Citáty o duši

strana 4

„Stručnost je duší vtipu.“

William Shakespeare (1564–1616) anglický básník a dramatik

„Těla se v lidech milují častěji než duše. Kdo ve svém životě poznal třeba sto žen, možná že vůbec nepoznal lásku.“

Jan Blahoslav Čapek (1903–1982) český komeniolog, literární historik, literární kritik, překladatel a spisovatel

„Ženy hledají jemnou duši a mocné tělo.“

Jean Paul (1763–1825) německý spisovatel

„Krátkost je duše vtipu.“

William Shakespeare (1564–1616) anglický básník a dramatik

„Lichocení nikdy nevyzařuje z velkých duší, je výsadou malých lidí, kterým se podaří se zmenšit ještě víc, aby mohli lépe vejít do životní sféry jiné osoby, kolem níž krouží.“

Honoré De Balzac (1799–1850) francouzský spisovatel

„Ženy nikdy nedokáží být jen dočasnými hosty, neumějí to. Všechny se v skrytu duše usídlují natrvalo, s tupou, pudovou úporností budují domovy za potop a válek, v předvečer vpádů, v dobách, kdy se hroutí státy.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Umění musí být více než fotografický aparát, duši vyjádřiti musí.“

Mikoláš Aleš (1852–1913) český malíř

„Bezohledné oznámení pohromy má v sobě něco lidumilného, neboť sice tne duši do živého, ale umožní jí rychlejší překonání bolesti a uspíší její zhojení.“

Héliodóros z Emessy

„Žárlivost je buď projev hloupého děcka v člověku nebo chorobné zatmění duše.“

Pierre-Augustin de Beaumarchais (1732–1799) francouzský dramatik a učenec

„Filozofie je zajisté lékem pro duši.“
EST PROFECTO ANIMI MEDICINA PHILOSOPHIA

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

„Člověk má jít vždycky po stopách své duše, i když to, co na něj čeká na dně, je strašné. Jedině tak se s tím může vypořádat.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Duše vidí jizvami.“

Otakar Matušek (1953–2022) český publicista

„Zatímco se člověk nudí, ďábel mu do duše zasévá sémě zla.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Po své vůli můžeš prožít život v plné duševní pohodě, i kdyby ti všichni spílali a i kdyby divoká zvěř sápala bědné údy tvé tělesné schránky. Neboť co překáží při tom všem tvé duši zachovat klid, správně posuzovat okolnosti a pohotově užívat nabízejících se příležitostí?“

Marcus Aurelius (121–180) císař Římské říše

„Většina mužů vyrůstá s vnitřní prázdnotou v sobě. Ať už tomu říkáme touha po otci, mužská deprivace nebo osobní nejistota… Když se pozitivní mužská energie, onen způsob, jak se muž cítí mužem - nepřenese z otce na syna, vzniká v mužských duších určité vakuum. A právě do tohoto vakua vnikají démoni.“

Richard Rohr (1943) americký duchovní spisovatel, řečník, učitel, katolický františkánský kněz

„Žádné odstranění chudoby, žádná organisace práce nezachrání lidstvo od nenormálnosti, a tudíž také od provinilosti a zločinu. Zlo se skrývá v lidstvu hlouběji, než předpokládají lékaři socialisté a v žádné organizaci společnosti se nevyhnete zlu; nenormálnost a hřích vyplývají z duše lidské samy.“

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) ruský spisovatel

„Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby nás nepřemohlo zoufalství, a na druhé straně v nás vyvolává bázeň, aby námi nezmítala vichřice pýchy.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

„Velká duše musí dát bolesti větší prostor než malá.“

François-René de Chateaubriand (1768–1848) francouzský spisovatel, politik, diplomat a historik

„Pracující třída má ve svém materialismu pravdu! Má pravdu, když si uvědomuje, že nejdřív je žaludek a pak duše - ne hodnotově, ale časově!“

George Orwell (1903–1950) anglický spisovatel a novinář

„Vím, jak je uprchlíkům na duši. Citlivě prožívám to, jak na to lidi u nás nahlížejí. Osobně jsem pro to, aby se lidem, kteří potřebují pomoct, pomohlo. I když vím, jak je to komplikované. Často se modlím za politiky a ty, kteří to mohou ovlivnit, aby se to vyřešilo.“

