Citáty na téma představa

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Jak si udržet hezké manželství - Myslím, že to chce především velkou dávku tolerance. Skoro bych řekl, že láska je dar, který dostanete a tolerance způsob, jak si ji zachovat. Je to iluzorní představa, že se vám podaří toho druhého změnit. Nezměníte ho, stejně jak nezměníte sebe. Každý z nás je v podstatě nesnesitelný, ale s tím je třeba žít. Takže jediná šance je zvyknout si na to a být rád, že se našel takový blázen, co si zvyknul na Vás. Já měl štěstí - vím, že Markéta je pro mě ta pravá a nikdy bych ji neopustil. U nás v rodině to nikdo neudělal. Ebenové se nerozvádějí.“

„První polovinu života stráví člověk tím, aby se zbavil falešných představ o svých předcích, druhou tím, aby je vštípil svým dětem.“

„Sexuální prožitek dosahuje maxima v našich představách. V praxi je poloviční.“

„Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy.“

„Bolest je živá představa o bolesti. Donuťte vůli, abyste změnili tu představu, odvrhněte ji, přestaňte si stěžovat a bolest zmizí.“

„Prožil jsem toho hodně a myslím si teď, že již vím, co je třeba pro štěstí. Tichý život v ústraní na venkově, s možností být užitečný lidem, pro které je snadné konat dobro a kteří nejsou zvyklí na to, že by je někdo konal pro ně; potom pracovat a zabývat se něčím, o čem lze doufat, že to je k nějakému užitku, potom odpočinek, příroda, knihy, hudba, láska k bližnímu- taková je moje představa štěstí. A potom, k tomu všemu, mít tebe za družku a děti - je snad něco víc, po čem může toužit srdce muže?“

„Určitě se cítím být víc feminní než maskulinní lidská bytost – aspoň pokud jde o americkou představu o tom, co to je správný muž. Zhlédněte jakoukoli reklamu na pivo a pochopíte, co tím myslím.“

„Kdykoli vyjdu ze dveří, narovnám se, nesu hlavu hrdě vzhůru a zhluboka se nadechnu. Dopřeji si doušek slunečního svitu, pozdravím své přátele s úsměvem a mám srdce na dlani. Neobávám se, že bych byl nepochopen a neztrácím ani minutu tím, že bych přemítal o svých nepřátelích, soustředím se na to, čeho chci dosáhnout, a aniž bych ztrácel směr, zamířím rovnou ke svému cíli. Myslím na velké a vznešené věci, kterých chci rád vykonat, a pak, jak budou plynout dny, docela mimoděk využiji, všechny příležitosti, které vedou k naplnění mých cílů, právě tak jako bere mořský korál z přílivu a odlivu svou sílu k životu. Představuju si, jaký chci být: schopný, svědomitý, užitečný, a samo myšlení mě přemění k tomu obrazu… Pamatuji si že myšlenka vládne tělu. Zachovávám si správné duševní rozpoložení, jsem odvážný, upřímný a milý. Správně myslet znamená totéž, co tvořit. Všechny věci přicházejí skrze naše touhy a naše upřímné modlitby jsou pak vyslyšeny. Stáváme se tím, nač se naše srdce pevně upnulo v představách. Narovnám se a nesu hlavu hrdě vzhůru. Jsme samými bohy v zárodku.“

„Smyslem cestování je regulovat představu realitou.“

„Představ si, že stojíš na prahu nevídaného úspěchu, jasný a krásný život ti leží u nohou. Tak vstaň a čiň se!“

„Sexuální zážitek je jenom v představách vrcholný. V praxi je poloviční.“

„Štěstí je představa, při které se neubráníme úsměvu.“

„Má práce ukazuje jen to, že nemusíme přijímat představu vesmíru, který vznikl jako výsledek Boží myšlenky. Ale pořád zbývá otázka, proč se vesmír vůbec obtěžuje existovat. Chcete-li, můžete definovat Boha jako odpověď na tuto otázku.“

„Častěji trpíme v představách než ve skutečnosti.“

„Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila; lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.“

„Smrt není strašná. Strašnou jí dělají jen strašné představy.“

„Celá tvá představa o tom kdo jsi je převzatá. Převzatá od těch, kteří sami nevědí kdo jsou.“

