Citáty na téma přednost

Sbírka citátů na téma přednost, lidé, život, láska.

Citáty na téma přednost

Honoré De Balzac foto
Marcus Tullius Cicero foto
Friedrich Nietzsche foto
Pierre Bonnard foto
Richard Aldington foto
Sigmund Freud foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Clive Staples Lewis foto
Nikolaj Gavrilovič Černyševskij foto
Eugéne Delacroix foto
Arthur Schopenhauer foto
Jiří Žáček foto
Auguste-Marseille Barthélemy foto
Václav Havel foto
Michael Jackson foto
Gabriel Laub foto
Victor Hugo foto
Jean Jacques Rousseau foto
Dino Serge Pitigrilli foto
Ježíš Kristus foto
Aristoteles foto
George Bernard Shaw foto
Charles Baudelaire foto
Charles Louis Montesquieu foto
Mark Twain foto
Isokratés foto
Michel De Montaigne foto
Xenofón foto
Neale Donald Walsch foto
Marcel Proust foto
Miloš Zeman foto
François de La  Rochefoucauld foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
William Somerset Maugham foto
William James foto
Vladimir Kličko foto
Jean de La Bruyere foto
Plútarchos foto
Lao-c' foto
Rufus Quintus Curtius foto

„Naléhavé věci mají přednost před plánovanými; obzvláště ve válce, kdy si člověk jen zřídka může vybrat čas.“
NECESSITAS ANTE RATIONEM EST; MAXIME IN BELLO, QUO RARO PERMITTITUR TEMPORA ELIGERE

Rufus Quintus Curtius římský historik

Aristoteles foto

„Básník musí dávat přednost spíše věci nemožné, ale pravděpodobné, než možné a nepřesvědčivé.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie
Publius Cornelius Tacitus foto
George Raymond Richard Martin foto
Miloš Jakeš foto

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

s. 118
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

Terry Pratchett foto
Karel Havlíček Borovský foto
Philip Stanhope Chesterfield foto
Themistoklés foto
Voltaire foto
Otto František Babler foto
Muhammad Ali foto
Stanisław Jerzy Lec foto

„Lidožrouti dávají přednost těm, kteří jsou bez páteře.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

Zdroj: Nedělní Blesk 17. 6. 2007

Charles Spurgeon foto

„Jak málo respektu chovám vůči ďáblovi, dávám mu přednost před knězem, který předstírá, že odpouští hříchy; neboť dokonce i ďábel je příliš počestný na to, aby předstíral, že dává Božím jménem rozhřešení.“

Charles Spurgeon (1834–1892) britský kazatel, autor a pastor

Originál: (en) Little as I respect the devil I prefer him to a priest who pretends to forgive sins; for even the devil has too much honesty about him to pretend to give absolution in God's name.
Zdroj: [Spurgeon, Charles, The Priest Dispensed With: A Sermon (No. 1250), delivered on Lord's-Day Morning, August 15, 1875, http://www.ccel.org/ccel/spurgeon/sermons21.xli.html, 1.6.2005, 8.2.2016, Christian Classic Ethereal Library, angličtina]

Gilbert Keith Chesterton foto
Joanne Rowling foto
Louis Pasteur foto
François de La  Rochefoucauld foto
Zdeňka Ortová foto
Honoré De Balzac foto
William Osler foto
Prótagorás foto
Markus Zusak foto
Jan Hus foto

„Bůh jest mi svědkem, že co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, toho jsem ani neučil ani nekázal, ale předním úmyslem mého kázání i všech jiných mých skutků bylo osvoboditi lidi od hříchů. V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal dnes vesele chci zemříti.“

Jan Hus (1369–1415) český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel

Zdroj: Rakúsová, Kateřina, Jan Hus: Poslední slova před upálením a jeho kontroverzní vztah k ženám, msn.com, 2021-06-22, 2021-06-23, https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/historie/jan-hus-posledn%c3%ad-slova-p%c5%99ed-up%c3%a1len%c3%adm-a-jeho-kontroverzn%c3%ad-vztah-k-%c5%been%c3%a1m/ar-AALiI3E, česky

Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Jean Paul foto
Sakja-Pandita foto
Marcus Tullius Cicero foto
George Bernard Shaw foto
George Eliot foto
Decimus Iunius Iuvenalis foto
Blaise Pascal foto
Marcus Fabius Quintilianus foto
José Carreras foto

„Při zpěvu považuji za podstatné, aby hlas zněl co nejkrásněji. Nejde o to, aby technika měla přednost před vším ostatním, pak ztrácí zpěv poezii. Obávám se, že existuje mnoho zpěváků, kteří po celý svůj život budí dojem, že právě absolvovali konzervatoř s výborným prospěchem.“

José Carreras (1946) španělský operní pěvec

Zdroj: Carreras, José, Zpívat srdcem : autobiografie, Marie Mrázová, Praha, Radioservis, 1995, 159, 80-901242-6-7. Z knihy citoval redaktor Ivan Ruml ve 2. dílu pořadu Tři tenoři Českého rozhlasu 3 Vltava 25. 12. 2011.

George Gordon Byron foto
Laurell K. Hamilton foto
Tahereh Mafi foto
William Styron foto
David Bowie foto
Joseph Roth foto

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

Joseph Roth (1894–1939) rakouský novinář a spisovatel
Ralph Waldo Emerson foto