Ladislav Heryán (1960) český římskokatolický duchovní

„Lidské i zvířecí duše pocházejí z duše světa a jsou s ní téže povahy, to jest božské.“

Anaxagorás (-500–-428 př. n. l.) starověký řecký filozof

„Věřím, že do nebe přijdou psíci i jiná havěť a že každé stvoření má nesmrtelnou duši.“

Martin Luther (1483–1546) německý mnich, kněz a profesor teologie, klíčová postava protestantské reformace

„Vždyť v čem spočívá smysl života, zamýšlel ses nad tím někdy? Nejvyšší smysl života každého jednotlivce spočívá v poznání své duše. Všechno ostatní je dočasné, pomíjející, prostě jen prach a iluze. Jediná cesta, jak poznat svou duši, vede přes vnitřní Lásku, přes mravní očištění svých myšlenek a přes zcela neotřesitelné přesvědčení, že tohoto cíle dosáhneš, tedy skrze vnitřní víru… Dokud z tebe ještě sálá život, nikdy není pozdě poznat sám sebe, najít v sobě svou podstatu, svůj svatý, životodárný pramen duše… Vyznej se sám v sobě a pochopíš, kdo opravdu jsi.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Smysl lidské existence spočívá ve zdokonalování duše!!!“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Mnoho může síla duše, mnoho víra, mnoho naděje, ale všechno zmůže jedině láska.“

Alfons Mucha (1860–1939) český fotograf, malíř a výtvarník

„Se silou duše je vše možné.“

Ralph Smart psycholog a spisovatel

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

„Bach je astronom a objevuje nejkrásnější hvězdy. Beethoven zpochybňuje vesmír. Já se snažím jen vyjádřit duši a srdce člověka.“

Frédéric Chopin (1810–1849) polský skladatel

„Smích je sluneční paprsek duše.“

Thomas Mann (1875–1955) německý spisovatel a laureát Nobelovy ceny

„Duše - jako abatyše, ale tělo by chtělo.“

Ruské přísloví

„Na Chicagské letiště přiletěl tryskovým letadlem starý indiánský náčelník, sedl si na letištní plochu a tři hodiny nehybně seděl. Když se ho zeptali co dělá. Odpověděl, že čeká až za ním doputuje jeho duše.“

Americké přísloví

„Žijeme v době, kdy se bojíme, aby se nám nepoškrábal iPhone, ale nebojíme se druhým nasrat do duše.“

Jindřich Nestler

„Člověk si uvědomí jak je život křehký, teprve až uvidí, jak o něj ostatní přichází. Jak tělo odchází, ale duše zůstává.“

Pavla Nováková

„Pronikl jsi do mé duše. Jsem napůl agonie, napůl naděje … Nemilovala jsem nikoho jiného kromě tebe.“

Jane Austen (1775–1817) britská spispvatelka

„Žádný prorok se nikdy nesetkal s Bohem, aniž by upadl do osamění a ticha. Mojžíš, Eliáš a Jan Křtitel se setkali s Bohem ve velkém tichu pouště. I dnes mniši hledají Boha v samotě a tichu. Mluvím nejen o geografické osamělosti nebo pohybu, ale o vnitřním stavu. Nestačí ani být zticha. Je nutné stát se tichem. Neboť už před pouští, samotou a tichem je Bůh již v člověku. Pravá poušť je v nás, v naší duši. Posíleno tímto vědomím můžeme pochopit, jak ticho je nezbytné, pokud máme najít Boha. Otec čeká na své děti v jejich vlastních srdcích.“

Robert Sarah (1945) guinejský kardinál

„Život bez hudby, by byl jako tělo bez duše.“

Jan Smrčka

„Musíme spojit lásku s nenávistí. Musíme spojit fyzickou sílu se silou duše“

Martin Luther King (1929–1968) americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv

„Duše se ve spánku navštěvují.“

Hérakleitos (-535) před-sokratovský řecký filozof

„Život je krátký… kolik máme v životě,, pokusů” najít spřízněnou duši a pokud stále nehledáme něco nového, nemůžeme si být jisti, že nemůžeme být i šťastnější“