„Láska je proto tak půvabná, že nám nabízí představu věčnosti, v niž nevěříme.“

„Abychom získali správnou představu o své důležitosti, měl by každý mít psa, který ho bude zbožňovat, a kočku, která ho bude ignorovat.“

„Nejvznešenější představy o lásce mají ti, kteří ji nikdy nepoznali.“

„Už dřív jsme si uvědomili, že desky prodává i něco jiného, a teď se konečně video stalo nedílnou součástí tvorby písní. Nahraná písnička vzbuzuje určité představy a za pomoci videa tyto představy zhmotníte. A kromě toho, skupina nemůže být na všech místech najednou, ale video ano.“

„Tak jako nebudu otrokem, nebudu ani otrokářem. To je moje představa demokracie.“

„Lidstvo má přehnaný představy o všem: o svejch hrdinech, o svejch nepřátelích i o svý důležitosti.“

„Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři – navždycky.“

„Představa, že zemřeme, je krutější než umírání…“

„Životní zkušenost je velice trpká. Sladká je jenom v našich představách. Ve skutečnosti je velmi trpká.“

„Nastane den, kdy se válka mezi Paříží a Londýnem, Petrohradem a Berlínem, Vídní a Turínem stane stejně absurdní a nemožnou, jako je dnes představa války mezi Rouenem a Amiensem, mezi Bostonem a Filadelfií. Nastane den, kdy ty, Francie, ty, Rusko, ty, Itálie, ty, Anglie, ty, Německo, vy všechny národy kontinentu, aniž byste ztratily své individuální přednosti a nádhernou osobitost, budete úzce sloučeny v rámci nadřazené jednotky a vytvoříte Evropské bratrství, stejně jako Normandie, Bretaň, Burgundsko, Lotrinsko, Alsasko a všechny naše provincie jsou spojeny ve Francii. Nastane doba, kdy jediným bitevním polem budou trhy otevřené obchodům a mysli otevřené nápadům. Nastane den, kdy kulky a bomby nahradí volební hlasy, všeobecné volební právo pro všechny občany, uznávaná arbitráž velkého svrchovaného senátu, který bude Evropě tím, čím je tento parlament Anglii, tato sněmovna Německu, tento zákonodárný sněm Francii. Nastane doba, kdy budeme vystavovat děla v muzeích, jako dnes vystavujeme mučící nástroje a divíme se, že takové věci byly kdy možné.“

„Láska je přechodné šílenství, vybuchne jako sopka a potom opadne. A když opadne, musíš se rozhodnout. Musíš zjistit, zdali je vaše kořeny propletený takovým způsobem, že váš rozchod není vůbec myslitelný. Protože právě tohle je láska. Láska není ta bezdechnost, není to vzrušení, nejsou to halasné sliby věčné vášně, není to touha pářit se čtyřiadvacet hodin denně a není to, když v noci zůstaneš vzhůru a představuješ si, že líbá každý záhyb tvého těla. Ne, nečervenej se, já ti teď říkám náramné pravdy. To je jenom zamilovanost, to svede každý hlupák. Láska samotná je to, co zbude, když se zamilovanost vyčerpá, a to je jak umění, tak šťastná náhoda. Mně a tvé mamince se to povedlo, měli jsme kořeny, které kdesi v podzemí srostly k sobě, a když nám z větvi opadaly všechny ty krásné květy, zjistili jsme, že jsme jeden strom, ne dva. Ale někdy korunní plátky opadnou a ty zjistíš, že kořeny nesrostly. Představ si, že opustíš domov a svůj lid, jen abys po šesti měsících, roce, třech letech zjistila, že strom tvé lásky nezapustil kořeny a vyvrátil se. Představ si to zoufalství, představ si, jak by tě to dusilo.“

„Láska je božská jen v představách. Ve skutečnosti je to ďábelský vynález sebetrýzně.“

„Štěstí nám nedávají věci samotné, ale naše představy o nich.“

„Kdo nemůže nebo nechce myslet, musí věřit. Jinak nemůže žít. Bůh: to je pro ně pro všechny jen východisko, hromadný pojem pro tolik různých druhů představ, kolik je různých druhů lidí bez rozumu - a pochopitelně i zvířat. Například sloni mají jistě svého sloního boha a kdyby trojúhelníky mohly myslet, představovaly by si boha jako trojúhelník.“

