jejich role je společenská. Stává se občas, že někdo spáchá sebevraždu poté, co si přečetl knihu; v tom případě jde o nehodu. Velká většina čtenářů sebevraždu nespáchá, neboť je jim jasné, že jejich touha se vším skoncovat je sdílena všemi jen trochu myslícími čtenáři. Skýtá to jistou úlevu a podporuje vědomí solidarity: to jim přece nemůžu udělat, mým druhům v neštěstí, mým bratřím v utrpení.“

„Matematika nepotřebuje indicie, ta má jasná pravidla, jo to opravdu záviděníhodná věda. Zákony myšlení takovou jasnost postrádají. Bohužel. Rozum poslal na elektrické křeslo vrahy, o kterých se později ukázalo, že byli nevinní.“

„Autor, který se neumí odhodlat k tomu, aby snesl oheň kritiky, by se vůbec neměl dávat do psaní. Jako se cestovatel nesmí dát na cestu, spoléhá-li na stále jasnou oblohu.“

„Člověk vidí svět skoro vždy brýlemi citu, a podle barvy skla jeví se mu temný, nebo purpurově jasný.“

„Byla to divoká, hříšná dívka. Pro tento svět hořela příliš jasně.“

„Smích, tato křeč plic a obličejových svalů, je účinkem nepředvídaného a naprosto jasného poznání naší převahy nad jiným člověkem.“

„Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.“

„Hleď si udržet jasnou hlavu za všech okolností, když má člověk rozum, má si ho vážit a ne ho zahazovat pro pokleslost nervů.“

„Jasno má pouze ten, kdo se neustále ptá.“

„Když jsem otevřel dveře, bylo mým prvním dojmem, že u nás hoří, neboť místnost byla tak plná kouře, že stolní lampa jen matně prosvítala. Když jsem vstoupil, mé obavy se arci rozptýlily, neboť kouř, jenž mě začal rdousit a způsobil mi záchvat kašle, byl čpavý dým silného hrubého tabáku. Za namodralým mrakem jsem nejasně rozpoznával mlhavé obrysy Sherlocka Holmese.“

„Je jasné, že ve vadném těle duch odumírá.“

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

„Obecné principy berního úředníka podle S. P. Stewerse:
1. Daň se musí vybrat, ať to stojí co to stojí
2. Nejsilnější zbraní berního úřadníka jsou nejasné zákony.
3. Politické strany se doměřují až podle výsledku voleb.
4. Kdo si najal daňového poradce, má co skrývat.
5. Kdo má ještě na daňového poradce, tomu byla vyměřena malá daň.
6. Není vhodné kontrolovat subjekt, který má daňového poradce, lze-li kontrolovat subjekt, který nemá daňového poradce.

Výběrčí pragma (prohlášení k berním úředníkům S. J. Moora):
1. Nechoďte do bohatých firem. I když jim doměříte daň, ještě jim zbude na daňového poradce a můžete vybranou daň vracet.
2. Nechoďte do chudých firem. I když jim doměříte daň, nebudou mít na její zaplacení.
3. Hledejte střední firmy, které mají jen na doměřenou daň. Když je doměříte, už jim nezbude na daňové poradce nebudete daň vracet.
4. Vždy jednejte pomalu a nepřehledně.“

„Když někdo není takový, jakého ho ostatní chtějí mít, ostatní se zlobí. Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by měli žít ostatní lidé, ale nemá žádnou představu o svém vlastním životě.“

„Žena rodíc a kojíc ví jasně, že její dílo je mnohem vážnější než zaměstnání mužovo, kterýžto zasedá třeba v zemském shromáždění, na soudě nebo v senátě.“

„Jsou hvězdy, jejichž záře je viditelná na Zemi, i když již dávno zanikly. Jsou lidé, jejichž genialita nadále osvětluje svět, i když již dávno nejsou mezi živými. Tato světla jsou obzvláště jasná za temných nocí. Osvětlují cestu pro celé lidstvo.“

