Citáty o povaze

„Láska je velký mistr. Učí nás být tím, čím jsme nikdy nebyli. Zahání překážky naší povahy a její náhlé účinky vypadají jako zázraky. Z lakomce činí rázem rozmařilce, ze zbabělce statečného a drsného činí uhlazeným. Zbystřuje rázem i nesmutnější duši a dodává i nejprostšímu ducha.“

„Přátelství spočívá ve výběru člověka, kterého jsme si zvolili pro jeho povahu a dali mu jednou provždy přednost.“

„Školák nezlobí svého učitele jen z nenávisti nebo pohrdání, ale prostě z radosti, že dělá nedobrotu: to odpovídá potřebě jeho povahy.“

„Opravdové přátelství může vyrůstat jen ze spojení podobných povah.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Nehněvat se, to prozrazuje někdy spíš duševní netečnost než vážnou povahu, avšak držet na uzdě své city a svůj jazyk, když jsi rozhněván, nebo i mlčet a mít ve své moci svá duševní hnutí a své rozrušení, to svědčí o nevšedních schopnostech, když už ne o dokonalé moudrosti.“

„Povaha ženy je jako moře. Poddá se nejlehčímu vánku a odolá nejtěžší bouři.“

„Každý soucítí s trpícím přítelem, ale sympatizovat s přítelovým úspěchem - to vyžaduje velmi dobrou povahu.“

„Teprve až vnikne do lidí ona prostá, nad všechnu pochybnost povznesená pravda, že zvířata jsou v podstatě totéž, co my, přestanou být zvířata bez práv a nebudou vydána ukrutnosti každého kluka… Soucit se zvířaty souvisí tak těsně s dobrou povahou, že lze bezpečně tvrdit, že ten, kdo je ke zvířatům krutý, nemůže být dobrý.“

„Nejmilejší je to přátelství, které vzešlo z podobností povah.“

„Žádné zvíře nikdy netrýzní, aby trýznilo, dělá to však člověk a takto vzniká ďábelská povaha, která je daleko horší než je povaha zvířecí.“

„Sympatizovat s úspěchy přítele – to vyžaduje velmi jemnou povahu.“

„Mám opravdu ráda jen málo lidí a ještě méně je těch, o nichž smýšlím s úctou. Čím víc poznávám svět, tím méně se mi zamlouvá: den ze dne se mi znovu potvrzuje, že lidská povaha je nestálá a že se sotva mohu spolehnout na zdánlivé hodnoty a moudrost.“

„Posvátný cit přátelství je tak sladké a stálé a loajální a trvalé povahy, že vydrží po celý život, pokud nejde o peněžní půjčku.“

„Je lepší mít vznětlivou povahu i když se často dopouštíme chyb, než být úzkostlivě a nemírně opatrný.“

„Celé tajemství mého úspěchu spočívá v tom, že jsem si osvojil několik prostých pravd o lidské povaze.“

„Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.“

„Malou výrobu je možné řídit s malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi. Ti nám chybí a možná, že budeme muset počkat než nám dorostou z mladých mužů, které zde vychováváme.“

„Na povahu ženy se musíme dívat z toho hlediska, že trpí přirozenou nedokonalostí.“

„Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých jsou zpupné, ve zlých pak ponížené a pokorné.“

„Chybovat je v povaze člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává.“

„Lidská povaha se mění buďto po nějakém neštěstí nebo pod tíhou přibývajících let.“

„V přátelství je důležitější podobnost povah než příbuzenský vztah.“
PLUS IN AMICITIA VALET SIMILITUDO MORUM QUAM AFFINITAS

„Pokud se budete dívat na vzhled a ne na povahu, jen těžko si najdete lásku na celý život.“

„Ach ty přízemní povahy! I ta jejich láska se podobá nenávisti.“

„Každý den prožívat, jako by byl tvůj poslední, bez prudkých vzruchů, bez otupělosti a bez přetvářky - to je znak dokonalé povahy.“

