Citáty na téma různost

„Čas ubíhá různě, podle toho s kým.“

„Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.“

„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“

„Neboj se tygra, kterému se narodila tři mláďata, ale boj se člověka, který má v hrudi dvě různá srdce.“

„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“

„Svět redukovaný mužskou logikou potřebuje trochu ženské nevypočitatelnosti a tajemství. Ale také - svět decimovaný mužskou agresivitou potřebuje ženskou něhu. Co si však počít s chudinkami, které si nechaly vsugerovat, že něha je přežitek, že muž je vlastně soupeř nebo dokonce nepřítel, kterého je třeba deklasovat, a nejlépe mužskými metodami? Svět je sice zařízen spíš pro muže než pro ženy, ale sotva se zlepší tím, že místo mužů a žen budou jen muži různého pohlaví.“

„Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.“

„Každý bojuje s různými věcmi … Já někdy bojuji s vlastním srdcem.“

„Za pravdu je různá sazba –
jednou pomník,
jindy vazba.
Kdo ji řekne dřív než včas,
tomu pravda
zlomí vaz.“

„Jsem pyšný na to, že jsem pomohl otevřít různé dveře. Všechna ta turné, cestování po světě - vidíte, jaký vliv hudba má. Když se rozhlédnete z pódia na stadion, kam až dohlédnete vidíte lidi. Je to ten nejnádhernější pocit, ale přichází s bolestí. Stojí za tím hodně bolesti“

„Láska a přátelství jsou dvě různé věci, aspoň nevím, že by přátelství někoho přivedlo do blázince.“

„Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Neexistuje totiž špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí.“

„Slova "pracovat" a "hrát si" označují tutéž činnost za různých podmínek.“

„Politika skutečně obsahuje bezpočet různých pokušení, a když ji člověk podlehne, mohou ho trochu deformovat.“

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

„Válku, díky Bohu, nemáme. Ale zcela jasně existuje snaha zamezit různými prostředky našemu rozvoji, existuje snaha 'zmrazit' světový pořádek, který vznikl v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu a v jehož čele je jediný nepochybný vůdce, který jím chce zůstat. Chce jím zůstat ve víře, že on může vše a ti druzí mohou jen to, co on jim dovolí a co je v jeho zájmu. Takové uspořádání světa Rusku nikdy nebude vyhovovat. Pokud se to někomu líbí, chce žít v podmínkách polookupace. My to ale dělat nebudeme. Nechystáme se ovšem s nikým válčit, chceme se všemi spolupracovat.“

„Lidé jsou jako zvony ulité z různých kovů; v každém z nich je i vzácný kov.“

„I když žena a muž spí na jedné podušce, mají různé sny.“

„Povinnost nás uschopňuje dělat různé věci dobře, ale láska nám dělá schopnost dělat je skvěle.“

„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!“

„Ve starých kolejích už to dál nepůjde! Budeme-li nadále žít, jak lze žít bez impulsů z duchovního světa,
pak sice budeme moci dál rozvíjet průmysl, banky, univerzity… a vykonávat různá povolání, to vše ale povede k úpadku, k zániku civilizace… Dnes nejde o to říkat: „Tak radikálně to nesmíme brát!“ Nebýt v tomto ohledu radikální vlastně znamená napomáhat vplouvání do úpadku lidstva.“

„Existují dvě různá pojetí světových dějin: první je oficiální, lživé a běžně se vyučuje na školách. Tím druhým jsou tajné dějiny lidstva, jež skrývají pravé příčiny světových událostí.“

„Kdo se podrobuje různým omezením z vlastního rozhodnutí, tomu přinášejí potěšení samotné potíže, protože je snáší s nadějí na dobrý výsledek - například lovci rádi snášejí nepohodlí, protože doufají, že něco uloví.“

„Na tabule interaktivní můžeme míti názor různý, ale jedna věc nesporná. Zbavily nás kříd.“