„Mnozí lidé si zkazí celý život představou neštěstí, které jim hrozí.“

„Srdce se musí vzmužit, snažit se nabýt znovu klidu, zahnat mlžné představy o lásce a prominout tomu, kdo snad z neodpustitelné slabosti dovolil, aby se v něm zrodily marné naděje.“

„Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka. Například o kolik pozoruhodnější je pro nás to, že jsme připoutáni vlivem záhadné přitažlivosti k otáčející se kouli – polovina z nás vzhůru nohama – která si miliardy let pluje prostorem, než představa, že jsme neseni na hřbetu slona nadnášeného želvou plovoucí v bezedném moři.“

„Své myšlenky, představy, city a jednání můžeme řídit stejně snadno, jako auto.“

„Nejnebezpečnější ze všech lží, které kdy byly dosazeny na trůn, je posvěcená, privilegovaná lež – lež, o které každý věří, že je vzorem pravdy. Je plodnou matkou všech dalších všeobecně rozšířených omylů a falešných představ. Je to strom pošetilosti s hlavou hydry a tisícem kořenů. Je společenskou rakovinou!“

„Ti, kteří nás milují, nemilují ty, jež my milujeme. Láska mezi lidmi není tedy nic harmonického. Krása je jen v představách. Ve skutečnosti to je jen boj o právo za každou cenu – na život a na smrt.“

„Sherry vstoupí člověku do mozku a vysuší tam všechny pošetilé, tupé a sprosté výpary, které jej obklopují, činí jej chápavým, bystrým, vynalézavým, plným hebkých, ohnivých a rozkošných představ.“

„…Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška. Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsenzu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky.
Pokud nechcete dbát tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím. Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnici budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti…“

„Vesmír je nekonečný a realita zřejmě překoná veškeré naše představy.“

„Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“

„Nikdy se netěším, protože nemám žádnou představu o tom, co přijde.. Nemám ponětí, jakých bude příštích pět let.“

„Je rozdíl, jestli někoho opravdu miluješ, nebo jestli miluješ jen představu, kterou o něm máš.“

„Rodiče jsou často zmatení představou, že by se měli chovat láskyplně k dítěti, jež je agresivní; a přece, když to uděláte, zjistíte, že agresivita dítěte je jeho pláč po vaší lásce, vaší pozornosti či jiné neuspokojené potřebě. Láska je nejlepší odpovědí na jeho neštěstí. Není totiž schopné kontrolovat způsob chování, jakmile se jeho emoce provalí (podobně jako dospělý, který ječí či říká zraňující slova).“

„Nenávist ke tchýni může pramenit z představy, že takhle bude jednou vypadat její dcera.“

„O Césarovi bychom měli jinou představu, kdyby historii galské války býval napsal Vercingetorix.“

„Ze všech svízelů jsem dnes vyvázl; anebo raději: všechny svízele jsem vyhostil. Neboť nebyly kolem mne, nýbrž ve mně – v mých představách.“

„Neodpovídají-li fakta představám, tím hůře je pro fakta.“

„Zrcadlo: člověk je jen má představa.“

„Každá žena hledá mimořádného muže. Když ho nalezne, snaží se učinit z něho cvičenou opici podle svých představ.“

„Když někdo není takový, jakého ho ostatní chtějí mít, ostatní se zlobí. Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by měli žít ostatní lidé, ale nemá žádnou představu o svém vlastním životě.“

„Neštěstí samo o sobě nemusí být nic tak zlého. Všechno záleží na tom, jakou představu si o něm člověk udělá.“

„Každý musí žít tak, aby nenarážel na utkvělé představy o sobě.“

„Představa dědičných zákonodárců je stejně absurdní jako dědičný matematik, či dědičný mudrc, stejně absurdní jako dědičný poeta laureatus.“

„Lichotník je člověk, který podle svého mínění tvoje schopnosti mimořádně přeceňuje, aby se tak přiblížil tvým vlastním představám.“

„Život by byl nesnesitelný, kdybychom nikdy nesnili. To nejlepší na životě je, že v nás vzbuzuje představu čehosi, co v něm vůbec není.“

