Citáty o vlasti

„Pokud jsi někdy miloval ženu nebo vlast, prožil jsi výjimečné štěstí, a když potom zemřeš, už to není důležité.“

„Neptejte se, co vlast může udělat pro vás, ptejte se, co vy můžete udělat pro vlast.“

„Afrika je zemí lásky, je to moje vlast… Písničky, které píšu, jsou dílem Božím, já jsem jen posel… Politika mě nezajímá..“

„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:
Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.
Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.
Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.
Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem.
Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.
Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.“

„Jakmile služba obci přestane být hlavní občanskou povinností a jakmile občané slouží raději svou peněženkou, než svou osobou, stát je již blízek zkáze. Mají-li jíti do boje, zaplatí si občané vojsko a zůstanou doma, mají-li jíti do státní rady, jmenují si zástupce a sedí doma. Svou leností a svými penězi nakonec způsobí, že mají  vojáky, kteří vlast zotročí, a zástupce, kteří ji prodají… Jakmile se národ dává zastupovat, přestává být svobodným, přestává existovat.“

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

„Láska jest všech velkých skutků zárod, a kdo nemiloval, nemůže ani znáti, co je vlast a národ.“

„Velká slova, patos, monumentalita maleb a pomníků se nenarodila v zeměpisné délce a šířce země, kterou Smetana nazval Má vlast. U nás velká slova vždycky budila zdravou nedůvěru.“

„Aby se čelilo skrytým cestám korupce, je důležité, aby voliči využívali svého práva odvolat poslance, který by trvale zanedbával zájmy vlasti, a žádat potrestání poslance, který by zneužil jejich důvěry.“

„Nikdo nemiluje vlast proto, že je velká, ale proto, že je jeho.“

„Během šedesáti pěti let svého života jsem kráčel cestou povinností a disciplíny. A dnes, když se dívám zpětně na tuto službu, tak se ten voják v mém srdci zvedá a potichu mumlá: Děkuji, má vlasti.“

„Nic není sladší než vlast a rodič na světě širém, i když máš v cizině statky a palác! Nejsi doma!“

„Protože jsou vojáci určeni k tomu, aby jednali proti vlasti, když nadejde vhodná chvíle, jsou vzdalováni styku s občany, jsou nuceni žít mezi sebou, jsou podrobeni kasárenskému způsobu života a je v nich vyvoláván odpor ke každému nevojenskému stavu… Poněvadž si zvykli pohrdat občanem, čekají na okamžik, aby ho utlačili: občan je vystaven všem jejich násilnostem a oni jsou stále připraveni vrhnout se na tu část národa, která by se chtěla vzbouřit.“

„Život můj a duch můj posvěcen budiž vlasti, a jen vlasti a národu budiž dýchání mé.“

„Nenarodili jsme se jen pro sebe, ale především proto, abychom sloužili vlasti.“

„To se neodvrací spisovatel od své vlasti. To vlast staví spisovatele mimo zákon, nutí jej k pokoutnosti a tlačí k trýzni.“

„Vlast není tam, odkud člověk pochází, nýbrž tam, kde si přeje zemřít.“

„A vlastencem může být v Čechách každý tvor, rozumný nebo nerozumný, jen když písně české zpívá, z korbelíčku si nalívá, přitom nezná větší slast než-li milovati vlast.“

„Kdo si svého národa a vlasti neváží, bývá pro svou zemi to nejtěžší závaží.“

„Musel jsem se držet, abych po návratu do vlasti v roce 1989 na Ruzyňském letišti dojetím nesněd hlínu.“

„Chraň sebe, braň svoje, zastaň zmužile vlast svou českou a jazyk svůj.“

„Vlast nemůže existovat bez svobody, svoboda bez ctnosti a ctnost bez občanů.“

„Oženit se předpokládá jistotu a bez ní nemůže spojení jedné osamělosti s druhou osamělostí vytvořit vlast, vytvoří naopak galeje.“

