Citáty na téma cela

„Bojíme se znát celou pravdu o svých milovaných.“

„Především zavazuji představitele národa a celou jeho družinu k pečlivému dodržování rasových zákonů a nemilosrdnému odporu proti světovému traviči všech národů, mezinárodnímu židovstvu.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.“

„Jenom ten, kdo umí celou svou bytostí milovat každodennost, kdo zná krásu nejvšednějších malých činností, jen ten umí milovat a ocenit krásu.“

„Umění žít. To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili. Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku a vrátili se k helénskému ideálu. Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu, bohatšímu, než je ideál helénský. Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem, v němž budeme žít, a každý bude umělcem.“

„Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky úspěchu! Avšak jenom dobrý člověk může jednat přímo, a pouze dobrou, všem užitečnou práci možno konati před celou veřejností. Přímé, prosté jednání budí v lidech všechny dobré instinkty. Jednáš-li otevřeně s úmyslem posloužit lidem, tvůj úspěch je neodvratný.“

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

„Když milovat, tak milovat celou duší, celým srdcem, jen nic polovičatého.“

„Když věci vypadají nejčerněji, je ti štěstí nablízku, nabádajíc tě, aby ses pevně držel, zachoval klid a dobré srdce. Věz, že se vždycky něco přihodí, co rozuzlí celou situaci. Vždy je ze všeho nějaké východisko a statečné srdce je najde!“

„Dobrý člověk se bude bránit zlému systému celou svou duší…“

„Vybírej si takové povolání, které vyhovuje tvé duši. S celou duší zmůžeš všechno.“

„Bože, dej nám sílu, abychom zachovali naší svobodu pro naše dětí a děti naších dětí, nejen pro nás, ale i pro ostatní národy Evropy, jelikož toto je válka kterou vedeme my všichni, tentokrát nejen pro Německý národ, je to válka za celou Evropu a sní nakonec za celé lidstvo.“

„Jaro je roční doba, v níž se fantazie mužů začíná zabývat tím, na co ženy myslí již celou zimu.“

„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Čekají nás nejtěžší zkoušky. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců bojů a utrpení. Tážete se, jaká je naše politika? Řeknu: Vésti válku na moři, na souši a ve vzduchu s celou mocí a ze všech sil, které nám Bůh může dát. Vésti válku proti obludné tyranii, která nebyla nikdy překonána v ponurém, žalostném seznamu lidských vin.“

„Teplý úsměv hřeje celou zimu.“

„Byli jste utahaní, chtěli jste s tím seknout, a pak jste se unavili ještě víc a zapomněli, že jste se na to chtěli vykašlat, minuty vůbec neubíhaly, jedna minuta se táhla celou věčnost, bez naděje, bez možnosti z toho vypadnout, lapeni, příliš vygumovaní, abyste se na to vyflákli.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

„Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, nebot' lidi těžko lze podmanit, těžko získat. Draze se vykupuje lidské srdce; dlouhou, úmornou prací a po dlouhém čase, neboť' nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.“

„Nerada je nazývám fanoušky, protože jsou mojí rodinou. Jsou jediným důvodem, že někdo jsem. Velmi je miluji. Snažím se věnovat jim celou mou pozornost, jestli už na sociálních sítích nebo osobně. Trávím s nimi tolik času, kolik můžu, a navazuji s nimi kontakt, protože jsou to lidské osoby.“

„Vánoce jsou den, kdy drží všichni po celou dobu spolu.“

„Ve stáří není lepší útěchy než to, že jsme celou sílu svého mládí vtělili do díla, které nestárne s námi.“

„Lehké je být upřímný, když neříkáme celou pravdu.“

„Často si myslím, jaká škoda to byla, že Noe s celou svojí kumpanií nezmeškal archu.“

„Žena zřídka pochopí, že milovat ji věčně vůbec neznamená milovat ji bez přestání celou tu dobu.“

„Ptáte se, jaká je naše politika? Řeknu to takto: vést válku na moři, na pevnině a ve vzduchu, celou naši silou a s veškerou silou, kterou nám Bůh může dát; vést válku proti zrůdné tyranii, nikdy nepřekonané v temném, žalostném seznamu lidského zločinu. Tak vypadá naše politika. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství - vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, byť by cesta byla dlouhá a těžká; neboť bez vítězství není přežití.“

„O psychoanalýze by se mohlo říci, že kdo jí podá malíček, tomu už drží celou ruku.“