CarmenVerios

„Kdo by chtěl spasit svou duši, ten ji ztratí.“

kniha Bible

„Závist je kat a tyran duše.“

Vincenc z Pauly (1581–1660) francouzský kněz, zakladatel a světec

„Jen pozoruj lidi okolo sebe, sám však jim nedávej nahlížet do svého nitra, leč bys seznal duši dobrou, upřímnou a stálou. Buď skromný zdvořilý, ale nadevšecko važ si sám sebe.“

Božena Němcová (1820–1862) česká spisovatelka

„Fotografie kradou duše ale je pěkné si zaznamenat moment který se už nebude opakovat.“

AdelaWunsche

„Ego říká, "Až do sebe všechno zapadne, pak dojdu klidu."
Duše říká, "Najdi svůj klid, a pak do sebe vše zapadne."“

Marianne Williamson (1952) americká spisovatelka

„Existují dva způsoby vidění: tělem a duší. Zrak těla může někdy zapomenout, ale duše si pamatuje navždy.“

Alexandre Dumas starší (1802–1870) francouzský spisovatel a dramatik

„Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší…“

Jaroslav Foglar (1907–1999) český spisovatel literatury pro mládež

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

José Ortega Y Gasset kniha The Revolt of the Masses

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

Žádné

„Jsem svobodný člověk, protože se ještě neobjevil člověk s divokou duší, jako mám já a stejný blázen, jako jsem já. Být single je volba a tak si vždy vyberu to, než jít do vztahu s někým nekompatibilním.“

Asníková Adéla

„Srdce se skládá ze tří částí, z duše, mozku a obličeje.“

Richard Dehmel (1863–1920) německý básník a spisovatel

„Sebeláska - to znamená nutit duši jásat nad sebou samým a ruce aby tleskaly nad vypískanou komedií svého já.“

André Breton (1896–1966) francouzský básník a prozaik

„Ať už spojí muže a ženu jakákoliv láska, jsou si vždy cizí tělem i duší - zůstanou válčícími stranami.“

Marcel Achard (1899–1974) francouzský spisovatel

„Muž musí mít alespoň dvě spřízněné duše - jednu, která ho rozptyluje, a druhou, která jej očekává.“

Helen Rowland (1875–1950) americká novinářka

„Povrchní milenci nepronikají do hloubi ženské duše, jen jí lichotí.“

Christian Dietrich Grabbe (1801–1836) německý dramatik

„Nejbídnější ze všech potřeb - potřeba se svěřovat se a zpovídat. Je to potřeba duše být vnější.“

Fernando Pessoa (1888–1935) portugalský básník, spisovatel, literární kritik, překladatel, nakladatel a filozof

„Život má být dílo vlastní duše.“

Jan Kollár (1793–1852) český básník, lingvista, protestantský duchovní, spisovatel a vědecký spisovatel

„Ctnost, tak jako silná a vytrvalá rostlina, zakoření všude, kde najde ušlechtilou povahu a snaživou duši.“

Plútarchos (46–127) starověký řecký historik a filozof

„Trochu stříbra zničilo víc duší než ostrý meč těl.“

Walter Scott (1771–1832) skotský literát

„Spánek za dne svědčí o tělesném neduhu anebo zmatku, lenivosti nebo nevzdělanosti duše.“

Démokritos starověký řecký filozof, žák Leucippuse, zakladatel atomové teorie

„Nejjistější znamení duše plné humoru je schopnost vysmát se také jednou sám sobě. Lidé se však většinou litují, než aby se dokázali sami sobě vysmát.“

Schleich (1948) německý spisovatel

„Domnívat se, že ten, kdo měl mnoho žen, je hlubokým znalcem ženské duše, je stejný omyl jako kdybychom se domnívali, že muzejní dozorce může psát umělecké kritiky.“

Dino Serge Pitigrilli (1893–1975) italský spisovatel

„Ctnost je zdraví duše.“

Aristón z Chiu (-300) starověký řecký filozof

„Duše napomáhá tělu; je to jediný pták, který klec podpírá.“

Victor Hugo (1802–1885) francouzský spisovatel

„Lhostejnost je ochromení duše, předčasná smrt.“

Anton Pavlovič Čechov (1860–1904) ruský dramatik a prozaik

„Lituji jich z celé své duše. Neboť láska je tak sladký přelud, že ztratíme-li ji - přestože je přeludem, ztratíme celý život.“

