Citáty na téma předmět

Sbírka citátů na téma předmět, život, láska, věc.

Citáty na téma předmět

Michael Jackson foto
Albert Einstein foto
Edvard Beneš foto
Arthur Schopenhauer foto
Jean Jacques Rousseau foto
Karel Havlíček Borovský foto
Edgar Allan Poe foto
Platón foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
Till Lindemann foto
Zdeněk Hanka foto
Marek Vácha foto
Carl Gustav Jung foto
Oscar Wilde foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
Terry Pratchett foto
Adolf Loos foto
Aristoteles foto

„Předmětem žádostivosti bývá vždycky to, co nám schází… Nejvíce si žádáme právě toho, čeho pociťujeme nedostatek.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie

Rétorika

Samuel Taylor Coleridge foto
Johann Nepomuk Nestroy foto
Jean Paul foto
George Bernard Shaw foto
George Sand foto
Anatole France foto
Denis Diderot foto
Konrad Paul Liessmann foto

„Školy mají vzdělávat i v předmětech, které nejsou nutně v zájmu byznysu.“

Konrad Paul Liessmann (1953) rakouský literární kritik

Zdroj: [Lindner, Tomáš, I já jsem propadl internetu, Respekt, 2010, 41, 35]

Terry Pratchett foto
François de La  Rochefoucauld foto
Émile Augier foto
Valeriu Butulescu foto
Thomas Jefferson foto
Platón foto
Květoslav Minařík foto
Carl Gustav Jung foto
Simone Weil foto
Anatole France foto
Tomáš Akvinský foto

„Ke druhému se musí říci, že různý ráz předmětu poznání působí různost věd. Neboť tutéž větu dokazuje hvězdář a přírodozpytec, na příklad, že země jest kulatá. Avšak hvězdář prostředky matematickými čili ze hmoty vyvozenými, kdežto přírodozpytec pomocí toho co vidí na hmotě.“
Ad secundum dicendum quod diversa ratio cognoscibilis diversitatem scientiarum inducit. Eandem enim conclusionem demonstrat astrologus et naturalis, puta quod terra est rotunda, sed astrologus per medium mathematicum, idest a materia abstractum; naturalis autem per medium circa materiam consideratum.

Tomáš Akvinský (1225–1274) italský dominikánský kněz římskokatolické církve

Zdroj: Theologická summa, přel. profesoři bohovědného učiliště řádu dominikánského, red. Emilián Soukup, Olomouc: Edice Krystal, 1937-1940.
Zdroj: Sancti Thomae Aquinatis SUMMA THEOLOGIAE, Pars Prima, 1. De sacra doctrina, qualis sit, et ad quae se extendat, in decem articulos divisa, 1. Utrum praeter alias scientatis doctrina Theologica sit necessaria.

Arundhati Royová foto

„Televize přeměnila americké dítě z neodolatelné moci v nepohyblivý předmět.“

Laurence J. Peter (1919–1990) kanadský pedagog

Zdroj: Peter's Quotations, str. 324

Platón foto

„Vždyť soudce nesedí na soudě proto, aby dělal právo předmětem milosti, nýbrž aby je rozsuzoval.“

Platón (-427–-347 př. n. l.) klasický řecký filozof

Zdroj: Platón, Obrana Sókratova 35c.

Princ Philip, vévoda z Edinburghu foto

„Můj nejoblíbenější předmět ve škole bylo vyhýbat se zbytečné práci.“

Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921) manžel britské královny Alžběty II.

Zdroj: Ke své školní docházce, https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-kralovske-rodiny/609604/prostoreky-princ-philip-oslavil-98-narozeniny-tohle-jsou-jeho-nej-hlasky.html

Peter Drucker foto
Maximilien Robespierre foto
Novalis foto
Ambrose Bierce foto
Joseph Addison foto
Bohumír Kolář foto
Jaroslav Flegr foto
Stanislav Grof foto

„Mým osudem se zdá zabývat se výzkumem oblastí, které jsou předmětem značné kontroverze ve vědě a ve společnosti.“

Stanislav Grof (1931) český psychiatr

Zdroj: [Holotropní dýchání, objev Stanislava Grofa, mění pohled na tradiční psychologii, radio.cz, 2007-10-27, 2014-03-15, http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/holotropni-dychani-objev-stanislava-grofa-meni-pohled-na-tradicni-psychologii]

Gustav Klimt foto

„Neexistuje můj autoportrét. Nezajímám se o vlastní osobu jako o předmět obrazu, spíše mě zajímají ostatní lidé, především ženy.“

Gustav Klimt (1862–1918) rakouský malíř

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2011-03-22, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153-vyhledavani/?searchType=date&kMonth=02&kDay=6]

Frederick Forsyth foto
Laurell K. Hamilton foto
Stephen King foto

„Ve správné ruce může být kouzelný jakýkoliv předmět.“

Stephen King (1947) americký spisovatel

Závan klíčovou dírkou/RF

Michail Jurjevič Lermontov foto
Somaly Mam foto
Michail Sergejevič Gorbačov foto
Epikúros ze Samu foto
Gilbert Keith Chesterton foto
Jean-Luc Godard foto
Marián Kuffa foto

„Jsme tu, abychom maturovali z jediného předmětu: z lásky.“

Marián Kuffa (1959) slovenský římskokatolický duchovní

Zdroj: https://radiozurnal.rozhlas.cz/slovensky-farar-predstihl-dobu-i-samotneho-papeze-o-celych-20-let-6279635