„Na představě pozemského ráje mi bývá nejmilejší to, že se v něm zvířata nebála člověka.“

„Vždycky jsme chtěli být úspěšní, ovšem podle svých vlastních představ. Chtěli jsme dělat hudbu, jako jsme dělali, a doufali jsme, že vkus publika se změní, nebo že my můžeme změnit jeho vkus.“

„Neupínej se na jedinou představu natolik, abys nedokázal pohlédnout za ni a vidět jinou možnost.“

„Umíš plavat? – Co s tím má společného plavání? – Dobří plavci s vodou nebojují. Nechají se jí unášet. Plují s ní. – No a? - Musíš se přestat bránit. Nech se zaplavit zvukem. Představ si, že tě obklopuje voda. Nech se jí nadnášet. Splývej. Věř mi.“

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

„Žíti ve snech a představách je někdy lepší, než znáti pravdu.“

„Jsem bohatá, úžasná žena. Taková lež pro ty co mě znají, hezká představa pro ty co ne.“

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

„Člověk miluje jiného svými pohledy a představami, které o něm má; city jsou až na posledním místě.“

„Láska nespočívá ve štěstí, ale v jeho představě.“

„"Bude-li se každá Vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříží. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht)."“

„…herci by měli mít představu o zpěvu. To je jazyk mluvící přímo k srdci.“

„Lidé si myslí, že sny nejsou skutečné, protože nejsou z látky, z částic. Sny jsou skutečné, ale skládají se z názorů, představ, vzpomínek, hříček a ztracených nadějí…“

„Velmi pochybná je především představa, že se dítě rodí jako člověk. Dokonce sama zoologie označuje člověka jako Homo sapiens; narozené dítě však má daleko k tomu, aby bylo „sapiens“, tj. moudré, rozumné, vědoucí. Člověk se vyznačuje schopností mluvit; dítě se rodí jako nemluvně. Člověk na rozdíl ode všech ostatních živočichů umí vyrábět; dítě se tomu musí velmi dlouho učit. Dítě se proto jako člověk nerodí, nýbrž člověkem se teprve postupně stává. Z toho ovšem nevyplývá, že bychom čerstvě narozené dítě nebo lidské embryo nemuseli považovat za člověka; změněný přístup k těmto otázkám nás totiž dovede k závěru, že člověk není to, co „jest“, nýbrž především to, co „bude“, čím se stane. Respekt k druhému člověku je převážně respektem k jeho budoucnosti.“

„Zákon/zákon rovná se Bůh/bůh. Kterého Boha/boha následujeme, poznáme podle toho, který Zákon/zákon používáme k tomu, abychom byli vyživováni a ochraňováni. Bůh svůj Zákon vytváří sám a jen On může vyžadovat jeho dodržování. Protože Bůh je ve všem a ve všech, jeho zákon prosazuje sám sebe. Jestliže žijeme Jeho Zákon, žijeme řádný život. Naproti tomu zákony vytvořené lidmi musí být lidem vnucovány; k tomu, aby fungovaly, je třeba používat uměle vytvářené síly. To vyžaduje deduktivní přístup. Úkolem organizovaného náboženství a vzdělání je zajišťovat akceptování těchto lidmi vytvořených zákonů. Představa závazků a povinností, viny, nejistoty, hanby a strachu se stává nástrojem přesvědčujícím k dodržování těchto zákonů. Korunuje je závislost, která způsobuje, že člověk tupě poslouchá „zákon“, aniž by se nad ním zamyslel. Dnes vládne bůh závislostí - prostřednictvím peněz, drog, „léků“, „sociálních jistot“, nekvalitní, podřadné stravy apod. Zákony tohoto boha jsou zprvu prosazovány policií a armádou, ale později, až se poslušnost vůči těmto „zákonům“ vtiskne lidem do mozku, už se nikdo nebude obtěžovat zkoumáním rozdílu mezi Bohem a bohem.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Pocit, který je utrpením, přestane být utrpením, jakmile si o něm vytvoříme jasnou a zřetelnou představu.“

„Inspirace je stav, v němž duše živěji vnímá dojmy, chápe a třídí představy, a tedy je i lépe objasňuje. Je stejně nutná v geometrii jako v poezii.“