„Začal jsem domov nacházet v sobě. Teď se snažím chápat celou planetu jako místo k žití.“

„Žena ti jevy lásku a ty jí jen tak odmítneš, kvůli tomu, že té ženě nevěříš a nechceš být raněn z klamání. A přemýšlel jsi někdy o tom, že ti ta žena nelže a říká ti celou tu dobu pravdu a ty jí pokaždé odmítáš? Protože tak to věčinou je…“

„Aby život lidský nebyl jen smutný a jednotvárný, oč více vášní než rozumu dal Jupiter lidem!… A mimoto odkázal rozum do těsné komůrky v hlavě, zatímco celou zbývající tělesnou schránku dal napospas bouřlivým vášním.“

„Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda.“

„Neříkej příteli celou pravdu najednou, mysli na zadní kolečka.“

„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!“

„Láska muži zabírá pouze část jeho lidského bytí. Láska ženě zabírá celou její existenci.“

„Z mrtvého přátelství jen stesk zbyl v duši přítmí. Jak vězeň v celu svou jdu v apatii chladu.“

„Nedávno zesnulý Eugen Cernan, poslední člověk, co chodil po povrchu Měsíce, mi při jiném natáčení vyprávěl, co cítil na povrchu našeho přirozeného satelitu: stesk a touhu po domově. Až pak se přihlásila profesionalita, malomyslnost zapudil a splnil všechny své úkoly. Za tu chvilku pochybností ale celou bytostí rozeznal naši planetu jako domov. Dostal ten krásný dárek. Prožil to poznání. Neodvratně zjistil, že doma je tam, kde dokáže žít, kde má své blízké. Dokázal se mi také k tomuto zjištění přiznat. Žádné silácké kecy o samotě chlapské duše, žádné vytahování o velikých obětech. Stýskalo se mu po manželce a dětech. Po přátelích. Po tom všem, co nedokázal zatím říct, co nedokázal udělat, za co nedokázal poděkovat a o co nedokázal poprosit.“

„Tolik z nás na planetě žije ve strachu; strach plodí celou škálu dalších negativních emocí, jako jsou pocit viny, nenávist, úzkost, stres, panika a vztek. Ty potom narůstají až do nezvladatelné úrovně a my se „zasekneme“. Stáváme se sami tím, z čeho máme největší strach.“

„Kdo celou noc prospí, má ve dne právo na trochu klidu.“

„Ať říkají politici, co chtějí, nikdy vám neřeknou celou pravdu.“

„Rodíme se jen jednou, dvakrát se nelze narodit, nýbrž je jisté, že po celou věčnost nebudeme již existovati. A tu ty, který nejsi pánem zítřka, odkládáš své štěstí na dobu pozdější. Život pak míjí v samém prodlévání a jeden jako druhý umíráme, aniž jsme našli pro sebe volnou chvíli.“

„Křesťanství je jediné náboženství na světě, které vystihlo, že všemohoucnost bohu nestačí, že musel být, aby byl bohem cele, nejen králem, ale i buřičem.“

„Není na světě člověk tak chytrý, aby znal celou svoji hloupost.“

„Nekalá soutěž je způsob, jakým Japonci dobývají světové trhy - pracují po celou pracovní dobu.“

„Říci někomu celou pravdu - to je někdy více než povinnost - je to příjemné.“

„Jsou okamžiky – je to cosi, co trvá jen pět, šest vteřin – kdy cítíte pojednou přítomnost věčného souladu. Úkaz ten není ani pozemský, ani nebeský, je to jasný a nesporný pocit. Zdá se vám pojednou, že jste ve styku s celou přírodou, a řeknete si: ano, to je pravda.“

„Když se na konci života většina lidí ohlíží zpátky, zjistí, že po celou dobu žili prozatímně. Překvapí je zjištění, že právě to, co nechali projít, aniž to docenili a aniž si to užili, byl zkrátka jejich život. A tak člověk, podveden nadějí, vtančí do náručí smrti.“

„Jaký je rozdíl mezi nepřesností a omylem? Nezlobte se, milý Einsteine, ale toto zase já považuji za pouhou hru se slovy, na níž, jak je Vám jistě známo, vybudoval hrabě Karel Marx celou svou teorii poznání.“