Alexandre Dumas starší (1802–1870) francouzský spisovatel a dramatik

„Smrt tedy ničím není a nás se netýká v ničem, protože podstata duše je smrtelná zřejmě.“
NIL IGITUR MORS EST AD NOS NEQUE PERTINET HILUM, QUANDOQUIDEM NATURA ANIMI MORTALIS HABETUR

Tito Lucrezio Caro (-94–-55 př. n. l.) římský básník a filosof

„Řeč je duše a vědomí národa.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

„Mezi všemi slastmi na nás bezesporu nejvíce působí a dodává naší duši nejvíce energie rozkoš z žen.“

Claude Adrien Helvétius (1715–1771) francouzský filozof

„Štědrá duše, ta ztuční, a kdo velkoryse svlažuje jiné, bude také sám velkoryse svlažován.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

„Závist a nenávist užírají člověku duši.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Strýc pozoruje sklenice se zavařeninami ve spíži. Takové jsou lidské duše, napadá ho, do sebe uzavřené a nikdo nikoho neposlouchá.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

„Každý má právo vědět’ je lživé heslo lživého století, protože daleko výš stojí jiné, dnes ztracené právo: právo člověka nevědět, nezaneřádit svoji Bohem stvořenou duši pomluvami, žvásty, hloupostmi.“

Alexandr Isajevič Solženicyn (1918–2008) ruský spisovatel, publicista a politický činitel

„Dílo je dobré, když je schopné vyvolat rozechvění duše, jelikož umění je řeč duše, a to jediná.“

Vasilij Kandinskij (1866–1944) ruský malíř

„Velká a silná duše nikdy nepadne za oběť smutku, dokonce ani ve chvíli velkého trápení.“

Jan XXIII. (1881–1963) 261. papež katolické církve

„Politika slouží k náboženství. Politika, zbavená náboženství je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši.“

Mahátma Gándhí (1869–1948) indický politik

„Když měl Kristus opustit tento světa, zanechal poslední vůli. Svou duši odevzdal svému Otci, své tělo odkázal Josefu z Arimatie, aby bylo řádně pohřbeno; jeho šaty připadly vojákům; svou matku nechal péči Jana; co však měl nechat svým ubohým učedníkům, kteří vše zanechali pro něj? Stříbro ani zlato neměl; ale zanechal jim něco, co bylo nekonečně lepší, svůj pokoj.“

Matthew Henry (1662–1714) teolog z Walesu

„Drahý nepříteli. Dovolte, abych reagovala na nesmyslnou poznámku o tom, že ženy by se měly spokojit s tím, že jsou ‚duchovním krbem, u něhož se muži ohřívají.‘ Pokud je nějakému muži zima, doporučuji investovat do pořádných kamen. A má-li chladnou duši, neškodí dát si sklenku whisky.“

Connie Brockway (1954) americká spisovatelka

„Víra duši nebi zasvěcuje, avšak láska zemi v nebe proměňuje.“

Eliška Krásnohorská (1847–1926) česká feministka, básnířka, libretistka a romanopisec

„Svět není nikdy černej ani bílej, jen někdy nechává stíny na duši…“

František Sahula (1963–2008) český kytarista a zpěvák

„Hledal jsi květinu, / a nalezl plod. / Hledal jsi pramen, / a nalezl moře. / Hledal jsi ženu / a nalezl duši - / jsi zklamán.“

Edith Södergran (1892–1923) finská básnířka

„Dětská duše je jako čistá gramofonová deska, do které se vryjí všechny dojmy od nejútlejšího mládí.“

Josef Lada (1887–1957) český anarchista, ilustrátor, karikaturista, malíř, scénograf a spisovatel

„Naše duše mají meteorologické zpravodajství a stačí nepodceňovat zdánlivě neškodné věci a vyhnout se tak spoustě nezdarů v osobním i profesním životě.“

Paulo Coelho (1947) brazilský textař a spisovatel

„Najdi v sobě křišťálový pramen své duše a pochopíš, že všechno toto hmotné pozlátko – auta, byty, chaty, postavení ve společnosti – všechny tyto hmotné statky, při jejichž dosažení strávíš celý svůj vědomý život, jsou jen prach. Prach, který se v tomto pramenu okamžitě promění v nicotu. A život ubíhá. Život, který můžeš využít k proměně na nekonečný oceán Moudrosti.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Následuj své srdce po celý život. Dělej více, než máš nařízeno. I když získáš bohatství, následuj své srdce, neboť nic z toho nebude ti platné, pokud tvé srdce bude znavené. Umenšuj sebe, ne však čas, kdy následuješ srdce. To je protivení se duši.“

