Citáty na téma míra

Sbírka citátů na téma míra.

Související témata

Celkem 337 citátů, filtrovat:


„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

—  Roy Littlesun Stařešina kmene Hopi 1934

kniha Revoluce Jednoho srdce

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

—  Max Ehrmann 1872 - 1945

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

Aristoteles foto
Petr Fiala foto
Karel Čapek foto
Charlie Chaplin foto
Henry David Thoreau foto
Flavius Renatus Vegetius foto

„Kdo touží po míru, ať připravuje válku.“

—  Flavius Renatus Vegetius spisovatel římské říše

Originál: (la) Qui desiderat pacem, preaparet bellum.
Varianta: Kdo si přeje mír, ať připravuje válku.

Hérakleitos foto
Dalajláma foto
Epiktétos foto

„Jakmile se jednou překročí míra, pak už není žádné hranice.“

—  Epiktétos starověký filozof 50 - 138

kniha Rukojeť

Karel Čapek foto
Aristoteles foto
Aristoteles foto
Jan Amos Komenský foto

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

Jan Amos Komenský foto

„Moudří vždy považovali za nejbezpečnější cestu k míru zapomenutí utrpěných křivd.“

—  Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670

Winston Churchill foto
George Soros foto

„Regulace a zdanění marihuany by daňovým poplatníkům ušetřily miliardy dolarů, z kterých se platí bezpečnostní, soudní a vězeňský aparát, a současně zajistí každoročně miliardové příjmy. Také by to snížilo zločinnost, míru násilí a korupce, které souvisejí s obchodem s drogami. Policie by se mohla více zaměřit na vážné zločiny.“

—  George Soros maďarsko-americký průmyslník, investor a filantrop 1930

Zdroj: [Miliardář Soros dal na kampaň za legalizaci marihuany milión dolarů, novinky.cz, 2010-10-27, 2010-10-27, http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/215245-miliardar-soros-dal-na-kampan-za-legalizaci-marihuany-milion-dolaru.html]

Paulo Coelho foto