„Láska je celou ženinou existencí.“

„Václav Havel jest nyní na pravdě Boží; co tento výraz znamená? Ve staré češtině pod výrazem pravda se nechápala jenom výpověď o skutečném stavu věci, v níž Pravda byla spravedlnost a Právo s velkým P. V tomto smyslu také bylo husitské heslo "Pravda Boží vítězí". Václav Havel ovšem věděl, že slovo pravda má i značně zúžený smysl. Věděl také, že když chápeme pravdu sebestředně, pouze jako svou pravdu, tak je to příčina sváru a nesnášenlivosti, proto jeho heslo bylo pravda a láska, neboť pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého, pravdě jiných. To je ta láska, která nás též vede k pokoře, čímž Václav Havel předčil nás všechny. To je hluboký smysl hesla Pravda a láska, kterému se lidé mnohdy vysmívali a velmi mu ho vyčítali, přesto je to podstata lidského boje. My všichni víme, že tento boj bude trvat po celou existenci lidstva. My víme, že ten boj o lásku a pravdu nesmíme nikdy vzdát.“

„Králův vlastní lékař celou tu událost prohlásil za nešťastnou náhodu. Pravda, že až potom, kdy ho navštívil Bentzen a vysvětlil mu, že pád ze schodů s vlastní dýkou v zádech může být nakažlivou chorobou zapříčiněnou tím, že někdo nevhodně otevře ústa. Tu chorobu už ostatně chytilo několik členů královské gardy, kteří byli poněkud nedoslýchaví. Vypadalo to jako malá epidemie.“

„Vaše děti vám nic nedluží. Nemusejí mít dobré známky. Nemusejí mít pořád dobrou náladu. Nemusejí spát celou noc. Nemusejí dojídat jídla, co uvaříte. Nemusí se jim líbit všechno, co pro ně vymyslíte. Nemusejí s vámi souhlasit. Nedluží vám vůbec nic.“

„Od omylu k omylu člověk objevuje celou pravdu.“

„Otevřený rozum přivedl nejednoho do zavřené cely.“

„Archimédes hledal jen bod, který byl pevný a nehybný, aby celou zem posunul z jejího místa. I já mohu očekávat veliké věci, najdu-li něco zcela nepatrného, co je jisté a neotřesitelné.“

„Lidé se pořád za něčím honí… odkládají záležitosti, které by jim i jejich protějškům udělaly radost… jednou však může nastat okamžik, kdy všechny ty naplánované věci, na něž se těšili, již nemůžou splnit. Pak si teprve uvědomí, jak pošetilá je honba za prací, penězi, mocí apod. a jak vzácný je čas. Lítost a peníze jim však již mnohdy nepomohou a zbývá poslední, avšak důležité – bojovat. Dobrý bojovník může zvrátit celou situaci, jen se člověk nesmí vzdát. Do nového roku vám přeji… bojového ducha, jenž vám i v, připrohrané‘ pozici nedovolí se vzdát, nýbrž povzbudí ve vás touhu klást soupeři tvrdý odpor.“

„Tento život je takový, jaký si ho uděláte. Ať se děje, co se děje, občas něco pokazíš, to je univerzální pravda. Ale dobré na tom je, že se můžeš rozhodnout, jak to pokazíš. Holky budou tvé kamarádky - stejně se tak budou chovat. Ale pamatuj si, že některé přijdou, jiné odejdou. Ty, které s tebou zůstanou přes všechno - to jsou tvoje opravdové nejlepší kamarádky. Neopouštěj je. A taky si pamatuj, že sestry jsou nejlepší kamarádky na světě. Co se týče milenců, ti také přicházejí a odcházejí. A zlato, nerada to říkám, většina z nich - vlastně skoro všichni ti zlomí srdce, ale nesmíš to vzdát, protože když to vzdáš, nikdy nenajdeš spřízněnou duši. Nikdy nenajdeš tu polovičku, která tě udělá celou, a to platí pro všechno. To, že jednou selžeš, neznamená, že selžeš ve všem. Snaž se dál, vydrž a vždycky, vždycky, vždycky si věř, protože když ne ty, tak kdo, miláčku? Takže měj hlavu vztyčenou, bradu nahoře a hlavně se usmívej, protože život je krásná věc a je toho tolik, čemu se můžeš smát.“

„Paradox štěstí spočívá v tom, že štěstí vzniká jako vedlejší produkt něčeho jiného, něčeho, co absorbuje celou naši energii a vyžaduje naše veškeré dovednosti a schopnosti.“

„V tónině moll mi zníš jak houslové sólo,
máš vůni borovic.
Tvůj hlas mě celou rozechvívá,
být s tebou a víc nic.

Pět křížků na krku a šedý vlas tě zdobí,
světýlka v očích máš,
můj chlapče, má modrá chrpo,
jestli mi lásku dáš?

