Citáty na téma předmět

„Nemám slov, abych vyjádřil, co cítím při čtení knih. Trávím spoustu času čtením, protože to velmi miluji. Dokážu se v té knížce úplně ztratit a zapomenout, kde jsem. Filozofie je můj oblíbený předmět. To, co je skvělé na čtení, je, že na jednom řádku můžete narazit na něco, co jste se snažili vyjádřit celý život, nebo něco, na co jste se snažili přijít celý život.“

„Pokud chcete žít šťastný život, svázejte ho s cílem, ne s lidmi nebo předměty.“

„Žádná válka se bez vojska nedá vyhrát, národ o svou svobodu musí také vždy bojovat…
Vojsko pro nás všechny musí být předmětem veškeré péče.
Vojsko je prvním nositelem praporu odboje,
vojsko je hlavním výrazem touhy a vůle národa po svobodě,
vojsko je prvním a hlavním symbolem státní suverenity a svobody.“

„Jen hlupák se domnívá, že štěstí pochází z vnějšku, z předmětu; štěstí nebo neštěstí přichází pouze z našeho nitra.“

„Nikdy nebudu dbát, aby se Emil neporanil… Snášet bolest je první předmět, kterému se má učit a který bude potřebovat nejvíce.“

„Uznáváme jen dvojí náboženství, totiž to pravé a nepravé, pravdivé a falešné. Pravým náboženstvím jmenujeme to, které mu ten, kdo je veřejně před světem vzývá, také skutečně v srdci svém tajně věří; nepravé náboženství, čili falešné jest každé, které se jen před světem ukazuje, v srdci však nevěří… Jsouť v náboženství věci, které jsou předmětem jen vnitřního srdečného tušení člověka, jsouť zase jiné, které sahají hluboce do občanského veřejného života a mají veliký vliv na praktický život.“

„Báseň je protiváhou vědeckého díla, poněvadž jejím předmětem je přímo radost, ne pravda.“

„Kdyby si lidé necenili vzácných předmětů, nebyli by mezi nimi zloději.“

„Milující ztrácí jasnozřivost pohledu na předmět své lásky.“

„Neužitečný předmět roky trčí na místě, kde každému překáží, ale nikdo se neobtěžuje dát ho někam jinam. Když tento objekt konečně potřebuješ, zjistíš, že zmizel neznámo kam.“

„Pravé štěstí je vždycky v našich rukou. Následuje za dobrým životem jako stín za předmětem.“

„Když jsem byl mladý, byl jsem posedlý vlastnictvím reklamních předmětů, aut, oblečení, hloupostí. Teď, když to všechno mám, rozumím tomu, že vás tyto věci mohou proměnit ve velkého idiota. Ve východním Německu byla spousta věcí, ale bylo zde také vědomí solidarity, které již není. Nyní jsme po krk v rozhazování, vlastním egu a individualismu. Teď je obchodování před přátelstvím.“

„Kniha je předmět, který ožívá v rukou čtenáře.“

„Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás…“

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

„Když nás něco rozzlobí až do nepříčetnosti, nepřipustíme si, že příčina našeho hněvu nemusí spočívat jen mimo nás, ve věci nebo osobě, která nás rozzlobila. A tak svěřujeme věcem moc, jež nás může přivést do stavu hněvu, případně způsobit poruchy spánku nebo trávení. Předmět, na nějž jsme narazili, pak bez váhání a zábran odsuzujeme a láteříme tedy na nevědomou část sebe samých, kterou jsme promítli do rozčilujícího objektu.“

„Křehké předměty se nějakou záhadou dostanou vždy na dno tašky.“

„Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.“

„Žena je předmět, který můžeš studovat jak chceš, vždy v něm najdeš něco zcela nového.“

„Jakmile se jedná o zářící předměty, měli mágové vkus a sebekontrolu duševně vyšinuté straky.“

„Každý kus nábytku, každá věc, každý předmět vypráví příhody, historii rodiny. Byt není nikdy hotový: vyvíjí se s námi a my v něm.“

„Předmětem žádostivosti bývá vždycky to, co nám schází… Nejvíce si žádáme právě toho, čeho pociťujeme nedostatek.“