Hermes Trismegistos

„Já tomu říkám jednoduše – role, hodná jména Člověk. A stát se tím, kým máš být. Když budeš usínat, abys byl klidný, že je tvoje svědomí čisté. Když budeš umírat, aby ses nemusel stydět za své myšlenky a činy. A když pak předstoupíš před Boha, jak říkají křesťané, před Boží Soud, abys měl co říct. Aby miska vah s dobrými skutky byla plná a ta se špatnými skutky prázdná. To je to, co znamená být Člověkem. A to nejen navenek, ale také, a to je nejdůležitější, uvnitř tebe. Udělej si pořádek ve své hlavě. Přestaň snít o špatných, hloupých a prázdných věcech. Mysli víc na Boha, mysli na duši. Pokud máš volný čas – využij ho k užitku duše, modli se, medituj, zabývej se duchovními záležitostmi. Protože život je příliš krátký. A je nám dán pro to, abychom dokázali Bohu, že jsme hodni jména Člověk…“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

„Herectví je pro mě vášní, vycházející odkudsi z mého nitra, z mé duše. Nevím, proč je tomu tak. Je to jako když někdo bere drogy, taky nedokáže vysvětlit, proč je bere.“

Jean Marais (1913–1998) francouzský herec a divadelní režisér

„Hřích je především to, že nevyužiji všechny možnosti, které do mě byly vloženy, že černé perly mého nitra nechám v truhlici duše, že je nikdo nikdy neuvidí, že semena nikdy nevyrostou, poupata nevykvetou, možnosti se nenaplní. Tohle je hřích, že nechám ležet všechno dobro ve mně!“

Marek Vácha (1966) český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

„Dovede-li někdo z celé duše, jak se sluší, uznat tuto zásadu, že všichni původně pocházíme od boha a že bůh je otcem i lidí i bohů, ten, tuším, nebude o sobě myslit nic neušlechtilého ani nízkého.“

Epiktétos (50–138) starověký filozof

„Štěstí je v podstatě stav duše.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie

„Když je liberál zneužíván, říká: „Díky bohu, že mě nezranili.“ Když je poražen, děkuje Bohu, že ho nezabil. Když je zabit, bude Bohu děkovat, že jeho nesmrtelná duše byla vysvobozena ze své smrtelné hlíny.“

Vladimír Iljič Lenin (1870–1924) ruský politik, vedl Říjnovou revoluci

„Dvojí jed kazí duši. Víno a krásná žena.“

Perské přísloví

„Mějme čistou duši
Lásku v sobě
Víru v srdci“

Veronika Elgorvá

„Když jde ďábel pro duši,
ukazuje bohatství a krásný život s nasazenou maskou anděla.“

Groot

„Dnes bere duši spousta věcí. Ale nejhorší jsou dnešní fotografie. Ty vám vezmou duši i mozek.“

Hana Grycová

„Než duše začne vnímat, musí být dosaženo harmonie uvnitř a oči musí být oslepeny vší iluzí.“

Helena Petrovna Blavatská (1831–1891) okultní spisovatelka

„Neblahý dar nebes je citlivá duše! Kdo ho dostal, musí čekat pouze utrpení a bolest na zemi. Stane se ubohou hračkou počasí a ročních období, slunce nebo mlhy. Zachmuřená nebo jasná obloha bude řídit jeho osud a spokojený nebo smutný bude podle toho, jaký vítr bude foukat.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

Marlo Morgan kniha Poselství od protinožců

„Dokud se honíš za štěstím, nedozrál jsi k životu ve štěstí, i kdybys měl všechno sobě nejmilejší. Dokud si stýskáš nad tím, co jsi ztratil, dokud máš cíle a jsi nepokojný, ještě nevíš co je klid. Až když se zřekneš všeho přání, nemáš cíl a ničeho si nežádáš, štěstí už nenazýváš jménem, pak se tok dění nedotýká tvého srdce a tvoje duše v klidu spočívá.“

Hermann Hesse (1877–1962) německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu a také malíř

„Jedině pokora je schopná přinést pokoj do duše.“

Vincenc z Pauly (1581–1660) francouzský kněz, zakladatel a světec