Francis Bacon foto
Samuel Johnson foto
Alec Guinness foto
Heinrich Mann foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Anthony Giddens foto
Jiří Grygar foto
Jean-Baptiste Biot foto
Marc Augé foto

„Předmětem antropologie není rekonstrukce zaniklých společností, ale objasnění různých typů společenské logiky a logiky historické.“

Marc Augé (1935) francouzský antropolog a geograf

Zdroj: [Le Goff, Jacques, Jacques Le Goff, Paměť a dějiny, Argo, Praha, 2007, 978-80-7203-862-6, 206, česky]

Edvard Munch foto
Jaroslav Kubera foto
Henry David Thoreau foto
Petr Faber foto
Miloš Štědroň foto

„Pospíšil byl vynikající režisér, ale asi mu chyběla lyrika, přestože dokázal vytvořit báječné lyrické pasáže. Nebyl to však velký režisér žen. Ženy považoval v inscenaci za krásný předmět, ale nedokázal je rozezvučet.“

Miloš Štědroň (1942) český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog

Zdroj: [Osobnosti na ČT24: "Muzikál je pomsta opeře za její pýchu," říká Miloš Štědroň, ct24.cz, 2010-08-03, 2011-03-04, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/99956-muzikal-je-pomsta-opere-za-jeji-pychu-rika-milos-stedron/]

Bedřich Smetana foto

„U mne se forma každé kompozice dá sama sebou dle předmětu.“

Bedřich Smetana (1824–1884) český hudební skladatel

Zdroj: Smetana v dopisu J. Srbovi, 1878, cit. podle Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 478

Jules Henri Poincaré foto
Immanuel Kant foto

„Jednej podle maxim, které mohou mít zároveň za předmět samy sebe jako obecné přírodní zákony.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

Zdroj: Základy metafyziky mravů B 79, Praha 1992, str. 99.

William Wilberforce foto

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Řeč před Dolní sněmovnou z 12. května 1789
Originál: (en) When we think of eternity, and of the future consequences of all human conduct, what is there in this life that should make any man contradict the dictates of his conscience, the principles of justice, the laws of religion, and of God? Sir, the nature and all the circumstances of this trade are now laid open to us; we can no longer plead ignorance, we can not evade it; it is now an object placed before us, we can not pass it; we may spurn it, we may kick it out of our way, but we can not turn aside so as to avoid seeing it; for it is brought now so directly before our eyes that this House must decide, and must justify to all the world, and to their own consciences, the rectitude of the grounds and principles of their decision.
Zdroj: [Almon, John, Debrett, John, Stockdale, John, XXVI, The parliamentary register; or, History of the proceedings and debates of the House of Lords and House of Commons: containing an account of the most interesting speeches and motions; accurate copies of all the protests, and of the most remarkable letters and papers; together with the most material evidence, petitions, &c. laid before and offered to the House during the sixth session of the sixteenth Parliament of Great Britan, https://books.google.cz/books?id=LFFTAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, J. Debrett, London, 1789, 308, 149, angličtina]

John Charles Ryle foto

„Není-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak bylo celé křesťanstvo po 1800 let v ohromném sebeklamu; polovina lidského plemene byla podvedena a ošálena, a církve jsou pomníky pošetilosti. Je-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak všichni, kdo jí odmítají uvěřit, jsou v strašlivém nebezpečí, žijí na okraji věčného utrpení. Nikdo se zdravým rozumem nemůže nevidět, že tento předmět vyžaduje tu největší pozornost.“

John Charles Ryle (1816–1900) anglikánský biskup

Originál: (en) If the Bible is not the Word of God and inspired, the whole of Christendom for 1800 years has been under an immense delusion; half the human race has been cheated and deceived, and churches are monuments of folly. If the Bible is the Word of God and inspired, all who refuse to believe it are in fearful danger; they are living on the brink of eternal misery. No man, in his sober senses, can fail to see that the whole subject demands most serious attention.
Zdroj: RYLE, J. C. Is all Scripture inspired?. Edinburgh : The Banner of Truth Trust, 2003. 74 s. ISBN 0851518486. S. 4. (angličtina)

John Charles Ryle foto

„V náboženství je jeden předmět, o kterém nikdy nemůžeš vědět příliš mnoho. Tím předmětem je Pán Ježíš Kristus.“

John Charles Ryle (1816–1900) anglikánský biskup

Originál: (en) There is one subject in religion, about which you can never know too much. That subject is Jesus Christ the Lord.
Zdroj: [Ryle, John Charles, 7, Home Truths: Being Miscellaneous Addresses and Tracts, https://books.google.cz/books?id=qAEDAAAAQAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, William Hunt, Steam Press, Ipswich, 1859, 268, 168, angličtina]

Piet Mondrian foto

„Pocit krásy je vždy rušený konkrétní "věcí"; předmět malby proto musí abstrahovat od jakéhokoliv figurálního znázornění.“

Piet Mondrian (1872–1944) nizozemský malíř

Zdroj: [Deicher, Susanne, Piet Mondrian 1872–1944. Structures in Space, Taschen, Köln, 2015, 96, přebal, 978-3-8365-5330-8]

Žores Ivanovič Alfjorov foto
Louis Delluc foto

„Zobrazení propůjčuje předmětu nový význam, v němž se diváku skrze pohled filmaře otvírá nový rozhled.“

Louis Delluc (1890–1924)

Zdroj: Louis Delluc. (1963). Fotogenie. v: Jaroslav Brož – Ljubomír Oliva (eds.), Film je umění. Praha 1963, s. 25.

Adolf Loos foto
Carl Gustav Jung foto

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

Thomas Moore foto