„Kdo nemůže nebo nechce myslet, musí věřit. Jinak nemůže žít. Bůh: to je pro ně pro všechny jen východisko, hromadný pojem pro tolik různých druhů představ, kolik je různých druhů lidí bez rozumu - a pochopitelně i zvířat. Například sloni mají jistě svého sloního boha a kdyby trojúhelníky mohly myslet, představovaly by si boha jako trojúhelník.“

„Knihy moudře složené lidskou pílí jsou zlato už vytěžené z hlubin, pročištěné různými zkouškami vodou a ohněm, označkované snad i k obecnému užívání, mající jistou hodnotu, a hodící se tedy k dennímu užívání.“

„Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socia­lismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků a vykořisťovat v nich lidi, a tak dále a tak dokola. Byly to všechno lži...“

„Z dvou různých názorů vítězí vždy spíš ten hlučnější.“

„Změnit se a zlepšit se jsou dvě různé věci.“

„Kontrola pravopisu ve Wordu funguje správně jen tehdy, píšeme-li dlouhý souvislý text bez zkratek, čísel, úvozovek, složitých jazykových útvarů, různě umístěných velkých písmen a většiny ostatních věcí, které se obvykle v každém textu vyskytují. Problém je v tom, že takovýto text nikdy napsat nepotřebujeme.“

„V této době jsme slyšeli různé závazky a sliby. Nejprve nám slíbili, že už nebudou rozšiřovat NATO, poté nám slíbili, že nepostaví žádné základny. Ale NATO se rozšiřuje, žene se na východ, a základny rostou jako houby po dešti.“

„Zejména tím, že se nezpůsobilí lidé zmocnili možnosti ovládat různé přírodní síly, budou do světa zasahovat impulsy ke zlu přímo gigantickým a velkolepým způsobem. Proti tomu budou muset ostatní lidé (na základě svých duchovních schopností) vyvíjet odpor, z něhož budou moci vyrůstat opačné síly dobra.“

„Zákony mají být přizpůsobeny mravům a zvykům různých národů.“

„Demokracie je cosi abstraktního a vidíme, že je uplatňována různými formami. Nemyslím, že někde existuje skutečná demokracie. Obvykle je tu nějaká skupina nebo strana, která má pod kontrolou všechno dění a ohání se fanglí s nápisem „demokracie.““

„Věřím, že bolest a utrpení jsou dvě různý věci. Bolest je pocit. Utrpení je důsledek toho, co způsobilo bolest.“

„Uvnitř těla jsou miliardy různých částic. Podobně existuje mnoho různých myšlenek a různých stavů mysli.“

„Řád, vytvořený sledováním autority, plodí chaos… Nejhorší je tzv. duchovní autorita. Je jedním z hlavních tvůrců "řádu", protože rozdělila svět na různé druhy náboženství a ideologií.“

„Všechny vědní obory jsou propojené, jelikož skutečnost je pouze jedna a obory jen různými úhly pohledu na svět…“

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

„Zvíře, člověk, různé živé bytosti s kterými všichni sdílíme planetu. zvířat je mnohonásobně více, zabíjí se navzájem. Což je přirozené, velká ryba žere malou. Jak velká ryba je člověk?“

„Muži, kteří se nevyznají v umění lásky a nemají ponětí o různých jednotlivostech a dalších záležitostech týkajících se žen, nemohou dosáhnout pravé slasti z této rozkoše, neboť se podobají tupým hovadům.“

„Lid, jenž jistoty nemá, se rozštěpí v mínění různá.“

„Není zuřivějších a krvavějších a déle trvajících válek na války způsobené růzností názorů, zvláště na věci bezvýznamné.“

„Je to dnes ale asi trochu klišé, když řeknu, že jsem jel do Indie, aby se tam našel. Na druhou stranu, asi z velkých pravd se právě klišé stávají. Rozhodně tam člověk ale pozná spoustu věcí. Je to cesta k sobě samému. Totiž to, jak se k sobě lidé v Indii chovají je totiž TO, co mě tam potkalo. Lidé tam prostě mají rádi jeden druhého a přitom vůbec nic nemají. Na druhou stranu jim ani člověk nemůže přát, aby něco měli, neboť by se pak chovali jinak. Oni nevědí, že se mohou mít lépe, tak se mají dobře. Bohužel, když tam dnes jezdí různé kultury hledat sami sebe, tak Indové nasávají jejich negativní vlastnosti.“