„Posvátný cit přátelství je svou povahou tak sladký, trvalý, věrný a trpělivý, že může vydržet celý život, ovšem kromě okamžiku, kdy přítel požádá o půjčení peněz.“

„Kdo chce vládnout lidem, musí vycházet z poznání jejich povahy a potřeb.“

„Jak na povahu působí bohatství, je každému známo. Neboť lidé, kteří na sebe nechají nějak působit nabyté bohatství, bývají zpupní a nadutí. Chovají se totiž tak, jako by měli všechny možné přednosti, neboť bohatství jest jako jakýsi druh míry hodnoty všeho ostatního, a proto vzniká zdání, jako by se za ně dalo všechno koupit… Takovému zbohatlému povýšenci jako by se nedostávalo výchovy k bohatství.“

„Těšit se z přítelových úspěchů, to vyžaduje velmi jemnou povahu.“

„Kdo je ctižádostivý, je podněcován i pochvalou - některé povahy žízní po chvále přinejmenším stejně silně jako jiné po jídle a pití.“

„Nesnáším lidi, kteří jídlo neberou vážně. To prozrazuje povrchní povahu.“

„Ušlechtilost dobytka se zakládá na tělesné síle, ušlechtilost lidí na řádné povaze.“

„Pro ty, kteří jsou opravdu moji přátelé, není nic, co bych neudělal. Nemám ponětí o milování lidí napůl, to není moje povaha.“

„Alkohol má tu nevýhodu, že někdy prozradí podstatu naší bytosti a povahy. Nejčetnější kádrové případy jsou právě ty, které začaly nevinnou rozpravou u jednoho piva.“

„Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží.“

„Je vidět, že si lidi nejvíc získáte, když předstíráte, že máte stejnou povahu jako oni, když po nich papouškujete jejich názory, vynášíte do nebe jejich chyby a tleskáte všemu, co dělají.“

„Mám v nenávisti rozdvojené povahy, které krásně hovoří a podle jednají.“

„Mužové pravé povahy jsou svědomím společnosti, ke které přísluší.“

„Mezi jinými nevýhodami smrtelné povahy je i ta slepota mysli, že nejenom jsme nuceni dopouštět se omylů, ale svoje chyby i milujeme.“

„Je jisté, že povaha lásky a povaha přátelství jsou zcela odlišné: přátelství ještě nikdy nikoho nepřivedlo do blázince.“

„Žít s nepřáteli tak, jako kdyby se jednoho dne mohli stát našimi přáteli, a s přáteli, jako by se mohli stát našimi nepřáteli, to není ani v povaze nenávisti, ani v pravidlech přátelství. Není to zásada morální, ale politická.
Podobné:“

„Povahy lidí jsou pestré jak rozkvetlá louka a ti nejčistší září barvami duhy.“

„Lidská povaha je taková. Lidé i kdyby uznali, že mnozí jiní jsou vtipnější nebo výmluvnější nebo učenější, přece jen stěží uvěří, že je mnoho tak moudrých, jako jsou oni.“

„Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.“

„…. A povaha mnohých vzala poruchu: z dobrého bydla vzešla zpupnost, pýcha a chvástavost, touha po výdělku přivodila lakotu, závist a zálibu mamonu; bývalou střídmost vyměnilo zhýralství a bezohledné pachtění se za požitky. A srdce jejich se zatvrdilo…“

„Aby se dokázalo, že kapitalismus odpovídá přirozeným lidským potřebám, bylo třeba dokázat, že člověk je svou povahou soutěživý a plný vzájemného nepřátelství.“

