Citáty o přírodě

strana 3

„Příroda není do té míry rozumná, aby s člověkem bojovala.“

„Nic netrvá věčně, ani příroda ani lidský život, jediná trvalá je změna.“

„Příroda nám dala iluze jako náhradu za to, co nejsme a smysl pro humor jako náhradu za to, co jsme.“

„Příroda přikázala ženě: buď krásnou, můžeš-li, chytrou, chceš-li, moudrou a uvážlivou však musíš být neustále.“

„Několik málo zázraků přírody je vypočitatelných, zázrak člověka k nim bohužel nepatří.“

„Člověk je v přírodě podřízen jejímu diktátu, jejím nahodilostem, avšak zároveň tuto přírodu překračuje, poněvadž postrádá onu nevědomost, jež činí z živočicha její součást, něco, co je s ní jedno.“

„Kdo nepozná přírodu skrze lásku, ten ji nepozná vůbec.“

„Lidský duch razí cestu navzdory varování a předsudkům. Navzdory archaickému mene tekel, že voda patří rybám a vzduch ptákům, dobyl člověk i tyto živly, ačkoli pro ně nebyl stvořen. Létá - na posměch všem takzvaným zákonům a v atomových ponorkách žije celé měsíce pod hladinou. Svou inteligencí si tvořil křídla a žábry, které mu byly přírodou odepřeny.“

„Srdce člověka je brzo klidné a brzo zas zastřeno mračny; ale srdce poctivce, podobno divadlu přírody, je vždy velké a krásné, ať je klidné nebo vzrušené.“

„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“

„Proč nám příroda dovoluje uhodnout z vlastností jedné části chování zbytku? Jde o nevědeckou otázku. Nevím jak na ni odpovědět jinak než zcela nevědecky. Myslím, že je to tím, že důležitou vlastností přírody je jednoduchost – a proto je velmi krásná.“

„Když vám dá Příroda sílu, odvaha se dostaví sama.“

„Všechno umění vychází z přírody, kdo je umí od přírody oddělit, je umělec.“

„Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.“

„Rovná čára v přírodě neexistuje, je vrcholem nepřirozenosti.“

„Skoro se zdá, že příroda sesílá na lidi jenom krátké nemoci, ale lékařství si osvojilo umění je prodlužovat.“

„Tvrdím však, že v každé jednotlivé nauce o přírodě lze najít jen tolik skutečné vědy, kolik je v ní matematiky.
Metaphysische Anfangsgründe der Naturwissenschaft, A VIII“

„Třebaže je člověk největším predátorem, jakého kdy svět poznal a také největším šiřitelem epidemií v přírodě, odsuzuje všechny ostatní predátory…“

„Nikdo nedosáhne spásy sám. Člověk si zaslouží být spasen jedině skrze spásu všech. Zvíře má také svá práva před Bohem. Zvíře, temná záhada, obrovský svět snů a němé bolesti. I beze slov vyjadřují však tuto bolest znamení až příliš zjevná. Proti barbarství člověka, který znevažuje, pokořuje a týrá svého nižšího bratra, protestuje celá příroda.“

„Nevzhlížejme k lidem, kteří mají moc aby věci změnili, protože lidé u moci jsou velmi často nejvyprázdněnějšími lidmi na světě. Kvůli nám věci nezmění. Musíme najít světlo v sobě, ve svých společenstvích, ve svém Poznání a vlastní tvořivosti. Nemůžeme čekat až lidé u moci něco kvůli nám zlepší, protože to nikdy neudělají, pokud je k tomu nedonutíme. Tvrdí nám, že lidská přirozenost je soutěživá, agresivní a sobecká. Je to přesně naopak. Lidskou přirozeností je ve skutečnosti spolupráce a štědrost. Člověk je ve skutečnosti společenský tvor. Pokud najdeme své vlastní světlo, svoji přirozenost, budeme k sobě laskavější a budeme laskavější i k přírodě.“

„Slyšeli jste již o růži, která vyrostla z trhliny v betonu, což dokazuje, že zákony přírody jsou nesprávné - naučila se chodit i bez nohou.“

„Příroda sice dává pokrm, ale nepřináší ho až k hnízdu.“

„Příroda nezná emoce, ty tam nosíme my.“

„Pro mne skauting znamenal celoživotní orientaci na hodnoty, které do nás škola ani rodina nedostala. Byli jsme součástí přirozeného klukovského živlu postaveném na tom, že kluci se spolu kamarádí a navzájem se vychovávají. My jsme se do té doby s klukama jenom bili. S příchodem skautingu to najednou dostalo silně dobrodružný ráz a jiný řád. Nikoliv metodou příkazů ale… – bylo to, jako když dýcháte vzduch. My jsme skautskou výchovu ani metodiku nevnímali, prostě to bylo to nejpřirozenější, co jsme tehdy mohli dělat. Věrnost hodnotám, jako je například přátelství nebo vztah k přírodě, to je něco, čeho se držím. Být věrný skautskému slibu, věrný tomu, co jsme si tehdy řekli… to je filosofie, bez které se člověk v dnešním světě neobejde, která ho drží pohromadě.“