„Chceš-li se dostat do velkých nesnází, prokaž něco své vlasti.“

„Vlast si člověk nemůže vzít s sebou, vezme si jen stesk. Kdyby se vlast dala odnést s sebou jako pytel, nestála by za groš.“

„Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?
Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“

„Miluji celou svou vlast, celou tuto českou zemi, nikoli jen omezený kousek její, protože tvoří zeměpisný a historický celek, nikoli dvojí území, jež by fanatikové národnostního ohraničení nejraději fantastickou čínskou zdí ohradili a uzavřeli. Jest mým právem a mou povinností milovati tento celek, ať jsem Němcem, či Čechem.“

„Je úplně jedno, co všechno jsi studoval a dělal,
ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, kolik máš diplomů, certifikátů, ocenění nebo titulů.
To jediné, co se Ti skutečně počítá je to,
co prospěšného děláš teď a tady pro
budoucnost svou, svojí rodiny, firmy, vlasti
a planety.“

„Umění jež není výrazem vlasti, jež nemá styků s ní, není ničím.“

„Na první místo klást prospěch vlasti, pak rodičů, teprve na třetí místo prospěch vlastní.“

„Vlast máme tak milovat, abychom se nezalekli ztráty dobrého jména ani života, kdyby to bylo třeba pro její záchranu.“

„Návrat oslepených Bulharů do vlasti.“

„Hanba vlasti je i mojí hanbou, rána vlasti je i mojí ranou, smrt vlasti je i mojí smrtí - ale také její život je i mým životem, také její sláva je i mou slávou.“

„Tihle mladí lidé po ničem netouží, nemají žádné přesvědčení, o ideálech ani nemluvě, neusilují o konkrétní povolání, nechtějí mít ani politický vliv, ani šťastné manželství, nechtějí mít ani děti, ani domácí zvířata, ani vlast a netouží ani po dobrodružství nebo revoltě, ani po klidu a míru v tradičním duchu. Kromě toho už nechápou zábavu jako hodnotu. Volný čas a pracovní čas jsou stejně namáhavé a liší se především tím, zda se peníze vydělávají, nebo vydávají. -str.270-271“

„Je to velká pocta. Já to cítím tak, že je to pocta pro všechny moje kamarády, kteří padli. Život byl to nejcennější, co mohli dát za svobodu, za vlast, za demokracii.“

„Co národa mého jest, to lidským i božím právem mého jest; co mého jest, to lidským i božským právem mého národa jest. Hanba vlasti jest hanba má, rána vlasti jest rána má, smrt vlasti jest smrt má; ale i život její jest život můj, i sláva její sláva má.“

„Je vždy velmi užitečné stát proti nepříteli, který je připraven zemřít pro svou vlast. Znamená to totiž, že máte oba společný cíl.“

„Hrušky nedozrávají na Kamčatce. Moje hudba byla zasazena doma. Je to něco, co nemůžete vzít s sebou. Nemůžeme vézt hudbu vaší vlasti v kufru.“

„Král by měl dávat přednost vlasti před svými dětmi.“

„Člověku duchovnímu jest vlast jevištěm ducha jeho národa.“

„Kdo z nás může, ten pracuj, abychom lepší vlasti dochovali potomkům, než nám od předků zůstavena.“

„Militarista je člověk, který je ochoten obětovat pro svou vlast poslední kapku vaší krve.“

„Poezie bez vlasti, je poezie mrtvá.“

„Moudrý člověk může jíti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.“

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

„Aby jsi mohl milovat svou vlast, nemusíš milovat svou vládu. Nýbrž být schopen se ji postavit, pokud je to správné.“