Milenče, k modlitbě poklekající,
proč přišels pozdě? Řekni: co ti je?
můj horský orle, šumavský vlku,
modlí se s tebou……. tvoje Marie“

„Pokud si celou dobu říkáš "Jsem génius", časem se staneš géniem.“

„Jestliže nenacházíš sám v sobě motivy radosti, podívej se na jiné lidi. Choď mezi lidi! Pozoruj, jak se baví, jak celou duší se oddávají radosti.“

„Když dokonale poznám jednu ženu a poskytnu jí všechnu rozkoš, jakou jen je schopna vsát, poznám skrze ni všechny ženy a celou lásku.“

„Pravím, že je špatným novinářem a špatným spisovatelem novin, kdo uzavírá sebe sama v jakousi uzoučkou duchovní specializaci. Být v novinách a psát pro noviny, to znamená mít především vztah ke všemu, co jest, nalézt živý, přímý, demokratický zájem o celou skutečnost bez intelektuálního fouňovství.“

„Pokud jde o hudbu, mám nejraději Wagnera. Je to takový kravál, že člověk může klidně mluvit celou dobu nahlas, aniž by lidé kolem slyšeli, co říká. To je obrovská výhoda.“

„Pohádky neříkají celou pravdu, nestvůry se vždycky vrátí.“

„Žádná zbraň, žádný meč, žádná armáda ani žádný král nikdy nebudou silnější než jediná věta. Meče mohou pořezat a zabít, ale slova se do člověka zabodnou a zůstanou v něm. Zanoří se do kostí a stanou se součástí těla, které si neseme do budoucnosti, a po celou dobu v něm vrtají. Už se jich nikdy nezbavíme.“

„Celý vesmír je vězeňská cela a býti vězněm nemá co dělat s velikostí kobky.“

„Nechápu, proč medvědi žijou na horách, když stejně celou zimu prochrněj……“

„Je to, jako by Descartes svým výrokem, že zvířata jsou jen stroje, omámil celou evropskou civilizaci. Jako hospodyně, která má zameteno, hledí aby byly dveře zavřené a žádný pes nevběhl a neznečistil její dílo, přesně tak dozírají evropští myslitelé nad tím, aby v etice nepobíhalo žádné zvíře.“

„Kdybyste měli závodního koně za milion dolarů, dovolili byste mu, aby byl vzhůru celou noc a pil kávu? Tak proč takto hrubě zacházíte se svým miliardovým tělem?“

„Existuje lék, který… by během několika let učinil celou Evropu… svobodnou a… šťastnou. Tímto lékem je obnova evropské rodiny, nebo její co největší možné části, a vytvoření struktury, díky níž by mohla žít v míru, bezpečí a svobodě. Musíme vybudovat něco jako Spojené státy evropské. – projev ke studentům na univerzitě v Curychu, 19. září 1946“

„Emoční závislosti jest jak ta nejtvrdší droga lidskému srdci poznaná, avšak působí jako lehká, až přijde konec zjistí naše srdce, že ztratili jste úplně vše co se zdálo oku dokonalé, přitom oko bylo celou dobu slepé a srdce zoufalé. To rozum vás smete na kolena a rozdrtí ten zbytek co ve vás ještě jest, jako už ten suchý mrtvý list pod tíhou těžkého kamene, pod který jsme si bez rozumu sami lehli.“

„Vždy jsem tě milovala, a pokud někdo miluje někoho, miluje celou osobu, takovou, jaká je, a ne takovou, jakou by si přál, aby byla.“

„Přijměte, co vám život nabízí, a zkuste se napít z každého poháru. Měli byste ochutnat všechna vína; některá byste měli sice jen popíjet, ale jiných byste měli vypít celou láhev.“

„Celou dobu jsem se jen dívala na vaše záda. Teď si udělejte dobrý výhled na má záda vy.“

„Celým světem Mamon vládne, jemu náš se klaní věk, celou zeměkoulí točí průmysl a výdělek.“

„Velký příklad vždycky buď zkazí, nebo povznese celou generaci.“

„Kdyby nebylo lidské závisti, tak by stačila jedna ženská pro celou ulici.“

„Stvořit v šesti dnech svět, abys pak mohl celou věčnost rozjímat o jeho nedokonalosti.“