„Kdo je blažený? Ten, kdo je tělesně zdráv, duševně bystrý a má dobrou povahu.“

„Had mění kůži, ne povahu.“

„Nikdy se nenechme svázat a uvěznit v přísně uzavřeném kruhu takzvaně dobrého a posvěceného, protože nic není samo o sobě tak dobré, jak o sobě hlásá, vždy se nechá objevit ještě něco dokonalejšího a hlubšího a moudřejšího, protože žádná lidská bytost není dokonalá a skrze svojí omezenou mysl nemůže obsáhnout a poznat pravou povahu věcí a světa. Stále je co objevovat a zdokonalovat. Hranice těchto možností jsou nekonečné a nevyčerpatelné. Pro to je šílené ustrnout jen v pravdách Biblí, Koránů, Bhagavadgít, atd. Jsou to knihy velmi dobré, modré a poučné, můžeme v nich nalézt mnohé inspirace, rady a morální poučení, ale to hlavní musíme nalézt především každý sám v sobě ve svém nejhlubším nitru za světem myšlenek času a prostoru, kde Pravda nám je navždy nejblíž.“

„Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti ostatních rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.“

„Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.“

„Nemůže se o nás sice říkat, že náruživě uctíváme stát; ale přesto jsme fanatičtí etatisti; všechno čekáme jen od státu, všechno mu ukládáme a div se nedomáháme toho, aby nás přišel podrbat soudní sluha, kousne-li nás blecha. Jeden z našich národních rysů je silná nechuť k úřadům, ale stejně výrazným rysem naší národní povahy je mystická důvěra, že úřady se mají o všechno postarat a mají k tomu plno prostředků.“

„Vztah přece neurčuje čas ani příležitost, ten záleží jen na povaze.“

„Jsem žena, ne však slabá, tiché povahy
a chabé vůle; patřím k druhu jinému:
znám krutě nenávidět nepřátele své
a vřele milovat své přátele.
Jen takovým je souzen velký, slavný los.“

„Soucit se zvířetem úzce souvisí s dobrotou povahy. Lze potvrdit, že člověk, který je krutý ke zvířeti, nemůže být dobrý. Soucit se zvířetem pramení tam, kde pramení milosrdenství vůči člověku.“

„Povaha člověka se vytváří nezávisle na jeho vůli.“

„Ničím lidé neprozrazují svou povahu jako tím, co jim připadá směšné.“

„Soucit se zvířaty souvisí tak těsně s dobrou povahou, že lze bezpečně tvrdit, kdo je krutý ke zvířatům, nemůže být dobrý.“

„Osud člověka je utvářen jeho povahou.“

„Mezi důvtipem a analytickým smyslem je vlastně mnohem větší rozdíl, než mezi libovůlí fantazie a tvořivou imaginací, i když rozdíl velmi drobné povahy.“

„Cyklická povaha vesmíru je úzce spojena s pomíjivostí všech věcí a situací.“

„Lidské i zvířecí duše pocházejí z duše světa a jsou s ní téže povahy, to jest božské.“

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

„Ctnost, tak jako silná a vytrvalá rostlina, zakoření všude, kde najde ušlechtilou povahu a snaživou duši.“

„V ničem neodhalují lidé zřetelněji svou povahu jako v tom, čemu se smějí.“

„Lidská povaha je příliš slabá na to, aby dokázala opovrhovat mocí.“

„Naše povaha je už taková, že když jsme dosáhli velkých věcí, toužíme po ještě větších.“

„Kdo mají spořádanou povahu, mají i spořádaný život.“

„U koho nevydrží dlouho vyzkoušení přátelé, má špatnou povahu.“

„Nyní jsme za vůdcova vedení obsadili v Evropě nesmírný prostor. Je lhostejné, jaká bude forma vztahů těchto zemí k nám, ale je to pouto definitivní… Bude nutno rozeznávat tři velké skupiny. Především země s germánským obyvatelstvem. To jsou lidé, mající naši krev a tím i naši povahu. Je jasné, že s těmi to lidmi musíme jednat jinak, než s přislušníky jiné rasy, národy slovanskými.
Druhá skupina jsou východní prostory, osídlené částečně Slovany. Tam je třeba vědět, že dobrota bude chápána jen jako slabost; sám Slovan vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s člověkem rovnoprávným, a je zvyklý, že si pán s ním nezadává.
Jsou to prostory, jejichž obyvatelé, mám-li to říci docela drasticky, nám musí sloužit jako otroci… Základní linie musí platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady už nemá koneckonců co pohledávat!“