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

„Zažil jsem,“ píše hrabě, „že chytří lidé mohou zhloupnout, že z moudrých lidí se mohou stát pošetilci, z pravých proroků lháři, z těch, kdo milovali pravdu, lidé falešní. Žádná z lidských ctností na tomto světě není stálá kromě jediné: kromě pravé zbožnosti. Víra nás nemůže zklamat, protože nám na tomto světě neslibuje nic. Opravdově věřící člověk nás nezklame, protože nehledá na světě žádné výhody. Uplatněno na životy národů to znamená: Tyto národy marně hledají takzvané národní ctnosti, které jsou ještě pochybnější než ctnosti individuální. Proto nenávidím národy a národnostní státy. Moje stará vlast, monarchie, byla velkým domem s mnoha dveřmi a s mnoha místnostmi pro mnoho druhů lidí. Tento dům byl rozdělen, rozpolcen, zničen. Nemám tam už co pohledávat. Jsem uvyklý žít v domě, nikoli v kabinách.“

„Kde je dobře, tam je vlast.“

„S lítostí vyslovuji tuto smrtící pravdu, ale Louis musí zemřít, protože vlast musí žít. U mírumilovného, svobodného národa, váženého doma i v cizině, byste možná poslechl radu, abyste byl velkorysý; ale národ, o jehož svobodu se po tolika obětech a bitvách stále ještě vede spor, národ, v jehož zemi jsou zákony stále ještě neúprosné jen vůči nešťastníkům, národ, v jehož zemi jsou zločiny tyranie stále ještě předmětem sporů, takový národ se musí chtít pomstít; a velkorysost, za kterou vás chválí, by se příliš podobala velkorysosti společnosti loupežníků, kteří se dělí o kořist.“

„Milá je vlast i ostatkům pohřbeným v zemi.“

„Vlast je tam, kde je dobře.“
PATRIA EST, UBICUMQUE EST BENE

„Být bez vlasti je nesnesitelné.“
CARERE PATRIA INTOLERABILE EST

„Pro potřeby a prospěch občanů jako celku musí člověk zapomenout na své osobní zájmy, protože jsme se nenarodili pouze pro sebe, ale pro vlast a přátele.“

„A co mi po Bohu může býti dražší nežli vlast? Avšak i cizincům a všemu lidstvu chci být prospěšný.“

„Měl-li bych si někdy vybrat mezi zradou své vlasti a zradou přátel, doufám, že bych měl dost odvahy k tomu, abych zradil vlast.“

„Odešli. Vlast prasete je tam, kde roste větší kukuřice.“

„Studium lidí, kteří žijí uvnitř hranic této říše, nepředstavuje jen velice podstatnou oblast činnosti odborníků, ale částečně ho lze využít při rozvíjení jednotícího vlastenectví. Lepším poznáním hodnot a typických znaků jednotlivých etnografických skupin a jejich vzájemné hmotné závislosti se musí posílit pocit solidarity, který spojuje všechny obyvatele vlasti.“

„Tolik jsem krajin světa projel, u tak mnoho pohanských národů býval, tak mnoho na zemi i na moři nebezpečentví vystál, a nyní, hle, v vlasti mé nevinně smrt násilná mi se činí! A to rukou těch, jimž jsem po všecken věk svůj sloužil, jako i otcové moji. Bože, jim odpusť!“

„Když se Milan Paumer jako jediný vrátil do vlasti, jakýsi stařík do něj prý píchal holí. Mašín své rozhodnutí nevrátit se do Česka zdůvodnil: „Abych toho hajzla zabil a rozšlapal na krvavou kaši, to mi za to nestojí, to nemám na starý kolena zapotřebí.““

„Budeme bojovat, každý Žid v domovině bude bojovat. Bůh Izraele, Hospodin zástupů, nám pomůže. Nedojde k žádným ústupům. Svoboda nebo smrt! Bojující mládež neodradí oběti, krev, ani utrpení. Nevzdá se a nebude mít klid, dokud neobnoví naší minulou slávu, a dokud našemu lidu nezajistí vlast, svobodu, čest, chléb, spravedlnost a právo. A pokud jim poskytnete svou pomoc, dočkáte se, za našich dní, návratu k Sijónu a obnovy Izraele.</ref“