„Je to hloupé, že člověku je vždycky jasno, co měl udělat, až je pozdě.“

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

„Když malé děti káráme, často jsou tak vyděšené z odsuzování a našich silných emocí, že ani nechápou, co vlastně provedly. Říkáme dobrá slova, ale zaznívá tón nespokojenosti, pod medovým hlasem se skrývá obviňování, a to je příliš velká zátěž na emoce malého dítěte, které se pak nedokáže orientovat, o co jde. Cítí se strašně zraněné a vyděšené. Dítě se může učit nárokům ostatních nejlépe tehdy, je-li obklopeno jasnou láskou a jeho důstojnost není ohrožena.“

„Výkladové princip prof. Blocka:
Nejasné zákony je nutné vykládat tak, aby daň byla co nejvyšší.

Vahorlova výjimka:
Zákony není nutné vůbec vykládat, pokud to umožní, že daň bude co nejvyšší.

Nuttgerův striktní přístup:
Nezdržujte se výkladem zákonů, když máte vybírat daně.

Úkol ministra G. H. Freemanna:
Jakže? Zákon že to neumožňuje? Tak vydejte metodický pokyn!“

„Ptáš-li se někoho, má-li život smysl, je naprosto jasné, že ten tvůj jej nemá.“

„láska??žádná není. jen nenávist je čistá jako křištál. tam je všechno jasné.. tam není co řešit.“

„Strategie znamená jasně zvolit způsob, jak konkurovat.“

„Věc jasná sama rozhodnutí přináší.“

„Miluj svého bližního jako sebe sama, praví písmo. Je to jasný požadavek milovat především sebe sama.“

„Máme jen vágní naděje, ale jasné obavy.“

„Prvním požadavkem výmluvnosti je jasnost.“

„(O snech)… Tvrdím, že v devadesáti devíti případech ze sta jsou sny šmízo, brak, haraburdí, veteš, zadina, šmejd a plevel, které nestojí za fajfku tabáku. Jsou sice virtuosové ve snech, jako například pan K. M. Čapek-Chod, kterému se zdá, co si před usnutím umíní, takže si může předem udělat koncertní program snů na celou noc; ale my všichni ostatní si dnes upřímně řekněme, že za rok tak dva tři sny se povedou a stojí za to, aby si je člověk pamatoval, ale jinak že máme sny tuctové, plytké, všední, směšné, nicotné, pitvorné, trapné, nestydaté, nemotorné, jaklové a nedůstojné. A krom toho popletené, nesmyslné, stokrát opakovené, děravé, nejasné, zločinné, nudné, šmírařské a nejapné. A nadto ještě hloupé, bez děje, nastavované a mrzké a pokořující; a nás vůbec nehodné.“

„Nyní jsme za vůdcova vedení obsadili v Evropě nesmírný prostor. Je lhostejné, jaká bude forma vztahů těchto zemí k nám, ale je to pouto definitivní… Bude nutno rozeznávat tři velké skupiny. Především země s germánským obyvatelstvem. To jsou lidé, mající naši krev a tím i naši povahu. Je jasné, že s těmi to lidmi musíme jednat jinak, než s přislušníky jiné rasy, národy slovanskými.
Druhá skupina jsou východní prostory, osídlené částečně Slovany. Tam je třeba vědět, že dobrota bude chápána jen jako slabost; sám Slovan vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s člověkem rovnoprávným, a je zvyklý, že si pán s ním nezadává.
Jsou to prostory, jejichž obyvatelé, mám-li to říci docela drasticky, nám musí sloužit jako otroci… Základní linie musí platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady už nemá koneckonců co pohledávat!“

„Děda mě učil, že si mám dávat jasné cíle a pak o ně bojovat a neexistuje nic, co by mě přinutilo, abych se vzdal bez boje.“

„Netrap se něčím, co ještě nepřišlo, nikdy předem nevíš, jakou cestu ti život nabídne. A mnohdy ani není jasné, zda dobré věci skončí dobře a zlé špatně. Osud je bludiště cest a leckdy nedohlédneš ani na první křižovatku… - Bez práva na život“