„Vypisuj pro lidi soutěže, ve kterých dostanou cenu za to,že se naučí zpaměti populární šlágr nebo hlavní města různých států, nebo kolik tun obilí sklidili loni v Iowě. Namačkej do nich plno údajů, které nejsou nebezpečné, zahlť je tolika fakty, až se budou cítit přecpaní a budou mít dojem,že úplně srší vědomostmi. Potom se jim bude zdát,že myslí.“

„Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.“

„Protože jsem zažil tolik různých systémů – nacismus, komunismus i demokracii, uvědomil jsem si, jak závažný je konflikt lidské individuality a institucí. Možná proto se to objevovalo i v mých filmech.“

„Mnozí z vás jsou muslimové či příslušníci jiných náboženství, pocházíte z různých zemí a z různých situací. Nesmíme mít strach z odlišnosti. Bratrství nám odhaluje, že tyto rozdíly jsou bohatstvím a darem pro všechny! Považujme se za bratry! Řím by mělo být město, kde se do tváře vrátí úsměv a kde člověk opět nalezne svou lidskou důstojnost. Mnozí lidé, kteří mají ve svém povolení k pobytu napsáno „mezinárodní ochrana“, jsou však častokrát zde i na jiných místech nuceni žít v obtížných a nedůstojných situacích, bez možnosti zahájit důstojný život a snít o nové budoucnosti!“

„I když možná pocházíme z odlišných míst a mluvíme různými jazyky, naše srdce tlučou jako jedno.“

„Někdy nám život připravuje různé zkoušky.
Zkoušky hněvu, strachu, zlosti a nejistoty.
Těmito zkouškami musíme projít, abychom se
posunuli v životě na další úroveň vývoje.
Proto je důležitté zpomalit, když
jede vlak moc rychle a
pustit na chvíly to,
co se potřebuje nadechnout…“

„Demokracie a totalita jsou dva různé módy adaptokracie.“

„Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc různých kopií.“

„…čekají od každého, že nová práce bude k nepoznání nová. To nejde. Člověk celý život vypráví v různých obměnách jedno a totéž.“

„Co potřebuješ pořád psát?
Potřebuji něco psát?
Nebo potřebuji čas a sílu?
Pořebuji mít v hlavě spoustu lidí.
Napřed musím hluboce poznat sebe samu, poznat vše, co jsem nashromáždila v různých dobách a místech.“

„Vědění je nebezpečné, což je jeden z důvodů proč různé vlády hlídají a pečlivě cenzurují lidi, kteří dokážou myslet efektivněji než ostatní.“

„Vrah se tiše přesouval ze střechy na střechu, dokud mu ruch strážnice nezůstal dost daleko za zády. Dalo by se říci, že se pohybuje jako kočka, až na to, že se nezastavoval, aby pomočil různé věci a tak si označkoval hranice svého teritoria.“

„Mám svůj veřejný život a svůj soukromý život. To jsou dva různé životy.“

„Podoba funkční demokracie může být různá a že jeden univerzální demokratický systém, který je vhodný a nejlepší pro všechny státy světa, neexistuje a ani existovat nemůže. Je to jednoduše dáno tím, že my sami jsme v různých místech tohoto světa různí. Máme různé zvyky, různé tradice, různou historii, různé vlastnosti, různé priority a v tom výčtu našich odlišností bych mohl ještě dlouho pokračovat.“

„Demokracie je shodou v různosti. Na rozdíl od diktatur nepovažuje jiné mínění za cosi, co je třeba odstranit. Na tom jsme se už v podstatě dohodli. Méně shody je v pochopení, že i demokracie je současně vládou, že není bezvládím či arénou sobců a moralistů.“