„To, co milujeme, je předmětem našeho nejhlubšího poznání.“

„Při lásce musíš klopit oči, a tak se lehko stane, že padnou na předmět, který je pod tebou.“

„Láska ještě trochu doznívá, i když předmět lásky ztratil již na ceně. Přátelství nikoliv.“

„Dokonale čestní lidé neexistují, ale každý pořádný člověk má jeden hlavní předmět své cti a několik menších.“

„Milovat, obětovat se, upustit od oběti, jen když je škodlivá těm, kdo jsou jejím předmětem a obětovat se zase v naději, že sloužíme pravé věci, to je láska.“

„Vyčítáme lidem, že mluví jen o sobě, to je však předmět, který ovládají nejlépe.“

„Láska je maximální koncentrace ducha na jediný předmět vnímání.“

„Fyzika nás učí, že čím víc se k předmětu přibližujeme, tím se nám zdá větší. Ve vztahu mezi lidmi je tomu však naopak. Čím blíže jsme k člověku, tím menší se nám zdá.“

„Školy mají vzdělávat i v předmětech, které nejsou nutně v zájmu byznysu.“

„Vždy si dávejte pozor na jakékoli užitečné předměty, které váží méně než jejich provozní příručka.“

„Stálost v lásce je stálá nestálost, s jejíž pomocí se naše srdce po řadě přichyluje ke všem vlastnostem milované bytosti a brzy dává přednost té, brzy oné. A tak není stálost vlastně nic jiného než nestálost vázaná a omezená na týž předmět.“

„Když ženy přestanou být předmětem pomluv, začnou se jim samy věnovat.“

„Nebe je zklamání. Každý předmět vržený vzhůru se rychle vrátí zpět.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě.“

„Dosažitelnost boží jsoucnosti nebo jejích kvalit se dá vysvětlit tak, že předmět, jímž se člověk v mysli neustále obírá, postupně naplňuje celý jeho život a nakonec ho prostřednictvím myšlenkové náplně vede ke ztotožnění s ním.“

„Neustále naivně vycházíme z domněnky, že jsme jedinými pány ve svém vlastním domě. Naše chápání si proto musí nejdříve zvyknout na myšlenku, že i ve svém nejintimnějším duševním životě žijeme v jakémsi domě, který má přinejmenším dveře a okna do světa, jehož předměty a obsahy na nás sice působí, ale nepatří nám.“

„Touha je nemožná: ničí svůj předmět… Protože toužit po něčem je nemožné, je nutné toužit po ničem…. Láska. Chtěla bych, aby mě ten, koho miluji, miloval. Ale když je mi naprosto oddán, už neexistuje. Přestávám ho milovat. Nasycení. A dokud mi není zcela oddán naprosto, nemiluje mě dost…. Jsme-li zklamáni potěšením, na něž jsme čekali a jehož se nám dostává, příčina zklamání tkví v tom, že jsme čekali budoucnost. A jakmile nastane, je to přítomnost. Chtěli bychom, aby budoucnost byla tu, a přitom nepřestala být budoucností. Absurdní. absurdnost, kterou vyhojí pouze věčnost.“

„Matematika je jeden z předmětů, který může sloužiti k šíření nenávisti.“

„Vlastním předmětem studia lidstva je člověk.“

„Pravému žárlivci je všecko příčinou podezření, všecko je předmětem neklidu. Žena ho uhrazuje už jenom tím, že žije a dýchá. Děsí se těch úkonů vnitřního života, těch různých tělesných i duševních hnutí, které činí z ženy bytost od něho odlišnou, nezávislou, pudovou, dvojsmyslnou a často nepochopitelnou. Trpí tím, že kvete sama ze sebe jako krásná rostlina, aniž může nějaká milostná moc zadržet a uchopit to vše, co šíří do světa vonného v této pohnuté chvíli, která je mládí a život.“

„Ke druhému se musí říci, že různý ráz předmětu poznání působí různost věd. Neboť tutéž větu dokazuje hvězdář a přírodozpytec, na příklad, že země jest kulatá. Avšak hvězdář prostředky matematickými čili ze hmoty vyvozenými, kdežto přírodozpytec pomocí toho co vidí na hmotě.“
Ad secundum dicendum quod diversa ratio cognoscibilis diversitatem scientiarum inducit. Eandem enim conclusionem demonstrat astrologus et naturalis, puta quod terra est rotunda, sed astrologus per medium mathematicum, idest a materia abstractum; naturalis autem per medium circa materiam consideratum.