„Můžeš a jsi zajisté přesvědčen, že vždycky jen to nejlepší jsem Ti přál a toužil, aby z tebe byl pravý český muž, který by v budoucnosti mohl zdatně pracovat ku povznesení svého národa a své vlasti. Víš dobře, že se na Vás dívám jako na budoucnost svoji, jako na pokračování svého života, na jeho prodloužení ve Vás. Ač musíme býti od sebe vzdáleni v době, kdy dorůstáš v muže a kdy by Ti snad potřebna a mila rada taťkova, očekávám přece, že máš tolik zdravého úsudku, abys neutrpěl škody ve svém vývoji.“

„Musíme se zbavit užvaněných politiků a Židů bez vlasti.“

„Každý člověk má dvě vlasti: svou a Francii.“

„Vlasti, rodičům a učitelům věrným nikdy žádný dosti odsloužiti se nemůže.“

„Jsem přesvědčen, že Izrael by měl zůstat na Západním břehu navždy, navždy, navždy a navždy, protože je to Judea a Samarie. Toto je naše vlast.“

„Vlast není místo, vlast je pocit.“

„Na prvním místě není autor a stav jeho duše, pro který hledá vyjádření, ale jazyk, kterým jej chce vyjádřit. Jazyk, ta vlast a pokladnice krásy a smyslu, začíná sám myslet a mluvit za člověka a celý se proměňuje v hudbu, nikoliv vnějším, slyšitelným zvukem, ale dravostí a majestátností svého vnitřního pohybu.“

„„Na tom není vůbec nic absurdního, dávat život všanc za svou vlast!“ prohlásil."Že ne?" opáčil stařík. "A co je to vlast? Vlast je kus země vymezený na všech stranách hranicemi, obvykle zcela nepřirozenými. Angličani umírají za Anglii, Američani za Ameriku, Němci za Německo, Rusové za Rusko. V současné době bojuje v téhle válce takových padesát či šedesát zemí. Něříkejte mi, že za všechny tyhle vlasti stojí za to umírat.""Za všechno, pro co stojí za to žít, stojí za to i umřít," prohlásil Nately."Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu," řekl na to ten starý rouhač.“

„„To byste chtěl, aby naše vlast tuhle válku prohrála?“ ptal se major Major."My neprohrajeme. Máme víc mužů, víc peněz a víc materiálu. Kdokoliv z těch deseti miliónů lidí v uniformě mě může nahradit. Někteří lidé umírají v boji, ale mnohem víc jich vydělává prachy a užívá si. Ať se nechá zabít někdo jiný.""Ale co kdyby takhle uvažoval každý, kdo stojí na naší straně?""Tak bych byl pěknej trouba, kdybych uvažoval nějak jinak, nemyslíte?"“

„Právo na vlast a patriotismus jsou jedinou zárukou vnitřní soudržnosti demokratické společnosti. (…) Tak dlouho rozbíjeli progresivisté americký překvapivě multietnický politický národ na jednotlivá etnika a umělé menšiny, až jej dovedli na pokraj politického rozvratu.“

„Z milosti Boží zachoval jsem víru a dobré svědomí Bohu, králům a pánům mým, i vlasti. Čtyrem císařům jsem sloužil vždycky věrně. Nyní pak že mám takovou záplatu míti, Bohu to poroučím, kterýž spravedlivě souditi bude a kterýž ví, že jsem já v tom ve všem, což se tu dálo, své slávy ani bohatství nevyhledával. Ale když jsme již nemohli snášeti pro čisté náboženství nátisků a protivenství a pohrůžek, an nás již prvé i tak byli k smrti odsoudili, musili jsme se opatřiti a volili jsme sobě raději zemříti nežli ke všemu již více mlčeti, za nejhorší kacíře slouti, Bohu nesměti volně sloužiti a živu býti tak bídně a potupně na světě. Že pak jsme tak podle zevnitřního spůsobu padli, vůli Boží v tom poznávám, kterýž mne a mé milé tovaryše v těchto posledních časích k tomu obral, abychom krví naší ozdobili pravdu jeho a spečetili stálost naši: děj se vůle Boží. A jistě, ačkoli po té výpovědi tělo počalo se lekati, z milosti však Boží již žádné hrůzy smrti necítím. Podle [http://texty.citanka.cz/komensky/ Historie o těžkých protivenstvích církve české] od Jana Amose Komenského.“