„O všem
Pravdy života moje energie
1 každý má co si zaslouží osud nelze zvrátit
2 všechno pomine stará energie odejde a nová příde
3 příroda je koloběch všechno je koloběch
4 život je krásný když dokážeš vidět a cítit ty krásný věci který jsou v životě bohactvím
5 všichni lidi jsou různí kolik zemí tolik moudrostí
6 každý svůj tvůrce svého štěstí a myšlenek
7 rozhodnutí určují tím kým sme
8 všechno souvisí se vším energie jsou propojeny
9 budoucnost je vylepšená minulost, přítomnost je dnes to co vnímáš to co cítíš
10 všechno podléhá skáze času a proto každý okamžik je dar který nelze vrátit spátky.“

„Pravému žárlivci je všecko příčinou podezření, všecko je předmětem neklidu. Žena ho uhrazuje už jenom tím, že žije a dýchá. Děsí se těch úkonů vnitřního života, těch různých tělesných i duševních hnutí, které činí z ženy bytost od něho odlišnou, nezávislou, pudovou, dvojsmyslnou a často nepochopitelnou. Trpí tím, že kvete sama ze sebe jako krásná rostlina, aniž může nějaká milostná moc zadržet a uchopit to vše, co šíří do světa vonného v této pohnuté chvíli, která je mládí a život.“

„Slova mají mnoho významů a dají se různě interpretovat. V tom je jejich kouzlo, ale zároveň i prokletí.“

„Když vědec nezná odpověď na problém, žije v nevědomosti. Když výsledek tuší, žije v nejistotě. A když má proklatě velkou jistotu o charakteru výsledku, ještě pořád ho hlodají nějaké pochybnosti. Zjistili jsme, že pro dosažení pokroku to má ohromný význam. Musíme uznat naši ignoranci a ponechat prostor pochybám. Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm jistoty – některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně.“

„Ke druhému se musí říci, že různý ráz předmětu poznání působí různost věd. Neboť tutéž větu dokazuje hvězdář a přírodozpytec, na příklad, že země jest kulatá. Avšak hvězdář prostředky matematickými čili ze hmoty vyvozenými, kdežto přírodozpytec pomocí toho co vidí na hmotě.“
Ad secundum dicendum quod diversa ratio cognoscibilis diversitatem scientiarum inducit. Eandem enim conclusionem demonstrat astrologus et naturalis, puta quod terra est rotunda, sed astrologus per medium mathematicum, idest a materia abstractum; naturalis autem per medium circa materiam consideratum.

„Antikrist je především velmi upřímným filmem, který odráží i Larsův boj s jeho depresemi. I během natáčení měl svůj karavan, kam se mohl kdykoliv uchýlit, když bylo potřeba. Snímek odráží jeho vnímání světa, ať si různí mravokárci říkají, co chtějí.“

„Láska ke stvořením potřebuje s velkou péčí rozšiřovat do rozměru, který je pro ni vhodný, proti povrchnosti, která se objevuje při prvotním poznávání, způsobem, jenž nemá žádné opodstatnění ani v Tóře ani v praktickém morálním životě, jako by zdánlivě láska měla vnitřní rozpory či byla přinejmenším lhostejná, a přitom vždy láska potřebuje naplňovat celého člověka. Nejvyšší místo v lásce ke stvořením musí zaujímat láska k člověku, a ta se musí rozprostírat nad celým lidstvem, přes všechny rozdíly názorů, náboženství a víry, přes všechny rasy a podnebí, je správné pochopit různé národy a lidská shromáždění a jak jen to je možné poznat jejich kulturu a jejich vlastnosti, aby člověk poznal, jak založit lásku k člověku na základech, které mají blízko k činům. Neboť jen duši plnou lásky ke stvořením a lásky k člověku může uchopit láska k národu geniální záplavou a velikostí myšlenek a činů. Úzkost obzorů, která způsobuje, že člověk vidí ve všem, co je za hranicí speciálního národa, či dokonce jen za hranicí Izraele, jen ohavnost a nečistotu, patří ke strašlivému tmářství, jež způsobuje celkovou zkázu stavby myšlenkového dobra, k jehož světlu se upíná každá jemná duše.“