„Největší tragédií literatury je, že se poprvé stalo psaní předmětem obchodu, volně prodejnou komoditou. Ne každému se to podaří, ale dnešní literát stojí před možností vydělat velké peníze. Jenže takový spisovatel se spíše stává bezpohlavním eunuchem, člověkem bez názoru na svět a život, jako i na politické i sociální změny, ke kterým dochází. Jen vydělává peníze.“

„Televize přeměnila americké dítě z neodolatelné moci v nepohyblivý předmět.“

„Vždyť soudce nesedí na soudě proto, aby dělal právo předmětem milosti, nýbrž aby je rozsuzoval.“

„Je to jedna z lekcí, kterou by každé dítě mělo naučit: Nehrajte si s ohněm, ostrými předměty nebo starodávnými artefakty.“

„Můj nejoblíbenější předmět ve škole bylo vyhýbat se zbytečné práci.“

„Nikdo se nenaučí tak hodně o předmětu jako ten, kdo je nucen ho učit.“

„S lítostí vyslovuji tuto smrtící pravdu, ale Louis musí zemřít, protože vlast musí žít. U mírumilovného, svobodného národa, váženého doma i v cizině, byste možná poslechl radu, abyste byl velkorysý; ale národ, o jehož svobodu se po tolika obětech a bitvách stále ještě vede spor, národ, v jehož zemi jsou zákony stále ještě neúprosné jen vůči nešťastníkům, národ, v jehož zemi jsou zločiny tyranie stále ještě předmětem sporů, takový národ se musí chtít pomstít; a velkorysost, za kterou vás chválí, by se příliš podobala velkorysosti společnosti loupežníků, kteří se dělí o kořist.“

„Každý oblíbený předmět představuje středobod jednoho ráje.“

„Stupeň přátelství zvaný křehký, je-li jeho předmět osoba chudá nebo všední, a důvěrný, je-li ta osoba bohatá nebo slavná.“

„Obdiv je vášeň, která žije krátce. Okamžitě hyne, jakmile se důvěrně seznámíme s jeho předmětem.“

„Závist vždy nabude podoby ostrých loktů, je-li předmět závisti v jejím dosahu.“

„Když zrovna nepřednáším nebo nezkouším studenty, tak se zabývám evoluční biologií, evoluční parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole.“

„Mým osudem se zdá zabývat se výzkumem oblastí, které jsou předmětem značné kontroverze ve vědě a ve společnosti.“

„Neexistuje můj autoportrét. Nezajímám se o vlastní osobu jako o předmět obrazu, spíše mě zajímají ostatní lidé, především ženy.“

„Při pěkném malém vydírání, se musíš držet zásady, že předmět tvého úsilí se žádným způsobem nedokáže obejít bez toho, co máš, a že to nedokáže získat nikde jinde.“

„Legrační, jak jsou falické předměty tím užitečnější, čím jsou větší. Každý, kdo říká, že na velikosti nezáleží, viděl příliš mnoho malých nožů.“

„Ve správné ruce může být kouzelný jakýkoliv předmět.“

„Rád se projíždím na bujném koni ve vysoké trávě proti stepnímu větru. Dychtivě hltám voňavý vzduch, upírám oči do modré dálky a usilovně lovím mlhavé obrysy předmětů.“

„V naší zemi existuje psané právo, jež nikdo nezná, a pak právo peněz. Za peníze si tu můžete koupit nejenom předměty, ale i lidské bytosti.“

„Vaše milující srdce a hluboká moudrost jsou předmětem mého bezmezného obdivu. (3. listopadu 1992, v dopise pro Sri Chinmoye)“

„Nekažme si to, co máme, touhou po tom, co nemáme. Uvažme, že i to, co máme nyní, bylo kdysi předmětem naší touhy.“

„Na Zemi není nic takového jako nezajímavý předmět; jediná věc, která může existovat, je nezajímavá osoba.“