„Mám rád marnivé hýření barev v přírodě, kdy celý obzor na chvíli zahoří v mračnech nepokořitelným sluncem. V takové chvíli vybuchne celá paleta barevné fantazie do obřích rozměrů.“

„… A pak mám přírodu, umění a poezii, a pokud to nestačí, co stačí?“

„Klid v hlavě je když nemyslíš a pouze vnímáš prostor okolí kolem sebe, myšlenky si někde plují v dáli. A ty jen cítíš tu orosenou trávu jak chladí ti nohy. O kousek dál za plotem motýli sosají šťávu ze spadlích hrušek jsou tam i vosy včely to je zvuků posloucháš hmyz. A v dáli zlatavé pole uzrálé pšenice vlní se od věru. teplý vzduch léta sluneční paprsky prohřívaji tělo. Ve větvích stromů šumí listy jak je vítr profoukává. Taky ptáčci vesele švitoří. Najednou si tou energií života co je všude nevnímáš čas ani sebe ego pouze přírodu v sadu. Klid a jsi pohlcen okolím kolem sebe a všechny starosti házíš za hlavu. Si klid soulad jako ta příroda cítíš jí svíma smyslama Čichem, ušima, očima, hmatem když se dotkneš kůry stromů nebo zrajícího ovoce cítíš vůmi chuť šťavnatost ovoce. Smysli tě najednou ovládají víc než myšlenky tehdy jsi klid.“

„Příroda spojila muže a ženy manželskými svazky.“

„Člověk je vládcem a pánem přírody.“

„Příroda je vychytralá síla, která pomocí několika rafinovaně umístěných oblastí dokáže pro svůj záměr zachovaní rodu získat i toho, kdo o zachování rodu vůbec neuvažoval.“

„Lidé se častěji stávají dobrými cvičením, nežli od přírody.“

„Je to tajemství přírody a politiky, že je leckdy bezpečnější změnit spousty menších věcí než udělat jednu větší změnu.“

„Nechá-li příroda v něčím rozumu mezeru, zamázne ji obvykle tlustou vrstvou samolibosti.“

„Pod vedením přírody nemůžeme nikterak pochybit.“
NATURA DUCE ERRARE NULLO MODO POSSUMUS.

„Člověk nepozorovaně, ale vždycky jednou za deset nebo za patnáct let "naráz zestárne", jako kdyby na něj příroda zapomněla a pak se zničehonic upamatovala a honem ho posadila na úroveň jeho skutečného stáří.“

„Rozum člověku říká, aby stál nad přírodou a byl měřítkem všech věcí. Tak si člověk myslí, že je schopen žít a tvořit proti zákonům přírody, a vytváří zmetky.“

„Příroda si vybírá ze zábavy daň daleko vyšší, než by se odvážil vybírat stát.“

„Příroda je soběstačná.“

„Člověk stále ovládá přírodu, což se na tak malé planetě jakou je naše Země, může nakonec projevit naopak větší závislostí člověka na přírodě.“

„Příroda netrpí nevyléčitelné nemoci.“

„Věda zjistila, že nic nemůže zmizet beze stopy. Příroda nezná zničení, pouze změnu.“

„Muži jsou udatní. Když ne od přírody, tak aspoň ze strachu před výsměchem.“

„Člověk, který nežije v přírodě tak, jako v ní žije kámen nebo zvíře, nenapíše za celý život dva kloudné řádky.“

„Nic v přírodě není tak nestálé jako dámský účes.“

„Lidský věk svůj průběh přesně stanovuje a je to jediná cesta přírody, a to docela prostá. Každému životnímu období je přidělen vhodný a pravý čas.“

„Nechybíme, následujeme-li přírodu.“

„Příroda se ráda skrývá.“

„Vypadá to, jako že příroda nesvede seslat na člověka pořádné marodění, leda nemoci krátké. Ale soudobé lékařství je už dokáže prodlužovat.“