„Žárlivost: naše utkvělá představa, že druhý z manželů není o nic lepší než my.“

„Žena je osudově sugestivní: žije v jiném životě než ve svém vlastním, žije v našich představách, a neustále je zneklidňuje a oplodňuje.“

„Jak nekonečná je lidská fantazie, která dokázala vytvořit i představu rozumu!“

„Myslíme si o sobě to, co se nám líbí a nevidíme se takový, jací jsme ve skutečnosti, ale jací chceme být podle ideální představy, kterou jsme si o sobě vytvořili.“

„Šikovní lidé vnášejí do našeho světa hrdinou představu neomezených možností. Vrtáci však přinášejí a udržují celou epickou a přímo pohádkovou představu neomezených potíží, příhod, překážek a odporů.“

„Dolů – neustále dolů se šinulo. Začal jsem s bláznivou rozkoší porovnávat rychlost s jakou klesalo, s rychlostí, jakou kmitalo. Doprava – doleva – daleko vzhůru – se skřekem zatracence! S kradmým skokem tygra rovnou k mému srdci! Chvíli jsem se smál, chvíli zoufale naříkal, jak ta nebo ona představa ve mně převládala. Dolů – neodvratně, neúprosně dolů!“

„Herec nebo moderátor by měl mluvit tak, aby to bylo vzorem i pro člověka, který se jazykem nezabývá. Aby měl nějakou představu, jak má správná čeština vypadat.“

„Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka.“

„Představy jsou divná věc, tak jako sympatie, tak jako znamení – a všechny tři dohromady jsou tajemství, k němuž lidstvo dosud nenalezlo klíč.“

„Představa, že z dějin lze čerpat poučení, je mylná. Jediné skutečné poučení z dějin vede k poznání, že lidsvo se nikdy v ničem nepoučilo. To, co nazýváme historií, je jen hromada zlámatých větví, náhodně utržených listů a natolik povadlých květtů, z nichž se snažíme obnovit celý sad a mylně věříme, že jsem ucítili vůči všech záhonů… tehdy jsem měl v oblibě poetické metafory“

„Surrealistika je ničivá, ale ničí pouze to, co považuje za pouta omezující naši představu.“

„Nuda zabíjí všechno. A my jsme jako církev pro spoustu lidí nudná… My to tady vlastně Pánu Bohu hodně kazíme. Představujeme ho jako přísného, trestajícího soudce. Takového státního zástupce, který čeká, kdy uděláme něco špatného, aby nás mohl potrestat. Myslím, že to jsou hodně falešné představy a ubližujeme mu tím.“

„Nejodvážnější jsou nepochybně ti, kdo mají jasnou představu, co je čeká, ať jde o slávu nebo nebezpečí, jemuž jdou vstříc.“

„Čím jasnější máte představu o tom co chcete, tím rychleji toho dosáhnete.“

„Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Kdyby jsem potkala člověka dle mých představ…. Život by byl příliš jednoduchý.“

„Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by ostatní měli vést své životy, ale nikdo o svém vlastním.“

„Představa je vždy lehká, to skutečnost je těžší.“

„V těžkostech se utěšujeme představou blížícího se nebe. Nejdražší děti, v těžkostech, temnotách, slabostech a znechuceních pamatujme na to, že nebe… nebe se blíží! Každým dnem je o celý den blíž. Proto odvahu! Ona na nás čeká, aby nás přitiskla k srdci. V nebi nás čeká pravá odměna. Žádná, byť i sebemenší námaha, sebemenší utrpení podstoupené pro slávu Boží, nezůstane bez hojné odměny, a to po celou věčnost. Bůh nás odmění dokonce za naše svaté touhy – toužit víc, toužit bez hranic!“

„Nikdy nikoho nemilujeme. Milujeme jen představu, kterou o někom máme. To, co milujeme, je naše představa - jinak řečeno, jsme to my sami.“

„Moje představa Vánoc, ať už staromódních nebo moderních, je velmi jednoduchá: milovat druhé. Když se nad tím zamyslíme, proč kvůli tomu musíme čekat na Vánoce?“

„Život, jen hra našich představ, které si vytváříme.“

„Člověk je psí představa o tom, jak by měl vypadat Bůh.“