„Neexistuje žádná obranná linie, ale obranné území. Toto území je celé vlasti!“

„Nějaký dobytek zneuctil pomníček osvoboditelů naší vlasti před Pražským hradem. Emanuel Moravec se radostně směje v pekle.
(Ovčáčkův ostrý komentář – s odkazem na válečného kolaboranta – z počátku června 2018. Neznámí vandalové tehdy posprejovali růžovou barvou pěticípou hvězdu připevněnou na pomníku Rudé armády v ulici Mariánské hradby pod Pražským hradem. Jiří Ovčáček pak hadrem hvězdu očistil, což považoval za svou občanskou povinnost)“

„Já a mnozí další z mezinárodních krajanů, kteří stejně jako já ztratili vlast, a tím i svůj svět, důvěrně známe docela jiné Rakousko než to, které se za svého života prezentovalo exportními operetami a jež se po smrti udržuje již jen svým nejlacinějším exportem. Znal jsem a miloval pozoruhodný rod Trottových, o němž chci podat zprávu ve své knize „Pochod Radeckého“, spartánský rod mezi Rakušany. Věřím, že jsem v jeho vzestupu i pádu dokázal rozpoznat vůli tajemné moci, která na osudu jednoho pokolení vykládá osud jednoho historického násilí.“

„To byste chtěl, aby naše vlast tuhle válku prohrála?“

„Pro mě je vlastenectví pozitivní vztah k vlasti, úcta k tradicím, úcta k předkům a láska k těm, kdo tady žijí s námi.“

„Čím menší vlast je má, tím větší má k ní láska.“

„Mou vlastí je svět, mými bratry jsou všichni lidé, mým náboženstvím je činit dobro.“

„Láska k vlasti nesnese polovičatost. Kdo pro ni nedělá vše, nic pro ni nedělá; kdo jí vše neodevzdá, ten ji ve všem okrádá.“

„Diplomacie je vlastenecké umění lhát za vlast.“

„Kde je dobře, tam je vlast. - Ubi bene, ibi patria.“

„Každý má svou vlast - v sobě samém. A je tam privilegovaným cizincem.“

„Vlast je tam, kde si udatný muž vybere svůj příbytek.“

„Kdo prchá z vlasti, prchá sám sobě.“

„Jestliže stromy někdy změní vlast, na vině jsou jenom hranice.“

„Tohle bahno mi není lhostejné. Je součástí půdy mé vlasti.“

„Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu – i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti.“

„Pokládám hebrejské výtvory, takové, jako je Tel Aviv, za přesvědčující, překonávající výtvory staletí v exilu. Rád bych věděl, zda jinde v celém světě existuje pro Izrael jiné podobné místo. Takové budovy, postavené čistě a jedině Židy od střechy po základy, to je působivý pohled.
Toto vytvoření celého hebrejského města je dostatečné, aby naplnilo srdce skeptiků a pochybovačů vírou, že renesance Izraele je nepopiratelný fakt.
Tady v Tel Avivu cítím všemi svými smysly, že nemám − a ani bych nemohl mít − jinou vlast než toto místo. Budiž požehnáni ti, kteří se přišli připojit k naší věčné stavbě v tomto koutě světa, pro nás jediném.“