„Pro mne je tolerance čistě světskou záležitostí… Jsem připraven zaměstnat každého, ale každého, kdo pěstuje rolnictví nebo obchod, nebo usadit ve městě toho, kdo má příslušnou odbornost a přinese výhody či píli do mých zemí… Mou zásadou je úplná svoboda vyznání; potom bude jen jedno jediné náboženství, jež záleží v tom, aby všichni byli vychováváni ku prospěchu státního celku… Je-li opatřena služba státu, zákon přírody a společnosti, dostává-li se Nejvyšší bytosti úcty a modliteb, není důvodu, abyste se Vy, dočasní vládcové, míchali do jiných věcí. To je moje smýšlení; Vaše veličenstvo je zná; bojím se, že je nezměním nikdy.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Vědec nestuduje přírodu z důvodu, že je to užitečné. Studuje ji, protože ho to těší, a těší ho to, protože příroda je krásná. Kdyby příroda nebyla krásná, nestálo by za to ji poznat a život by nestálo za to žít. Nemluvím samozřejmě o kráse oslovující smysly, o kráse vlastností a vzhledu. Jsem dalek pohrdání smyslovou krásou, jenže ta nemá nic společného s vědou. Co mám na mysli, je důvěrnější krása, jež pochází z ladného uspořádání částí, a kterou může pochopit čistá inteligence.“

„Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka.“

„Umění má splývat s přírodou. Má být dokonce s přírodou zaměňováno.“

„… nikdo nemůže ctít ženského ducha víc nežli já. Podle mého mínění jím příroda ženy tak štědře obdařila, že nikdy neuznají za potřebné využívat ho víc jak z poloviny.“

„Bůh vždycky odpustí, my odpouštíme někdy, ale když je s přírodou špatně zacházeno, nikdy neodpouští.“

„Zaujal mě také odpor, který lidé okolo sportu chovali k čistě rostlinné stravě. Několik trenérů mi řeklo, že si musím vybrat: Buď můžu jíst jen rostlinnou stravu, nebo sportovat. Protože jsem od přírody zvědavý, rozhodl jsem se, že to zjistím sám: Může ze mě být vrcholový sportovec a zároveň vegan?“

„Příroda chtěla vědět, jak vypadá, a stvořila Goetha“

„Bohatství, které nám poskytuje příroda, je vysoce nadřazeno našemu zaprášenému světu a celá příroda je proniknuta pocitem rovnosti.“

„Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka.“

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

„Příroda nedělá nic zbytečně.“

„Myšlení pro budoucnost znamená být loajální vůči přírodě.“

„Naším úkolem musí být osvobodit se … rozšířením našeho kruhu soucitu, abychom mohli přijmout všechny živé tvory a přírodu jako celek a celou její krásu.“

„Ale podle mého názoru se všechny věci v přírodě vyskytují matematicky.“

„Věda nemůže vyřešit ultimátní tajemství přírody. A to proto, že v poslední analýze jsme my sami součástí přírody, a proto i součástí tajemství, které se snažíme vyřešit.“

„V lese není Wi-Fi, zato spojení s přírodou ano“

„Ztráta není nic jiného než změna a změna je potěšením přírody.“

„O všem
Pravdy života moje energie
1 každý má co si zaslouží osud nelze zvrátit
2 všechno pomine stará energie odejde a nová příde
3 příroda je koloběch všechno je koloběch
4 život je krásný když dokážeš vidět a cítit ty krásný věci který jsou v životě bohactvím
5 všichni lidi jsou různí kolik zemí tolik moudrostí
6 každý svůj tvůrce svého štěstí a myšlenek
7 rozhodnutí určují tím kým sme
8 všechno souvisí se vším energie jsou propojeny
9 budoucnost je vylepšená minulost, přítomnost je dnes to co vnímáš to co cítíš
10 všechno podléhá skáze času a proto každý okamžik je dar který nelze vrátit spátky.“

„Často zapomínáme, že MY JSME PŘÍRODA. Příroda není něco od nás odděleného. Takže když řekneme, že jsme ztratili spojení s přírodou, ztratili jsme spojení se sebou samými.“

„Nic není tak nestálého v přírodě jako dámský účes.“

„Co s přírodou je v neshodě, má smrti znak již na svém čele – a kletbu ve svém původě.“

„Láska k druhému spočívá v tom, že si jím člověk snaží vynahradit, co mu příroda ode-přela.“

„Dějiny lidstva jsou pokračováním dějin přírody.“

„Člověk je tvor nesmírně ješitný. Přímo si říká o to, aby byl hezky hlazen po hřbetě - a pak jen spokojeně vrní. Chce být uznán, ctěn, oceňován, oblíben. Je strašně háklivý na své místo, které si vydobyl v člověčí skupině i v přírodě vůbec.“

„Dějiny nás učí ctnosti, příroda nás ustavičně nabádá k hříchu.“

„Miluji přírodu! Zvláště když má míry 90-60-90.“

„Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

„Příroda to zakotvila již v samotných základech, z nichž jsme zrozeni, a ustrojila nás tak, že máme lásku a úctu k sobě samým, že pro nás nic není dražší, nic váženější než my sami.“