„Sjednotit různé národy v jeden společný útvar, dát těmto různorodým elementům rovná práva a stejné podmínky a vytvořit tak mohutný stát je skvělý a atraktivní politický ideál. Je to však chybný ideál. Sjednotit různé rasy, existující na Zemi, v jeden kmen a zrušit všechny hranice je neuskutečnitelné. Taková je pravda, prokázaná chmurnými a krvavými událostmi minulých století.“

„Lidé se nerodí jako homosexuálové, oni se homosexuály stanou. Děje se tak z různých důvodů: vzdělání, osobnostní problémy počas dospívání a podobně. Možná to ani není jejich chyba. Nic to však nemění na tom, že chování proti přírodě a důstojnosti lidského těla je urážkou Boha…Homosexualita je proto hříchem, ale pouze sám Bůh je má právo soudit. My na zemi nemáme právo nikoho odsuzovat. My jako lidské bytosti máme stejná práva.“

„Matematika nám pomáhá ze všeho nejvíce při pochopení různých věcí božských.“

„Myšlení chodí různými cestami. Podezřívám ho, že nechce potkat lidi.“

„Ve světě existují tisíce různých radostí, ale v podstatě je to pořád jedna jediná radost, totiž radost z toho, že umíme mít rádi.“

„Dostal jsem dopisy od šesti různých lidí. Jeden byl z Austrálie, jeden z Německa a další pro změnu z Anglie, ale všichni psali stejně: „Vaši knihu CESTA jsem vzal do ruky po večeři a skončil až druhý den ve tři čtvrtě na čtyři ráno a pak jsem vstal z postele, šel nahoru, vzbudil děti a prostě jsem seděl na posteli a držel je v náručí.““

„Existuje ještě jeden další rozdíl mezi logikou zjevného a skrytého vyprávění. Ve zjevném vyprávění existuje logická kauzální souvislost mezi vnějšími událostmi. Jonáš chce plout přes moře, protože chce utéci před Bohem, usne, protože je unaven, je vržen přes palubu, protože je považován za příčinu bouře a je pozřen rybou, protože se v moři vyskytují dravé ryby. Jedna událost vyplývá z předcházející. (Poslední část příběhu je sice nerealistická, ale nikoliv nelogická.) Ve skrytém příběhu naproti tomu vládne jiný druh logiky. Různé události jsou asociací spojeny se stejným vnitřním zážitkem. To, co se jeví jako kauzální posloupnost vnějších událostí, vlastně zastupuje spojení zážitků propojených jako události vnitřní. Je to právě tak logické, jako je logický zjevný příběh, ale jede tu o jiný druh logiky.“

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

„Lidé byli původně uzpůsobeni k tomu, aby komunikovali prostřednictvím telepatie. Různé jazyky a odlišná písma, která normálně stojí komunikaci v cestě, nejsou na překážku, pokud se dorozumíváme přímo pomocí mysli. V našem světě by taková komunikace ale nikdy nemohla fungovat, protože lidé okrádají své zaměstnavatele, šidí na daních a podvádějí své partnery. Našinec by nikdy nepřistoupil na to, aby někdo jiný věděl, co si myslí, protože všichni v sobě skrýváme příliš mnoho klamu bolesti a hořkosti.“

„Lidé nemají svobodu bezplatně používat půdu, aby si uchovali nezávislost (omezování formou stavebních povolení, daněmi). Pomocí různých „podpor“ nebo „slev“ se omezí i ta troška nezávislosti, která lidem ještě zbyla, aby i potraviny mohly podléhat absolutní kontrole systému. Prostřednictvím manipulované „potravy“ lze ovládat a kontrolovat i mysl Zevnitř, protože POTRAVA vytváří KREV, díky níž jsme schopni fungovat, cítit, mít emoce, myslet, rozlišovat, provádět volby, tvořit a nakonec podle svého Bohem daného práva „BÝT“ rozpoznat sami sebe. Kdo má tedy dnes pod kontrolou naši volbu „BÝT“? Díky „potravě“ se dnes již mnoho lidí (vytvořených k obrazu Stvořitele) stalo „virem v lidské podobě“, kterého lze plně přetvořit a klonovat podle obrazu podřadného boha těch „několika vyvolených“. To nakonec vede k totální neschopnosti dosáhnout cíle života, kterým je Seberealizace, a k souhlasu s naimplantováním MIKROČIPU. Může se to stát jedině, když se podaří dostat lidi do stádia dostatečně velkého zoufalství - z toho, že už nemají peníze na to, aby přežili „běžným způsobem“. Pak bude naše zotročení absolutní a „rodný list“ (podle něhož „patříme státu“) už nebude třeba, protože dítě bude hned po porodu automaticky očipováno a zařazeno.“