„Jsem vyznavačem životního kréda, ač kréda nemám rád, že když něco velmi chcete a jdete za tím, ale ne přes mrtvoly, tak to přijde, pokud to přijít má. Musíte věřit v sebe, pracovat na tom a jít tomu naproti. Talent a romantická povaha určitě nestačí.“

„Já nejsem zodpovědný za úspěšné fungování mašinérie společnosti. Chápu, že když vedle sebe vzklíčí žalud a kaštan, oba se snaží získat pro sebe co nejvíce místa, a oba se při tom řídí svými vlastními zákony a rostou a kvetou, jak nejlépe dovedou, až třeba jeden z nich zastíní a zahubí toho druhého. Když rostlina nemůže žít podle své povahy, zahyne. O člověku to platí taktéž.“

„Jed, který zahubí povahu slabou, jest posilněním pro silného a ten už ho jedem nenazývá.“

„Je v povaze vášně, že není uspokojena, a většina lidí žije jenom kvůli požitku z ní.“

„Láska je sladká věc, ale mužskou povahu změnit nedokáže.“

„"Člověk musí být tím, kým může být. Musí zůstat věrný své vlastní povaze. Tuto potřebu označujeme jako sebeuskutečňování.““

„Spravedlnost je, když každá nepravost, každá vina dojde trestu. Ale to znamená přikládat stejné měřítko na nestejné lidi. Vždyť přece nikdo z nás není stejný jako ten druhý. Přicházíme na svět odlišní v povaze, schopnostech, nadání. Jedni silní, druzí slabí. Někteří krásní, jiní oškliví…. spravedlnost je vždy spravedlností vítěze.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Nemohu se dostat z povahy výroku k jednotlivým logickým operacím !!!“

„Nic není tak vzácné jako skutečně dobré srdce - ti, kteří si osobě myslí, že je mají, jsou obvykle jen buď měkké, nebo přímo slabé povahy.“

„Zasejte skutek a klidíte návyk, zasejte návyk a sklidíte povahu, zasejte povahu a sklidíte osud.“

„Kdo umí odolat láskám náhodným, umí horoucně a vytrvale milovat v lásce opravdové: slabé povahy, kterými neustále zmítají nějaké city, je téměř nikdy neprožívají doopravdy.“

„Koketnost je základ ženské povahy; všechny ženy ji ovšem neuplatňují, protože některé jsou na to moc hloupé, a jiné moc chytré.“

„Každý pokřik, který se zvedne proti aforismům o lidské povaze, je strach z pravdy.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.“

„Člověka zkoumej v hodině zkoušky, v neštěstí jeho povahu nejlépe poznáš, tehdy mu ze srdce uklouzne upřímné slovo, škraboška spadne a tvář se ukáže nahá.“

„Na jménu nezáleží, záleží na povaze.“

„U koho v duši bázeň, u toho v srdci Bůh a v povaze stud.“

„Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já. Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.“

„Malý rozum nepochopí velký, špatný charakter nechápe ušlechtilou povahu.“

„Liška mění srst, ale ne svou povahu.“

„Nejen přirozenost, ale také výchova utváří povahu.“
NON NATURA TANTUM, SED ETIAM DISCIPLINA MORES FACIT

„Divé zvíře ukazuje svou povahu, spatří-li krev. Člověk, když uvidí peníze.“

„Lidská povaha je plná rozporů.“

„Vědec rozmnožuje vztahy člověka s přírodou, ale podstatu a povahu těchto vztahů nemůže nijak změnit.“

„Štěstí a neštěstí lidské nezávisí pouze na lidské povaze, nýbrž také na osudu.“

„Existenční boj je dvojí povahy. Člověk se musí uplatnit v přírodě a proti přírodě a také mezi lidmi a proti nim.“