„Příroda má ve zvyku vymáhat velmi lichvářské úroky.“

„Je v dějinách také den a noc jako v přírodě?“

„Příroda občas zplodí hlupáka, ale floutek je vždycky dílem člověčím.“

„Příroda cokoliv říká, je moudré.“

„Vědec rozmnožuje vztahy člověka s přírodou, ale podstatu a povahu těchto vztahů nemůže nijak změnit.“

„Jarní čas nám představuje mládí, naznačuje nám plody, které můžeme od budoucnosti očekávat. Další období jsou přizpůsobena k žatvě a ke sklizni ovoce. Plody stáří, jak jsem již často řekl, tvoří bohaté vzpomínky a všechno dobré, co jsme dřív zakusili. Všechno pak, co se děje podle přírody, musíme pokládat za dobré a užitečné.“

„I skličující doba je hodna úcty, neboť je dílem nikoli lidí, ale lidstva, tedy tvořivé přírody, která může být krutá, ale není nikdy nesmyslná.“

„Jestliže ten nejdravější prospívá a jestliže přežívá ten nejotrlejší, pak je příroda bohem ničemů.“

„Příroda neříká nikdy nic jiného, než říká moudrost.“

„Příroda a srdce jsou nevyčerpatelné.“

„Zákon zachování rodu se v přírodě umístil na prvním místě, hned za ním boj o život. Zákon lásky se dostal až na předposlední místo, za ním je už jen nenávist.“

„Existenční boj je dvojí povahy. Člověk se musí uplatnit v přírodě a proti přírodě a také mezi lidmi a proti nim.“

„Lidský duch i jeho tělesná schránka musí žít v souladu s přírodou a se zákony vesmíru. Ztroskotá, kdykoli se od nich odchýlí.“

„Jak laskavá je Příroda. Dává nám zestárnout, abychom už nelitovali života.“

„Je třeba mít vše, to znamená talent, talent a ještě jednou talent, lásku k hudbě a zpěvu, prsacovitost, vytrvalost, muzikalitu, dobrou hlasovou techniku, pokoru, ale zároveň i sebevědomí, sebekritiku, štěstí, kdy příroda pomůže pěknou barvou a pevným zdravím, a v neposlední řadě i dobrý vzhled. Ten je nejdůležitější pro režiséry, kteří dirigují operní domy a jejich inscenace. Ještě donedávna operní představení řídili dirigenti a režírovali režiséři vážící si a milující hudbu a zpěv. Dnes tomu tak není a je to velmi smutné, až tragické. Čest výjimkám! Zpěváci a častokrát i zmatené publikum trpí a tváří se, že tomu rozumějí, a nechají se unášet klamem a falešnou iluzí.“

„Neposloucháme dost ony tisíce přírodních zvuků kolem sebe a nepátráme dost po oné tak rozmanité hudbě, kterou nám příroda nabízí s takovým nadbytkem. Obklopuje nás a my v ní žijeme, aniž jsme ji vzali na vědomí. tady je podle mého nová cesta. Ale – věřte mi – sotva jsme ji sám zahlédl, protože to, co zbývá ještě udělat, je ohromné.“

„Učitelky jsou od přírody schopnější děvčata vésti, vyučovati a - na čemž při pohlaví ženském více na vyučování záleží - je vychovávati, jim ženskou mysl vštěpovati a je zvykati mravu ženskému. Mravní nebezpečí více se odvaruje, bývají-li dívky o sobě učitelkou vyučovány.“

„Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním.“

„Člověk slovanský, spojený s přírodou svazkem nerozlučitelným, obzírá se na ni ustavičně, nachází v ní položení duše své zobrazené, úkazy její béře za význam stavu svého i událostí jeho se týkajících, a příroda na vzájem ponouká jej, aby jí i hnutím jejím rozuměl a zobrazil si na nich stav svůj i city své duše. V tomto spojení má se jeden ke druhému a rozumějí si oba dobře i bez výrazných slov jako staří známí a přátelé.“

„Neexistuje žádná lidská ohavnost a abnormalita, která by nebyla vložena do lůna milující matky. Jako Slunce září nad spravedlivými i nespravedlivými a jako těhotné a kojící matky pečují se stejnou láskou o dítka boží i o děti ďábla a nedbají o možné následky, tak jsme i my částmi této zvláštní přírody a stejně jako ona v sobě nosíme nedozírno.“

„Nevěřím, že by architektura měla příliš mluvit. Měla by zůstat tichá a nechat přírodu v masce slunečního svitu promlouvat hlasem větru.“