„Každý člověk je při svém příchodu na svět ve stavu celistvosti. Tato čistá energie je světlem velmi podobným našemu slunci. Toto světlo během života, kdy se člověk vyvíjí a zakouší různá traumata, nikdy nenahradí temnota. Světlo nemizí, jen se zakaluje. Práce se stínem je něco jako setření zaprášené vrstvy z okna. Není potřeba pracovat na tom, abyste vytvořili více světla, protože jakmile se z okna setře povlak špíny, světlo začne proudit do místnosti. Odstranili jste to, co ho zatemňovalo.“

„Život je jako film s různými žánry, někdy je jako pohádka, jindy jako komedie, někdy jako horor a jindy jak fantasy příběh. Tyto žánry nás vlastně provází celým životem až do naší smrti. Když vyšplháme na samí vrchol, cítíme se jako v pohádce, ale když pak spadneme úplně dolů, jsme jak v tom nejstrašidelnějším hororu. Tyto žánry se mění, jsou to vlastně takové etapy života. Ať je zrovna život jaký chce, i když je to zrovna horor, zasměj me se nad ní a udělej me z něj komedii. Jak kdyby si bylo praveno, všechno zlé, je pro něco dobré. Vždy se dá i z toho nejhoršího, udělat to nejkrásnější.“

„Všichni jsou si rovni tehdy, když se narodí.
Časem se začneme oddělovat různým náboženstvím, odlišnými názory, jazykem, barvou pleti….
Kéž by jsme všichni zůstali těmi nevinnými dětmi, které si navzájem neškodí.“

„Každá velká věc se skládá z různě velkých maličkostí.“

„Před třinácti tisíci lety jsme znali něco, co se týkalo nás samých a co jsme od té doby zcela zapomněli: geometrická energetická pole okolo našich těl mohou být zvláštním způsobem roztočena za účasti našeho dechu. Tato pole obvykle rotují rychlostí blízkou rychlosti světla. Po pádu se však tato rychlost zmenšovala a jejich pohyb se nakonec zastavil. Pokud se toto pole vrátí do svých otáček, nazývá se Mer-Ka-Ba. Její důležitost nemá v této Realitě obdoby. Poskytuje nám rozšířené vědomí o tom, kdo jsme, spojuje nás s vyššími rovinami vědomí a dokážeme si vzpomenout na nekonečné schopnosti naší bytosti.
Zdravý vír Mer-Ka-By dosahuje v průměru padesát až šedesát stop, v proporční závislosti na výšce člověka. Když použijeme vhodné přístroje, může být rotace vířící Mer-Ka-By zobrazena i na počítačovém monitoru, a její obraz bude totožný s infračerveným horkým obalem galaxie - je to tentýž základní tvar, jaký má létající talíř.
Slovo Mer-Ka-Ba se skládá ze tří slov: Mer, Ka a Ba, které pochází ze starého Egypta. V jiných kulturách se nazývá merkabah, merkaba či merkavah. Může se vyslovovat několika různými způsoby, ale nejlépe ji vyslovujte jako tři oddělené slabiky se stejným důrazem na každou z nich. Mer značí specifický druh světla, tak jak byl chápán v Egyptě pouze během osmnácté dynastie. Dívali se na něj jako na dvě proti sobě rotující pole světla, otáčející se ve stejném prostoru a vzniklá prostřednictvím určitého způsobu dýchání, Ka značí individuálního ducha a Ba interpretaci ducha v jeho konkrétní realitě. V jiných realitách, kde duch nemá tělo, to značí pojetí nebo interpretaci reality, do které se dostane.
Mer-Ka-Ba je tedy proti sobě se otáčející pole světla, jež vytváří současně duch i tělo. Je to vozítko, které může používat duch a tělo (čili jedna z interpretací reality) pro přesun z jednoho světa či dimenze do druhé. Ve skutečnosti je však Mer-Ka-Ba mnohem víc, protože kromě pohybu různými realitami může také realitu tvořit.“

„Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socia­lismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků a vykořisťovat v nich lidi, a tak dále a tak dokola. Byly to všechno lži.“

„Lidé se při hledání naplnění a štěstí vydávají různými cestami. To, že nejsou na vaší cestě, neznamená, že zabloudili.“

„Láska a nenávist nejsou dvě různé měny s podobným kurzem. Je to rub a líc téhož platidla.“

„Všichni se v životě vydáváme různými cestami, ale ať jdeme kamkoli vždycky si tam neseme trochu z toho druhého.“

„Ženy jen různě vypadají, ale všechny jsou stejné.“

„Ze dvou různých mínění vítězívá vždy spíše to hlučnější.“

„Všechna šťastná manželství jsou na jedno kopyto, jen nešťastná se od sebe liší různými výšivkami.“

„Je cesta moudrosti a cesta nevědomosti. Jsou od sebe odděleny a vedou k různým cílům… Setrvávajíce v nevědomosti a považující se za moudré a učené, hlupáci bloudí sem a tam jako slepci vedení slepcem.“

„Člověk se může rozhodnout, že bude klamat, ale měl by si uvědomit, že existují různé jiné alternativy, které si zaslouží jeho pozornost.“

„Plodnost bývá různého druhu: ta pohlavní bývá nejméně záslužná.“

„Láska je oceán citů kolem dokola ohraničený různými výdaji.“

„Věc se má tak, že v různém čase vidíme různýma očima. Ráno vidíme jinak než večer.“

„Ctižádost zdánlivě nevinná chyba, ale je hrozná nemoc a pramen sterých jiných chorob…Co životů a národů zničila! Co štěstí zahnala z duší, jaký nepokoj tam vnesla! Je to strašný bič, který nedá člověku klidu a štve ho stále výš k větším poctám, slávě. To není zdravá snaživost vyniknout, osvědčit se, udělat pořádné dílo…Ctižádost vidí cíl v své slávě, ve svém „Já“ – ne v díle. Hledá slávu neúměrnou svým schopnostem a ta ho žene k různým nepoctivostem, k úskokům a pomluvám, aby druhého snížil, k podvodům, aby druhého oklamal.“

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

„Nemyslím si, že celibát by měl být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím úbytek povolání, protože tutéž starost mají evangeličtí křesťané, jejichž faráři se žení a farářky vdávají… Spíše bychom měli uvažovat, zda nevytvořit různé kněžské kategorie – na jedné straně by působili kněží "misionáři" a na straně druhé kněží "údržbáři". Určitá farnost by se obrátila na svého biskupa a představila mu někoho s rodinou, kdo brzy půjde do penze, a bude tudíž existenčně zajištěn a mohl by navštěvovat na teologické fakultě dálkové kurzy a doplnit si vzdělání… Jako údržbář v nejlepším smyslu by mohl v neděli předsedat eucharistii, křtít, konat pohřby, vést společenství, zatímco misionáři, mladí lidé, by vedli celibátní život a prováděli tzv. kategoriální pastorace, obraceli by se k nemocným, k vojákům, k vězňům či chudým a snažili by se být solí země a světlem na svícnu.“

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

„Vzešla-li totiž první žena, Eva, z žebra prvního muže, Adama, pak mám pocit, že podobně z žeber filosofie, původně pokrývající veškeré lidské teoretické poznání, vznikaly různé jednotlivé vědy, které si z kontinua toho, s čím si původně lámali hlavu filosofové, přivlastňovaly různé víceméně jasně vymezené úseky, u nichž se dospělo ke shodě o metodách, jak je zkoumat.“

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“