„(O snech)… Tvrdím, že v devadesáti devíti případech ze sta jsou sny šmízo, brak, haraburdí, veteš, zadina, šmejd a plevel, které nestojí za fajfku tabáku. Jsou sice virtuosové ve snech, jako například pan K. M. Čapek-Chod, kterému se zdá, co si před usnutím umíní, takže si může předem udělat koncertní program snů na celou noc; ale my všichni ostatní si dnes upřímně řekněme, že za rok tak dva tři sny se povedou a stojí za to, aby si je člověk pamatoval, ale jinak že máme sny tuctové, plytké, všední, směšné, nicotné, pitvorné, trapné, nestydaté, nemotorné, jaklové a nedůstojné. A krom toho popletené, nesmyslné, stokrát opakovené, děravé, nejasné, zločinné, nudné, šmírařské a nejapné. A nadto ještě hloupé, bez děje, nastavované a mrzké a pokořující; a nás vůbec nehodné.“

„Pokoj je nejvyšší vědomost a láska je ujištění, že si uvědomuji celou realitu na okraji všech hloubek a propastí. Pokoj je tajemství krásy a podstatná součást umění.“

„Učení o svobodné vůli – co dělá? Zvelebuje člověka jako Boha. Prohlašuje Boží záměry za nic, protože nemohou být vykonány, jestliže lidé nechtějí. Činí z Boží vůle čekajícího služebníka vůle člověka, a celou smlouvu milosti závislou na lidském skutku. Popírajíc vyvolení pro nespravedlnost, považuje Boha za dlužníka hříšníků.“

„Miluji celou svou vlast, celou tuto českou zemi, nikoli jen omezený kousek její, protože tvoří zeměpisný a historický celek, nikoli dvojí území, jež by fanatikové národnostního ohraničení nejraději fantastickou čínskou zdí ohradili a uzavřeli. Jest mým právem a mou povinností milovati tento celek, ať jsem Němcem, či Čechem.“

„Za celou tu dobu, co jsme tady zavřeni, už jsem umřel stokrát, a přitom jsem mohl umřít jen jednou.“

„Život je jako šachy. Kvůli jednomu tahu můžeme prohrát celou hru.“

„Až přijde hrdina, zjistíme, že byl celou dobu tady.“

„Nemám rád komplimenty a nechápu, proč by si měl muž myslet, že nesmírně potěší ženu, když jí řekne celou hromadu věcí, které nemyslí vážně.“

„Lehko je být otevřený, když nechceme říci celou pravdu.“

„Šikovní lidé vnášejí do našeho světa hrdinou představu neomezených možností. Vrtáci však přinášejí a udržují celou epickou a přímo pohádkovou představu neomezených potíží, příhod, překážek a odporů.“

„Láska nám nabízí košík slastí a celou nůši strastí.“

„Pište pravdu, a jen pravdu. Ale ne celou pravdu.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Lituju mnoha věcí v životě, ale na dno jsem se nikdy nedostala. Skutečné dno je to, co nejde vrátit. Co vám vezme kus těla, vyrve celou duši, anebo je znetvoří. Třeba zrovna ta smrt. Bolest, míjení a opouštění, i ten alkohol, ale patří k životu.“

„V tom, že máme o práci tak vysoké mínění, jsme až nenormální : jen málokterá jiná kultura zastávala takový názor - pracovat platilo téměř po celou historii a pravěk za nedůstojné.“

„Je to, jako by zmáčknul nějaký vypínač a celou mě uvnitř rozsvítil.“

„Snažil jsem se oživit naši minulost, přiblížit k jasnějšímu názoru a porozumění. Nečinil jsem tak jako snílek, který má oči jen do minulosti obráceny a nedbá těžkého zápasu svého národa v době nynější. Právě proto, že jsem s celou duší prožíval ten boj, cítil jsem, že také třeba pohlédnout do naší minulosti, neboť dnešku plně nerozumí, kdo nezná včerejšku.“

„Boží mlýny melou, pomalu a jistě, někteří to vědí a další to zjistí. Boží mlýny melou - to zůstane stejný, léta, věčnost celou, melou boží mlýny.“

„Jedním člověkem musíš být: buď dobrým, nebo špatným; buď se musíš usilovně obírat svou vůdčí částí, nebo vnějšími věcmi; buď se cele zabývat svým nitrem, nebo vnějším světem; to jest, zaujímat buď stanovisko filosofa, nebo obyčejného člověka.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Naším úkolem musí být osvobodit se … rozšířením našeho kruhu soucitu, abychom mohli přijmout všechny živé tvory a přírodu jako celek a celou její krásu.“