„(O jeho první firmě) Nikdy jsem nebyl kapitánem nějakého sportovního týmu nebo kapitánem čehokoli, nikdy jsem nikoho nevedl. Takže jsem přemýšlel, okay, co jsou vlastnosti, které ovlivňují to, jak tým pracuje. První jasný předpoklad je, že se lidé chovají stejně jako vy. To ale není pravda. I kdyby se chovali přesně jako vy, všichni mají na mysli jiné domněnky a informace.“

„Někdy mě jímá zoufalství a vztek z toho, že se člověk v dnešním Německu už nemůže jasně vyjádřit a nazvat věci pravým jménem. Tohle znám jenom z totalitních států.“

„Mám pocit," pravil jsem, "týkající se podélných čar života. Ve vztahu k nim musí být člověk přímý, protože jinak je jeho existence jen pouhá šaškárna, ukrývání tragédie. Musel jsem asi mít jakýsi pocit o těchto podélných čarách už v době, kdy jsem byl malý kluk, a v důsledku toho jsem chtěl vybudovat si život právě na nich. A tak jsem paličatě říkal, ne' všem přemlouvačům, jen proto, že mi ty čáry tvrdošíjně vězely v paměti, i když nikdy ne moc jasně. A poslední dobou tyhle vzrušující čáry už zase pociťuju. Když utuchne úsilí, jsou tu, jako dar. Tadyhle jsem předtím ležel na gauči a ony mě najednou proťaly, chvějivě a přímo. Pravda, láska, mír, štědrost, užitečnost, harmonie! A veškerý hluk a drhnutí, pokroucenost, žvanění, rozptýlení, námaha, nadbytečnost, to vše zmizelo jako cosi neskutečného.“

„Tanec je odpradávna jednoznačnou a jasnou uměleckou řečí.“

„Moc se nestarám o to, co lidé zrovna říkají. Když jde všechno dobře, chválí vás, když děláte chyby, kritizují vás. Musím mít jasno především sám v sobě.“

„Poděkování není ponížení, ale známka jasného rozumu…“

„Neblahý dar nebes je citlivá duše! Kdo ho dostal, musí čekat pouze utrpení a bolest na zemi. Stane se ubohou hračkou počasí a ročních období, slunce nebo mlhy. Zachmuřená nebo jasná obloha bude řídit jeho osud a spokojený nebo smutný bude podle toho, jaký vítr bude foukat.“

„No tohle má být láska? Co je to za svět kde každý jen podvádí a klame? co to ma být se ptám? už neexistuje láska a věrnost slova…? mužská čest a laskavost …? laskavost byla ona žena. která vzala mi ho. A utvrdila ze nejsem ta práva a on můj.. kdyby byla pravda a byl můj není tady druhá kterou by ohnul.

Člověk podvede a nedodrží své slovo. druhé šance už nejsou.. měl si jednu proč by měla být druhá?…. odpustíš a chyba je jen tvá …. nechceš odejít a nechceš zůstat…, tak proč sedíš a přemýšlíš co dělat? …když cesta je jasný směr …kam mas jít a ty ze sebe jen hloupou děláš?.. a víš ze láska je jen hřích!!


Zpomeň si ze tam kde si byla.. už nějaký byli.. a ty si myslíš ze výjimečnost si ty …? ach ty choude.. všichni si říkají… a tobě pohledy nedochází.. proč už nezarveš oči a nejdes dal? …srdce me bolí je to velký žal …mam věřit či nevěřit.. dovolí ti jen co bude chtít …. lidská maska je jak hřích ze málo kdo vy kolik ještě bude stran. než v knize zjistíš kdo je vrah.


Neobhajuj si to a dojdi za nim udělej krok a bude lip …není to skok ale vímena stran …nemusis být smutná o nic neprichazis …to on ztratil mnoho.. ten kdo postrádá nejsi ty..