„Předměty existují a když jim člověk věnuje více pozornosti než lidem, je to přesně proto, že existují víc než lidé. "Mrtvé" předměty "žijí" neustále. Žijící lidé jsou často už mrtví.“

„Jsme tu, abychom maturovali z jediného předmětu: z lásky.“

„Láska se lépe vyjímá na jevišti než v lidském životě. Neboť na jevišti bývá láska předmětem komedií a tu a tam tragédií, ale v životě natropí mnoho neplechy, někdy jako siréna, jindy jako fúrie.“

„Vědění je dvojího druhu. Buďto známe předmět, anebo víme, kde se o něm poučit.“

„Antikvární předměty jsou bývalé kýče. Kýče jsou budoucí antikvární předměty.“

„Umění na tom nezáleží, co jest jeho předmětem.“

„Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.“

„Z předmětů, kterých se zbavujeme, by nám nepřipomínaly minulost, přicházívá první na řadu partner.“

„Nespokojujte se s tím, že splýváte. Pokuste se plavat. Schopnost udržet se na hladině mají jen lehké předměty.“

„Kult práce. Pokus zavést nové náboženství. Lopata jako posvátný předmět.“

„Sociologie je studií lidského společenského života, skupin a společenství. Je to oslňující a podmanivá oblast, jejímž předmětem je zkoumání chování člověka jako sociální bytosti. Rozsah sociologie je extrémně široký. Od analýzy chování lidí při setkání na ulici až po sledování sociálního procesu, který je zapříčiněn mnoha aspekty po celém světě.“

„Věda z povahy svého předmětu směřuje k odhalení pravé podstaty světa. Zdá-li se nám, že jistý vědecký obraz světa odporuje základní tezi o Božím stvoření, je to buď proto, že onen vědecký obraz správně nechápeme, popřípadě správně nechápeme věroučné teze, anebo proto, že zmíněný vědecký obraz je i ze samotného ryze odborného hlediska chybný, což se nepochybně časem prokáže – samozřejmě vědeckou metodou, ne z důvodu našich byt' sebezbožnějších přání. Koncilový dokument „Gaudium et spes“ hovoří jasně a výstižně: „Když se provádí metodické bádání ve všech vědních oborech skutečně vědecky a podle mravních zásad, nebude nikdy ve skutečném rozporu s vírou, protože věci světské i věci víry pocházejí od jednoho a téhož Boha.““

„Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by semu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.“

„Předmětem antropologie není rekonstrukce zaniklých společností, ale objasnění různých typů společenské logiky a logiky historické.“

„Příjde-li člověk ráno z tmavé ložnice do obývacího pokoje, vidí například všechno v namodralém světle. I nejtemnější stíny jsou projasněny. Po chvíli si zvykne na světlo, stíny se stanou hlubšími a člověk vidí vše ostřeji. Chce-li nyní namalovat takovou náladu, právě to, co ho uchvátilo, tuto modrou, jasnou ranní náladu, pak nemůže pouze sedět a zírat na každý předmět a všechno namalovat „tak jak to vidí“, musí malovat „tak, jak to má být“, jak to vypadalo, když ho motiv uchvátil. A jestliže člověk neumí malovat zpaměti, ale potřebuje modely, pak to prostě špatné dopadne.“

„Jsem zjistil, že v Čechách existuje problém se záchodovými mísami, které nesplachují, a proto máme každý na své toaletě takový zvláštní kartáč, v takové zvláštní nádobě, většinou plné vody, která je plná bakterií, a musíme vždycky po sláchnutí mísu ještě vytřít. V jiných zemích, a to dokonce v zemích ne úplně vyspělých, to mají trošku jinak. Mají to splachování udělané tak, že ty záchody skutečně splachují a v podstatě každá mísa je bidetem, protože je napojená na vodovodní potrubí a je tam hadička. To je jenom otázka technologie, cena těchto sanitárních předmětů není nijak vysoká.“

„Jsme předmětem experimentu, který mě nemálo zajímá. Nemůžeme se za těchto okolností obejíti na chvilku bez společnosti našich kmoter – míti své vlastní myšlenky, jež by nás povzbuzovaly? Konfucius má pravdu: „Ctnost nezůstává opuštěným sirotkem; musí nezbytně míti sousedy.““