„Nedopustilo mně prý svědomí, opustiti vlast a tu dobrou naši při. Ale nevím, co Pán Bůh o mně myslí, snad chce, abych dobrou tu při krví svou zpečetil. (…) Tuť jsem, Bože můj, nalož se mnou, služebníkem svým, jak jest libo před očima tvýma. Syt jsem dnů, vezmi ode mne ducha mého, ať nevidím těch zlých věcí, kteréž vidím, že přijíti mají na vlast mou. (O svém návratu do Čech po odvedení rodiny do emigrace.) Podle [http://texty.citanka.cz/komensky/ Historie o těžkých protivenstvích církve české] od Jana Amose Komenského. “

„A tak obnovuji svůj slib, který pronesly mé rty před padesáti lety, chci podle toho přinést Bohu slavnostní oběť, oběť chvály, aby se zvěstovala jeho vláda nad každým tvorem a naše závislost a podřízení se Jemu; oběť díků za veškerá dobrodiní, která udělil celému světu, mé vlasti, mně i mým bratřím, oběť smíru za moje i mých bratří viny, a oběť prosebnou za dosažení milosti a dobrodiní, abychom se odvrátili od hříchu, zachovali věrně svůj slib a aby mně Bůh uštědřil milosrdně ony síly a nadání, s nimiž bych byl s to, dovést sebe i své spolubratry k nebeské vlasti. při příležitosti padesátého výročí složení řádových slibů“

„Židé se po 2000 letech vraceli do své starodávné vlasti, naplněni touhou vybudovat demokratický stát, ve kterém si sami můžeme určit naši vlastní budoucnost, oživit náš původní jazyk a naši kulturu. Byli jsme připraveni vytvořit novou společnost, která by byla založena na principech sociální spravedlnosti, definované našimi biblickými proroky, a která by poskytla vysokou kvalitu života, obohacenou nejvyššími morálními a duchovními hodnotami. V této vzrušující atmosféře jsme se s velkým nadšením vrhli do činností zaměřených na naplnění tohoto sionistického snu.“

„Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nazastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.“

„Znám jeho rodinnou tradici a předpokládám, že už v nižší střední škole haličské, na školní lavici, si představoval a snil, co bude dělat a jak sloužit vlasti.“

„Nemám nejmenší pochybnosti o vaší lásce k vlasti. Proti možným projevům teroru a násilí, jaké bohužel páchají také příslušníci vaší organizace SA, budu nicméně zasahovat s veškerou možnou přísností.“

„Jsme národ, jeden národ. Všude jsme se pokoušeli v dobrém úmyslu splynout s národy, jež nás obklopovaly, a podržet přitom jen víru otců. Nebylo nám to umožněno. Marně jsme věrnými, a mnohdy dokonce i přepjatými patrioty, marně přinášíme tytéž krvavé i materiální oběti jako naši spoluobčané, marně se pokoušíme v umění, vědách, obchodem i kontakty zmnožit slávu i bohatství svých vlastí. Ve vlastech, v nichž žijeme už po staletí, nám spílají do cizinců, a to nezřídka ti, jejichž předkové v oné zemi, kde naši otcové pracovali v potu tváře už dávno, ještě nebyli.“

„…papež si bere letadlo, aby navštívil a popřál vše nejlepší svému příteli, pastorovi pentekostální komunity, která vyprazdňuje katolické kostely i v papežově vlasti právě oním proselytismem, který papež tak tvrdě odsuzuje mezi svými.“

„Jsouc velikou rodinou a zároveň malou obcí, škola jest úplně způsobilá buditi a síliti smýšlení občanské a lásku k vlasti.“

„Tentokrát nežertuji. Beru si život. Proč? Nemohl bych se vrátit do Německa, aniž bych si ho nevzal tam. Nemohu a nechci tam nyní pracovat, ale naneštěstí jsem do své vlasti zamilován. Nedokážu žít v těchto dobách.“