-S. ukymejv“

„Pocit, který je utrpením, přestane být utrpením, jakmile si o něm vytvoříme jasnou a zřetelnou představu.“

„Každý problém má své řešení, které je prosté, jasné a mylné.“

„Jasnost je zdvořilostí literáta.“

„Emoce přestává být emocí, jakmile si o ní vytvoříme jasnou a zřetelnou ideu.“

„Plamen lásky hoří jasně a silně pouze do té doby, než jej občas rozdmýchá pocit nejistoty.“

„Ať platí víc jasný rozum než obecné mínění.“

„„Už zase jsi mluvila s tím výklenkem, Gwendolyn. Docela jasně jsem to viděl.“ „Jo, je to můj oblíbený výklenek, Gordone. Urazí se, když s ním nemluvím.““

„Don Quijote bojoval proti větrným mlýnům, protože si myslel, že jsou to obři.
Kdyby věděl, že mlýny jsou mlýny, vysral by se na to, ovšem. Protože proti
mlýnům, jasně věda, že jsou to mlýny, dokáže bojovat jenom Švejk.“

„Zamyslil se nad tím a uvědomil si, že ten neklid vyvěrá z nejasné a tajné postranní myšlenky, jaké tajíme i sami sobě a objevíme je jen, když prozkoumáme hlubiny svého srdce.“

„Nejodvážnější jsou nepochybně ti, kdo mají jasnou představu, co je čeká, ať jde o slávu nebo nebezpečí, jemuž jdou vstříc.“

„Lidstvo musí skoncovat s inkvizicí tím, že z Domova (soustředěného kolem kuchyně) udělá znovu Centrum vlády. Vlády založené na Jediném zákonu Stvořitele (ZMĚNĚ). Neexistuje vyšší forma prožívání tohoto Zákona, než jakou představuje přeměna vnějšího ve vnitřní prostřednictvím stravy. Jedině pomocí potravy lze udržovat Jednotu mezi vnitřním a vnějším. Potrava pochází ze Stvoření. Stvoření vychází ze Stvořitele. Existuje snad nějaký jednodušší a praktičtější způsob než používat stravu k tomu, abychom se maximálně přiblížili svému Stvořiteli zevnitř? Tato pravda se jasně projevuje v tom, že po snězení jídla nejsilnější tok krve putuje k srdci. Jedině díky krvi můžeme fungovat, cítit, myslet, rozlišovat, rozhodovat se a jednat. Kdo má pod kontrolou naši stravu, má pod kontrolou i tohle všechno! Z toho důvodu se musí kuchyň opět stát centrem vlády, aby Jediný zákon Stvořitele mohl být používán jako Primární Konstanta.“

„Každá sranda něco stojí. A čím víc to člověk chápe a dává do souvislostí a všechno je mu už jasný, o to větší je jeho osamělost. Tomu já říkám poučený smutek.“

„Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by ostatní měli vést své životy, ale nikdo o svém vlastním.“

„Jen málo lidí a podniků dokáže jasně formulovat, PROČ dělají to, CO dělají. A když říkám PROČ, nemám na mysli peníze – ty jsou výsledkem. Slovem PROČ myslím to, co je vaším záměrem, důvodem či přesvědčením. PROČ vaše firma existuje? PROČ každé ráno vstanete z postele? A PROČ by to mělo někoho zajímat?“

„Pokud je cesta před vámi jasná, jste pravděpodobně na cestě někoho jiného.“

„Víte, co je to šarm: způsob, jak získat odpověď "ano", aniž byste položili jasnou otázku.“

„Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně…“

„Být člověkem znamená nejasně cítit, že v každém je něco ze všech a ve všech něco z každého.“

„Temná období nastávají, dostanou-li se k moci lidé, jimž je vše jasné.“

„Je téměř nemožné pochopit dějiny lidových revolucí, neuvědomíme-li si jasně, jak hluboce konzervativní jsou pudy davů. Jako u všech primitivních bytostí jsou neodstranitelné. Jejich fetišistická úcta k tradicím je naprostá, právě jako hrůza před všemi novotami. Kdyby bývaly měly demokracie svou dnešní moc v období vynálezů parního stroje a železnic, stalo by se uvedení těchto vynálezů v život nemožné nebo jen za cenu opětovných revolucí. Naštěstí pro pokrok civilizace se nadvláda davů zrodila teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a průmyslu.“