„K jazyku mám velmi materiální vztah, považuji ho za hmotu, kterou zpracovávám. Začala jsem psát, už když jsem byla hodně malá, považovala jsem slova za předměty a měla jsem chuť si s nimi pohrávat. Pozorovala jsem, jaký bude mít efekt, když nějaké slovo posunu dopředu, dozadu či doprostřed. Napsala jsem větu, poslouchala jsem, jak zní. Jazyk rozhodně nepovažuji za cosi abstraktního.“

„V iráckém Národním muzeu je největší kolekce mezopotamského umění a předmětů na světě. A zdá se, že kolekce je zničena. Byly v ní předměty z evropských a amerických vykopávek i z archeologických průzkumů vedených Iráčany za posledních sedmdesát let. Byla to nádherná kolekce, jak vám mohl potvrdit každý návštěvník Bagdádu.“

„Jedině Bůh, náš Pán, může dát duši útěchu bez předcházející příčiny. Neboť je vlastní Stvořiteli vcházet do ní, vycházet z ní a působit v ní hnutí tak, že ji zcela přitahuje k lásce své božské Velebnosti. Říkám “bez příčiny”: bez jakéhokoliv předcházejícího smyslového nebo rozumového poznání nějakého předmětu, skrze který by tato útěcha přišla prostřednictvím vlastních úkonů rozumu a vůle.“

„Pospíšil byl vynikající režisér, ale asi mu chyběla lyrika, přestože dokázal vytvořit báječné lyrické pasáže. Nebyl to však velký režisér žen. Ženy považoval v inscenaci za krásný předmět, ale nedokázal je rozezvučet.“

„U mne se forma každé kompozice dá sama sebou dle předmětu.“

„Matematici nestudují předměty, nýbrž vztahy mezi nimi; je jim jedno, zda jsou tyto předměty nahrazeny jinými, pokud se nezmění vztahy. Nevšímají si hmoty, nýbrž pouze tvaru.“

„Jednej podle maxim, které mohou mít zároveň za předmět samy sebe jako obecné přírodní zákony.“

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

„Není-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak bylo celé křesťanstvo po 1800 let v ohromném sebeklamu; polovina lidského plemene byla podvedena a ošálena, a církve jsou pomníky pošetilosti. Je-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak všichni, kdo jí odmítají uvěřit, jsou v strašlivém nebezpečí, žijí na okraji věčného utrpení. Nikdo se zdravým rozumem nemůže nevidět, že tento předmět vyžaduje tu největší pozornost.“

„V náboženství je jeden předmět, o kterém nikdy nemůžeš vědět příliš mnoho. Tím předmětem je Pán Ježíš Kristus.“

„Pocit krásy je vždy rušený konkrétní "věcí"; předmět malby proto musí abstrahovat od jakéhokoliv figurálního znázornění.“

„Učitel nesmí dostávat ponižující mzdu, aby si musel přivydělávat jinou prací, než ke které je povolán. Jen tehdy, bude-li dobře materiálně zabezpečen a ve společnosti vážen, lze od něho čekat, že žákům rád předá nejen vědomosti, ale i lásku ke svému předmětu.“

„Zobrazení propůjčuje předmětu nový význam, v němž se diváku skrze pohled filmaře otvírá nový rozhled.“

„Ne množství, nýbrž jakost práce pomáhá určovat hodnotu každého předmětu. Žijeme v době, jež dává přednost kvantitě práce. Neboť tato kvantita se dá lehce kontrolovat, je každému hned nápadná a nevyžaduje cvičeného pohledu nebo nějakých látkových znalostí.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Existují domácí bohové a naše každodenní práce je způsobem, jak projevit uznání těmto domácím duchům, kteří jsou pro udržení našeho života tak důležití. Rýžák je pak posvátným předmětem, a když tento nástroj užíváme s péčí, děláme něco pro duši. V tomto smyslu je čištění koupelny určitým druhem terapie, protože existuje vzájemnost mezi skutečnou místností a jistou komnatou v srdci. Koupelna, která se objevuje v našich snech, je zároveň pokojem našeho domu i poetickým objektem, který popisuje prostor v duši.“